iTunes a ti ostatní - Distribuce digitální hudby po internetu se rozbíhá (CD)

Ještě před rokem byla situace přibližně následující: hudba v digitálních
formátech se legálně nedala koupit, a pokud snad ano, tak byla na uživatele

uvalena taková omezení, jak smí se zakoupeným materiálem nakládat, že

přesvědčivě odrazovala od takového počinu. Naopak výměnné sítě typu Kazaa

zažívaly čím dál větší rozvoj, a to i přes úpornou snahu pracovníků RIAA tuto

činnost kriminalizovat a postihovat. Přestože se na první pohled může zdát, že

se po roce toho zase tolik nezměnilo, není to pravda.





iTunes



V oblasti digitální distribuce hudby bylo největší mediální bombou tohoto roku

otevření elektronického obchodu iTunes Music Store

(http://www.apple.com/itunes/store). Applu se podařilo jako první firmě vymoci

na velkých nahrávacích společnostech rozumné podmínky pro digitální distribuci

a nabídnout odpovídající cenové podmínky koncovým uživatelům. Otevření obchodu

bylo spojeno s překvapivým úspěchem nové služby. V jeho důsledku začala i

konkurence okamžitě plánovat své vlastní obchody, resp. se pustila do horečného

jednání s vydavateli ve snaze získat obdobné podmínky. Stránky serveru jsou

vizitkou přístupu Applu k marketingu a grafice, a ihned zaujmou. Více než

vzhled je však důležitý obsah, a ten naštěstí nezaostává. Základem jsou

statisíce titulů všech žánrů od společností BMG, EMI, Sony Music Entertainment,

Universal a Warner Bros. Zbytek, asi 100 tisíc, je od nezávislých vydavatelů.

Cena je stanovena na 99 centů za skladbu (což není zrovna levné) a deset dolarů

za album (což vzhledem k českým cenám za jedno CD levné je). Systém funguje jak

na počítačích od Applu, tak od nedávné doby i na PC s Windows. Přestože i u nás

by se určitě našla řada zájemců o tuto službu, musí zatím počkat, protože

iTunes je dostupná jen v USA. Již několikrát sice prosákly zprávy, že bude snad

koncem roku uvolněna i verze pro Evropu, ale pro začátek to bude zřejmě jen v

jedné zemi. Po ní, příští rok, přijdou na řadu další. Předpoklad, že zrovna my

bychom byli v první vlně, mi však případá nemístně optimistický, ale nechme se

překvapit.





MusicMatch



MusicMatch (http://www.musicmatch.com) se chlubí tím, že je první službou

fungující na MS Windows, které se podařilo vytvořit volnější licenční podmínky

obdobné těm, se kterými pracují iTunes. Výsledkem je shodná cenová úroveň 99

centů za nahrávku a 9,99 dolarů za celé album. Že by nový internetový standard?

V nabídce je více než 200 tisíc písní, včetně několika komerčně velmi úspěšných

novinek. Vedle vlastního stahování hudby je k dispozici 15 přednastavených

rádií, jejichž vysílání lze ještě poupravit dle osobních preferencí uživatele.

Tato služba je v nabídce za 3 až 5 dolarů měsíčně. Dalších třicet stanic je k

dispozici zdarma. Vše je integrováno do firemního přehrávače Musicmatch

Jukebox, který ovšem pracuje jen ve Windows. V něm si můžete písně zařadit do

playlistů, a případně i vypálit na CD. Z hlediska ovládání a inteligentního

doporučování titulů však tento obchod za iTunes velmi zaostává. Pro nás je v

současné době stejně nezajímavý, protože je k dispozici pouze na území

Spojených států.





