Jak si vybrat LCD monitor - Praktické rady pro výběr LCD

O pořízení plochého LCD monitoru dnes uvažuje čím dál více uživatelů. Jsou
příjemné na oči, dokonale ploché, mají vynikající obraz, zaberou málo místa na

stole. Také cena se během posledního půlroku opět citelně snížila, a tak dnes

je k dispozici celá řada 15palcových displejů, které vyjdou na skvělých 10–12

tisíc korun včetně daně. A o tom už se vyplatí přemýšlet!



Přehled nejzajímavějších tipů právě na ten váš LCD monitor jste si mohli

prohlédnout ve velkém testu v minulém čísle PC WORLDu. Pokud jste si ale

nevybrali, nebo chcete ještě s nákupem počkat a velmi pravděpodobně bude

produktová nabídka výrobců v době vašeho nákupu bohatší připravili jsme pro vás

malého průvodce výběrem správného displeje na váš stůl.



Hned na počátku je třeba zdůraznit, že i přes významné cenové poklesy nejsou

LCD monitory stále ještě vysloveně levnou záležitostí. Proto se velmi vyplatí s

nákupem nespěchat, a spíše pečlivě vybírat. Ostatně čas hraje v tomto případě

jako téměř vždy pro zákazníka. Na co se tedy konkrétně zaměřit?





Úhlopříčka



V první řadě je třeba si zvolit požadovanou úhlopříčku displeje. Na rozdíl od

běžných monitorů CRT, jejichž rozměry stínítka jsou udávána včetně plochy za

plastovými okraji monitoru, jsou parametry LCD velmi průhledné. Jde-li o

15palcové LCD, pak skutečně z jednoho rohu do protějšího rohu aktivní plochy

displeje naměříte 38,1 cm a ani o milimetr méně. U 17palcového LCD to bude 43,2

cm a „osmnáctka“ nabízí dokonce 45,7 cm. Naproti tomu CRT monitory kategorie

sedmnáctipalcových mají skutečně viditelných často jen 15 palců obrazovky.



Jednotlivé úhlopříčky LCD monitorů se liší pochopitelně svou cenou, která

zejména u 18" a větších displejů roste stále ještě do těžko přijatelných výšek.

Ale i uvnitř jednotlivých kategorií LCD panelů jsou velmi výrazné cenové

rozdíly.





Kvalita obrazu



Prakticky nejdůležitější vlastností LCD monitoru je čistota obrazu. Přestože

každý panel má možnost automatické volby parametrů, je dobré ještě výsledek

snažení strojů zkontrolovat a upravit. Ve vloženém článku „Nastavte si správně

LCD!“ najdete přesný postup, jak i z horšího monitoru dostat opravdu vše, co v

něm je.



Kvalita zobrazení, tedy zejména jeho čistota, však nezávisí jen na schopnosti

elektroniky v monitoru, ale také kvalitě výstupního převodníku v grafické

kartě. Pokud používáte v počítači nějakou vážně stařičkou grafiku, můžete být

výsledným obrazem na LCD opravdu nepříjemně překvapeni.



Neméně důležité je rovnoměrné a dostatečné podsvícení obrazu. LCD monitory

totiž už z principu své funkce nesvítí, ale spíše prostřednictvím barevných

filtrů na jednotlivých bodech maskují stále svítící pozadí. A právě

rovnoměrnost vedení světla je velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje dobrý

pocit při používání LCD monitoru.





Úhly pohledu



Úhly pohledu LCD panelu jsou zjednodušeně řečeno úhly, ze kterých se uživatel

na monitor dívá, a při kterých si obraz udržuje určité parametry. Většinou je

hodnocena barevná odchylka, a především pak zachování kontrastu. Například

běžný horizontální (vodorovný) úhel 120 ? znamená, že 60 ? nalevo i 60 ?

napravo od vertikální osy monitoru je stále ještě obraz dobře patrný, a bez

chyb v barevném podání. Zejména malé vertikální (svislé) úhly mohou způsobit,

že při horním a spodním okraji monitoru bude patrný rozdíl v jasu a tím vznikne

velmi nepříjemný efekt, obzvlášť viditelný při zobrazení svislých pruhů.



