Krátké testy

Se silou Herkula – Hercules 3d prophet II gts pro 64 Mb
Jakub Smolka, TestCentrum



Společnost Guillemot, pod niž divize Hercules spadá, je známa několika

pozitivními vlastnostmi svých výrobků. Těmi jsou především kvalitní a designově

vydařené produkty, které jsou navíc cenově dostupné. Přesně takové jsou

charakteristické rysy grafického akcelerátoru, jenž nám byl zapůjčen na test.



Sága grafických akcelerátorů 3D Prophet pokračuje s novinkou typově označenou

jako Prophet II GTS Pro. Nová inkarnace desky pro GTS čipy nVidie vytváří

skvělé zázemí opravdu rychlé a neméně výkonné grafické karty. Od konkurence ji

rozpoznáme podle kobaltově modrých desek plošných spojů.



Implementován byl zcela inovovaný čip GeForce2 Pro. Skvělý výkon zajišťuje GPU

(Graphic Procesor Unit), jenž je schopen zobrazovat až 1,6 gigatextelu za

sekundu. Těmto číslům také odpovídá možnost najednou zvládnout až 25 milionů

trojúhelníků za sekundu. Vše skvěle doplňuje dostatečné množství rychlé DDR

paměti o velikosti 64 MB. Paměť pracuje na 400 (2 × 200) MHz, což pozitivně

ovlivňuje výkon grafiky tím, že dokáže propouštět až 6,4 GB dat. RAMDAC

tikající na 350 MHz dneska již nikoho nepřekvapí a pomalu bychom mohli

konstatovat, že se stává u výkonnějších 3D akcelerátorů téměř standardem.

Grafika přenáší data přes AGP port 2či 4násobnou rychlostí. Klasikou zůstává

aktivní chladič procesoru, již méně vídáváme také chladiče na pamětech, nicméně

při frekvenci, s níž karta operuje, je to nezbytné.



Není potřeba zmiňovat standardy jako hardwarové Transform&Lighting (T&L) nebo

Full Scene Anti-Aliasign (FSAA). Technologií FSAA vynikaly hlavně novější karty

3Dfx, nyní již však spadá tento průkopník grafických akcelerátorů pod

konkurenční nVidii. Pochvalu si vyslouží technologie nVidia Shading Rasterizer

(NSR), která vylepšuje stínování v reálném čase.



Další pozitivní vlastností je TV/Video výstup, podporující standardy jako NTSC

a PAL TV. Nemluvě o podpoře a akceleraci Mpeg2, tedy DVD.



V testu „frameratu“ ve hře Evolva dosahovala karta v průměru sympatických 111,4

snímku za sekundu. Vyzkoušeli jsme také funkci Dotbump, která daleko detailněji

vykresluje veškeré zobrazované objekty. To se také projevilo ve snížení počtu

snímků za sekundu na necelou polovinu, tedy 60,4. Aplikace 3DMark prokázala

nespornou rychlost grafické karty, když aplikovaný 3DMark naměřil 6 728 3DMark

bodů v 16bitovém režimu. V programu BABCo Sysmark 2000 získal akcelerátor 176

bodů.



S ovladači ani s instalací nejsou problémy. Na instalačním CD naleznete včetně

ovladačů také kalibrační program 3D Deep a dema her Daikatana, Quake III, Thief

II a Tachyon. Dodána je rovněž redukce S-Video do kompositního videa.



Vzhledem k poskytované tříleté záruce se můžete pokusit také kartu přetaktovat,

to však může vést k její předčasné poruše.



Grafický akcelerátor Hercules 3D Prophet II by mohl být herním snem každého

hráče a to nejen svými parametry, ale také relativně dostupnou cenou. Je vidět,

že Hercules nezahálí a dere se na přední příčky ve všech směrech.







Hercules 3D Prophet II GTS



TV výstup

čip GTS Pro

absence českého manuálu

K testu zapůjčila firma: Guillemot, CZ

www.guillemot.cz

Cena vč. DPH: 18 000 Kč





Hudební skříňka pro profesionály – hercules game theater xp

Jakub Smolka, TestCentrum, IDG



Dlouhou dobu byla společnost Creative Labs jediným výrobcem kvalitních

zvukových karet. S vývojem hardwaru a uvolněním API (Application Program

Interface) typu EAX, DirectSound a A3D se dostává ke slovu také firma Hercules,

která nezůstala zcela loajální a pojala koncepci zvukové karty z úplně jiného

hlediska.



Hercules použil pro svou zvukovou novinku nový čip Crystal. Jeho typové

označení zní CS4630 a technologie je natolik pokročilá, že se nemusíte obávat

jakékoliv „zrady“. Jedním ze základních požadavků na audiočipy je naprosto

čistý zvuk bez jakéhokoliv rušení. Tuto vlastnost si čip osvojil především díky

20bitovému DAC (Digital to Audio Converters) převodníku, který umožňuje

vzorkovat až do 48 kHz. Plně podporuje API EAX 2.0, A3D 1.0 i ostatní, což

zaručuje skvělou kompatibilitu s hrami a systémy, jež tato rozhraní podporují.



První věcí, která vás zaujme, není samotná grafická karta, ale modrý box,

osazený všemožnými vstupy a výstupy. Mimo jiné zde můžeme najít lahůdky jako

čtyři USB porty, game port, ovládání a vstupy pro sluchátka a mikrofon. Zezadu

se pyšní šesti výstupy pro Dolby Digital systémy, optickými vstupy a dalšími.

Částečně se vlastně podobá zvukové kartě Sound Blaster Live! Platinum, která

také má podobný panel. Ten je umístěn v čelním panelu skříně počítače do 5,25"

slotu, kdežto Hercules Game Theater má externí modrý box.



Instalace karty je bezproblémová. Stačí kartu zasunout do PCI pozice, připojit

Rack kabel a nainstalovat potřebný software. Zajímavostí je propojení zvukové

karty s boxem pomocí jediného kabelu s názvem Rack. Jedná se o implementaci

všech potřebných propojovacích kabelů v jeden velký, jednoduše řečeno. Tím se

značně ulehčuje instalace, nemusíte se zabývat tím, kam patří jednotlivé

spojovací kabely.



Po nainstalování se vám v liště vpravo objeví ikona Game Theater Control Panel

pro rychlý přístup k ovládacím prvkům. Ten nabízí řadu užitečných ovládacích

panelů od 10pásmového ekvalizéru (umožňujícího upravovat frekvenci od 20 Hz až

po 15 kHz) až po příjemné utility jako aplikování „rozšířeného sterea“ či

„akustického echa“.



Hardwarové dekódování souborů formátu MP3 zajišťuje kvalitní poslech hudby i

při vytížení procesoru. Přehrávání DVD filmu nebo hraní her s kartou Game

Theater je zárukou bezproblémového poslechu a zážitku z prostorového zvuku, a

to rovněž díky podpoře systému Dolby Digital 5.1 (také Dolby pro sluchátka) a

hardwarové podpoře 3D audioefektů. Kladnou vlastností je dále dostupnost všech

konektorů na „modrém boxu“, jejž lze snadno umístit k monitoru. Sám za sebe

mohu hodnotit tuto variantu za více než podařenou, jelikož vše máte na dosah

ruky. Při obsáhlém výčtu systémů Game Theateru jsem se snažil najít alespoň

jednu, jež by chyběla. Nicméně úkol to je těžký a špatně proveditelný. K

dispozici jsou totiž veškerá rozhraní dnešní doby.



Zároveň se zvukovou kartou a externím boxem získáváte obsáhlý software pro

práci s hudbou (např. Siren Jukebox, Kool Karaoke, Magic PlayR Jukebox, Sensura

3D Positional Audio a další) a DVD přehrávač (PowerDVD). Nechybí ani několik

herních demoverzí (Quake III Arena s mapou nVidia Base, Daikatana, Thief II,

Rayman 2, Tachyon) pro demonstraci, co vše je schopen zvládnout Game Theater s

vaším PC.