Rhapsody



Firma RealNetworks stojí za projektem Rhapsody (http://www.rhapsody.net), který

je z hlediska rozsahu nabídky zřejmě největší konkurencí pro Apple. Na rozdíl

od něj však nedovoluje zakoupené písně přímo nahrát na pevný disk. Protože je

však umožní vypálit na CD, vypadá toto omezení jako zbytečné obtěžování

uživatelů kdo chce, stejně si je přehraje do počítače. Graficky jsou stránky

Rhapsody výborně provedeny. Cenová politika se od iTunes poněkud liší uživatelé

platí měsíční předplatné ve výši 9,95 dolaru a za každou vypálenou skladbu

dalších 79 centů. Vypálit však nejdou všechny tituly z katalogu, jen ty

speciálně označené červenou ikonkou. Jak jsem se již zmínil, download není

umožněn, a tak je hlavní důraz služby kladen na on-line poslech vybraných

skladeb. Což je zřejmě smysluplné v USA, ale u nás bude tento přístup ještě

dlouho narážet na překážku v podobě nedostatečné rychlosti internetového

připojení většiny domácích uživatelů (proč tomu tak je, by vydalo na vlastní

článek). Rozsah nabídky je velmi široký, vždyť partnery projektu jsou největší

firmy v oboru: BMG, Warner Bros., Universal, Sony Music Entertainment, EMI, ale

i řada nezávislých labelů. Z pohledu českého uživatele je zásadním problémem

Rhapsody její omezení jen na Spojené státy.





EMusic



Příkladem méně známého, ale zajímavého hudebního serveru je EMusic na adrese

http://www. emusic.com. Stránky na první pohled nevypadají moc pozoruhodně,

orientace v nich také není zrovna dvakrát intuitivní. Tím se však nesmí

potencionální uživatel nechat odradit. EMusic je totiž zajímavý především tím,

že nabízí download hudby za pevnou měsíční částku. Ceny jsou následující: 9,99

dolarů za měsíc, a můžete stáhnout až 40 skladeb, nebo 14,99 dolarů měsíčně a

stáhnout jich můžete 65. To znamená, že v prvním případě se cena jednoho titulu

pohybuje kolem 0,25 USD a v druhém 0,23 USD. Což jsou ceny, které v pohodě

překonávají iTunes. Ani nabídka serveru není z nejmenších. Tvoří ji 275 tisíc

titulů od 900 nezávislých labelů. Opravdovou bombou je fakt, že použitý formát

je standardní MP3, tj. bez DRM (Digital Rights Management), takže si jej bez

problémů přehrajete skutečně kdekoliv. Kvalita písní je také dostatečná, vždyť

90 procent katalogu využívá variable bitrate s průměrnou hodnotou 192 Kb/s.

Celkově sympatický přístup je v současné době spíše ojedinělý. Jak uvádí sami

tvůrci na svých stránkách, jejich filozofií je důvěra v zákazníka. Držme jim

palce. Ještě důležitá poznámka, služba je dostupná mezinárodně.





Virgin Download



Že se svět digitálně distribuované hudby mění, je dobře vidět na přístupu firmy

Virgin Records. Na adrese http://www.virgin.com/download před nedávnem otevřela

elektronický obchod s hudbou. Server je postaven na osvědčené technologii OD2 a

v nabídce má přes 200 tisíc titulů. Zde je skutečně z čeho vybírat, protože

vedle klasiky jsou k dispozici i aktuální novinky z hitparád. Cenová politika

Virgin nápadně připomíná systém předplacených karet mobilních operátorů. Pevně

dané množství kreditů si kupujete za určitou cenu. Čím větší množství koupíte,

tím je cena za jeden kredit nižší. Protože jedna skladba stojí přesně 99

kreditů, tak při nejmenším možném množství, které lze koupit 99 kreditů za 99

pencí (ano, počítáme v anglických librách), vychází cena jedné skladby téměř na

jednu libru. Pokud však trochu zainvestujete do nákupu 5 000 kreditů za 30 GBP,

tak se cena za píseň sníží na již akceptovatelných 60 pencí. Což je částka

shodná s cenou u iTunes. Zakoupenou hudbu lze po downloadu poslouchat na

počítači, vypálit nebo přenést do MP3 přehrávače. Velkou výhodou serveru je

také jeho mezinárodní působnost, takže zde mohou nakupovat i uživatelé z České

republiky.