Existují také monitory, které mají úhly pohledu udávány jako 170 ? vertikálně a

170 ? horizontálně. Tyto zobrazovače však využívají LCD panely odlišné

konstrukce než běžné ploché monitory, a taky stojí o hodně více. Dnes už ale

výrobci instalují do svých produktů i v té nejlacinější třídě poměrně dobré

panely, a tak i úhly v řádu 140 ? vodorovně a 110 ? svisle bývají zárukou dobré

funkce doma i v kanceláři.





Doba odezvy



Doba odezvy je čas, udávající jak dlouho trvá jednotlivým bodům na matici LCD

displeje, než změní svou barvu. Toto zdržení, které je u jiných typů monitorů

zcela neobvyklé, způsobuje fakt, že tekuté krystaly uvnitř struktury LCD se

opravdu natáčejí pod vlivem elektrického pole, což určitý časový okamžik trvá.

Doba odezvy se skládá ze dvou parametrů doby náběhu (rise time, Tr) a doby

dosvitu (fall time, Tf). V produktových materiálech jsou většinou tyto hodnoty

sečtené a výsledné číslo je označováno jako „response time“.



Platí pochopitelně pravidlo, že čím kratší je doba odezvy, tím lépe. Kvůli

příjemnému přehrávání videa i hraní her je dobré, aby odezva nepřekročila 35

ms, velmi rychlé panely nabízejí 20 ms a někdy dokonce i méně. Je ale faktem,

že z pohledu uživatele nejsou tyto extrémně krátké časy příliš patrné.





Připojení



Z historického pohledu byly první LCD připojovány proprietárním digitálním

spojením a bylo třeba k nim mít speciální grafické karty. Dnes jsou všechny

produkty na trhu připojitelné standardním analogovým VGA spojením, a stačí jim

jakákoliv grafická karta s D-Sub konektorem. U 15" a prakticky také u 17" LCD

je to připojení dostatečné, a máte-li kvalitní grafickou kartu a dobře seřízený

plochý monitor, dostanete jak při rozlišení 1 024 × 768, tak 1 280 × 1 024 bodů

solidní a dlouhodobě použitelný obraz. Od 17 palců (tedy zmíněného rozlišení 1

280 × 1 024 bodů) výše se ale začíná projevovat náročnost přenosu analogového

signálu o vysoké frekvenci a ani vyspělá elektronika, která je součástí většiny

LCD panelů větších úhlopříček, už nezvládá dobře „vyčistit“ přijímaná data. V

obraze je tedy vidět „duchy“, dochází k zrcadlení kontur mezi různými místy

displeje a je také o hodně obtížnější vyladit čistotu šachovnicového rastru

ovládáním parametru fáze.



Právě pro řešení výše uvedených problémů se dnes využívá digitální připojení

DVI, které přenáší data určená pro zobrazení zcela digitálně, a tudíž prakticky

nezkreslitelně. Připojení DVI je téměř zbytečné pro 15" monitory (1 024 × 768

bodů), volitelné pro 17" a 18" displeje (1 280 × 1 024 bodů) a v podstatě

nezbytné pro 19či 20palcové přístroje s rozlišením 1 600 × 1 200 a více bodů.

Při nákupu se také vyplatí hledět na to, zda je k monitoru s DVI konektorem

přidán rovněž příslušný DVI kabel. Jeho dodatečná koupě může být i nákladem v

řádu vyšším než 1 000 korun.





Ovládání



Ať už se jedná o prvotní inicializaci, nebo případné úpravy parametrů během

provozu, je nezpochybnitelné, že kvalita a snadnost ovládání LCD monitoru jsou

důležitým faktorem při jeho výběru. Všechny displeje dnes používají tzv.

on-screen-menu, které se zobrazuje přímo na obrazovce a liší se jeho

zpracováním a systémem pohybu v jednotlivých nabídkách.



Mezi vyhledávaní vlastnosti ovládání patří přímý přístup k volbě automatického

nastavení obrazu, které je pro velkou část uživatelů prakticky jedinou

používanou funkcí. Dále je dobré, když jsou tlačítka na monitoru mapována také

k rychlému přístupu pro nastavení jasu a kontrastu.





