Internet guru - Vše, co jste chtěli vědět o Internetu...

Máme tu další (tentokrát prázdninový) měsíc a s ním další pokračování rubriky
Internet guru. O čem budou její jednotlivé příspěvky?

V sekci Jak neuvíznout najdete článek „Abyste neprotelefonovali výplatu“, ve

kterém se věnujeme asi každého zajímající otázce možnostem jak ušetřit na

poplatcích za telefon při připojování do Internetu.

Sekce Vemte na to síť je tentokrát věnovaná hudbě v digitální podobě. V článku

„Hudba po drátě“ proto najdete přehled více i méně populárních hudebních

formátů a možností, kde zdarma či levně získat vaše oblíbené skladby.

V sekci Kdo hledá, věnované vyhledávání informací, tentokrát zabrousíme do

oblasti kartografie. V článku „Hlava-mapa“ se pokusíme shrnout maximum

praktických možností, jak se pomocí Internetu vyznat na povrchu planety, ať již

podle mapy či přímo pomocí družicových snímků.

Co to znamená Když se řekne: „ISDN“ a „NIX“, se dozvíte v sekci věnované

internetové terminologii, a nakonec samozřejmě nemůže chybět sekce Internet FAQ

s odpověďmi na vaše dotazy s tradiční desítkou tipů, tentokrát věnovanou výběru

připojení „na doma“.

Příjemné počtení vám přeje JAN ČÁP <internet>; <http:></http:>
>



Jak neuvíznout – Abyste neprotelefonovali výplatu – aneb jak při připojení přes

telefon šetřit impulsy

Kdo sledujete průzkumy stavu českého Internetu, víte že se v mnohém značně

rozcházejí liší se odhady počtu uživatelů, tempa růstu, skutečné návštěvnosti

známých stránek atd. V jednom si však nikdy neodporují v nákladech na

nejběžnější (tedy telefonní) připojení do sítě: v průzkumech návštěvnosti se na

některý ze zpravodajských serverů denně vrací necelá desetina odhadovaného

počtu jejich uživatelů, v elektronických obchodech nakupují pouze lidé s

přístupem přes pevné linky („modemistu“ přijde delší vybírání příliš draho), a

neblaze proslulá studie OECD nás staví na první místo mezi členskými zeměmi, co

se nákladů na připojení týče.

Ale protože nářky nad současným stavem se toho mnoho nespraví a v českých

telekomunikacích platí více než kde jinde, že pomocnou ruku zaručeně najdete na

konci vlastního ramene, připravili jsme pro vás přehled možností, jak při

maximálním využití Internetu co nejvíce ušetřit na telefonních poplatcích.

Na 100 %,

tak zní první heslo všech, kteří neplatí za objem přenesených dat, ale za dobu

připojení. Když už musíte za každou minutu draze platit, snažte se během ní

získat maximum možného v případě Internetu stáhnout na svůj počítač co nejvíce

informací. Dosáhnete toho kombinací následujících postupů:



- Práce „off-line“ je soubor opatření, kdy veškeré činnosti, při nichž nečekáte

vy na počítač, ale počítač na vás, důsledně přesouváte na dobu, kdy nejste

připojeni (a tudíž nic neplatíte). Chce to trochu organizačního úsilí a

podstoupit i určité nepohodlí, ale nejbližší účet za telefon vám všechno

vynahradí :-).

Typickou činností, kterou lze bez problémů provádět off-line (tedy bez

spojení), je vyřizování e-mailové korespondence přečíst a napsat několik nebo

několik desítek byť i krátkých sdělení, vám může trvat desítky minut nebo i

hodiny, kdežto samotný příjem a odeslání trvá zpravidla desítky sekund až

minuty. Vesměs všechny programy pro práci s poštou tento způsob práce (který se

týká i elektronických konferencí net news) přímo podporují stačí se přepnout do

režimu off-line a pracovat jako obvykle. Synchronizaci pošty (odeslání vašich a

příjem nově došlých sdělení) pak můžete provádět buďto sami podle potřeby, nebo

nastavit v poštovním programu, aby se sám připojoval třeba každé dvě hodiny v

době od 8. do 16. hodiny můžete tak být celý den v kontaktu a utratíte něco

mezi 5 a 10 impulsy. Jako domácímu uživateli vám může stačit vybírat poštu

třeba jen jednou denně, takže v ideálním případě (stihne-li váš počítač

připojení a synchronizaci pošty do dvou minut) můžete na e-mail

„protelefonovat“ jen 80 Kč za měsíc.

S prohlížením WWW stránek je to trochu složitější, protože samotná koncepce

vzájemných odkazů mezi nimi předpokládá přenos dalších dat v tom okamžiku, kdy

kliknete na další odkaz. Maximálně efektivního brouzdání dosáhnete kombinací

dvou postupů: pokud jste připojeni, pracujte pokud možno s více okny prohlížeče

najednou (zatímco jedno stránku natahuje, v dalším můžete jinou letmo procházet

atd.), stránku či soubor stránek, s jejichž obsahem se chcete seznámit

podrobněji, si stáhněte na disk a přečtěte teprve až se odpojíte. Ke

stahování / ukládání stránek na disk vašeho počítače (i když Internet Explorer

jej také podporuje) je vhodné použít některý ze speciálních programů jejich

přehled najdete ve vloženém článku.

Jediné, o co vás důsledná práce off-line ochudí, je možnost si po Internetu

kdykoliv přímo „pokecat“ přes IRC či ICQ, jehož finančně únosné použití připadá

v úvahu pouze v případě, že na pozadí stahujete větší objem dat.

- Efektivní stahování je další podmínkou, jejíž optimalizace je pro šetření za

telefon kritická. Kapacita připojení běžným analogovým modemem (mezi 3 a 5

KB/s) totiž v mnoha případech převyšuje momentální propustnost sítě mezi vaším

počítačem a serverem v USA, ze kterého k vám mohou proudit data rychlostí jen

několika stovek bajtů za sekundu. Optimálního vytížení pak můžete dosáhnout

pouze tak, že zároveň stahujete z více míst a dokonce i více stránek z jednoho

serveru úzké místo totiž nemusí být jen na trase, ale může být přetížený i

konkrétní server ten pak rozděluje svůj výkon mezi stovky současně

obsluhovaných požadavků, a pokud budete požadovat více stránek najednou,

zpravidla dosáhnete většího „přísunu“. Většina programů pro stahování stránek

tuto strategii podporuje a je schopna vytížení linky optimalizovat tím, že se

tváří jako několik paralelně stahujících prohlížečů (obzvlášť výkonný je

program Teleport Pro).

- Sdílení připojení je poslední možností, jak lépe vytížit svůj modem a

telefonní linku. I běžné připojení modemem 33,6 snese běžnou práci několika

lidí, aniž by jednotlivé uživatele nějak výrazně omezovalo (zatímco jeden čte,

druhý stahuje). Doma (mimo firemní síť) však bývá problém s kým a jak připojení

sdílet, když nejbližší internetový nadšenec nebydlí v sousedním bytě, ale v

sousedním bloku. Donedávna to byla téměř neřešitelná záležitost, ale v

posledních měsících se blýská na lepší časy rozvíjí se nabídka levných zařízení

pro bezdrátovou komunikaci, určených pro trh SOHO (Small Office/Home Office =

pro domácnosti), jejichž pořízení začíná být vzhledem ke stále rostoucím

poplatkům za telefon velmi zajímavé. V úvahu připadají dva základní typy:

Bezdrátové sítě pracující v bezlicenčním pásmu 2,4 GHz, které pracují s dosahem

několika desítek až stovek metrů, a při použití směrových antén (ne každý ze

SOHO produktů to umožňuje) i několika kilometrů. Rychlost komunikace je typicky

mezi 1 a 2 Mb/s a cena vybavení (karty, antény,…) jedné stanice se pohybuje

od 3 do 10 tisíc korun bez daně podle produktu a požadovaného dosahu. Mezi

zástupce této kategorie, nabízené na domácím trhu, patří síť HomeFree firmy

Diamond a výkonnější a dražší síť Proxim Symphony.