Wippit



Angličané sobě. Tak by se dalo parafrázovat známé rčení. Známé hudební

vydavatelství EMI se totiž dohodlo se sítí Wippit (http://www.wippit. com), že

jejím uživatelům zpřístupní obsah svého ohromného katalogu. Jedná se přibližně

o 200 tisíc skladeb od více či méně známých umělců, včetně takových jmen, jako

jsou Rolling Stones nebo Pink Floyd. Londýnská EMI je dostatečně známá firma,

co se však skrývá za názvem Wippit? Jedná se o komerční peer-to-peer síť, která

svým uživatelům nabízí legální download hudby. Nabídka serveru ještě před

uzavřením smlouvy s EMI nebyla nijak rozsáhlá, cca 60 tisíc titulů, ale i zde

se dala najít ověřená klasika v podobě Elvise Presleyho nebo BjÖrk. Cena služby

je 6,50 dolaru za měsíční poplatek nebo 49 dolarů za jednorázové roční

předplatné. Za to uživatel získává po dobu předplatného neomezený přístup do

nabídky. Dobrou zprávou pro české uživatele je, že služba je mezinárodní a měla

by tak bez problémů fungovat i v České republice.





Jak se vyvíjí situace



Úspěch společnosti Apple inspiroval řadu dalších firem k otevření vlastních

serverů. Svoje stránky znovu otevírá legenda zvaná Napster (http://www.

napster.com). Tentokrát ve verzi 2.0, zcela legálně a pod křídly firmy Roxio. V

nabídce má 500 tisíc skladeb, což je opravdu ohromné číslo. Cena skladby byla

stanovena na 99 centů a cena za album na necelých 10 dolarů. Za deset dolarů

měsíčně by měl být k dispozici neomezený on-line poslech. Hudba se zřejmě stane

i další oblastí, do které vkročí superúspěšný podnikatel Michael Dell. Vzhledem

k agresivní cenové strategii jeho firmy, se koncoví uživatelé mají na co těšit.

Další oznámení o záměrech v této oblasti vydaly i jiné dobře známé společnosti

Microsoft, Amazon, Yahoo a další.



Vstup dalších velkých firem by snad mohl vést k dalšímu uvolnění restrikcí,

které uplatňují nahrávací společnosti na zakoupenou hudbu, a také k většímu

poklesu ceny. V současnosti převládající model prodeje písní po kusech naráží

na nepřízeň řady umělců, kteří vyžadují, aby se jejich díla prodávala jako

celek. Jaké nové způsoby prodeje se nakonec etablují na trhu, je zatím ve

hvězdách. Prodej hudby se však konečně mění. Dalším na řadě je bezpochyby

filmový průmysl, jenž se zatím nedokázal přizpůsobit novým technologiím. Už mu

ale nezbývá moc času a brzy může být vzhledem prudkému poklesu prodeje DVD a

videokazet v situaci, ve které se dnes nacházejí hudební vydavatelství.







Proč kupovat hudbu



Na to lze odpovědět docela jednoduše protože to je legální, zaručená kvalita,

zaručená dostupnost. Ano, ačkoli si to řada uživatelů nerada připouští,

stahování hudby prostřednictvím P2P sítí je nelegální. Svůj podíl viny na tom

mají i vydavatelé, kteří za CD požadují tak vysokou cenu, že de facto nahánějí

síti Kazaa a podobným nové uživatele. Jenže vysoké ceny mohou být sice

nemorální, ale legální jsou rozhodně na rozdíl od zmiňované činnosti. Další

výhodou legálního nákupu je zaručená kvalita zakoupeného zboží. Skladby jsou

vytvořeny s vysokým bitratem, a po jejich stáhnutí vás nečeká nemilé překvapení

v podobě nekvalitního či poničeného souboru. Další výhodou, i když méně

důležitou, je trvalá dostupnost nabízených písní z katalogu serveru. Když se

rozhodnete zakoupit požadované skladby, nemusíte čekat, až bude přístupný

počítač na němž jsou uloženy, protože na komerčním serveru jsou k dispozici

stále.