Krátké zprávy

Amos uvádí WoodWing Software


Známý prodejce softwaru a služeb v oblasti počítačové grafiky a publikování,

společnost Amos Software, oznámila rozšíření svého portfolia o autorizovanou

distribuci produktů holandské společnosti WoodWing Software. Tento výrobce se

zabývá tvorbou zásuvných modulů (plug-inů) pro aplikace firem Adobe Systems,

především InDesign, jenž slouží k sazbě novin a časopisů. Jednotlivé moduly

umožňují především zvýšit produktivitu tvůrčí práce definováním šablon pro

různé nově definované objekty, a jeden z nich je určen pro snadný export

vznikajících dokumentů do formátu XML.

Odkaz: www.amsoft.cz-PAT







Z dílny Adobe



Hned několik nových verzí svých aplikací v průběhu posledního měsíce ohlásila

společnost Adobe, tvůrce nástrojů pro publikování všeho druhu. Jedním z nich

jsou Adobe After Effects 5.5, jež slouží k tvorbě dynamických vizuálních efektů

a animace vůbec. Dalším nástrojem je Adobe LiveMotion 2.0, sloužící k tvorbě

speciálně webové grafiky (a konkurující aplikaci Macromedia Flash), a zůstaneme-

li u webu, pak musíme rovněž zmínit komplexní editor a návrhář stránek GoLive

6.0. Produkty budou připraveny do distribuce v prvním čtvrtletí tohoto roku. Na

závěr zmíním pro mnohé z vás nejzajímavější novinku, neboť „malého“ upgradu se

dočkal i volný prohlížeč souborů PDF Adobe Acrobat Reader 5.0.5 (verzi pro PC

najdete jej ). Nově je tento nástroj dostupný i na platformě Pocket PC, čímž se

dále rozšířily možnosti použití již tak dost populárního PDF. V současné době

rovněž výrobce představuje řadu svých aplikací v nových portacích pro operační

systém MacOS X.

Odkaz: www.adobe.com-PAT







Nový server od SuSE



Před koncem loňského roku představila známá tuzemská „linuxová“ společnost

další ze svých specializovaných distribucí SuSE Linux Connectivity Server, je

slouží jako univerzální komunikační centrum. Tento balík je určen především k

propojování lokálních sítí, jež běží na několika platformách (Windows, Linux,

různé UNIXy), a jehož základem je distribuce SuSE Linux Enterprise Server. Dále

byly implementovány speciálně pro použití v heterogenních sítích především

souborové a tiskové služby. Lze jej také použít jako webový server, a to

pochopitelně jak pro internet, tak pro intranet. Koncová cena za tento

specializovaný balík byla stanovena na 39 900 Kč (včetně DPH).

Odkaz: http://www.suse.cz/cz-PAT







SUN a „svobodná“ identita



Poměrně slušně se daří firmě SUN získávat další důležité přívržence pro svou

aktivitu Liberty Alliance, jež se zaměřuje na vývoj otevřených standardů pro

definování identity subjektů v internetovém prostředí. Z této aktivity je dobře

patrná snaha SUNu zabránit či alespoň potlačit nástup podobných technologií z

dílny odvěkého rivala, Microsoftu, jenž nepokrytě sahá k oblíbené taktice

„nalákat monopolizovat“ i v této oblasti, a to spolu s nástupem webových služeb

na své platformě .NET. Dodejme, že se nepřidali žádní bezvýznamní hráči, ale

společnosti jako AOL Time Warner, France Telecom, General Motors či MasterCard

International.

Odkaz: www.projectliberty.org-PAT







Otestujte si MS Outlook XP



Firma GFI, i u nás dobře známý tvůrce softwaru pro zabezpečení a správu

počítačových sítí, uveřejnil na svých internetových stránkách dva zajímavé nové

testy pro kontrolu zabezpečení aplikace MS Outlook XP. Služba funguje

následujícím způsobem: zájemce o kontrolu svého poštovního klientu se

zaregistruje a následně je na jeho e-mailovou adresu zaslána testovací zpráva,

jež obsahuje předem definované pokusné přílohy. Právě na tomto příchozím

souboru si mohou uživatelé ověřit chování aplikace a její připravenost na

potenciální útok. Služba je zdarma.

Odkaz: www.gfi.com/emailsecuritytest-PAT









Chystáte se studovat? – Tipy pro zájemce o studium informatiky



Patrik Malina



S přelomem kalendářního roku se opět nezadržitelně přiblížil termín pro podání

přihlášek na drtivou většinu tuzemských vysokých škol. Pokud toužíte po

akademickém vzdělání, je nejvyšší čas zaobírat se příslušnou legislativou.

Možná nemáte přesnou představu, kde by se vlastně daly „studovat počítače“, a

zda je vůbec vysokoškolské vzdělání jedinou, či pro vás nejvhodnější

alternativou. S řešením těchto otázek bychom vám rádi vypomohli v následujícím

článku.