Hercules silně konkuruje Sound Blasteru ve všech směrech. Svou oblíbenost si

najde nejen u hráčů, kteří hledají kompromis mezi jednoduchostí a kvalitou. S

cenou, za níž se nabízí, určitě zaváháte, ke kterému zvukovému magnátovi se

máte přiklonit.







Hercules Game Theater XP



externí box, ovládání, zvuk

Rack kabel, kompatibilita s hrami

neumí aplikovat efekty do hudby nebo neherních aplikací

K testu zapůjčila firma: Guillemot

www.guillemot.cz

Cena vč. DPH: 6 960 Kč











Kancelářský trpaslík – Hewlett-packard e-pd

Jakub Smolka, TestCentrum IDG



Jednoduchost a „internet ready“. Právě tato slova ve zkratce charakterizují

novinku společnosti Hewlett Packard, jež je od půlky ledna k dostání na našem

trhu. V jeho názvu se objevuje moderní „předsunuté e“, znak nové doby. Inovace

najdeme jak na povrchu, tak uvnitř této krabičky. Nejnápadnější stránkou, které

si všimneme na první pohled je zdařilý design a malé rozměry tohoto převážně

kancelářského pomocníka. Společnost HP se tímto produktem pokouší skloubit

jednoduchost, ovladatelnost a maximální integraci, a to vše zabalit do skříně o

rozměrech (89 × 240 × 272 mm) a hmotnosti (3,86 kg).



Zajímavě řešeno je i příslušenství dodávané k e-PC, které má podtrhovat

principy, na nichž je počítač postaven, a které vychází ze zásad maximální

vstřícnosti k uživateli. Například externí modem stačí pouze zapojit do snadno

přístupného USB portu a pro instalaci veškerých součástí stačí pouze vložit

instalační CD. K e-PC lze dokonce dokoupit přenosnou brašnu (což je vzhledem k

rozměrům počítače vcelku dobrý nápad). Další vhodné doplňky k počítači (čtečka

flash karet a další) si v ní můžete pěkně rozdělit do členitých přihrádek.



Svou vnitřní strukturu získal dlouhodobým vývojem z počítačů řady HP Vectra a

HP Brio. Dříve jsme jej mohli znát jako počítač e-Vectra, pod kterýmžto názvem

byl představen na loňském veletrhu CeBIT. Nyní je již celosvětově pojmenován

jako e-PC.



Pro Českou republiku jsou zatím dostupné dva modely. Jeden s 633MHz procesorem

Celeron a 64MB pamětí, druhý s Intel 800MHz Pentiem III a 128MB pamětí.

Standardní výbavou obou modelů je dále 10GB HDD (5 400 ot./m), integrovaná

grafická karta Intel 3D AGP s čipsetem Intel 810E, integrovaná síťová karta

3Com, 24rychlostní CD-ROM, integrovaná zvuková karta Cirrus Logic AC97, myš a

multimediální klávesnice. Za příplatek lze dokoupit USB modem a USB čtečku

flash karet. Je škoda, že se k počítačům nedodává zmíněná HP brašna. Finální

produkty jsou baleny klasicky do kartónových krabic. Člověk se jistě zamyslí,

kolikrát potřebuje svého elektronického pomocníka přenést a zda je lepší koupit

kancelářsky výkonný a lehce přenosný počítač nebo notebook, jež by v této

konfiguraci přišel na více jak 50 000 korun. K dispozici nám byl poskytnut

slabší model, jehož cena bez daně se pohybuje pod hranicí 23 000 Kč. Cena

výkonnějšího modelu s procesorem PIII pak činí 35 900 korun bez DPH.



Již zmíněné údaje napovídají, že se jedná o počítač určený primárně pro

kancelářské použití. Jeho výkon je určen pro aplikace typů Office, Excel nebo

jim podobné. Místo na pracovním stole (nebo dokonce i na stěně) nalezne e-PC

velice snadno, jelikož se jedná o vskutku malého a tichého pomocníka.



Zvláště při podnikovém využití ocení administrátoři sítě jednoduchou správu,

zaručenou tím, že uživatelé se prakticky nemají možnost podívat se na

vnitřnosti jejich pracovního stroje. Skříň je uzamykatelná krytem v části pro

pevný disk. Ten lze vyměnit, aniž bychom museli vyjmout šroubek, ba dokonce

odpojit zdroj od sítě. Snadný přístup k jednotlivým konektorům je rovněž

chráněn zamykatelným plastovým krytem. Stačí otočit klíčkem, a je to. e-PC je

napájeno stejným zdrojem jako notebooky HP, čímž se omezují závady a hlučnost,

které mohou způsobovat klasické zdroje.



Výsledky testovacího programu BABCo Sysmark 2000 (89 bodů) dokazují výkon,

určený především pro kancelářské aplikace. Projevuje se zde známý rozdíl mezi

standardním a přenosným počítačem. Pro srovnání, notebook s procesorem Pentium

III 700 MHz a 128MB pamětí, jež by měl být dle specifikací bez pochyb lepší,

získal pouhých 80 bodů.



Tento počítač není z pochopitelných důvodů určen pro hraní her, takže

nepřekvapují výsledky v Quake III, které nejsou nijak ohromující. Jejich nízkou

hodnotu způsobuje především integrovaná grafická karta, která nemá k dispozici

veškeré instrukce ani komponenty požadované dnešními náročnými herními

aplikacemi.



Ocenění si zaslouží především kompaktnost přístroje, malá velikost se však

podepsala na možnostech rozšiřitelnosti. Víte-li přesně, že váš počítač je

určen pro práci v textových aplikacích a internetu, a že nebudete potřebovat 3D

výkon, je HP e-PC rozumnou volbou.







Hewlett-Packard e-PC



design, rozměry, kompaktnost

správa po síti

rozšiřitelnost

K testu zapůjčila firma: Hewlett-Packard, BB Centrum, Vyskočilova 1, Praha 4

www.hp.cz

Cena vč. DPH: 28 000 Kč







Acer TravelMate 738 TLV – High-end all-in-one, bez fingerprintu!

Tomáš Bučina, TestCentrum IDG



V hitparádě TOP jsme se v letos v únoru mohli seznámit s vlajkovou lodí Aceru v

oblasti výkonných notebooků, kterou je TravelMate 739TLV. Je to bezesporu

zajímavý počítač s mnoha přednostmi, mezi něž patří také dotykový senzor pro

autentifikaci přihlášení do systému. Ne každý však tuto vymoženost ocení, a

proto poskytuje Acer také o něco slabší variantu tohoto modelu, který už

fingerprint identifikátor neobsahuje, zato však zachovává veškerý komfort a

špičkové vybavení tohoto výkonného stroje.



Uvnitř velmi tenkého, i když ne úplně nejlehčího těla notebooku (bezmála 3,2

kg) tluče srdce s logem Intel Pentium III na frekvenci 750 MHz. Poskytovaný

výkon je tak odpovídající kategorii výkonných notebooků, s naprostou špičkou se

však srovnávat nemůže. To ale TravelMate 738TLV nebrání v tom, aby splnil

veškeré běžné nároky uživatele a vysoké bodové ohodnocení za Internet Content

Creation naznačuje, že ani občasná práce s náročnější grafikou či dokonce

videosekvencemi nebude činit nejmenší problémy.



Nainstalovaných 128 MB operační paměti je v současnosti s přihlédnutím ke třídě

notebooku průměrnou hodnotou, případné rozšíření je samozřejmě možné

prostřednictvím modulů SO-DIMM.



Koncepce all-in-one zahrnuje integrovanou disketovou mechaniku z jedné strany a

DVD modul taktéž trvale v notebooku z druhé strany. Tato konfigurace se sice

nepříjemně podílí na zmíněné vyšší hmotnosti, avšak poskytuje komfort, který je

s notebooky s disketovou mechanikou na externím kabelu jen těžko srovnatelný.



