Komise má prověřit vládní i oborové návrhy

Komise návrhy posoudí a v některých případech bude hlasovat o tom, zda materiál
získaný z těchto návrhů zahrnout do závěrečného dokumentu připravovaného pro

Kongres.

Výběr některých návrhů:

- Plán virginského guvernéra Jima Gilmora na eliminaci internetových daní je

širokým návrhem, jenž doporučuje nezatěžovat veškeré on-line nákupy žádnou daní

z obratu. Tento plán navrhuje snížit daně za místní a dálkové telefonní služby

a staví se na odpor mezinárodním daním a tarifům uvalovaným na US elektronický

obchod.

- Systém zjednodušené daně z obratu pro 21. století guvernéra státu Utah

Michaela Leavitta volá po vytvoření systému, jenž by motivoval internetové

společnosti platit daně z prodaného zboží. Daně z obratu by měly počítat a

vybírat „důvěryhodné třetí strany“.

- eCommerce Coalition (v níž jsou, kromě jiných, zastoupeny společnosti

Microsoft, America Online, Andersen Consulting, Bank One, Cisco Systems,

Citygroup, First Data, Gap) volá po zjednodušeném výběru daně z užívání a

odmítá tvrzení, že internetoví prodejci mohou použít software, aby snadno

vypočítali a vybrali daň z obratu.

- Návrh na státní a místní zdanění v oboru telekomunikací (předložený

společnostmi AT&T, Bell Atlantic, BellSouth, GTE, SBC, Sprint, US West a

jinými) nabízí dvě alternativy zjednodušení současné struktury daně z obratu.

Tento návrh rovněž volá po postupném odstranění jiných daní zatěžujících

poskytovatele telekomunikačních služeb, které skupina považuje za vyšší než v

jiných oborech.

- North American Retail Dealers Association předložila návrh doporučující, aby

se od prodávajících vyžadovalo vybírat daně bez ohledu na fyzickou přítomnost

společnosti. Státy by měly vybírat daně „dle jednotné koncepce pro všechny

státy,“ takže státy s místními zdaňujícími jurisdikcemi by byly nuceny buď

spolupracovat, nebo se daní zříci.

Více informací o Advisory Commission on Electronic Commerce, která má sídlo v

Arlingtonu ve státě Virginia, lze nalézt na www.ecommercecommission.org.

Historie diskusí o zdanění elektronického obchodu v USA

8. října 1998

Senátní návrh zákona č. 442, Internet Tax Freedom Act (Zákon o osvobození

Internetu od daní) byl schválen Senátem Spojených států poměrem 96:2. Uzákoňuje

tříleté moratorium na ukládání nových internetových daní. Je vytvořen Advisory

Commission on Electronic Commerce (poradní orgán ve věcech elektronického

obchodování), aby prostudoval vliv federálního, státního, místního a

mezinárodního zdaňování a tarifů na transakce uskutečňované prostřednictvím

Internetu a přístupu k Internetu.

2. prosince 1998

Virginský guvernér Jim Gilmore je mluvčím Bílého domu Newtem Gingrichem

jmenován do Advisory Commission on Electronic Commerce. Později je na první

schůzi této devatenáctičlenné skupiny zvolen jejím předsedou.

21. a 22. června 1999

Advisory Commission on Electronic Commerce se poprvé schází ve Williamsburgu ve

státě Virginia.

6. srpna 1999

Schází se Podvýbor pro pracovní plán Advisory Commission on Electronic

Commerce, aby diskutoval o tom, čím se bude skupina zabývat během projednávání

svých stanov.

12. srpna 1999

Komise formálně zve veřejnost, aby přispěla k diskusi o internetovém zdaňování

a vyzývá přitom zainteresované strany, aby předložily písemná stanoviska.

Konečný termín je stanoven na 15. listopadu.

14–15. září 1999

Komise se schází v New Yorku na své druhé schůzi. Schvaluje rezoluci

podporující návrh Obchodní reprezentace USA učinit trvalým dočasné moratorium

Světové obchodní organizace na cla z elektronických přenosů.

20. a 21. března 2000

V Dallasu se konala závěrečná schůze Advisory Commission on Electronic Commerce.