Druhou alternativou jsou zařízení pracující podle standardu pro digitální

bezdrátové telefony (DECT Digital Enhanced Cordless Telecommunications) v pásmu

1 880 až 1 900 MHz, která umožňují komunikaci rychlostí desítek až stovek Kb/s

a zpravidla jsou koncipovány jako „bezdrátové prodlužovačky“ sériového kabelu.

Zajímavým, a podle mých informací zatím jediným produktem dostupným na našem

trhu, je Siemens GIGASET M 101 Data, umožňující vzdálené připojení modemu nebo

sériové propojení dvou PC rychlostí až 115,2 Kb/s na vzdálenost do 50 m v

budově a do 300 m na volném prostranství (z okna do okna). Soupravu dvou stanic

připojitelných na běžný sériový port PC lze koupit za cenu těsně pod 10 000

korun včetně DPH.



Čím rychleji, tím lépe

Aby mělo smysl modemové připojení maximálně vytěžovat, je samozřejmě žádoucí,

aby samotný přenos dat mezi vaším PC a uzlem poskytovatele probíhal nejvyšší

možnou rychlostí. Pokud pomineme digitální telefony ISDN, jejichž rychlost je

garantována z principu technologie a které jsou díky cenám rozšířené spíše ve

větších firmách, zbývá nám klasická analogová přípojka a připojení modemem přes

protokol PPP. Její efektivní rychlost, a tím i použitelnost, může ovlivnit řada

faktorů:

- Linky, ústředny a modemy, respektive jejich vlastnosti a konkrétní technický

stav, jsou základním faktorem ovlivňujícím rychlost komunikace.

První a také jediná část komunikační trasy, kterou můžete přímo ovlivnit, je

modem. Jeho výkon (spolehlivost, schopnost odolávat rušení a komprimovat

přenášená data) přímo ovlivňuje rychlost vašeho spojení, a tedy i výdaje za

telefon. Proto zde dvojnásob platí okřídlené úsloví, že nejste tak bohatí,

abyste mohli kupovat laciné věci. Přesto pro běžné použití nemusíte již nutně

uvažovat o profesionálním modemu v ceně mezi 8 a 12 tisíci korun (zpravidla jej

lze využít i pro asynchronnní pevnou linku) a dobře vám poslouží jakýkoliv

homologovaný modem s podporou protokolu V.90 (56k). Pokud volíte interní

modemovou kartu, lze doporučit v poslední době se objevující verze pro sběrnici

PCI, u nichž se téměř nevyskytují notoricky známé problémy s konfigurací

třetího sériového portu. Protože rozdíl mezi (již výprodejními) modemy 33,6 a

verzemi s podporou 56k již není podstatný, vyplatí se koupit 56ku i v případě,

že vám její využití momentální stav rozvodů nebo ústředny v podstatě znemožní.

Samotná kvalita vedení mezi vaší telefonní zásuvkou a místní ústřednou je asi

tím nejproměnlivějším, co na celé komunikační trase je. Obecně lze říct jen

tolik, že velmi záleží na konkrétním stavu rozvodů ve vaší lokalitě, a že

rozhodně nepoužitelná pro kvalitní přenos dat je tzv. „podvojka“, kdy jedno

vedení sdílejí dvě účastnické stanice.

Dále následuje místní ústředna, která v případě, že je ještě analogová, spojení

na kvalitě nepřidá. V mnoha hustěji osídlených lokalitách (typicky satelitní

sídliště větších měst) je dnes situace taková, že se zde překrývá analogová a

digitální páteřní síť, což pro vás znamená, že si své staré analogové číslo

můžete za poplatek 100 Kč nechat přednostně přepojit na novou digitální

ústřednu. I tam se ale může stát, že budete mít uměle omezenou šířku pásma při

jednání s SPT proto raději vyžadujte linku umožňující standardní modemový

přenos dat.

Je-li je vaše číslo připojené na stejnou digitální ústřednu, respektive do

společné větve digitální sítě, jako přístupové linky poskytovatele, měla by

fungovat podpora přenosu rychlostí až 56 Kb/s (v praxi zpravidla mezi 44 a 52

Kb/s). Pokud přesto, že modem i poskytovatel podporují protokol V.90,

dosahujete rychlosti do 33,6 Kb/s, zkuste se u SPT dopídit, zda trasa mezi

poskytovatelem a vaší stanicí zahrnuje pouze jediný přechod z digitální do

analogové sítě (v ideálním případě až na přípojce vedení vaší linky k místní

ústředně), a ptejte se na případná možná opatření, jak tohoto stavu docílit.

- Parametry protokolu TCP/IP v MS Windows, respektive jejich nastavení, jsou

dalším podstatným parametrem rychlosti připojení. Konkrétně se jedná o velikost

paketů a velikost přijímaného datového okna (MaxMTU a RcvWindow či Rwin),

jejichž hodnoty jsou standardně nastaveny pro optimální přenos po lokální síti.

Pro modemové spojení jsou však vhodné kratší pakety (typicky 576 místo 1 500

bajtů) a okno od 4do 8násobku velikosti paketu podle rychlosti modemu (28,8 až

56K). Další kritickou hodnotou je velikost NDI cache, která by se pro modemové

spojení měla pohybovat od 16 do 32.

Protože konkrétní nastavení těchto hodnot lze provádět pouze modifikací

systémového registru, a navíc s konkrétním připojením, je třeba vždy trochu

experimentovat. Je vhodné využít některé ze sharewarových utilit přímo k tomuto

účelu určených. Říká se jim akcelerátory a přehršel jich najdete v kterémkoliv

archivu sharewaru pro Internet (např. na http://

www.tucows.cz/accel95.html) doporučit mohu např. freewarové programy MTUSpeed a

PPP boost.

Věřte, že čas strávený laborováním se vám vyplatí, protože v ideálním případě

lze dosáhnout až 50% navýšení efektivní přenosové rychlosti!

- DNS cache, čili vyrovnávací paměť adres příslušejících k doménovým jménům

jednotlivých serverů, vám sice neušetří mnoho, ale také něco dotazy na jmenné

(DNS) servery jsou totiž sice krátké, ale zato velmi časté a směřující na jeden

centrální server poskytovatele, který může být od menšího města vzdálený i dva

nebo dokonce tři uzly.

Její funkce je sice jako doplňková vlastnost některých akcelerátorů připojení

jen jakousi třešničkou na „optimalizačním dortu“, ale pokud jste si už dali

práci s laděním velikosti paketů, jistě nepohrdnete ani jí.

- Blíž, ještě blíž… Pokud stahujete větší objem dat (např. několik mega velký

instalační balík zajímavého sharewaru), je dobré si rozmyslet umístění

konkrétního serveru, od kterého budete data vyžadovat. Čím vzdálenější server

zvolíte, tím větší je šance, že bude trasa více zahlcená a přenos pomalejší.

Mnohé zdroje lze získat z více různých míst např. přední archivy sharewaru mají

aktuální místní kopie (říká se jim zrcadla mirror) téměř ve všech vyspělých

státech, a pravděpodobně to bude víc „sypat“ z Prahy než z australského Sydney.

