Komunikace v digivěku

1. 3. 2004

Sdílet

Jistě vám nesdělíme nic převratného, leč pravdou jest, že možnosti mezilidskékomunikace se díky internetu a mobilním technologiím v posledních několika letech značně rozšířily. O...

Jistě vám nesdělíme nic převratného, leč pravdou jest, že možnosti mezilidské
komunikace se díky internetu a mobilním technologiím v posledních několika

letech značně rozšířily. Otázkou zůstává, zda nás elektronická komunikace

skutečně obohatí, nebo zda lidstvo odcizuje a izoluje do role bytostí žijících

ve virtuálním světě.

Komunikaci můžeme definovat jako prostředek výměny informací, ať už mezi lidmi

nebo mezi stroji. Nás v tuto chvíli zajímá mezilidské sdělování. Z hlediska

evoluce není pro lidský druh komunikace pomocí moderní techniky přirozená,

protože neobsahuje neverbální složku (gestikulace, intonace, výraz tváře atd.).

Přesto nelze říci, že by tento druh dorozumívání člověka odcizoval v mnoha

případech je tomu přesně naopak. Je pochopitelné, pánové, že se nic nevyrovná

tomu, když si v objetí se svou milou šeptáte něžná slůvka, ale když bude jeden

od druhého vzdálen stovky kilometrů, potom je poslaný e-mail nebo esemeska

jeden z mála způsobů jak spolu zůstat v kontaktu, nemáme pravdu?

Nyní ve stručnosti shrneme, jaké jsou obecné klady a zápory digitální

komunikace, a poté podrobněji rozebereme nejpoužívanější technologie. Velkým

kladem je rychlost papírovému dopisu „trvá“ několik dnů až týdnů, než se

dostane k adresátovi, naproti tomu e-mail obdrží příjemce kdekoli na světě

během několika vteřin, maximálně minut.

Dalším kladem je nízká cena v porovnání s mezinárodním telefonním hovorem

nejsou poplatky za připojení k internetu vysoké.

Díky e-mailům a internetu není u některých profesí nutné být fyzicky přítomen v

práci, lidé mohou pracovat z domova tzv. homeworking. Elektronická komunikace

představuje skvělý prostředek jak se seznámit s lidmi, jež byste v reálném

světe neměli šanci potkat, a rovněž otevírá nové možnosti pro lidi s tělesným

postižením, například osoby nevidomé, hluchoněmé.

A jaké jsou povšechné zápory? Dorozumívání pomocí počítačů a mobilních telefonů

je svým způsobem chladné, odlidštěné, chybí zde fyzický, nevirtuální kontakt s

druhou osobou neverbální složka.

Nesnesitelná lehkost, jednoduchost a dostupnost svádí k tomu, že elektronickou

komunikaci používáme přespříliš, tedy i v situacích, kdy je to zbytečné

(telefonování „mobilem“ do vedlejší místnosti, každodenní přeposílání vtipů

e-mailem, atp.). Mnohdy jde o sdělení, které postrádá jakoukoliv myšlenku.

Veškerá data, která internetem „tečou“ nešifrovaná, lze zfalšovat, ať se jedná

o webové stránky nebo o elektronické zprávy. Často si také nemůžeme být jisti,

že osoba, která sedí na druhém konci „drátu“, je tím, za koho se vydává.



E-mail – elektronická pošta

Elektronická pošta představuje základní pilíř elektronické komunikace. Pomocí

e-mailu můžete během okamžiku odesílat a přijímat zprávy kdekoliv na světě;

navíc k nim mohou být připojeny jakékoliv soubory (obrázky, textové dokumenty

atp.).

Mezi největší přednosti elektronické pošty patří dle našeho názoru tyto:

rychlost doručení zprávy e-mailovou zprávu obdrží příjemce během několika

vteřin, a nezáleží na tom, zda se nachází vedle v kanceláři nebo uprostřed

Atlantiku. Zpráva se uloží do schránky, odkud si ji kdykoliv můžete

„vytáhnout“, nemusíte být tedy neustále připojeni k Síti.