Slušivá je bezesporu také patnáctka vévodící spodní straně krytu přenosného

počítače. Řeč je samozřejmě o LCD panelu s maximálním rozlišením 1 024 × 768

bodů, a jak už to u LCD bývá, patnáct palců je rozměr aktivní plochy a nikoliv

celé obrazovky včetně plastového rámečku, jako je tomu u CRT monitorů. Na

vysoké kvalitě zobrazení se podílí rovnoměrné podsvícení a jasný a kontrastní

displej, zatímco rychlost propůjčuje grafický adaptér ATI Mobility M1,

nabízející výstup na externí monitor použitelný také pro funkci podpory dvou

monitorů ve Windows 98.



Mnoho uživatelů zřejmě nesáhne ani po případném replikátoru portů či dokovací

stanici, neboť integrovaný modem s rychlostí až 56 Kb/s a síťové rozhraní

standardu FastEthernet jim k tomu nedají dostatek důvodů.



Nesmíme zapomínat ani na zajímavou maličkost, kterou je dodávaná webová

kamerka, k níž se váže i příslušený komunikační software. Programový balík

dodávaný se všemi modely značky Acer je velmi bohatý; TravelMate 738 TLV

disponuje například utilitou TimeMachine pro návrat k uloženému stavu systému

či třeba programem IntelliSync pro snadnou synchronizaci dat v notebooku se

stavem stolního PC.







Acer TravelMate 738 TLV



propracovaný design

velký a kvalitní displej

bohaté vybavení

problematické rozložení kláves

Záruka: 3 roky

K testu zapůjčila firma: Acer Computer, Novodvorská 1010/14, Praha 4

Cena vč. DPH: 122 000 Kč







Výsledky testů



BAPCo SYSmark2000 Rating – 136

Internet Content Creatio – 146

Office Productivity – 129







Oslnivý David – Supermalý DLP projektor ASK m3

Jaroslav Kasal, TestCentrum IDG



Mnohý manažer ocení při cestování malé rozměry a lehkost vybavení, které při

své práci používá. Kromě miniaturního mobilního telefonu a notebooku lze mezi

těmito technickými produkty stále častěji zahlédnout i přenosné projektory.

Snad každý, kdo využívá jejich služeb, přisvědčí, že přínos z nich je při

prezentacích nezanedbatelný. Bohužel, ne vždy je projektor tak rozměrově malé

zařízení, abyste ho v závalu „nepostradatelných“ pomůcek ještě mohli vzít

sebou. Toto tvrzení však ani náhodou neplatí v případě 1,5 kg lehoučkého

produktu značky ASK M3.



Supermalý projektor ASK M3 zaujme nejen svojí nízkou hmotností, ale i

kompaktními rozměry. Ty dosahují, mimo výšky, spíše hodnot běžných pro podložku

pod myš než pro DLP zařízení. ASK má totiž rozměry 18,1 × 21,4 × 6 cm.



Zařízení je osazeno objektivem, umožňujícím až 1,3násobné zvětšení obrazu.

Ovládání funkce zoom je řešeno manuálně otáčecím kolečkem, stejně tak jako

ostření.



Jedním z nejdůležitějších kritérií je u projektorů jejich výkon, respektive

svítivost, kterou dokážou vyvinout. Ta je i přes malé rozměry ASK M3 na slušné

úrovni 1 100 ANSI lm. Za to vděčí projektor lampě typu UHP (Ultra High

Performance) o výkonu 120 W a životnosti cca 2 000 hod.



O zobrazování snímků se stará jednočipový DLP (Digital Light Processing)

systém. Tato technologie dokáže na projekční ploše pomocí mikrozrcátek vyjádřit

až 256 odstínů od každé ze tří základních barev (červená, zelená a modrá).

Celkový počet zobrazitelné škály je tak 256 na třetí, tedy 16 777 216 (16,7

mil.) barev. Toto zvládá ASK M3 při standardním rozlišení XGA (1 024 × 768

bodů). Pokud na svém připojeném PC rádi používáte i jiné grafické mody, ani zde

se nemusíte obávat problému, jelikož projektor převádí tato rozlišení

automaticky do XGA. Tato podpora se plně týká všech režimů v rozsahu 640 × 480

až 1 280 × 1 024 pixelů.



Zadní strana ASK M3 je vybavena konektorem DVI. Tím se také realizuje připojení

ke zdroji signálu, kterým byl v našem případě počítač. Dodávaný je nejen

oboustranný DVI kabel, ale rovněž i s koncovkami DVI a VGA pro možnost

připojení výstupu běžné videokarty.



Je nepsaným pravidlem, že každý datový projektor lze využít nejen pro připojení

PC, ale i pro zobrazení analogového videosignálu, například videa, kamery a

podobně. K tomuto účelu dobře poslouží přídavný modul připojitelný k zadnímu

výstupu DVI. S jeho pomocí lze nabídku konektorů obohatit o kompozitní video a

s-video vstup. Pro připojení zvuku můžete použít stereovstup (jack 3,5") nebo

oddělený levý a pravý cinch. O zvuk se stará 1W reproduktorek s trochu

plechovým nádechem. Pokud se s ním nepokojíte, je možné využít i audiovýstup

(jack 3,5") k připojení výkonnější reprosoustavy. Ten je stejně jako

reproduktor a ostatní konektory umístěn na již zmíněném přídavném modulu.



Kvalita obrazu je na první pohled uspokojivá, a to nejen díky zmíněné

svítivosti, ale i vlastnostem optiky a dobře zvládnuté DLP technologii.

Firmware je na pokročilé úrovni a nabízí bohaté možnosti nastavení a korekce

obrazu. Mimo to vám projektor umožní i vytvoření vlastní uvítací obrazovky, kde

lze umístit například logo vaší společnosti. Jeho „upload“ do ASK M3 je velice

snadný, jednoduše ho můžete „stáhnout“ z vysílaného signálu.



Dálkové ovládání je vybaveno mimo jiné i laserovým ukazovátkem a trackballem,

který lze (propojíte-li projektor s PC dodávaným USB kabelem) využít i jako

myš.



Hlavním přínosem ASK M3 je integrace DLP projektoru do minimálních rozměrů a

hmotnosti. Obraz je ve výsledku i při těchto parametrech kvalitativně

srovnatelný s výkony rozměrově větších zařízení.1







ASK M3



rozměry

funkce

obraz

cena

K testu zapůjčila firma: AV MEDIA, s. r. o., Krumlovská 530, Praha 4

Cena vč. DPH: 328 180 Kč







Dva gigatexely za vteřinu – Asus v7700 ultra

Jakub Smolka, TestCentrum IDG



Měl jsem možnost se blíže seznámit s grafickou kartou společnosti ASUS, jejíž

GPU (Graphic Processor Unit) druhé generace je schopno zobrazit najednou až dva

gigatextely (2 000 000 000 bodů) za vteřinu.



Grafický akcelerátor s označením Asus V7700 Ultra je první grafickou kartou,

která je schopna najednou zpracovávat takovéto množství informací.



Hlavní a nejvýkonnější část karty tvoří její čip nVidia GeForce 2 Ultra. Je

chlazen aktivním větřáčkem značky Jetart a jedná se o vylepšenou verzi stejného

čipu nižší řady GTS. Vše doplňuje 64 MB DDR paměti, chlazené pasivními chladiči

a pracující na 230 MHz. Propustnost dat při těchto parametrech činí 7,36 GB za

vteřinu!



Rychlost výrazně ovlivňuje technologie výroby. Obecně platí, čím menší

technologie výroby, tím vyšší výkon. Asus V7700 Ultra je zhotovena

0,18mikronovou technologií, přičemž disponuje výrobní certifikací ISO 9002.



Obnovovací frekvence při nejvyšším rozlišení 2 048 × 1 536 dosahuje sympatické

hranice 75 Hz a to při 32bitové barevné hloubce. Vše záleží také na možnostech

monitoru, ideální 100Hz hranici zvládá karta v rozlišení 1 600 × 1 200.