Pokud ale mluvíme o vzdálenosti, mějte na paměti, že se jedná o „vzdálenost po

drátě“, kterou ovlivňuje struktura sítě a kapacita i momentální propustnost

jednotlivých spojů. Ta v místních (národních či kontinentálních) podmínkách

nemusí vůbec odpovídat geografické vzdálenosti a můžete ji zjistit pomocí

programu traceroute (pod Windows tracert v DOS okně), který vypisuje adresy a

počet mezilehlých uzlů sítě.

Pokud se vám nepodaří najít místo, odkud byste mohli požadovaný soubor nebo

stránku stáhnout přijatelnou rychlostí, máte ještě šanci v podobě veřejných

služeb pro zasílání souborů e-mailem. Vtip je v tom, že vy (buďto přímo, nebo

pomocí příkazu v e-mailové zprávě) požádáte cizí server o zaslání určitého

souboru a můžete se odpojit. Server jej za pár desítek minut nebo hodin (na tom

vám nesejde) stáhne a pošle vám jej jako přílohu e-mailem, který můžete ze

schránky u vašeho poskytovatele zpravidla stahovat maximální možnou rychlostí.

Zajímavou službu tohoto typu najdete např. na adrese <http:></http:>
com>, nebo si můžete vybrat jinou z přehledu na <http:>.



Ani bit nazmar!

Další oblastí, kde lze dost ušetřit, je využití mechanismů zabraňujících

přenosům dat, které nejsou naprosto nezbytné.

- Cache, neboli vyrovnávací paměť mezi vaším prohlížečem a zbytkem WWW světa,

je úsporný mechanismus využívající kombinaci dvou principů: „nestahuj zbytečně

to, co už jsi jednou stáhnul“ a již zmíněného „nestahuj z větší dálky, než je

nutné“. Při používání Webu se můžete setkat s dvěma různými typy cache vnitřní

cache prohlížeče a tzv. proxy-cache.

Ta první je čistě v režii vaší instalace Netscape Navigatoru či Internet

Exploreru, v jejichž nastavení můžete určit, kolik pro ni obětujete disku a jak

často má prohlížeč kontrolovat, zda se soubory (stránky a obrázky na nich)

nezměnily. Hlavní funkcí této cache je, abyste při pohybu sem a tam po

stránkách jednoho serveru (např. Seznamu) neustále znovu a znovu nenačítali

tytéž stránky a obrázky po síti. Kromě toho může cache fungovat i jako jakýsi

váš osobní archiv procházených stránek oba zmíněné prohlížeče umí pracovat v

off-line režimu, kdy vám nabízí pouze to, co uvízlo v cache, a znovu se připojí

se po vašem souhlasu/pokynu. Takže pokud se chcete po odpojení ještě znovu

podívat na nějakou nedávno navštívenou stránku, pravděpodobně se nebudete muset

znovu připojovat.

Naproti tomu proxy-cache je určena pro podporu více uživatelů na síti.

Zpravidla je umístěna na firemním servru nebo na místním či centrálním serveru

poskytovatele tak, že umožňuje využívat kopie stránek, o jejichž natažení dnes

požádal již někdo před vámi. Protože ve většině případů se jedná o nejbližší

možný zdroj požadovaných dat a navíc lze proxy-cache hierarchicky zřetězit

(podniková se zeptá poskytovatelovy, poskytovatelova té od sousedního

poskytovatele…), může její používání výrazně zrychlit váš přístup k Webu

nastavte si proto standardně používání té nejbližší cache ve svém prohlížeči a

vypínejte ji pouze v případě, že si chcete ověřit, zda opravdu nedošlo ke

změnám požadovaných stránek (např. když zarytě vrací pouze včerejší zprávy).

- Otesánek IMG, rozuměj ImaGe obrázek. Obrázky, ať již v podobě grafických

prvků dotvářejících vzhled stránek, či představujících reklamní plochu, tvoří

nadpoloviční většinu všech dat tvořících webstránku. Nevěříte? Zkuste si např.

při procházení Seznamu vypnout v prohlížeči stahování obrázků a uvidíte, že se

natahování jeho stránek několikrát zrychlí.

Jediný praktický problém (což není zrovna případ Seznamu) může nastat v

případě, že obrázky (ať již z principu či díky designu) představují hlavní

informační hodnotu pak jejich vypnutím pochopitelně získáte torzo původní

stránky, které nebude dobré k ničemu jinému, než ke zkoumání HTML kódu. Přesto

je na stránkách skupina obrázků, kterou jako čtenář v podstatě přímo

nepotřebujete a které věnujeme následující odstavec.

- „Tlusté“ proužky, neboli bannery hlavní forma internetové reklamy. Jako v

každém médiu, i na Internetu je reklama a její formy silně diskutabilním

problémem. Na jedné straně obtěžuje, na druhé straně pro mnohá média zejména

internetová je v podstatě jediným zdrojem příjmů, bez kterých by nemohla

existovat.

Zhlédnutím reklamy věnujete část svého času a pozornosti někomu, kdo o ni stojí

a chce za ni zaplatit, a to jak třeba v televizi, tak na Internetu. Přesto má

Internet dosud nevídaná specifika zhlédnutí reklamy vást totiž nestojí jen čas,

ale i hotové peníze (zkuste si to spočítat, stažení jednoho banneru vás podle

kvality spojení a velikosti proužku stojí něco mezi 2 a 50 haléři!). Z pohledu

média je to také trochu o něčem jiném od televize můžete přes reklamní blok

odejít (zpravidla na záchod:-) a nemá to na její fungování bezprostřední vliv.

Na Internetu, kde se reklama počítá a platí za skutečné počty stažených

proužků, znamená vypnutí obrázků skoro přímou (kdyby byl vyprodán celý reklamní

prostor) ztrátu několika desítek haléřů na stránku.

Výsledkem je eticko-ekonomické dilema, které si musí rozhodnout každý sám

platit za stahování reklamy, a nepřímo tak podporovat svůj oblíbený server,

nebo neplatit a místo účtu za telefon si koupit něco k jídlu?

P.S. V USA téměř nikoho ani nenapadne, aby likvidoval reklamní proužky, neb mu

to při paušální sazbě za místní hovory „chleba nežere“. Našinec ale možná vezme

zavděk některým z programů pro filtrování obsahu webstránek z našeho přehledu

viz vložený článek.



Být dobrým hospodářem

Všechna dříve popsaná opatření mají jedno společné aby fungovala opravdu

efektivně, musíte mít dokonalý přehled o nákladech na telefon a využití vašeho

připojení, abyste mohli jejich fungování optimalizovat.

K tomuto účelu pochopitelně již vzniklo velké množství sharewarových utilit,

mnohé z nich (asi ne náhodou) právě v Čechách. Na závěr proto uvádíme jejich

stručný přehled:

- Pokladna je volně šířena jako shareware a můžete ji po dobu 30 dní zkoušet

zdarma. Registrační poplatek činí 70 Kč pro soukromé osoby a 140 Kč pro

organizace. Program nabízí výpis připojení, statistiku provozu včetně grafů a

souhrnné vyhodnocení. Ke stažení jsou přednaplněné ceníky nejběžnějších

telefonních tarifů. Autor Ladislav Bárta připravuje novinku program Stopky,

který průběžně zobrazuje provolanou částku.

<http:></http:>

- Connection Meter je také shareware omezený zablokovanými funkcemi pro

zobrazování grafů a zobrazováním reklamního proužku. Registrace programu, který

vyvíjí E+P Studio ve spolupráci s časopisem Internet, stojí 120 Kč, k dispozici

je česká, slovenská a anglická verze.