Přístup ke zprávám máte kdekoliv e-mailové zprávy můžete přijímat a odesílat

kdekoliv na Zemi, stačí vám počítač s připojením k internetu a webový

prohlížeč. Velkým plusem je rovněž to, že na zprávu odpovíte v době, kdy se to

hodí vám můžete si promyslet obsah, a až budete mít čas, tak odpovíte (nebo

neodpovíte). Oproti telefonátu je poslání e-mailu diskrétnější.

Součástí zprávy mohou být přílohy k e-mailu lze připojit přílohu, obecně může

jít o jakýkoliv soubor(y), tedy například textový dokument napsaný ve Wordu či

elektronické obrázky a podobně.

Elektronická pošta samozřejmě není všeho schopná, jsou situace, kdy je

rychlejší zavolat, případně se setkat osobně. Další nevýhodou e-mailu je snadné

zfalšování adresy odesílatele.



SMS – krátké zprávy

Historicky první SMS zpráva byla poslána v prosinci 1992 v britské síti

Vodaphone; ovšem ještě dlouho poté představovaly „textovky“ vcelku nevýznamný

doplněk nabídky mobilních operátorů, kteří ani příliš nepočítali s prosazením

této služby. Je úsměvným omylem historie, že zainteresovaní prognostici výrazně

přestřelili: krátké textové zprávy se nedlouho poté staly nesmírně populární.

Mezi výhody esemesek patří diskrétnost záleží jen na vás, kdy si obdrženou

zprávu přečtete (a zda si ji vůbec přečtete) a kdy na ni odpovíte. Navíc při

psaní a odeslání zprávy nerušíte své okolí jako u telefonního hovoru. Informace

typu „Promin, prijdu o deset minut pozdeji.“ je lepší netelefonovat, ale poslat

jako SMS zprávu. Na druhou stranu jsou situace, kdy je výhodnější nespoléhat,

že nám druhá strana pošle zavčasu odpověď, a raději zavolat. Určitým omezením

je i délka zprávy, která je standardně pouhých 160 znaků. Vyťukávat esemesky na

titěrných klávesách mobilního telefonu také nemusí být zrovna pohodlné, a to i

když používáte prediktivní vkládání pomocí T9.



Webové chatování

Webový chat je nejjednodušší způsob, jak si virtuálně popovídat. Spoustě lidí

vyhovuje, jelikož k používání nepotřebují žádný specializovaný program, stačí

libovolný internetový prohlížeč. Další všeobecnou výhodou je snadné ovládání u

většiny systémů; po přihlášení vstoupíte do tematicky členěné místnosti, ve

které si čtete poznámky ostatních diskutérů, a sami se aktivně zapojujete do

debaty. Největší slabinou webových chatů tvoří zdlouhavé generování stránek s

příspěvky. Výhodou a zároveň nevýhodou textové komunikace je její anonymita.

Kladný vliv má v tom, že lidé nejsou posuzováni podle fyzického vzhledu, rasy

ani pohlaví; z mnoha introvertních, uzavřených lidí se na chatu stávají

upovídaní vtipálci. Nevýhodou je, že o lidech, se kterými si povídáte, víte jen

to, co vám oni sami sdělí. Není tedy problém vydávat se za někoho jiného,

změnit si identitu.



Ručně psaný dopis/pohlednice

Jistě, počet papírových dopisů je oproti e-mailům zanedbatelný. Adresátovi však

jistě udělá větší radost, už díky tomu, že napsat a odeslat dopis je mnohem

pracnější. Navíc, v dnešní době kromě starší generace posílá papírové dopisy

málokdo, takže při nějaké zvláštní příležitosti takový dopis ve schránce o to

více potěší. Napadají nás dva zápory: pokud odesílatel škrábe, nebude dopis k

přečtení, a za druhé se tu a tam dopis nebo pohlednice zatoulají a nepřijdou

buď vůbec, nebo s notným zpožděním. To se ostatně může stát i v případě

elektronické zprávy.