Kočírujíc tuto sílu si akcelerátor poradil s testem ve hře Quake III. Při

rozlišení 1 024 × 768 hravě dosahuje nad 140 snímků za vteřinu při 16bitové

hloubce barev a 115 snímků za vteřinu při 32bitové barevné hloubce. Vysokými

čísly oplývá také při testech na programu BABCo Sysmark 2000. Jako jiné karty s

čipem GeForce 2 dosahuje hranice produktivity kolem 180 bodů. V testu 3D

zobrazení se pohybuje karta Asus na horizontu možností jako jakýkoliv jiný

grafický akcelerátor osazený čipem GeForce 2. V 3Dmarku 2000 získala 6090

3DMark bodů při 32bitové hloubce, čímž se řadí mezi nejvýkonnější. Ve hře

Evolva dokázala v průměru zvládnout 127 snímků za vteřinu.



Jedinou nevýhodu, již jsme objevili, je nekompatibilita dodávaných ovladačů.

Očividně vykazují slabší výsledky než s novými Detonator ovladači od nVidie. S

těmi jsou uváděny také naše výsledky.



Zároveň s akcelerátorem, včetně ovladačů, dostáváme velice podrobný manuál k

instalaci karty s průvodcem dodaného softwaru. Ten reprezentuje Asus DVD

přehrávač, kalibrační program 3D Deep a hra Soldier of Fortune, která

demonstruje, alespoň částečně, možnosti karty. Záruka je poskytována na tři

roky.



Co více říci k nejsilnějším akcelerátorům dnešní doby? Určitě si vždy jen

povzdychneme: „Ach, ta cena!“ Ta se totiž pohybuje okolo dvaceti tisíc. Nicméně

výkon je grandiózní. Vše je tedy otázkou, kde spočívá vaše cenová hranice? A

máte-li zálusk na Asus V7700 Ultru, vězte, že by určitě měla být hodně vysoko.







Asus v7700 Ultra



výkon

GPU druhé generace

cena

K testu zapůjčila firma: AT Computers, a. s., Uhlířská 3, Ostrava

Cena vč. DPH: 26 230 Kč





Ulovte si svůj hovor – Callhunter záznamník telefonních hovorů

Václav Maletínský, TestCentrum IDG



Zajímavý a celkem netradiční produkt s označením Callhunter je, jak název

napovídá, určen k záznamu telefonních hovorů. Pokud se rozhodnete bojovat proti

vlastní zapomnětlivosti, stačí vlastnit počítač s nainstalovanou verzí

operačního systému Windows 9× a zvukovou kartou. Pomocí dodávaných kabelů

snadno propojíte Callhunter mezi telefonní aparát a sluchátko, a zároveň

připojíte audiokabel do vstupního konektoru zvukové karty. Krátká instalace

obslužného programu z jedné diskety je dílem několika okamžiků, po restartování

počítače jste připraveni a lov telefonních hovorů může začít.



Činnost Callhunteru je signalizována ikonou na pracovní ploše Windows a v

jednotlivých pracovních režimech můžete nahrávání spustit, přerušit či úplně

zastavit. Program podporuje ukládání pořízených WAV souborů do zvoleného

adresáře i automatické zaznamenání odkazů v kalendáři aplikace MS Outlook.

Jednotlivé soubory jsou pro snazší orientaci označeny systémovým datem a časem.

Uživatel se může rozhodnout pro vzorkování záznamu od 6 do 44 kHz, přičemž i

minimální vzorkování je pro záznam telefonu zcela postačující a šetří místo na

pevném disku.



Přestože Callhunter podporuje rozpoznávání vytáčeného čísla (DTMF), podařilo se

nám správné funkce docílit jen při velmi pomalé volbě jednotlivých číslic. To

však byl jediný problém, na jaký jsme během testu narazili. V praktickém

provozu se Callhunter osvědčil a lze jej proto doporučit pro všechny uživatele,

kteří potřebují ukládat hovory. Ideální využití si lze představit na linkách

podpory zákazníka nebo třeba různého tísňového volání. Na zařízení je

poskytována záruka v trvání 12 měsíců a pořizovací cena činí 4 539 Kč včetně

DPH.







Callhunter



snadná instalace

rozpoznání čísla

K testu zapůjčila firma: CIT, s. r. o., Badeniho 3, Praha 6 Cena vč. DPH: 4 539

Kč







Do sucha i nepohody – Kodak DC5000

Ondřej Neff



Na takový foťák čekali sportovci, turisté ale i pracovníci v nejrůznějších

rizikových provozech: dovedu si ho představit při pořizování dokumentace na

stavbách, v průmyslu, co já vím v lese, na moři, prostě všude, kde to cáká,

šplouchá, kouří, kde je pozornost upnuta na něco jiného než na fotografování.



Aparát je dvoumegový. Ukazuje se, že toto rozlišení není zdaleka odsouzeno do

muzea a že nelze mechanicky srovnávat vývoj digitálních foťáků s počítači:

vedle Pentia je 486ka ubožák, ale vedle třímegového foťáku může dvoumegový

směle žít: mohu předvést velmi kvalitní zvětšeniny 24 × 30 cm, pocházející z

dvoumegového aparátu.



Vraťme se ale ke Kodaku pětitisícovce. Když ho vybalíte z krabice, řeknete uff!

Tenhle cvalík vás přímo provokuje, abyste šli a zatloukali jím skobu do zdi. Ze

všech stran je chráněn tlustou vrstvou pěnové gumy, měkké a příjemné na omak,

která navíc neklouže. Ovládací tlačítka seskupená kolem displeje na zadní stěně

jsou také kryta gumou, takže se do nich nemůže dostat prach. Hlavní spínač,

ovládání zoomu a volič režimu focení přehrávka nastavení, to jsou kovové kliky,

které vám neproklouznou, ani když budete mít na rukou palčáky. Oddělení s

akumulátory jakož i oddělení s vývody a slotem pro CompactFlash kartu jsou

kryta důkladným deklíkem, jištěným otočnou pojistkou. To je protiklad k

obvyklému řešení, při němž si leckdy říkám, na kolik asi otevření jsou gumová

dvířka přichycená gumovým vláknem propočítána.



Je pravda, že tisknutí tlačítek vyžaduje určitý tlak, není to žádná brnkačka

pro konečky prstíků. Ale nebojte se, nebudete muset mačkat zbytečně, jelikož

aparát nemá zas tak moc funkcí na to, abyste často museli vstupovat do menu.

Jako obvykle se zde volí kvalita (velikost 1 760 × 1 168, nebo 896 × 592 pixelů

a komprese best, better, good), expoziční kompenzace, nastavení bílé; nadto

jsou zde i funkce dle mého soudu pofidérní, tedy „stupeň ostrosti“, a hlavně

rámečky a efekty, jako je hnědá fotka. Varovat bych chtěl před funkcí

„dokument“, kdy je důvěřivému zákaznictvu namlouváno, že takto se lépe pořizují

fotokopie černobílých, zvláště pak tištěných předloh. Není tomu tak. Je to

normální černobílá fotka a nemá ani zbla větší rozlišovací schopnost než

normální režim.



Obrazová kvalita je bezesporu vynikající. Objektiv patří skutečně ke špičce.

Při snímání standardního diagramu se neukázalo takřka žádné barevné moaré

(barevné pruhy táhnoucí se šikmo přes husté tenké linky), právě tak jako jsem

na zkušebních snímcích neshledal žádnou soudkovou vadu (místo obdélníku jakýsi

zaoblený soudkoid). Pokud jde o barvy, je zde klasické kodakovské spíše

teplejší barevné podání, příjemně jemné žádný brutální barvotisk. Co je ale

divné má jen jednu citlivost, tedy 100 ASA (ISO). Z tohoto hlediska je legrační

funkce „vypínání automatické volby citlivosti“, když přístroj jinou citlivost

nenabízí. Myslím, že je to koncepční nedostatek, s ohledem na určení.