<http:>

- Petronica Counter99 je na rozdíl od předchozích programů šířen jako freeware

tedy zdarma. Program nabízí standardní sadu funkcí a je rozdělen na dvě části

statistiku a samotný monitor připojení.

<http:></http:>

lI-NET-GUARD je jednoduchý freeware nabízený firmou TIMING Praha v rámci

propagace jejích dalších aktivit.

<http:></http:>

- TelPoc je také freeware a je volně šiřitelný bez jakýchkoli omezení. Přestože

je méně komfortní než vaše uvedené, pro základní orientaci plně vyhovuje.

<http:>





Programy pro filtrování WWW

Zpravidla se jedná o speciální proxy-servery, které zamezují stahování obrázků

z vybraných reklamních serverů; některé jsou speciální doplňkové moduly pro

Windows nebo konkrétní prohlížeč u každého si však musíte sami určit, co

zakážete a co nikoliv.

Ad Buster

http://lide.punknet.cz/mi­ri/adbuster.html

AdsOff!

http://www.intercantech.com/adsoff.htm

AdWiper

http://www.webwiper.com/

ByProxy

http://www.besiex.org/ByPro­xy/index.html

interMute

http://www.intermute.com/

Internet Junkbuster

http://internet.junkbuster.com/

Muffin

http://muffin.doit.org/

Naviscope (zahrnuje i funkce akcelerátoru připojení)

http://naviscope.com/

PopOff!

http://www.intercantech.com/popoff.htm

WebFilter

http://math-www.uni-paderborn.de/axel/No-Shit/

WebMask

http://www.meta.demon.co.uk/webmask/





Vybrané programy pro „off-line browsing“

Typický program této kategorie umožňuje stahovat kompletní stránky nebo celé

servery, kontrolovat jejich změny a sám aktualizovat lokální kopii, vše

zpravidla i automaticky podle předem vybraného časového harmonogramu.

Níže uvedené adresy váz zavedou na stránky několika populárních programů pro

stahování webstránek za účelem prohlížení na vašem lokálním disku. Protože

nabídka je v této oblasti velice široká, v žádném případě si neklademe nároky

na úplnost:

GetBot

http://www.getbot.com/

NearSite

http://www.surflogic.com/

Netrieve Voyager

http://www.netrieve.com/

Surfbot

http://www.surflogic.com/

Teleport Pro

http://www.tenmax.com/pro.html

WebZIP

http://www.spidersoft.com/

Web Buddy

http://www.dataviz.com/pro­ducts/webbuddy/wb_home.html

Pokud vás tento výčet neuspokojil, můžete se poohlédnout po dalších produktech

této kategorie, např. na stránce Let the browser work for you

<http:></http:> nebo v příslušných sekcích archivů jako

TUCOWS, DaveCentral či NONAGS.





Vemte na to síť – Hudba po drátě – Internet – váš největší zdroj hudby na míru

Také (z pohledu svého neustále padajícího připojení přes telefon, které stěží

vydrží komunikovat rychleji než 24 Kb/s) podezíráte počítačové novináře, píšící

o informační dálnici s možností videokonferencí, filmů na přání a vůbec

multimediální komunkace každého s každým, z naivity či dokonce ze lži? Nebuďte

z toho příliš rozladění i letos bude ještě nejčastějším typem připojení v USA

modem 33,6 nebo 56 Kb/s a nepojede jimi víc než nějakých 52 „kilo“. To, o čem

se pořád píše, jsou technologie, které existují a mnohdy se naplno rozbíhá

jejich sériová výroba, ale než se stanou běžnou součástí našich domácností, tak

to potrvá určitě ještě několik let.

Avšak ani dnes nemusíte jen číst text či prohlížet si hrubé obrázky v GIFu

můžete si přeci (slovy V. Čoka) „vykropit kedlubnu“ spoustou muziky všech žánrů

tu můžete přenášet už nyní!



Kvalitní hudba na PC

Pokud chcete na počítači poslouchat hudbu v solidní kvalitě, můžete si buďto

pustit klasické CD a používat svoje PC místo CD-mana Internet vám pak nebude k

ničemu, nebo se zaměříte na digitální hudbu, kterou můžete běžně uchovávat na

disku jako ostatní soubory a stejně jako jiné soubory ji získat ze sítě.

Máte v podstatě dvě možnosti: pracovat s hudbou v podobě digitální nahrávky

konkrétní produkce v populárním formátu MP3, nebo v podobě partitury tedy ve

formátu MIDI (Musical Instrument Digital Interface). Ten je dnes především

doménou profesionálních hudebníků a zvukařů, a zasloužil by si i přes svůj věk

více pozornosti.



Staré dobré MIDI

Co je vlastně obsahem souboru MID? Jak již bylo řečeno, je to digitální

partitura hudební skladby, která obsahuje údaje o tom, co a jakými nástroji se

má hrát. Co v něm ale není, je barva zvuku jednotlivých nástrojů, která závisí

na možnostech konkrétního MIDI zařízení (speciálního syntetizéru nebo zvukové

karty vašeho počítače).

Např. v MIDI sekvenci je něco jako: „vyber nástroj číslo 41 a hraj půlovou notu

C4 intenzitou 64, půlovou notu E4 intenzitou 80, atd.“. Podle obecného

standardu MIDI jsou jednotlivým číslům přiřazeny jednoznačně konkrétní hudební

nástroje (celkem 128), zmiňované 41 jsou housle.

Z hlediska uživatele Internetu má používání MIDI hned několik výhod: velikost

MIDI souborů se pohybuje řádově v desítkách či stovkách KB (takže jejich

stažení je triviální záležitostí), v MIDI souboru získáváte samotné hudební

dílo v podobě not, a nikoliv jeho konkrétní interpretaci. To poněkud (zejména u

volných děl, mezi než patří většina klasické hudby) zjednodušuje situaci

ohledně autorských práv kdybyste si stáhli stejné dílo v MP3, nahrané

konkrétním orchestrem, vztahovala by se na ně ještě práva jeho interpretrů. Pro

fajnšmekry má MIDI ještě další výhodu pomocí přiřazení hlasů jednotlivým

kanálům můžete pro interpretaci skladby vaším počítačem zvolit různé nástroje a

tak trochu si s originálem zaexperimentovat.

Pro určité žánry je prostě MIDI to pravé, a rozhodně nepatří do starého železa.

Chcete-li blíže proniknout do jeho tajů (a to, pokud budete chtít opravdu

kvalitně přehrávat MID soubory, budete muset), zkuste zabrousit na servery

Midi.cz <http:></http:>, nebo AudioNet.cz <http:></http:>,

případně i na stránky věnované elektronicky generované hudbě, na serveru Techno

<http:></http:>.



Fonty pro zvukovku

Standard MIDI zatím neopustíme musíme si totiž povědět ještě něco o tom, jak to

je se zvukem (barvou) tónů jednotlivých nástrojů. Ty musí umět zvuková karta

sama generovat, a to buďto (dříve u levnějších karet) uměle pomocí FM syntézy,

nebo přes tzv. wavetable tabulku digitálních vzorků skutečných nástrojů.

Rozdíl mezi oběma metodami je zásadní pokud jste si někdy pustili nějaký ten

soubor MID na obyčejné kartě, pak jistě víte jak to znělo příčinou byla právě

FM syntéza, která je schopná poskytnou opravdu pouhý náznak skutečného zvuku

příslušného nástroje.

