Kouzla digitální fotografie a též, co dokáže Kodak DC 260

1. 7. 1999

Sdílet

Fotili jste již někdy? Já také. A co od foťáku očekáváte? Digitální Kodak 260nebo 265 vaše očekávání určitě překoná. Podívejme se ale nejdříve, co dnes nabízí digitální fo...

Fotili jste již někdy? Já také. A co od foťáku očekáváte? Digitální Kodak 260
nebo 265 vaše očekávání určitě překoná. Podívejme se ale nejdříve, co dnes

nabízí digitální fotografie obecně.



Digitální fotografie udělala za poslední rok velký krok kupředu, krok ke

kvalitě za nižší cenu. Skutečně v této oblasti se zpoždění Čechů oproti

vyspělým zemím vyplatilo. Zatímco se v Japonsku minulé dva roky prodávaly

první, nekvalitní modely digitálů v tisících, u nás si je obstarala jen hrstka

lidí, či spíše firem. Až přijde čas masivnějších nákupů (dle ekonomické situace

za rok, dva, tři, …), budou zde modely nesrovnatelně kvalitnější. Už dnes se

i ty nejjednodušší přístroje za dvacet tisíc honosí milionem a více pixelů.



Co je důležité

A o to právě jde pixely, pixely a zase pixely. Klíčové pro širší použití

digitálních fotek je jejich rozlišení. Funkční výbava je věc příjemná, ale

pokud není rozeznat obličej trochu vzálenějšího objektu a výřez nepřichází v

úvahu, ztrácí digitální fotka na půvabu. Pokud vám půjde o více než prohlížení

snímků na televizi (videovýstup má většina přístrojů) či tisk na jehličkové

tiskárně, pak s 640 × 480 body nevystačíte. Nemám nic proti prvním modelům se

zmíněným rozlišením, zřejmě zde musely, jako určitý stupeň, být, muselo se

jejich prodejem vydělat na další vývoj, ale já bych si je nekoupil.

Takže doba jde dál a současných 1 024 × 1 280 bodů (pozor, v úvahu berte jen

hardwarové rozlišení) vám již vystačí na obrázek o velikosti 8,7 × 10,8 cm při

offsetovémm tisku (rozlišení 300 dpi, výsledek vidíte na těchto stránkách) nebo

dokonce 17,3 × 21,7 cm při tisku kvalitní inkoustovou tiskárnou (rozlišení 150

dpi na barvu = celkových 600 dpi).



Achillova pata

Další, kvalitu snímků ovlivňující faktor, je nastavení expozice a vyvážení

bílé. Kvůli menší pružnosti CCD prvku oproti filmu (schopnosti vyrovnat se s

přesvětlením či smíšeným světlem) je tato schopnost velice důležitá. Došlo zde

k pokroku, ale ještě ne u všech výrobců k dostatečnému u některých můžete stále

sledovat modrý nádech snímků, případně „vypálená“ místa (viz přehledový článek

Na dovolenou digitálně).



Něco navíc

No a poslední, ale ne nedůležitou věcí, je funkční výbava. Logická výhoda

digitálních foťáků (možnost okamžité kontroly a případného přefocení či smazání

snímku) se ztrácí, pokud není displej, na kterém byste si obrázek prohlédli.

Snad díky takovéto úvaze a díky zlevnění malých LCD, se po počátečním váhání

displeje usadily na všech nových typech (včetně těch levných). Téměř každý je

též vybaven bleskem, ty lepší i přípojkou na blesk externí, povětšinou

výkonnější.

Co se paměti týká, dochází k posunu k pamětem výměnným pokud jste na delší

cestě a netáhnete s sebou také notebook, budou se vám hodit. Kapacita

paměťových karet se pomalu zvyšuje, a ačkoliv od výrobce dostanete zpravidla tu

nejmenší, foťáky dokáží obsloužit i větší (často až 32MB).

Úplná špička vám pak nabídne takové funkce jako záznam hlasového komentáře ke

snímku, vložení textu, zařazení do určitého alba či infračervený přenos. Jedním

z členů této elity je následně popisovaný přístroj.



Lahůdka jménem DC 260

Výsledky práce Kodaku DC 260 už znáte ze stránek PC WORLDu, neboť některé

redakční fotky jsou pořízeny právě jím (největší akcí byl loňský Invex a

letošní CeBIT, v minulém čísle pak třeba Quo vadis IBM). Za svou osobu musím

říci, že jsem byl prací s DC 260 navýsost spokojen. Vraťme se ale k objektivním

skutečnostem.

Vše je možné

Jako každý slušný foťák má umět nejprve dobře fotit: rozlišení i stupeň

komprese můžete nastavit ve třech úrovních (maximum je 1 536 × 1 024 bodů),

obraz přiblížíte 3× pomocí zoomu (38–115 mm, případně ještě 2× digitálním) a

výsledek uložíte na 8MB výměnnou paměťovou kartu. Vše si pak prohlédnete na 2"

barevném displeji.

Vlastní focení můžete provádět ve třech režimech: Still (klasika, jeden

obrázek), Burst (dávka nebo sekvence s frekvencí až 3 obr./s) a Timelapse

(časosběrný režim s intervalem 1 min. až 24 hodin). Dávku snímků využijete při

focení časově kritického okamžiku skok do vody apod., posledně jmenovaný režim

je zvláště zajímavý pro dokumentaci přírodních jevů a s jeho pomocí uděláte i

film.