Nedostatek zbytečný a snadno odstranitelný jistě jde jen o nastavení čipové

sady.



Cenou 37 990 Kč se řadí k těm dražším přístrojům v dvoumegové třídě. To je

mrzuté, ovšem vyšší cena patří k politice americké centrály Kodaku, a navíc

toto je skutečně specialita, určená ne k běžnému focení.



Dodaný software není nejlepší. Kodak DC5000 je v podstatě speciální,

profesionální foťák, takže bych čekal třeba Photoshop 5.5 LE. Je pravda, že

přiložený PhotoImpression umí víc, než se zdá na první pohled, jeho editační

schopnosti jsou značné, přinejmenším na úrovní PaintShopu, dřív než se naučil

práci s vrstvami. Byl by asi vhodným doplňkem k foťáku určeného dětem nebo pro

slečinky, ale u Daguerra to není případ Kodaku DC5000!



Na běžné focení DC5000 skutečně není. Především je to těžká a objemná věc, do

kapsy se rozhodně nevejde. A pak, jak jsem se zmínil v úvodu, kryté ovládací

prvky jsou ztuha.



Samozřejmě, pokud budu dělat dokumentaci postupu stavby AndělCity, nebude mi to

vadit a naopak ocením, že gumové chrániče zbrzdí energii nárazu o sem tam

vyčnívající armovací drát přístroj podle papírů vydrží pád z metrové výšky

(nezkoušel jsem). Ale je to aparát, který je svým pojetím podobný heavy duty

notebookům a jiným podobným přístrojům. Rád bych vyzkoušel také odolnost proti

mrazu. Bohužel, měl jsem ho zrovna v té části zimy, kdy venku řádilo plus

třináct stupňů celsia. Takže pro shrnutí Kodak DC5000 přináší vynikající

obrazový materiál z obtížného a rizikového prostředí. K tomu byl stvořen a nemá

smysl ho tahat do salónu necítil by se tam dobře.







Kodak DC5000



odolnost

dobrá kvalita snímků

software

K testu zapůjčila firma: FotoWorld, s. r. o., Korunní 104, Praha 10

Cena vč. DPH: 37 990 Kč







Nový trojkový model Olympusu – Olympus C-3040 zoom

Ondřej Neff



Olympus nabízí zřejmě nejširší řadu digitálních fotoaparátů, od „low end“

přístrojů megové třídy až po špičkovou čtyřmegapixelovou zrcadlovku E10,

určenou profesionálům. Za jádro programu však pokládá třítisícovkovou řadu:

robustní kompaktní přístroj vybavený sensorem Sony s výkonem 3,14 milionu

pixelů. Doposud v této řadě kraloval model C-3030ZOOM, nyní přichází verze o

jednu desítku navýšená a označená C-3040ZOOM.



Na první pohled nevidíme žádný rozdíl, na druhý pohled si všimneme objektivu.

Je to opět zoom, jeho rozsah je však poněkud posunutý, ohnisko odpovídá 35 105

mm klasického kinofilmového aparátu (fyzicky ale je to 7,1 až 21,3 mm), zatímco

předchozí model měl rozsah odpovídající 32 96 mm. Také světelnost je o více než

clonu vyšší při nejkratším ohnisku dosahuje 1,8. Citlivost lze nastavit až na

ISO 400 a za těchto podmínek je to skutečný rys ostrovid, se kterým si můžeme

na dobře osvětlené ulici nebo v průměrně osvětlené místnosti troufnout na

momentní snímky.



Na kontrolním diagramu jsem pořídil sérii zkušebních snímků prokázaly, že

kresba obou přístrojů je prakticky stejná. Neprojevilo se žádné moaré (barevné

pruhy) ani na bloku svislých hustých čar, ani na vodorovných pravda, svislé

čáry oba přístroje snímají o poznání lépe, tedy kontrastněji než horizontály.

Může to být dáno tím, že světlocitlivé buňky CCD od Sonyho mají tvar obdélníků

postavených na výšku, to je moje hypotéza, nabízím ji zdarma bez záruky.



Byl jsem zvědav na spojení s počítačem přes USB port. Výrobce občas slibuje

„storage class“ mělo by to fungovat tak, že okamžitě po propojení se přístroj

přihlásí jako další mechanika v systému a my pak můžeme přenášet data tím i

oním směrem pomocí Průzkumníka nebo jakéhokoli jiného souborového manažeru. Už

to vypadalo slibně, po zapojení počítač nahlásil přítomnost neznámého zařízení

a řekl si o windowsovské cédéčko, načež dal najevo nezájem a bylo nutno

instalovat software CAMEDIA. Pravda je ta, že tuto funkci podporují bez

nutnosti instalace dalšího softwaru a ovladačů pouze Windows 2000 a Me.



Tolik tedy, pokud jde o srovnání. Pokud jste se nikdy nesetkali s

třítisícovkovým Olympusem, vězte, že je to už na první pohled solidně stavěný

přístroj (109 × 66 × 79 mm, 380 gramů). Jeho pravá část (z pohledu fotografa,

tedy zezadu) je vytvarována jako držadlo, navíc je kryta plastem, který ve vás

vyvolá příjemný pocit pevného kontaktu. Základní volby jsou přístupné shora,

kde najdeme kolečko k navolení režimu prohlížení, automat, tři typy manuálu a

video. Hned vedle je spoušť a pod ní ovladač zoomu. Toto řešení nepokládám za

šťastné ukazovák pravé ruky má být při fotografování jednoúčelový nástroj. Na

zadní straně najdeme nad displejem tlačítko pro volbu režimu blesku (ev. házení

do koše) a volbu makra a bodového ostření. Všechny další funkce musíme volit

přes menu na displeji a je jich doslova záplava. Nářky nad složitostí se staly

součástí digitálního folklóru a příští generace už nebudou říkat, že je něco

jako „španělská vesnice“, ale jako „olympusí menu“. Po roce skoro každodenního

kontaktu jsem si už trochu zvykl, ale přece mě překvapí, když musím až studiem

manuálu (jaká to potupa!) zjistit, že se přístroj aktivuje pro infračervené

dálkové ovládání pod položkou „drive“.



Je ovšem pravda, že tato modelová řada je určena k vážné práci a ne nějakému

fotografickému pistolničení po ulicích, typu „tas a střel“. Jakmile někdo

používá tento přístroj v laboratoři, spíše ocení, že si může vybrat z desítek

různých kombinací velikosti obrazu a stupně komprese přičemž podotknu, že

výsledek je takřka totožný, když volím bezztrátový TIFF nebo ztrátový SHQ JPEG

nebo HQ JPEG. Přístroj je vyzrálý, vzhledem k tempu vývoje možná až moc.

Kdybych si měl napsat Ježíškovi, co bych od příštího vylepšeného modelu

třítisícovkové řady chtěl, pak by to bylo asi zavedení RAW formátu jako

bezztrátového ukládání dat.







Olympus C-3040 ZOOM



vysoká světelná citlivost

ovládací menu

K testu zapůjčila firma: Olympus C&S, s. r. o., V Jirchářích 10, Praha 1

Cena vč. DPH: 43 000 Kč









Vodopád světla – Salvalavista PC beghelli

Michal Bareš



Ergonomická stránka práce s výpočetní technikou se již nějakou dobu podrobuje

stejnému zájmu uživatelů i výrobců, jako stránka výkonnostní. Při práci totiž

spíše oceníme uživatelsky přívětivá zařízení, jejichž provoz maximálním možným

způsobem snižuje námahu spojenou s používáním počítače, než výkonný procesor či

prostorný pevný disk. Na kvalitu pracovního prostředí pak má velký vliv správné

osvětlení monitoru a pracovní plochy.



Ideální spojení kvalitního a rovnoměrného osvětlení pracovní plochy a úspory

drahocenného místa představuje svítidlo Salvalavista od společnosti Beghelli.