Tabulka vzorků, která byla dříve (uložená v ROMce) doménou těch nejdražších

karet, je dnes nahrávaná z disku do RAMky karty nebo vyhrazené části operační

paměti počítače. Přímým důsledkem tohoto řešení je jednak fakt, že „wavetable“

dnes podporuje naprostá většina zvukových karet (kromě těch úplně nejlevnějších

v cenách několika stokorun), a jednak možnost měnit sadu nástrojů použitou pro

reprodukci skladby podobně, jako může sazeč v DTP studiu měnit písmo tištěného

textu. V praxi to znamená, že pokud se v popisu souboru MID dočtete, že je

určen pro konkrétní zvukovou kartu (např. SB AWE 32), znamená to, že skladba

bude věrně odpovídat představám jejího autora jen při přehrávání se stejnou

tabulkou vzorků, jakou používá zmíněná karta.

Pro označení dat reprezentujících konkrétní tabulku vzorků se používá slangový

termín soundbanka nebo soundfont, odpovídající dvěma nejrozšířenějším formátům

SBK a SF2 (SoundFont verze 2), a u karet s tabulkou v RAM si pomocí jejího

ovládacího programu můžete vybrat příslušný soubor SBK nebo SF2, a nastavit tím

příslušnou nástrojovou banku jako banku používanou pro přehrávání souborů MID.

Druhý ze zmíněných formátů SoundFont 2.0 je dnes faktickým standardem. Původní

verzi vyvinula společnost E-mu Systems pro použití s kartou Sound Blaster AWE32

od Creative Labs a vlastním syntezátorem EMU8000. Zdokonalená verze 2.0 pak

byla firmou uvolněna jako veřejně dostupná technická norma viz

<http:></http:>.



Fenomén MP3

Formát MP3 pro kompresi digitalizovaného zvuku v CD kvalitě v poměru okolo 1 :

12 (skladba pak zabírá řádově megabajty, a lze ji tak po Internetu stáhnout za

pár minut) asi není třeba podrobně představovat bylo toho o něm napsáno víc než

dost. Co však stojí za pozornost, je pár novinek a trendů na tomto poli:

Jednak se postupně mění zprvu naprosto odmítavý postoj sdružení nahrávacích

společností RIAA, takže MP3 patrně bude zahrnuto do návrhu nového oficiálního

standardu elektronicky šířených zvukových nahrávek, a jednak a to hlavně, se

začala slibně rozvíjet elektronická distribuce legálních nahrávek v MP3.

Oddělení s MP3 zavedly téměř současně domácí prodejna knih a CD Vltava (ta

dokonce dřív, a jako evropský primát) a nejznámější on-line knihkupectví

Amazon.com. Za posledních několik měsíců se také slušně rozrostla nabídka

přenosných přehrávačů MP3 tzv. MP3-manů, viz <http:></http:>.



Download: Where?

Kromě již zmíněných knihkupectví Vltava a Amazon, kde jsou pochopitelně

především komerční nahrávky, můžete odkazy na stránky skupin vydávajících MP3

najít na <http:></http:> nebo na českém serveru o MP.3

<http:></http:>. Dále pak na stránkách brněnského projektu zaměřeného na

elektronickou hudbu www.

citadel.cz, stránkách hip-hop kapely www.chaozz.cz či v databance na

<http:>.

Ve světě můžete vyzkoušet například databanku několika tisíc volně šiřitelných

skladeb na www.mp3.

com/music/ anebo příslušnou sekci na serveru nejoblíbenějšího přehrávače WinAmp

www.winamp.com/

music/samples.html.

Pokud hledáte opravdový MP3 portál, zkuste MP3 meta-search

<http:></http:> nebo portál prvního MP3-mana RioPort na adrese

<http:></http:>.

Abychom na závěr nezůstali jen u MP3, zkuste si prohlédnou i obrovský archiv

klasické hudby ve formátu MIDI na adrese <http:>.





Kdo hledá… – Hlava-mapa – Jak se pomocí Internetu vyznat na povrchu vlastní

planety

Také rádi cestujete prstem po mapě, nebo jen hledáte konkrétní obec či ulici? I

v tom vám už Internet umí celem slušně pomoci. Podívejme se spolu na některé

zajímavé stránky, zpřístupňující mapy on-line:



Mapy hledací

Že mnohdy nestačí najít firmu, muzeum či jiný subjekt (do jehož prostor se

chceme, či musíme dostavit) jen v adresáři, ale že pokud jsme na nalezené

adrese nikdy nebyli, budeme pro rychlou a přesnou orientaci potřebovat i plán

či mapu, je nad slunce jasnější. Uvědomují si to pochopitelně i přední

vyhledávací služby a oba největší české portály (o Yahoo, MSN, Lycos nebo

Excite nemluvě), jež nabízejí ve spolupráci se specializovanými partnery svoji

variantu:



Mapy.cz aneb kartografický Seznam

Známý Seznam zařadil do své nabídky možnost vyhledávání na mapách jako jednu z

prvních rozšiřujících služeb vůbec. Jedná se o mapy, které (alespoň tu Prahy)

většina z vás zná v podobě programů pro PC a jejichž producentem je firma

PJsoft. Její mapy jsou určené především pro rychlou a snadnou orientaci, takže

„kartofilům“ asi neposkytnou to pravé potěšení (vypadají jako stylizované

automapy). Nicméně zde s přehledem najdete polohu všech obcí, průjezdy městy a

užitečné informace o poštách, hotelích, čerpacích stanicích, muzeích a spoustě

dalších zařízení, která budete na své cestě potřebovat a tudíž hledat. Kromě

funkcí, jež známe z programů PJsoftu, má však internetový server výhodu v tom,

že do mapy můžete buďto zdarma, nebo přesně a nápadně za příplatek umístit

vlastní odkaz na sídlo firmy, svoje bydliště či pozoruhodnost, kterou jste

navštívili, a vaše internetové stránky tak během chvilky získají vazbu na

reálný svět okolo nás.



Mapy nově i na Atlasu

Největší konkurent Seznamu server Atlas, dlouho vyhledávání na mapě nenabízel.

V květnu letošního roku však všechny mile překvapil novou službou

<http:></http:>
cz>, která umožňuje vyhledávání v mapách a plánech měst včetně doplňování

odkazů stejně jako Mapy.

cz, ale nad zcela jinou kartografickou databází.

Tou je soubor 138 plánů měst v měřítku 1 : 10 000 a mapa České republiky 1 :

100 000 pocházející ze systému GeoBáze společnosti Geodézie, a. s., doplněná o

podrobnou leteckou ortofotomapu Prahy poskytnutou IMIPu Praha.

Pokud tedy dáváte přednost mapě, která v co možná největší míře odpovídá

skutečnosti, je tohle systém pro vás. Navíc vámi vytvořený odkaz do mapy

(respektive jeho URL) může mít poměrně sympatickou podobu

<http:>.



Na vlastní oči

Pokud tak úplně nevěříte práci kartografů nebo prostě jen chcete vidět, jak

vidí rodnou planetu astronaut, můžete přes Internet získat nejreálnější mapy

družicové fotografie povrchu Země. Zdrojů je hodně a na serverech NASA a

světových vyhledávačích jich lze najít co hrdlo ráčí. My uvádíme pouze dva,

které však rozhodně stojí za pozornost:

TerraServer <http:> je svého času nechvalně

proslulý projekt firmy Microsoft, jenž měl demonstrovat kvalitu a výkonnost

jejich databázových serverů zpřístupněním terabajtové databáze družicových

snímků. Přes počáteční problémy a sporný efekt z hlediska propagace použité

technologie celý systém funguje a podává na požádání černobílé snímky v

rozlišení, při němž jeden obrazový bod na stínítku vašeho monitoru odpovídá ve

skutečnosti cca 1,57 metru.