Když máte ve svých záběrech zmatek, využijte alba možnost přímo ve foťáku

zařadit obrázek do určité složky. Pokud se bojíte, že na nějakou drobnost

zapomenete, umožňuje Kodak DC 260 přidat ke snímku i zvukovou poznámku, která

se spolu s obrázkem přenese do počítače.

Dokumentární fotografové pak možná ocení funkci Watermark značkování, která

vloží do obrázku datum, čas, textík nebo logo.

Kus práce vám ušetří automatická detekce focení na výšku snímek je vždy „hlavou

nahoru“.



Ještě něco pro odborníky

Odborníci vědí o co jde, takže jen stručně: DC 260 podporuje vyvážení bílé

(automatické, denní světlo, zářivka, Tunsgren), korekci a ruční nastavení

expozice (dlouhá až 16 sec), nastavení směrového čísla externího blesku, různé

režimy ostření (více snímků za sebou, ruční ostření), dva formáty obrázků (JPEG

a FPX) a skripty Digita.



Programování?

Padly zde informace o skriptech nebo-li programech k čemu jsou? Rozdělil bych

je do dvou skupin: první slouží k uživatelsky přívětivějšímu nastavování

parametrů (barevné dialogy se ptají, jak velké obrázky potřebujete, zda je

budete dávat na Internet či tisknou na dobré inkoustové tiskárně apod. dle toho

nastaví příslušné parametry a vypočtou třeba počet možných snímků).

Druhá skupina může obsahovat skripty automatizující produkci konkrétně: třeba

realitním kancelářím pomohou zautomatizovat dokumentaci objektu: spustíte jej a

on nového zaměstnance provede žádaným postupem (vyfoť celý dům, vyfoť chodbu,

obývák, teď kuchyň, ještě koupelnu a nezapomeň na garáž…).



Připojení

Kodak DC 260 má kompletní možné vybavení i co se připojení týká: sériový, USB,

infračervený a videovýstup. Nejvýhodnější je použití komunikace po USB je

nejrychlejší a chodí na PC i Macích.



Dojmy

Jednoznačně nejlepší, jaké jsem kdy viděl, je grafické uživatelské rozhraní –

hezké a přehledné.

Mezi veliké výhody vlastního operačního systému patří kromě možnosti

doprogramování skriptů i aktualizace firmwaru. Tu jsme za rok používání využili

dvakrát, přinesla zrychlení startu, možnost vypnutí během ukládání fotky,

zrychlení reakcí, posléze i lepší ošetření vypínače (občas docházelo k

nechtěnému vypnutí) a dalším (nejnovější aktualizaci firmwaru, v.1.0.6, ze dne

18. 5. 99 najdete na našem CD v rubrice Hardware, Ovladače).

S řadou náročných situací se DC 260 vyrovnával lépe než jiné testované

přístroje protisvětlo, smíšené zdroje světla i šero zvládal (někdy je však

nutné ručně vypnout blesk, aby přešel na delší expozice).

DC 260 je také trochu skromný. Často když svítila červená kontrolka (tzn.

snímek není zaručen), vše dobře dopadlo speciálně při focení v šeru bez blesku,

či při focení zblízka (za hranicí makra).

Pokud se vám nepodaří Kodak DC 260 sehnat, neplačte nový DC 265 je v podstatě

shodný, dokonce v něčem vylepšený bratříček. Poslední, nepříjemná, informace na

závěr připravte si bezmála 50 tisíc korun.



9 0383/DĚD





Digitální fotografie

4× pro a proti

+ rychlé zpracování

+ průběžná selekce záběrů

+ výměnné paměťové karty

+ bezproblémové použití v tisku, e-mailu a na Webu

- cena fotoaparátů

- cena kvalitního výtisku

- velká spotřeba energie/baterií

- malá kapacita paměti při lepším rozlišení





Tipy pro práci s digitálním foťákem

1. Větší je lepší. U digitálních snímků platí maximálním způsobem pravidlo, že

čím větší, tím lepší. Vzhledem k poměrně omezené kvalitě snímku (ještě navíc

většinou ve ztrátové kompresi JPEG) nepočítejte se zvětšováním či výřezem,

pokud nemáte snímek v dostatečném rozlišení.

2. Využijte, co máte. Z prvního bodu také potažmo vyplývá nutnost využít plochu

obrázku co nejlépe klíčový objekt nebo kompozice by měly naplnit co největší

plochu záběru, a tím získat dostatečné množství snímacích bodů (a tak i ostrost

a detailní kresbu). Využívejte proto funkce zoomu.

3. Není všechno hezké, co se třpytí. Digitální foťák, respektive jeho CCD

snímací prvek, má menší pružnost než klasický film. Z toho vyplývá, že

přesvětlené plochy (okna, lesklé předměty, blízké předměty při focení s

bleskem) se slinou do jednoho bílého fleku.

4. Dvakrát měř, jednou foť. K uvedené nižší pružnosti CCD se váže i další rada

nastavujte expozici co nejpřesněji. Při protisvětle či focení ve stínu je nutné

nastavit expozici podle klíčového objektu jinak dostanete pouze černou siluetu.

Většina přístrojů umožňuje „podržet“ nastavení polovičním stiskem spouště:

namiřte foťák např. na nohy osoby stojící ve stínu, stiskněte spoušť do

poloviny, zdvihněte jej, zaměřte žádanou kompozici a spoušť domáčkněte.

5. Nekupujte baterie. Jestliže váš digitální foťák není od výrobce vybaven

akumulátory či dobíjecím bateriovým modulem, obratem si akumulátorky pořiďte.

Každé zakoupené baterie jsou vyhozené peníze, protože si akumulátory

(povětšinou tužkové) dříve nebo později pořídíte.