Jak je vidno z obrázku, jedná se vlastně o takový světelný klobouk, který lze

posadit na horní plochu monitoru. Tato pozice je výhodná hned z několika

hledisek. Za prvé šetří místo na stole, za druhé si při práci s tímto

osvětlením nikdy nemůžete stínit (světlo přichází pod šikmým úhlem směrem k

vám) a v poslední, ale nejdůležitější řadě je takto zajištěno rovnoměrné

pokrytí celé plochy stolu. Nelze dále opominout velice důležitou funkci, kterou

je vyrovnání kontrastu mezi světlem vyzařovaným obrazovkou a okolním prostředím

monitoru. Uživatelé, kteří často pracují s počítačem v noci, jistě vědí o čem

mluvím.



Salvalavista je univerzální lampa, jíž lze díky posuvným bočním „křidélkům“

posadit na monitory o velikosti 14 " až 21 " (minimální rozměry zařízení 47 x

24 × 5,3 cm, rozpětí 47 cm-60 cm). Je napájená přes designově zdařilý adaptér

přímo ze zásuvky (230 V, 50 Hz). Světelný tok 1 200 lm zajišťují dvě 9wattové

zářivky typu WPL, využitím odrazu světla pronikajícího do svítidla a odraženého

soupravou odrazných ploch však bylo možné vytvořit třetí světelný zdroj,

osvětlující prostor před obrazovkou.



Zprvu jsem se obával, zda nebude teplo vyzařované svítidlem příliš veliké, ale

po dlouhodobějším používání mohu prohlásit, že přehřátí nehrozí ani monitoru,

ani lampě. Ta je podle údajů výrobce sestrojena z nehořlavého termoplastu,

takže požáru se není třeba obávat. Český distributor navíc opatřil produkt

vyjádřením Centra zdraví a životních podmínek Státního zdravotního ústavu

Pra-ha, které dosvědčuje praktické výhody svítidla při práci s počítačem.







Salvalavista PC Beghelli



snižuje únavu očí

praktické provedení

rozsah 14 až 21 palců

cena

K testu zapůjčila firma: Beghelli Elplast, a. s., Poříčí 3a, Brno

Cena vč. DPH: 2 424 Kč







Potiskněte si vlastní CD – Seiko precision cdp-2200

Václav Maletínský, TestCentrum IDG



Seiko Precision CDP-2000 je speciální tiskárna pro potisk CD-R nebo CD-RW disků

s odpovídajícím povrchem. Konstrukčně vychází z modelu tiskárny Epson 440,

navíc byl doplněn adaptér pro podávání disků. Tiskárna pracuje v rozlišení 360

nebo 720 dpi monochromaticky a barevně, přičemž dokáže vytisknout maximálně 4

A4 za minutu, případně zpracovat potisk na 4 CD disky. Zařízení s počítačem

komunikuje prostřednictvím standardního paralelního rozhraní Centronics

IEEE-1284B. Vstupní horní podavač dokumentů má kapacitu 50 listů, potištěný

materiál je vysunován na odklopenou přední podložku. V případě tisku na CD je

třeba instalovat na zadní stranu tiskárny vodící podložku a mechanickým

přepínačem změnit výšku pojezdu tiskové hlavy nad tiskovým válcem. Adaptér s

vloženým CD se zasouvá do tiskárny ze zadní strany. Dodávané programové

vybavení je určeno pro operační systémy Windows, a kromě ovladačů tiskárny

zahrnuje také program CorelDRAW 4 s připravenou šablonou pro potisk CD. Vyšší

verze CorelDRAW jsou sice podporovány, avšak šablony je třeba stáhnout z

webových stránek výrobce. Do otevřené šablony je možné importovat vektorové

nebo rastrové soubory, případně vytvořit vlastní obrázek.



Doba zpracování potisku CD závisí na využití barev, zvoleném rozlišení i

velikosti importovaného souboru. Při testu jsme v maximálním rozlišení s

využitím všech tiskových barev dokázali kompaktní disk potisknout za 2 minuty a

20 sekund. Naopak pouhých 36 sekund stačilo tiskárně na potisk písmem v nízkém

rozlišení. Nelze předpokládat, že na tiskárně bude uživatel zpracovávat jen

potisk kompaktních disků. Proto jsou zajímavé i další naměřené hodnoty: První

výtisk listu A4 s monochromatickým ASCII textem byl zpracován za 27 sekund.

Výtisk dokumentu s rozličnými fonty a barvami písma i barevným logem zaměstnal

tiskárnu na 1 minutu a 26 sekund. Při využití speciálního papíru a maximální

kvality tisku se však doba výtisku celostránkové barevné fotografie protáhne až

na 5 minut a 31 sekund. Kvalita tisku je v podstatě dobrá, vzhledem k

pracovnímu rozlišení je třeba počítat s vyšší zrnitostí výtisku, zejména při

volbě standardního režimu práce.



Na testovaný produkt je poskytována záruka 1 rok a pořizovací cena byla

stanovena na cca 15 000 Kč včetně DPH.



Tiskárna si může najít své uplatnění u firem, které se zabývají zálohováním

dat, výrobou či distribucí programů. Domácí uživatel zřejmě využije jiného

způsobu zpracování potisku, například speciálních samolepících štítků.







Seiko Precision CDP-2200



zajímavé technické řešení

pořizovací cena

K testu zapůjčila firma: Diskus, s. r. o., Sokolovská 154, Praha 8

Cena vč. DPH: 15 000 Kč









Dobrá ochrana za rozumnou cenu – Ups best power patriot 250va

Tomáš Bučina, TestCentrum, IDG



UPS, čili nepřerušitelné zdroje napájení, jsou pro malé kanceláře zajímavou

variantou ochrany dat, práce i počítače před povětrnostními i jinými vlivy. Po

určitou dobou zajistí záložní napájení počítače, monitoru i některých dalších

periferií. Best Power Patriot 250VA je sice výkonem i cenou malé řešení, avšak

širokými možnostmi ochrany připojených zařízení své konkurenty překonává.



S maximální zátěží 250 VA, tedy téměř 170 W, patří Patriot mezi malé UPS pro

jednotlivé pracovní stanice, avšak spolehlivě dokáže ochránit také menší

servery, kterým navíc poskytne oddělení od rozvodů počítačové sítě LAN.

Kapacita akumulátorů umožní provoz běžného PC po dobu 5–10 minut, což stačí na

dokončení odstavce textu, uložení dokumentu a bezpečný shutdown. O tom, že

Patriot 250VA je koncipován právě pro tuto rychlou zálohu bez nároku na delší

běh z akumulátorů, svědčí také to, že disponuje čtveřicí napájených zásuvek pro

PC, monitor a dvě další periferie. Další dvě zásuvky jsou pak k dispozici pouze

s ochranou proti přepětí a rázům v elektrorozvodné síti, takže jejich hosty se

mohou stát zejména napájecí kabely k tiskárnám, případně k dalšímu

kancelářskému vybavení.



Patriot se však od svých „maloobjemových“ konkurentů liší také integrovanou

dvojzásuvkou pro připojení síťového rozhraní standardu RJ-11. Ne snad že by UPS

jednotku šlo ovládat například prostřednictvím webového rozhraní, to umožňují

přístroje zcela jiné cenové kategorie, ale s její pomocí je možné účinně

oddělit připojení místní počítačové sítě od chráněného počítače, a tak zcela

eliminovat možný přenos rázů, vyvolaných například úderem blesku právě skrz

strukturovanou kabeláž místní LAN. Nastane-li tento problém a vnikne-li do

jiného počítače napěťový ráz blesku, který se pomocí síťové karty dostane do

rozvodu počítačové sítě, bude chráněná pracovní stanice oddělena a nedojde k

jejímu poškození. Tato zajímavá a v místních sítích rozhodně ceněná přednost je

výsadou spíše UPS vyšších kategorií, a tak rozhodně potěší právě u Patriotu s

maximální zátěží jen 250 VA.