Datbáze však i přes své rozměry zdaleka nezahrnuje celý zemský povrch, ale

pouze vybrané, turisticky atraktivní oblasti z České republiky je to Praha a

bezprostřední okolí, Ostrava a Krkonoše.

Druhým serverem je Earth from Space <http:>, který je v

podstatě fotografickým atlasem světa obsahuje barevné snímky mnoha populárním

míst, ke každému z nich je k dispozici stručný popis oblasti a kompletní

geografická data. Každý snímek přitom můžete mít ve dvojím rozlišení standardní

orientační o velikosti JPEG souboru v řádu stovek KB, nebo v „profi“ kvalitě

řádově několik MB.



Jsou i jiné mapy

Hlavní mapy co do orientace a aktuálnosti/věrnosti zobrazení jsem vyčerpali,

ale jsou i další mapy, které stojí za pozornost:

Např. na serveru Rádia <http:> najdete kromě

spousty informací o jednotlivých stanicích také poměrně nenápadnou mapku, jež

vám po kliknutí na místo, kde se nacházíte, vypíše seznam stanic/vysílačů,

které lze v dané lokalitě přijímat. Pokud se na poměrně malé mapě trefíte a

nejste přitom zalezlí v jeskyni, pravděpodobně se vám všechna uvedená rádia

opravdu podaří naladit.



Pro fandy

Jak to tak v životě chodí, ne každá mapa musí bezpodmínečně přinášet praktický

užitek. Z dnešního pohledu nedokonalé, ale překrásně vypracované mapy našich

předků jsou bezesporu jednak obdivuhodnými uměleckými díly, a jednak též

zajímavým úhlem pohledu na historii.

Mapami Českého království sice Internet zatím zrovna nehýří, avšak v příslušné

kategorii Yahoo <http:></http:> najdete

spoustu zajímavých odkazů třeba expozici map a navigačních pomůcek z Alderman

Library University of Virginia, zachycující kartografii Severní Ameriky od dob

Kryštofa Kolumba až po poslední objevitelské cesty Lewise a Clarka <http:></http:>
www.lib.virginia.edu/exhi­bits/lewis_clark/home.html>.





Když se řekne… – Magické zkratky ISDN a NIX – Internetové pojmy, jak je ve

slovníku nenajdete

ISDN

- je zkratka pro Integrated Services Digital Network, čili volně přeloženo

„digitální síť s integrovanými (datovými a hlasovými) službami“. Jedná se o

plně digitální telekomunikační síť, jejíž základní přípojka zahrnuje dva kanály

o kapacitě 64 Kb/s, z nichž každý lze použít jak pro klasické hovory, tak pro

datové přenosy.

- je standard technologie pro digitální telekomunikace, používaný ve Spojených

státech. V Evropě je zaváděna jeho o něco modernější varianta, tzv. Euro ISDN.

- je svět sám pro sebe, který skvěle dokumentuje prorůstání informačních a

telekomunikačních technologií a vyznačuje se množstvím vlastních odborných

termínů, fíglů atd. Pro seznámení s touto technologií navštivte skvělý ISDN

server na adrese <http:></http:> a jeho slovník ISDN pojmů na

<http:>.

- je v USA považováno za překonanou technologii. Poměrně malé rozšíření za

oceánem je dáno dostupností spousty nadstandardních služeb (zajišťovaných

digitálními ústřednami) v klasické telefonní síti podle průzkumů bylo přes 90 %

ISDN přípojek v USA zavedeno kvůli rychlejšímu přístupu na Internet v době, kdy

standardem byl analogový modem 28,8 Kb/s. V současnosti je za oceánem

vytlačováno řádově rychlejšími technologiemi xDSL (Digital Subscriber Line).

- je po stránce zřízení a měsíčního paušálu za připojení několikanásobně dražší

než klasická analogová přípojka, na druhou stranu nabízí také podstatně více a

kvalitnějších služeb.

- je telefonní přípojka, na které operátor garantuje rychlost přenosu dat (64

Kb/s jedním kanálem), což je třeba pro připojení do Internetu zajímavé na

rozdíl od použití analogového modemu máte nárok na danou kvalitu připojení, a

při využití obou kanálů najednou (za dvoje impulsy) můžete „doma“ komunikovat

rychlostí až 128 Kb/s.

- je u nás v současné době asi vůbec nejvýhodnější formou připojení do

Internetu, neboť kombinuje poměrně vysokou rychlost a spolehlivost spojení s

minimem fixních nákladů.

- je (snad SPT to zatím dalekosáhle „zkoumá“) i nadějí na permanentní připojení

o kapacitě 9,6 Kb/s za minimální měsíční paušál (viz technologie AO/DI popsaná

v č. 4/99).



NIX

- je oficiálně „zájmové sdružení právnických osob NIX.CZ, z.s.p.o., sdružuje

poskytovatele internetových služeb v ČR s cílem propojení jejich internetových

sítí“, jehož server pochopitelně najdete na adrese <http:>.

- je pro řadového uživatele Internetu doslova „dar z nebes“, protože bez něj by

bylo vzájemné propojení jednotlivých poskytovatelů, a tím i možnost přístupu k

domácím zdrojům, o mnoho horší (pamětníci používající Internet v letech 1995/96

vědí své).

- je místo, kde si můžete ověřit, zda ze sítě vašeho poskytovatele budete mít

hladký přístup na server v síti jiného poskytovatele.

- je místnost na žižkovské telekomunikační věži, v níž se sbíhají zpravidla

bezdrátové spoje z centra jednotlivých poskytovatelů, která je nacpaná k

prasknutí můstky, směrovači a další technikou a kterou jste mohli zhlédnout

zevnitř i zvenku v jeDnom z televizních Zavináčů.

- je méně neutrální, než naznačuje jeho název mnohdy se chová jako lobbystická

skupina největších českých poskytovatelů připojení, která je nejednotná a

neakceschopná. Technické problémy řeší spíše později než dříve, a často

preferuje zájmy poskytovatelů před zájmy uživatelů sítě (viz nechvalně proslulé

události okolo tarifu Internet 99 v březnu t.r.).

- je už dost zahlcený, protože jeho vnitřní síť (v době psaní článku) stále

pracuje na standardním 10Mb ethernetu. Upgrade na 100 Mb spolu se zprovozněním

ohlášeného druhého propojovacího bodu u Dattelu na sebe snad nedají dlouho

čekat.

- je možná na vymření, protože neutěšený stav peeringu vedl ke vzniku projektu

založení nezávislého „polokomerčního“ peeringového centra GEMMA IX.CZ u firmy

Gemma, a. s. V nejbližších měsících uvidíme, které středisko opravdu ustojí

svoji další existenci.





iFAQ – Internet FAQ – Odpovědi na dotazy čtenářů ohledně užívání Internetu

Rychlost modemů na pevné lince

? Ve firmě jsme realizovali propojení pobočky do firemního Intranetu pevnou

linkou přes pronajatý dvoudrátový okruh s modemy USR Courier V.Everything, ale

podařilo se nám zprovoznit připojení na rychlosti max. 28,8 Kb/s, přestože

modemy podporují komunikaci až 56k.