21. dubna 2000

Doporučení Advisory Commission on Electronic Commerce ohledně politiky v

oblasti elektronického obchodu a daní mají být předložena Kongresu.

On-line daně hýbou světem – Červená nebo zelená daním na Internetu?

Václav Větvička

Problematika jestli a pokud ano jak zdanit miliardové obchody, které dnes

probíhají prostřednictvím nakupování on-line, začíná být ve Spojených státech,

ale i v dalších zemích, neobyčejně žhavá. Pochopitelně co komentátor, to názor,

v podstatě však existují dvě základní mínění.

Nedanit

První názor, ke kterému se očividně přiklání i americký Kongres, říká nedanit.

Většina členů Kongresu se přiklání k zákazu danění elektronického obchodování

buď navždy, nebo alespoň na dlouhou dobu. V současné době platí tříletý zákaz

danění obchodů on-line, a tento zákaz vyprší k říjnu roku 2001. K situaci ve

Spojených státech je nutno podotknout, že každý stát má jinou daň z prodeje,

která se v krámech platí. Situace je navíc komplikovaná tím, že každý stát daní

různé věci: v některých státech kupříkladu nejsou daněny služby, jinde zase

potraviny. Navíc větší města si někdy přidávají další daň k daním státním, což

pochopitelně vede šetřily k tomu, že si houfně jezdí nakupovat za hranice

města. Pokud by elektronické obchody byly daněny, platil bych jinou daň ve

chvíli, kdy si u Amazon.com objednám knížku z kentuckého Louisvillu, kde je

momentálně daň 6 procent, a jinou daň při objednání z počítače kamaráda v New

Yorku, kde je dnes daň 11 procent.

Názor doporučující zákaz danění on-line vychází z toho, že se jedná o stále

ještě nové a rozvíjející se odvětví, které prostě potřebuje maximální podporu.

Američané se zkrátka bojí toho, že by v současné době stále ještě finančně

křehké obchodování on-line mohlo podlehnout tlaku přidaných daní, byť se v

podstatě jedná o daně, které by platili zákazníci. Navíc se v Americe blíží

prezidentské volby, což je období, v němž nejen jednotliví kandidáti, ale i

jednotliví členové Kongresu jsou neobyčejně citliví na jakoukoliv zmínku o

možnosti zvyšovat nějaké daně. Dalším problémem jsou momentální zákony, které

vyžadují, aby stát měl právo vybírat daně z obratu pouze od té firmy, jež je v

daném státě fyzicky přítomna. Je jasné, že internetové firmy jsou ve velké

většině přítomny pouze v jednom jediném státě, a pokud by právě obyvatelé

daného státu byli jediní, kteří by dotyčné firmě měli platit daň z prodeje,

jednoduše si od ní přestanou nakupovat.

Danit

Finanční mágové jednotlivých států naopak bědují, neboť státní kasy přicházejí

o potenciální miliony dolarů, a snaží se přijít s nějakým společným plánem, aby

dostávali alespoň nějaké daně. Celkem souhlasí s tím, aby se danil pouze prodej

věcí a ne i vlastní připojení k Internetu. Danit připojení k nekonečnému Webu

sice zní bláznivě, ale má určitý precedens v daních, které Američané platí

telefonním společnostem. Tříprocentní daň na telefonování je jednou z

nejstarších daní v Americe, původně připravenou jako daň pomáhající financovat

válku se Španělskem, a dnes je mnohými považována za skrytou daň z Internetu.

Že se nejedná o žádné kapesné dosvědčuje fakt, že jednotlivé státy Unie

vybírají v dani z prodeje v průměru 3 miliardy dolarů, což v mnoha případech

představuje 60 procent jejich celkového příjmu.





Čtyři návrhy



Před Kongresem letos leží hned čtyři návrhy. Prvním je trvalý zákaz danění

obchodů on-line. Druhým je zrušit i daň z telefonování. Dalším pak je uzákonit

rozhodnutí Nejvyššího soudu známé pod jménem Quill, které řídí způsob vybírání

daní z prodeje. To by pro současnost udrželo dnešní zákaz danění Internetu, a v

případě, že státy začnou prokazovat snižování příjmu z této daně, umožnilo

dalším zákonem začít internetové obchodování danit. Posledním z předložených

návrhů je přesněji definovat znění rozhodnutí Quill, jmenovitě upřesnit otázku

fyzické existence firmy. Dnes totiž není jasné, jestli v případě podnikání

on-line se za fyzickou přítomnost má považovat místo, kde má firma sklad, kde

si pověsila na Web své stránky, nebo zda tam, kde sídlí její server či dokonce

provider.