Alarmy při přechodu na záložní zdroj jsou klasické, tedy jak zvukový, tak

pomocí blikající diody. Jedno pípnutí každých 5 sekund je nepříjemné a nelze

jej běžnými prostředky umlčet, naopak velmi potěší komunikační rozhraní DB9,

umožňující řízený shutdown systému. Příslušný software sice není standardní

součástí dodávky, lze jej však dokoupit dodatečně. Zajímavou možností pak

bezesporu je možnost montáže celé UPS na zeď.







Best Power Patriot 250VA



4 napájení a 2 chráněné zásuvky

ochrana proti úderům z LAN

komunikační rozhraní

neumlčitelný alarm

K testu zapůjčila firma: Altron, a. s., Praha 4 www.altron.cz

Cena vč. DPH: 3 550 Kč









Štíhlí krasavci s vlastní hlavou – Dva počítače v lcd panelu

Michal Bareš



Pohled na elegantní LCD „patnáctky“ či „sedmnáctky“ už dnes asi nikoho do varu

nepřivede. Jsou na trhu již tak dlouho, že kdyby stárly stejně jako my, tak by

leckterá bývalá „patnáctka“ mohla legálně zajít na drink (a to i v USA). Hitem

poslední sezóny je naopak spojení elegance LCD panelů s inteligencí osobních

počítačů. Se dvěma takovýmito šviháky jsme nedávno měli tu čest se setkat a

nyní vám o tom přinášíme zprávu.





Prostě Simplem



Společnost NEC pokřtila své „LCD PC“ prostým názvem Simplem. Toto označení má

pokrývat jak (zdánlivou) jednoduchost řešení, tak až puritánsky strohý (ale

přesto elegantní) design. Toto spojení ostatně předznamenává trh, na nějž

Simplem směřuje jedná se o zařízení, jež má dodat na lesku luxusním kancelářím,

které je pro svá pracoviště zvolí.



Není pochyb o tom, že kromě touhy vyzkoušet si postavit počítač trochu jinak

míří výrobci především na ergonomickou a estetickou strunu zákazníků. Hlavní

výhodou je zde kromě potěchy oka důraz na úsporu pracovního místa, spojenou s

praktickým zájmem o co nejpohodlnější a bezbolestné ovládání počítače. O úspoře

místa není třeba se šířeji rozepisovat, jelikož celková plocha, kterou počítač

zabere na stole, se prakticky rovná podstavě LCD panelu (připočítejte asi 5 cm

do hloubky). Shodná je i šetrnost vyzařování a s ní spojená minimální únava

zraku.



Jednoduchost ovládání v případě Simplemu podtrhují bezdrátově připojená

klávesnice, myš a navíc ještě krabička, připomínající dálkové ovládání, na níž

je umístěn vedle tlačítek i touchpad. Výhody bezdrátové klávesnice a myši jistě

netřeba podtrhovat, avšak v případě Simplemu se možná vývojáři pustili až moc

daleko. Klávesnice i ovladač jsou barevně sladěné s povrchem počítače, ale

bohužel jsou vytvořeny i z podobného materiálu jako tělo počítače/displeje.

Jsou celkem „tvrdé“ naomak, což např. u kláves není moc příjemné. Navíc na

klávesnici chybí numerický blok, na nějž bývají uživatelé celkem zvyklí. Oběť

na oltáři stylové čistoty tedy v tomto případě možná až přesahuje hranici

pohodlné ovladatelnosti. Snaha o odstranění kabelů z pracovní plochy vedla

vývojáře až k umístění modemu do krabice se zdrojem, takže telefonní kabel vám

taktéž zůstává ležet pod stolem a nahoru vede jen napájení. Kromě 15palcového

LCD displeje najdeme na počítači mechaniku DVD, integrované reproduktory, USB i

FireWire rozhraní, sériový a paralelní port a vstup a výstup pro audio. Někde

vzadu za displejem sedí 650MHz procesor Pentium III, podporovaný 128 MB

operační paměti.



Celkový dojem z počítače NEC Simplem je velice příjemný. Výrobci se podařilo

zakomponovat bezdrátové periferie, vyvážit výkon systému a ještě pohladit

estetické smysly, na které v oblasti počítačů nebývá dostatečně pamatováno.





Modrý Zen



Druhým počítačem solitérem, jejž jsme měli možnost si zblízka prohlédnout, je

produkt značky UMAX, označený tajemným názvem Zen. Tento LCD počítač měla

veřejnost možnost si prohlédnout již na loňském Invexu, a nutno podotknout, že

i tam svým designem kraloval mezi nudně šedým okolím. Na rozdíl od

„pastelového“ Simplemu je Zen vyveden v kombinaci šedé a modré barvy, a působí

tak elegantně.



Stejně jako v předchozím případě vévodí čelu počítače 15palcový TFT displej.

Pod ním je umístěn modrý látkový potah, kryjící vestavěné reproduktory. Tento

potah je sice barevně hezky provedený, jen jsem si nebyl jist, jakým způsobem

je možné jej po případném zašpinění vyčistit. Na boku je přístupná mechanika

CD-ROM, i když v této kombinaci bych osobně radši viděl jednotku DVD. Možnosti

upgradu jsou stejně omezené jako v předchozím případě, ale další periferie lze

připojit prostřednictvím bohatého rozhraní, obsahujícího konektory USB,

FireWire, PS/2, serial, paralel a audio. Díky vestavěnému modemu a síťové kartě

se lze připojit jak do lokální, tak i do globální počítačové sítě.



UMAX Zen se bohužel nemůže pochlubit bezdrátově připojenou klávesnicí a myší,

což rozhodně nelze považovat za klad. K testu jsme bohužel neměli k dispozici

ani barevně a tvarově sladěné vstupní periferie, takže estetický dojem nebyl

tak silný jako v případě „sjednoceného“ NECu.



Výkon počítače zajišťuje tentokrát o něco silnější, 700MHz procesor Pentium

III, sekundovaný 128MB paměti, 20GB pevným diskem, integrovanou grafikou a

zvukem.



Pokud bych měl oba systémy srovnat, pak bych co do provedení a pečlivosti

celého „řešení“ postavil výše počítač Simplem. Na druhou stranu, UMAX Zen

dokáže (kromě přehrávání DVD) téměř stejně zastoupit svou úlohu, a to za nižší

cenu. Ve vzduchu však u takovýchto „výstřelků“ vždy visí otázka, zda je lepší

na úkor nižší ceny přivřít oko nad drobnými detaily, či zda v tomto případě jde

právě o ty detaily.







NEC Simplem



bezdrátové periferie

sjednocený design

klávesnice

Cena vč. DPH: 145 000 Kč K testu zapůjčila firma: NEC, Školská 3, Praha 1







UMAX Zen



cena

design

absence DVD

Cena vč. DPH: 101 300 Kč

K testu zapůjčila firma:

Areál VÚ, Praha 9, Běchovice







Třikrát s SCSI – Rychlé pevné disky

Michal Bareš



IBM Ultrastar 9LZX



První z trojice SCSI pevných disků, které jsme měli možnost otestovat používá,

stejně jako obě ostatní zařízení, rozhraní Ultra 160 SCSI. Nejmenší

představitel serverové řady IBM Ultrastar má kapacitu 9,1 GB a rychlost jeho

otáčení činí 10 000 otáček za minutu. Kromě jedné plotny v něm najdeme i 4MB

vyrovnávací paměť. Podle našich měření se rychlost čtení dat pohybuje v rozmezí

22,4 až 35,4 MB/s (průměrná rychlost 28,7 MB/s) a rychlost zápisu v rozmezí

14,8 až 26,2 MB/s, což odpovídá i specifikacím uváděným výrobcem. Přístupová

doba včetně přečtení sektoru představuje 7,9 ms. Cena tohoto disku je 10 800 Kč.