- Analogové modemy, vybavené některou z technologií pro podporu 56k v

downstreamu (směrem od poskytovatele), mohou fungovat pouze v případě, že uzel

poskytovatele je připojen přímo na digitální síť a komunikační trasa obsahuje

pouze jednu konverzi digital/analog. V čistě analogovém režimu tedy po vašem

pronajatém okruhu kvality telefonní linky, nelze provozovat modem vyšší

rychlostí než 33,6 Kb/s, ale pokud je linka řádně proměřená a předaná, nemělo

by to být méně. Většina modemů protokoly pro 56k se však o takové spojení

pokouší i na analogových spojích a buďto se nespojí vůbec, nebo na nižší

rychlosti než 33,6. Pravděpodobně je to i váš případ a řešením je modemu

zakázat (postup jistě najdete v manuálu) využívání protokolu x2 nebo V.90.



e-mail z formuláře

? Na své WWW stránce jsem měl formulář na odesílání e-mailové zprávy přes CGI

skript. Můj nynější poskytovatel použití tohoto CGI neumožňuje. Mohu tuto

funkci zajistit nějakým náhradním způsobem?

- Záleží na tom, zda vám poskytovatel pouze nedává k dispozici konkrétní skript

s touto funkcí, nebo zda vůbec neumožňuje provádění skriptů (ať už klasické

CGI, či skripty na straně serveru jako ASP nebo PHP).

V prvním případě máte možnost si na server nainstalovat vlastní skript pro

odesílání pošty (jedná se o poměrně složitý skript a většina na síti nabízených

řešení požaduje licenci ve výši několika desítek dolarů, ale jednoduchou verzi

si může napsat vy nebo šikovný programátor ve vašem okolí sám za odpoledne).

V druhém případě máte smůlu z vašeho virtuálního serveru bez skriptu nic

neodešlete. Jediným řešením by v tomto případě mohla být takto zaměřená veřejná

služba, ovšem mezi službami zdarma se nám nepodařilo takovou najít.



Co je JVM?

? Stáhnul jsem si z Internetu program pro filtrování přístupu k WWW stránkám,

ale pro jeho spuštění prý potřebuji JVM. O co se jedná?

- JVM je zkratka pro Java Virtual Machine, což je název pro interpreter

programovacího jazyka Java pro konkrétní platformu (procesor/operační systém).

Program, který chcete použít, je patrně v tomto univerzálním jazyku. To

znamená, že jeho kód není schopen přímo provádět žádný konkrétní procesor, ale

musí být vykonáván (interpretován) specálním programem, jenž zajistí pro každý

jeho příkaz/ /funkci volání příslušené strojové procedury tím je právě

zmiňované JVM.

Je pravděpodobné, že na serveru, odkud jste program stáhnul, byla možnost si

stáhnout i příslušný JVM. Pro správnou funkci je důležité, abyste měl na svém

počítači stejnou nebo vyšší verzi JVM.



Místní poplatky za paušál

? Vždy, když se mluví o tarifu Internet99 a vůbec o výši telefonních poplatků,

zmiňuje se příklad USA, kde mají vesměs místní telefonní hovory zdarma v ceně

paušálu za pronájem linky. Můžeme se u nás těšit po roce 2000 na něco

podobného?

- Těžko říct, ale myslím, že se vývoj v ČR bude ubírat podobným směrem jako v

Německu a Velké Británii, tedy že se můžeme časem dočkat přístupu na Internet

zdarma, nebo za paušální měsíční poplatek. Že by se ale veškeré místní hovory

přesunuly do pásma měsíčního paušálu, je v nejbližších letech nepravděpodobné.

Má to (jak předčasem uvedl v jednom rozhovoru pan Čupa, ředitel Contactelu)

jednu prozaickou příčinu na rozdíl od USA má většina evropských operátorů

dimenzované/konstruované sítě na velký počet krátkých hovorů (průměrná délka

hovoru okolo 2,5 minuty). Na tyto sítě byly vynaloženy určité investice a

rozhodně do doby, než se jich většina vrátí (tedy příštích několik let),

nebudou velcí operátoři ochotni udělat v této oblasti velké liberalizační

kroky. Respektive nebudou dělat nic, co by je nutilo masivně investovat do

změny architektury telekomunikační sítě.





10 tipů pro výběr domácího připojení k Internetu

Uvažujete o připojení do Internetu pro svůj domácí počítač, tedy pro pracoviště

kategorie SOHO (Small Office/Home Office)? Pokud ano, jistě vás bude zajímat,

co byste při výběru konkrétní služby a poskytovatele měli rozhodně vzít v úvahu:

1 Poslední míle,

respektive způsob přenosu dat mezi vaším počítačem a nejbližším přístupovým

bodem poskytovatele (POP Point Of Presence), je v současné době tím, co nejvíce

ovlivňuje jak náklady, tak kvalitu spojení.

Pro domácí připojení připadají v úvahu jednak komutované připojení tedy dočasné

spojení běžnou vytáčenou telefonní linkou, nebo pevné připojení po rozvodu

kabelové televize či pomocí bezdrátové lokální sítě. Vzhledem k tomu, že u obou

zmíněných pevných připojení jsou o dost vyšší zřizovací, resp. i paušální

provozní náklady, pro většinu zájemců bude patrně modemové připojení

nejvýhodnější. Navíc je provoz jak v kabelových rozvodech, tak bezdrátových

sítích zpoplatňován částkou okolo 4 Kč za MB, která zhruba odpovídá telefonním

poplatkům při rychlosti 33,6 Kb/s a tarifu Internet99 v době silného provozu.

Pokud data přenášíte mimo špičku nebo rychleji (modemem 56k nebo 64 Kb/s u

digitálního telefonu ISDN), je připojení přes telefon výhodnější i z hlediska

nákladů na přenos dat.

Takže pokud potřebujete Internet ihned, uvažujte o základním vytáčeném

připojení přes běžnou telefonní linku nebo ISDN, toužíte-li po alternativě

pevné linky ještě počkejte, zákonitě musí jít s cenou ještě dolů.



2 Zjistěte si stav telefonní sítě

jednak proto, abyste mohli z dalšího průzkumu vyloučit služby/technologie,

jejichž využití vám vaše telefonní přípojka nedovolí, a také proto, abyste

znali možnosti a výhledy rozvoje sítě v místě vašeho bydliště/sídla. To, že k

dnešnímu dni máte doma telefonní linku připojenou na analogovou ústřednu,

neznamená, že tomu tak musí být i příští týden. Podle mé osobní zkušenosti se

dnes na mnoha místech překrývá analogová a digitální telefonní síť, a vaše

„analogové“ číslo vám v takovém případě Telecom může během dvou až tří dnů

přepojit na jiné, které již bude obsluhovat digitální ústředna (dobrou

orientační pomůckou je, když ve vašem bezprostředním okolí mají nově zřizované

stanice úplně odlišné číslo než ty původní zpravidla delší, začínající jiným

číslem).

To, aby vaši stanici obsluhovala digitální ústředna, je základní podmínkou pro

fungování 56k protokolu V.90, respektive možnosti upgradu stanice na digitální

přípojku Euro ISDN. V případě ideálního vytížení linky se pak vaše provozní

náklady mohou pohybovat mezi 3 korunami a padesáti haléři (56k modem na běžné

lince [44 Kb/s] a tarif pro silný provoz) a neuvěřitelnými osmdesáti haléři

(ISDN a víkendový tarif) za stažený megabajt!



3 Porovnejte všechny nabídky

Pokud znáte stav telefonní sítě a máte také představu o tom, kolik času a v

kterou denní dobu budete Internetu Věnovat, můžete začít shánět nabídky od

konkrétních poskytovatelů působících ve vašem UTO (neb v rámci Uzlového

Telefonního Obvodu telefonujeme již třetím rokem za místní tarif).