Další parametry a výbava



Mezi další výbavou, která uživatele může přiklonit k té či oné značce,

nalezneme vestavěné reproduktory, možnost výškového nastavení displeje či

otáčení do režimu portrét. Tyto vlastnosti pomohou především v kancelářích a

všude tam, kde se více pracuje s textovými dokumenty. Zvukový výstup je opět

určen zejména na kancelářské stoly, protože v domácnostech bývají k počítači

již téměř standardně připojeny reproduktory, jejichž kvalita je řádově vyšší,

než kvalita reproduktorků vestavěných do LCD monitoru. Pro použití ve formě

signalizace výstrah operačního systému a dalších méně náročných úkolů však může

postačit i miniaturní vestavěné ozvučení.



Některé LCD displeje dovolují také připojit další typy signálů a zobrazit tak

například video z S-Videa, resp. kompozitního zdroje, a lze je použít i jaké

výstupní monitor pro střih videa či obdobné činnosti. Ve výjimečných případech

může být součástí LCD také televizní tuner a celý komplet tak může snadno

nahradit i televizi.





V prodejně



Když už se konečně dostanete k rozhodnutí, že si chcete LCD monitor pořídit,

pak je velmi dobré, abyste svůj vyvolený kousek měli možnost vidět zapnutý

ještě předtím, než za něj zaplatíte. Jednotlivé monitory se totiž neliší pouze

typ od typu, ale v některých parametrech dokonce i kus od kusu. Jde zejména o

kvalitu podsvícení a vadné pixely.



Ačkoliv dnes již hrozba toho, že si pořídíte monitor, který bude mít některé

body nefunkční či naopak trvale svítící, není tak velká jako tomu bylo v

minulosti, realitou zůstává, že se to může i přesto stát. Mnozí prodejci právě

z tohoto důvodu nechtějí nechat zákazníka vybraný kus vidět před nákupem, a

stejně tak tyto vadné pixely nejsou považovány za záruční vadu.



Existují dvě cesty, jak si koupit monitor zcela bez vadných pixelů jednak

můžete hledat prodejce, který vám umožní si jej prohlédnout před nákupem, anebo

můžete využít novely č. 367/2000 Sb. zákona 40/1964 Sb. (Občanský zákoník) o

Spotřebitelských smlouvách, která vám dává možnost zboží zakoupené přes

internet či jiným bezkontaktním způsobem bez udání důvodu do 14 dnů vrátit.

Není to sice zcela čistý způsob, ale jako zákazník tuto možnost máte.



Na druhou stranu pokud už si koupíte monitor, který má například jeden

nesvítící pixel kdesi u strany obrazovky, nemusíte si s ním dělat starosti. Je

v podstatě vyloučené, že by se tyto problémy začaly rozšiřovat po zbytku

displeje, připomínajíc tak nějakou nákazu a celkovému dojmu to prakticky

neuškodí.





Nastavte si správně LCD!



Prakticky nikdy automatika nenastaví hodnoty fáze signálu správně. Drtivá

většina uživatelů má proto svůj LCD monitor nastavený hůře, než by mohl být.

Jak jej tedy správně nastavit?



1. Klepněte pravým tlačítkem myši na pracovní ploše, zvolte Vlastnosti (v

anglických Windows označeno Properties), zvolte první záložku Pozadí

(Background). Nastavte pozadí Žádné (None), tlačítkem Vzorek (Pattern) vpravo

dole změňte pozadí na 50procentní šedou (50% Gray). Zvolte záložku Vzhled

(Apperance), ťukněte na pozadí a jeho barvu změňte na čistě bílou. Tlačítkem OK

potvrďte. Teď by měla být cela plocha pokryta jemným černo-bílým rastrem.



2. Vstupte do menu LCD monitoru, dostaňte se na volbu fáze (označena Phase,

příp. Fine).



3. Sklopte monitor tak, abyste se na jeho obrazovku dívali zespodu, z co

největšího úhlu. Je velmi pravděpodobné, že v tuto chvíli budou na obrazovce

patrné silné ruchy, šumění a viditelné problémy v zobrazení rastru.