IBM Ultrastar 18LZX



Druhý představitel SCSI disků s rozhraním Ultra 160 z dílen společnosti IBM je

vlastně jen větším bratříčkem předchozího modelu. Stejně jako on se otáčí 10

000 x za minutu a má 4MB vyrovnávací paměť jedinou odlišností je dvojnásobná

kapacita, která dosahuje 18,2 GB. Výkon naměřený testovacím programem HD Tach

nám však prozradil, že kromě vyšší kapacity dokáže tento disk nabídnout i o

něco lepší výkon než 9GB model. Rychlost čtení dat se pohybuje v rozmezí 29,2

až 36 MB/s (průměrná hodnota je 31,7 MB/s), zápis probíhá rychlostí v rozmezí

18,2 až 27,3 MB/s (průměr 23,4 MB/s). Přístupová doba včetně přečtení sektoru

činí 7,2 ms a utilizace procesoru dosahuje 5,6 procenta. Disk se prodává za 17

600 Kč.







Seagate Cheetah X15



Vyloženou lahůdkou byl test tohoto pevného disku, který je s 15 000 otáčkami za

minutu a kapacitou 18 GB považován za jeden z nejrychlejších na světě. Rozhodně

byl déle než půl roku jediným pevným diskem otáčejícím se touto úchvatnou

rychlostí (od února má tyto disky i IBM, těšme se na ně). Tento „gepard“

používá také rozhraní Ultra 160 SCSI. Papírové předpoklady nejsilnějšího z

dnešní trojky splnil disk dokonale, i když údaje udávané výrobcem obsahovaly

ještě lepší čísla. V programu HD Tach jsme naměřili rychlost čtení dat v

rozmezí 36,8 až 41,5 MB/s (průměr činil 38,9 MB/s) a přístupová doba včetně

přečtení sektoru se ustálila na 5,5 ms. S vyšším výkonem se více zaměstnával i

procesor (8,9 procenta). Cena je 14 700 Kč.









SCSI proti IDE



Vývoj v oblasti pevných disků poskočil za poslední dva roky neuvěřitelným

tempem dopředu. Disková kapacita se zvyšuje téměř exponenciálně a obdobně padá

cena, kterou uživatelé zaplatí za jeden MB úložného prostoru (asi už nejsme

daleko od doby, kdy se v souvislosti s pevnými disky již nebude hovořit o

megabajtech). Zvyšuje se kapacita vyrovnávací paměti disků, snižuje se

přístupová doba, a díky moderním standardům datových rozhraní roste i přenosová

kapacita. Výkony, které byly ještě před nedávnem vyhrazeny jen pro SCSI disky,

jsou dnes k vidění i v oblasti „domácích“ disků IDE.



Volba mezi SCSI a IDE je především otázkou ceny a potřeb uživatele. IDE disky

jsou levné, dostatečně rychlé a jejich instalace nepředstavuje žádný větší

problém. SCSI disky jsou pak o dost dražší (k jejich ceně navíc musíte

připočítat náklady na rozšiřovací kartu s SCSI řadičem a kabelem), avšak

vynikají jak ve výkonu, tak co se použitých technologií týče.



Zatímco nejmodernějším standardem v oblasti IDE je UltraATA/100, jenž

teoreticky zvládne přenést až 100 MB/s, tak nejvýkonnější rozhraní

Ultra160-SCSI dokáže přenášet data rychlostí 160 MB/s. Toto jsou však hodnoty,

kterých může dosáhnout používané rozhraní, opravdová rychlost přenosu dat

záleží na schopnostech samotných pevných disků (a nutno podotknout, že současné

disky zdaleka nedosahují k teoretickým maximům výše uvedených rozhraní). Vysoké

laťky výkonnosti zmíněných rozhraní ale mají své odůvodnění například u SCSI je

běžně připojeno více disků, které se pak spolu dělí o celkovou propustnost

rozhraní. Toto sdílení je navíc prováděno samotným řadičem, spolupracujícím s

vyhrazenou pamětí cache, takže u SCSI disků nehrozí zbytečné zatěžování

hlavního procesoru počítače. Tak tomu naopak je u IDE rozhraní, jež pro většinu

činností využívá výpočetní síly procesoru.



Běžní uživatelé, kteří nepracují s databázemi, nestříhají video či na svém

počítači neprovozují serverové aplikace, bohatě vystačí s IDE disky. I

vyznavačům počítačových her postačí o něco rychlejší IDE disk (ideálně se 7 200

ot./min.).



Bude-li uživatel chtít pracovat intenzivněji s více disky, tak již volba

rozhraní Ultra160-SCSI stojí za zváženou. Maximální propustnost 160 MB/s totiž

je totiž čtyřikrát větší, než je přenosová kapacita nejmodernějších SCSI

pevných disků. Teoreticky se tedy do propustnosti tohoto rozhraní „vejde“ plný

výkon čtyřech SCSI disků. I z tohoto faktu je vidět, že pokud chcete pracovat

se dvěma až třemi pevnými disky, je stále ještě výhodnější použít IDE zařízení,

protože kapacitu SCSI byste sotva využili.







Notebook se vrací ke kořenům? – IBM thinkpad transnote

Michal Bareš



Do redakce nám na krátký čas dorazil nejnovější přírůstek do notebookové řady

firmy IBM a nejedná se o jen tak lecjakou mašinku. Přenosné počítače vznikly

vlastně jako digitální alternativa ke „konvenčním“ způsobům záznamu dat. Vždyť

také slovo „notebook“ značilo původně poznámkový blok. Nyní se takový papírový

blok opravdu stal součástí notebooku.



IBM TransNote je řešení obsahující mininotebook připojený ke speciální

podložce, která v kombinaci s digitálním perem snímá text ručně psaný na papír.

Celá tato digitální aktovka má pak po složení rozměry neuvěřitelných 281 × 320

x 33 milimetrů a váží (včetně digitálního pera a bloku papíru) méně než 2,5 kg.



Hlavní myšlenkou tohoto notebooku je snaha o okamžité převedení ručně psaného

textu do digitální podoby, a to navíc s možností další práce s ním. S rukopisem

přeneseným z poznámkového bloku do notebooku lze nakládat různým způsobem.

Nejjednodušší je okamžitá možnost elektronické distribuce psaných poznámek,

kterou ocení především detašovaní pracovníci při komunikaci se zbytkem

kolektivu. Odesílání poznámek ale není jedinou vlastností TransNotu. Uložené

texty lze zpracovávat podle různých kritérií, a dokonce lze i přiřazovat

klíčová slova, podle nichž lze tyto dokumenty třídit. K tomu slouží speciální

software Ink Manager Pro. O nějakém rozpoznávání textu a převedení do ASCII

znaků na způsob OCR však nemůže být zatím řeč.



Zajímavým detailem notebooku je provedení 10,4palcového displeje s rozlišením

800 × 600 bodů, který se nevyklápí (tak jak je běžné), ale spíše skládá na

klávesnici tak, že při „složeném“ notebooku je displej otočen směrem k

uživateli. I s takto složeným displejem pak lze pracovat, a to díky tomu, že je

pokryt dotykovou vrstvou. Pomocí softwarového vybavení lze na něm vyvolat i

malou klávesnici (něco na způsob dotykové klávesnice na handheldech).



Uvnitř notebooku se skrývá 600MHz mobilní procesor Pentium III s technologií

SpeedStep, jenž spolupracuje se standardně dodávanou pamětí o velikosti 64 MB

(maximálně 320 MB). Grafiku zprostředkovává 4MB integrovaná grafika ATI

Mobility, pevný disk má kapacitu 10 GB. Součástí počítače je i integrovaná

síťová karta a 56kilový modem. Další rozšíření je možné prostřednictvím dvou

USB konektorů a PC karty typu II, specialitou je slot pro karty CompactFlash.

Lithium-iontové baterie mají udržet notebook naživu přes 2,5 hodiny, ale pokud

intenzivněji píšeme na papírový blok, tak je tato doba menší. Nemusíte se však

bát kvůli vyšší spotřebě psát na papír, jelikož 2MB flash karta dokáže i při

vypnutém notebooku uložit okolo 50 stran textu a po opětovném nastartování je

převést do počítače.



Celkový doj