Ve většině UTO dnes působí několik (v krajských městech více než 10)

nezávislých ISP, a rozhodně se vám vyplatí seznámit se všemi dostupnými

nabídkami. Informace o přístupových bodech v místě i konkrétních nabídkách

jednotlivých firem můžete nejlépe získat přes Internet (v práci, u kamaráda, v

internetové kavárně či okresní knihovně). Nejlepší přehled přístupových bodů

najdete v aplikaci časopisu Profit na adrese <http:></http:>.

Na serveru LUPA Mrka Antoše, který se specializuje na informace o Internetu,

sice najdete mnohé zajímavosti, ale databáze poskytovatelů a jejich

přístupových bodů je zoufale neaktuální!

Kvalitu poskytovatele neposuzujte pouze podle „mohutnosti“ jeho reklamní

kampaně o kom se nejvíc ví, může být nejlepší nebo nejvýhodnější, ale zrovna

tak může mít nejvytíženější uzel, kdežto u konkurenta, který je více zaměřený

na pevné linky (ale dial-up nabízí také), můžete mnohdy za zhruba srovnatelnou

cenu získat připojení, jež bude mít

větší efektivní propustnost či menší obsazenost linek ve špičce



4 Vyptejte se na modemy a protokoly

4Kromě telefonní linky závisí kvalita spojení do značné míry na tom, jak se

mezi sebou „dohodnou“ modemy na jejích koncích. Pokud pořizujete nový modem,

rozhodně by se množina podporovaných komunikačních protokolů měla maximálně

krýt s tím, co umí modemy na straně poskytovatele. Není to sice podmínkou, ale

ještě lepší vyhlídky na kvalitní a bezproblémový provoz budete mít v případě,

že se modemy budou shodovat v použité čipové sadě nebo že se bude jednat o

stejné nebo příbuzné typy od jednoho výrobce.



5 Chtějte si to vyzkoušet

5Zejména pokud platíte za připojení na rok dopředu, ale nejen tehdy, se vám

rozhodně vyplatí požádat o zkušební připojení. Na týden nebo dva je zpravidla

zdarma, a pokud se mu poskytovatel brání buďto něco tají, nebo nemá o

„obyčejného modemistu“ příliš velký zájem.

Je pravda, že si mnohdy můžete koupit za pár stovek měsíční připojení nebo se

můžete vyptat stávajících uživatelů, ale jak mi jistě dáte za pravdu, není nad

vlastní zkušenost a platit za to, aby ISP „vyndal zajíce z pytle“, je přeci jen

vzdálené konkurenčnímu prostředí současného trhu připojení.



6 Chtějte Internet 99

O tarifu Internet 99 se vedlo mnoho sporů. Ještě v březnu se ISP sdružení do

NIX hádali s Telecomem o jeho nevýhodnosti při krátkých spojeních. Nic moc

neuhádali, ale posunutí sestavovacího poplatku na 119 sekundu spojení přeci jen

mnohdy umožňuje vyzvednout poštu za cenu jediného impulsu. Dnes většina

poskytovatelů I99 zavádí nebo již zavedla, a zejména pro domácí používání

představuje velmi výrazné zlevnění, které se v praktickém provozu pohybuje

okolo 50 % ve srovnání s běžným tarifem.

Pokud konkrétní poskytovatel se zavedením I99 ve vašem UTO otálí, znamená to

buďto že žije především z pevných linek a pro pár zákazníků na modemech se mu

jeho zavedení nevyplatí (neb za I99 platí majitel přístupové linky nemalý

měsíční paušál navíc), nebo že uzel příliš neprosperuje a firma se jej

výhledově chystá uzavřít (a nemá tudíž zájem do něj investovat).



7 Pošta se hodí kdykoliv

O hodně dřív než Telecom svým tarifem I99 vyšli domácím uživatelům vstříc

někteří ISP a nabídli zvýhodněné připojení ve večerních hodinách a o víkendech,

tedy přibližně v době kryjící se s dobou tzv. slabého telefonního provozu. Za

polovinu ceny plného připojení tak získáte přístup do sítě po 60 až 70 %

veškerého času.

Když na dražší brouzdání přes den stejně nemáte čas, je to skvělá nabídka. Má

ale jednu vadu pokud nemůžete během dne několikrát (2 a vícekrát) kontrolovat

svoji elektronickou poštu, připravíte se o její největší výhodu rychlost.

Odezva e-mailu v rámci ČR je zpravidla několik až několik desítek minut a v

mnoha případech může skvěle a téměř zadarmo nahradit fax či dokonce telefon.

Tento fakt ve své nabídce již někteří ISP zohlednili a nabízejí v rámci „nočně-

víkendového“ připojení i 24h přístup k elektronické poště. A pokud pro vás bude

z jiných důvodů nejvýhodnější nabídka, která e-mail nezahrnuje, tak rozhodně

zvažte, zda se vám nevyplatí přikoupit si „bokem“ ještě poštovní přístup za

nějakých 80–90 Kč měsíčně.



8 Na velikosti záleží

U používání pošty ještě zůstaneme. Kromě toho, aby správně fungovala, je velmi

důležité, aby vaše schránka neměla buďto žádná omezení, nebo co největší

velikost (dnes jsou běžné schránky velké 5–10 MB). Ne snad že byste denně

dostávali několik desítek MB pošty, ale v případě, že budete potřebovat

stáhnout nějaký soubor či webstránku „zdaleka“ (tudíž pomalu), můžete ušetřit

nemálo peněz za telefon, když si je necháte stáhnout některým z automatických

robotů (kromě veřejně přístupných nabízí podobné služby i přímo ISP např. VOL).

Ten jej v době, kdy nejste připojeni, stáhne a pošle vám ho jako přílohu

e-mailem. Takže stahování pak provádíte spolu s poštou z nejbližšího uzlu, a

tudíž maximální možnou rychlostí.



9 Není peering jako peering

Přestože situace, kdy nebyly sítě tuzemských poskytovatelů téměř vůbec

propojené a data putovala přes půlku Evropy nebo dokonce světa, je naštěstí

dávnou minulostí, není pravda, že každý je už propojen s každým. Typickým

příkladem je Internet OnLine, jehož síť ještě v době psaní tohoto článku nebyla

propojena s CESNETem ani PVT, takže přístup ke značnému počtu tuzemských služeb

je příliš zdlouhavý.

Přímé propojení vašeho poskytovatele se sítí, v níž je umístěn konkrétní

server, je důležité zejména tehdy, budete li příslušnou službu používat rutinně

(vlastně si pořizujete připojení kvůli ní např. Obchodní rejstřík) či chcete

budovat a spravovat vlastní server (např. elektronický časopis nebo prodejnu).



10 Neskočte hned na doplňkové služby

Protože ceny za přístup telefonní linkou se u většiny poskytovatelů téměř

neliší, snaží se většina firem svoji nabídku odlišit od konkurence různými

doplňkovými službami, zahrnutými v ceně připojení (typicky místo pro vaše

webstránky). Jejich nabídka však (kromě již zmíněné velikosti poštovní

schránky) není rozhodující pro vlastní využívání sítě a většinu podobných

služeb lze jinde po síti získat samostatně buďto zdarma, nebo ve vyšší kvalitě

za velmi malé poplatky. Při posuzování nabídky proto preferujte především

samotné připojení (jeho technické parametry) a kvalitu zákaznické podpory,

zejména ve vztahu k funkčnosti a propustnosti sítě.



9 0436/OK

</http:></http:></http:><­/http:></http:></http:></http:></http:></http:><­/http:></http:></internet>