4. Regulujte fázi tak dlouho, než dosáhnete nejvyšší čistotu obrazu. U méně

kvalitních LCD či horších grafických karet bude šum patrný vždy, pak najděte

jeho nejmenší hodnotu.



Odejděte z menu monitoru, a pokud je to možné, uložte nastavené parametry. Opět

si můžete změnit pozadí desktopu tak, jak jste zvyklí. V tomto momentě je LCD

monitor správě nastaven a neměl by vykazovat žádné poruchy zobrazení. Další

věcí je správné nastavení barev, regulace jasu a kontrastu.







Příběh dvou obrazovek



LCD a CRT monitory se od sebe liší ve více aspektech než jen ve velikosti a v

hmotnosti. Zde jsou příklady, s nimiž se setkáváme v našich testech.



1. Okraje textu se zdají ostřejší na LCD displeji a úroveň jasu bývá běžně asi

dvojnásobná. Na druhou stranu však mohou čtvercové pixely LCD displeje tvořit

dojem zubatosti diagonálních linek, jak je dobře vidět na ramenech písmen A

nebo V. CRT obrazovka má při porovnání pixely zaoblené, které vytvářejí

plynulejší diagonály, ale mají za následek lehce rozmazaný text.



2. Zatímco barvy nejsou na CRT obrazovce tak jasné, bývají bohatší. CRT

technologie také dovoluje zobrazit větší barevné spektrum. Běžný uživatel si

tohoto rozdílu nemusí ani všimnout, ale profesionální grafik to pozná. I

nepoučený laik si ale všimne, že jas a barvy LCD displeje se mění, pokud jej

sledujeme z úhlu.







Úhel LCD displejů



Nejvyšší jas a nejlepší barevné provedení vidíte na LCD displeji, pouze pokud

jej sledujete z pozice přímo před ním. Jas, a tudíž i kontrast, upadá a barvy

se mění, pokud se posouváte do strany (horizontálně) nebo nahoru a dolů

(vertikálně), až do té míry, kdy z velkého úhlu obraz již vůbec nerozpoznáte.

Levné LCD displeje rozšiřují viditelný úhel pomocí difúzní fólie umístěné na

skle a pomocí ní rozprostírají do širšího záběru. Dražší technologie,

používající in-plane switching a multidoménové vertikální postavení

(multidomain vertical alignment), mění za účelem zvětšení zorného úhlu

postavení tekutých krystalů.



Výrobci monitorů používají k měření zorného úhlu důmyslná zařízení. Nepoužívají

však všichni identickou metodu, takže údaje od různých firem nemusejí být

srovnatelné. K hrubému proměření a porovnání LCD displejů lze použít software

vyvinutý TestCenterm PC WORLDu ve spolupráci se společností DisplayMate

Technologies. Tento test najdete na našem CD, nebo jej lze stáhnout z

internetu. Zvolte položku „Gray-scale Linearity Check“ a sami si otestujte svůj

monitor.



Test využívá známého faktu, týkajícího se LCD displejů: Jasné body se se

zvyšujícím zorným úhlem mění mnohem více než body tmavé. DisplayMate ilustruje

tento fakt na obrazovce ukazující dva obdélníky: první „rozostřený“ se skládá

ze střídajících se plně bílých a plně černých pixelů, zatímco ten druhý je

rovnoměrně šedivý. Pokud se díváte na monitor zepředu, je rozdíl v úrovni jasu

jasně zřetelný. Posouváte-li však zorný úhel do strany, tento rozdíl se pomalu

ztrácí až nakonec vypadají oba obdélníky stejně. Abychom mohli lépe určit zorný

úhel, postavili jsme displej na rotační podložku a otáčeli jsme s ním až do

bodu, kde oba obdélníky začaly vypadat shodně.



Díky použití této metody se naše hodnoty mohou někdy lišit od těch, které uvádí

výrobce. Naše praktické testy pak u displejů, jejichž zorný úhel byl výrobcem

uváděn jako 170 stupňů, ukázaly rozdíl v hodnotách od 108 do 167 stupňů.