Klasika? Na to zapomeňte - Nikon Coolpix SQ originální design a osvědčené technické řešení

Nikon si s designem kompaktu SQ pohrál, a není se mu co divit. Tento první
Coolpix bez číselného označení představuje nástupce modelu CP2500 a musíme

říct, že v třídě digitálních kompaktů není pouze silná konkurence je tam pěkně

narváno. Navíc v tomto segmentu ne vždy jsou rozhodujícím kritériem technické

parametry, často se zde nakupuje srdcem. Nikon proto sáhl po svém ověřeném

konceptu „přelamovačky“, zde zabalené do stříbrného kabátu malých rozměrů 82 x

82 × 25 mm. Ve výsledku tedy nic, čím by si chtěli špinit ruce konzervativci,

ale co rozhodně na majitele upoutá pozornost.



Objektiv a blesk jsou umístěny bok po boku v otočné části, což samozřejmě

ulehčuje fotografování z podhledu či autoportrét. Na zbývajícím „elku“ jsou

umístěny ostatní prvky, kde na horní straně najdeme otočný prstenec (zapnutí/

vypnutí), v jehož středu je umístěna spoušť, a nalevo od ní je otočný volič

jednotlivých režimů. Zadní stěně dominuje LCD displej s nastavitelným jasem,

který při absenci průhledového hledáčku zůstává jedinou možností, jak pohlížet

na snímaný objekt. Displej doplňuje standardní nikonní sestava dalších

ovládacích prvků. Napravo od LCD je pětisměrný „joypad“ pro ovládání menu. Pod

ním naleznete trojici tlačítek makro a samospoušť/vymazání snímku, korekce

expozice a blesk/označení přenášených snímků, a menu. Nad displejem je umístěna

dioda nabití blesku, společně s tlačítkem rychlého prohlížení, a vpravo nahoře

dvě tlačítka zoomu. V boku jsou skryty sloty pro CF kartu (16MB karta je ve

výbavě) a Li-ion baterii. Spodní strana skrývá datový a napájecí konektor,

sloužící po umístění SQ do stylového stojánku i k přenosu fotek do počítače,

kdy Windows XP přistupují k SQ jako k Mass Storage, tedy jako k dalšímu běžnému

disku. Stojan slouží i jako nabíječka pro případnou druhou baterii, pro niž má

připravenu samostatnou pozici. Pro práci se snímky je přiložen software Nikon

View 6.0 (browser) a Adobe Photoshop Elements.



Ani po technické stránce na tom není SQ nijak špatně. Nabídne vám

třímegapixelový snímač (max. 2 016 × 1 512 pixelů) f = 5,6–16,8 mm,

ekvivalentně 37–111 mm u 35mm kinofilmu; světelnost F 2,7–4,8 s trojnásobným

optickým a čtyřnásobným digitálním zoomem. Velice dobře je na tom SQ se

zpracováním obrazu. Automatika a předvolené režimy jsou, jak tomu již u Nikonu

bývá, hodně na úrovni, nutné je ovšem pozorně se seznámit s jednotlivými režimy

a jejich chováním, což se týká především interiérů. K dispozici je i

(pseudo)manuální režim. který umožňuje například korekci expozice a nastavení

bílé (i manuálním změřením). SQ rovněž disponuje světlem pro doostření při

špatném osvětlení. Zde si však návrháři vybrali i slabou chvilku, když blesk

mnohdy neosvětlí celou scenérii dostatečně rovnoměrně. Výsledné fotografie jsou

celkově posunuty mírně do červena ale neberte to tak, že vám na snímku vyleze

rudá záře nad Kladnem v reálu nad tím většinou spíše mávnete rukou, pokud tomu

vůbec věnujete pozornost, či si toho všimnete. Sytost barev působí měkkým,

příjemným dojmem. Makro efektivně začalo reagovat až okolo 8 cm, i když výrobce

udává optimističtější 4 cm. Samotná aktivace přístroje je rychlá v průměru

hodně pod 2 sekundy. Přístroj však trpí starou bolístkou digitálních Coolpixů

větším zpožděním spouště, které je stále patrné jak při namáčknutí spouště, tak

bez něj.



Nikon Coolpix SQ je extravagantní designem, ale po technické stránce sází na

jistotu. Je vybaven vším potřebným pro uspokojení naprosté většiny požadavků

amatérského fotografa, včetně možnosti pořídit záznam krátké videosekvence.

Většina použitých řešení a funkcí vychází z předcházejících řad. SQ je prostě

takový rodinný kompakt, hodící se na dovolenou, zachycení rodinných událostí i

do společnosti, kde se za něj nebudete muset vůbec stydět.



Nikon Coolpix SQ



originální design přístroje

scénické předvolby

zpoždění spouště

Cena vč. DPH: 15 990 Kč



K testu zapůjčila firma: Nikon, http://www.nikon.cz