Internetové firmy versus zbytek světa

Na druhé straně spektra jsou názory, že obchodování po Internetu je v podstatě

stejné jako kterékoliv jiné, a proto je nemorální, aby internetové firmy měly

jakékoliv daňové úlevy, protože se tím vlastně jedná o nadržování určitému

způsobu prodeje. Některé internetové firmy jsou si dobře vědomy toho, že daňové

prázdniny mohou být dočasné, a snaží se proto přenést svá skladiště do států s

minimální daní. Taková Amazon.com má proto většinu skladišť v Nevadě.

Konkurenční Barnes and Noble raději svoji internetovou pobočku přihlásil jako

firmu zcela nezávislou na mateřské společnosti, která má své obchody v každém

větším městě Ameriky, a proto by se nemohla vyhnout placení daní v každém státě.

Další z názorů, tvrdící, že daně za obchody on-line by měly existovat,

upozorňuje na to, že je nevhodné, aby bohatší Američané, kteří tvoří většinu

zákazníků kupujících po Internetu, nejenže platili povětšinou levnější ceny,

ale navíc jsou jim ještě odpuštěny daně z prodeje.

Nakupování on-line prostřednictvím firem nabízejících své výrobky na webových

stránkách je pohodlné, spoustu věcí si nemusím nijak osahat, a kombinace

levných cen a odpuštěných daní z prodeje je velice lákavá. Na druhé straně je

nepříjemná představa, že jednotlivá města či okresy nebudou mít peníze na

opravu silnic, místní hasiče nebo ambulance, což je normálně placeno z

vybraných daní, mimo jiné i z daní z prodeje. Je pochopitelné, že okresy si

nedostatek peněz v pokladnách budou muset nějak vynahradit, a jak jinak nežli

zvýšením nějakých jiných daní. Celkový obrat internetového prodeje dosáhl ve

Spojených státech v roce 1999 celých 20 miliard dolarů, což byl více než

dvojnásobek předchozího roku. Předpovědi na rok 2000 se liší, nikdo však

nepochybuje o tom, že obrat opět výrazně vzroste.

Netrpělivých přibývá

Státy se proto stále více a více dožadují svého podílu. Některé státy dokonce

nehodlají čekat na výrok Kongresu, a začínají na internetové daně sahat z jiné

strany. Daňoví poplatníci států Michigan a Severní Karolina se právě teď

dočkaly nepříjemného překvapení. Na daňovém prohlášení totiž musí vyplnit

kolonku, ve které musí přihlásit celkové množství věcí zakoupených on-line, a z

celkové cifry zaplatit patřičnou daň. Několik dalších států již ohlásilo

podobnou akci na příští rok a ostatní státy s velkým zájmem přihlíží, kolik

dolarů se takto podaří vybrat.

Velikáni mají nápad

Šest velkých firem AT&T, America Online, Charles Schwab, MCI, Time Warner a

Gateway, dokonce předložilo Kongresu návrh způsobu jak danit Internet, který by

podle nich byl jednoduchý, spravedlivý a spolehlivý. V návrhu je na jedné

straně jednotná daň pro nákup po Internetu pro všechny Američany bez ohledu na

to, ve kterém státě bydlí, na druhé straně však i odstranění tříprocentní daně

na telekomunikace a absolutní zákaz danění přístupu na Internet. Samotný návrh

doporučuje další tříleté vyčkávací období, během něhož by se státy měly

dohodnout na tom, jak vysoká by tato internetová daň měla být. V podstatě se

tak jedná o to, že se velké firmy obávají, že k danění prodeje on-line stejně

dříve nebo později dojde, a snaží se alespoň vybojovat další tři roky daňových

prázdnin. Jestli jim to zákonodárci slupnou, to je jiná otázka.

Je jasné, že rozhodnutí nebude jednoduché, ostatně snaha aplikovat na dnešní

digitální věk zákony vzniklé v době parního stroje je vždy ožehavá záležitost.