Ty tam jsou, doufejme, časy, kdy „učit se počítače“ znamenalo zápasit s jazykem

BASIC či Pascal či kreslit vývojové diagramy. Doba naštěstí pokročila a

populace těch, co s počítačem pracují, se zhruba rozdělila na programátory (v

širším smyslu slova ti, co aplikace tvoří) a více či méně fundované uživatele.

Možnost studia nejrůznějších zákoutí rozsáhlého oboru informačních a

komunikačních technologií nabízejí nejen státní či soukromé vysoké školy, ale

také řada ryze komerčních firem, jež se na výuku počítačových dovedností

specializují především v podobě krátkodobých intenzivních kursů. V

následujících odstavcích bych rád v hrubých rysech nastínil, jak se tyto dvě

oblasti liší, co vás kde čeká a co vám která volba může přinést.





Akademické vzdělání



Jste-li studenty střední školy, je pro řadu z vás volba vysokoškolského studia

logickým pokračováním dosavadního „kariérního“ postupu. Na tomto místě je však

třeba zvážit důležitou otázku, jak dalece a do hloubky se chcete v budoucnu

výpočetní technice věnovat. Pokud vás zajímá využití výpočetní techniky pouze z

hlediska uživatelského, není to rozhodně důvod k pětiletému studiu na

matematicko-fyzikální fakultě. Uživatelská „počítačová gramotnost“ na úrovni

zvládnutí základní orientace v operačním systému a běžných kancelářských

aplikacích je dnes často považována za samozřejmost, a řada z vás si ji odnese

již ze střední školy. Pokud v tomto směru mírně zaostáváte, jistě mnohem lépe

využijete a doceníte některý z krátkodobých intenzivních kursů (bude o nich

řeč) a své studijní úsilí pochopitelně raději věnujte zájmu, jenž je vašemu

srdci bližší. Je také dobré vědět, že drtivá většina (ne-li všechny) vysokých

škol studentům prakticky všech oborů buďto umožní, nebo přímo naplánují jako

povinný odpovídající předmět typu „základy práce s PC“, jehož obsahem právě

zvládnutí základního ovládání je.



Vysokoškolské studium je tedy určeno vážnějším zájemcům s cílem stát se IT

profesionálem, pokud v to zahrneme rovněž budoucí učitele informatiky na

základním a středním stupni. Odpovídající typ studia, často ve více oborech,

nabízí prakticky všechny „krajské“ vysoké školy, takže možnost výběru je velmi

slušná. Přestože se studium bude v mnoha ohledech lišit, pokusím se zdůraznit

některé společné rysy, jež byste měli zohlednit. Podotýkám, že hovořím o studiu

informatiky v obsahově nejširším slova smyslu a v rozsahu alespoň bakalářského

studia.



Vysokoškolské studium je běh na dlouhou trať a jedná se o značnou investici

času a úsilí. Tři či pět let je dlouhá doba, a plánujete-li „návratnost“

učebního úsilí v kratší době, moc s tím nepočítejte. K tomu přispívá i další

fakt, kterým je značná šíře a všestrannost studijní náplně. V první části

studia (1 až 3 roky dle studijního programu) musí zájemce zvládat řadu

základních předmětů (především matematika v různých podobách, jazyky), jež jsou

navíc často specifické dle zvolené vysoké školy (technické či ekonomické

předměty). Teprve po zvládnutí této přípravné fáze nastává čas pro

specializaci, takže můžete vybírat z předmětů zaměřených na programování,

komunikační technologie, správu a návrh sítí apod. Obecně platí, že v každém z

těchto oborů budete muset prokázat přiměřené znalosti, abyste úspěšně

absolvovali.



Na druhou stranu, poctivé studium vás vybaví znalostmi pro dlouhodobý horizont.

Ačkoliv budete specializování na jistou problematiku, právě důkladné základy

vám umožní snadno a rychle se přizpůsobit jiné specializaci, což vám značně

ulehčí situaci na trhu práce. Extrémní specialisté budou mít v krátkodobějším

horizontu sice výhodu, avšak na delší trati je komplexností svého vzdělání

pravděpodobně předstihnete. Jste-li rozhodnuti se profesionálně výpočetní

technice věnovat, je vysokoškolské vzdělání dobrou investicí. Jednak po

prvotním „rozkoukání“ budete mít pravděpodobně dostatek prostoru i pro jiné,

specializovanější aktivity, jednak získáte dost prostoru na studium věcí, k

nimž se již v praxi nemusíte z nedostatku času propracovat. Např. naučit se

dobře programovat není úkol na dva víkendy, což stojí za úvahu.





Specializované komerční studium



Mezi hlavní rysy této formy vzdělávání patří široká nabídka vysoce

specializovaných oborů, krátkodobé studijní rozvrhy (typicky několik dnů či

týdnů), intenzivní průběh (6 i více hodin denně) a odpovídající vysoká cena.



Protože výukou tohoto typu se zabývají ryze komerční subjekty, pro něž je

poskytování kursů podstatou „byznysu“, odpovídá nabídka studijních programů

poptávce. Zákazníci se rekrutují z řad úplných začátečníků i velmi zkušených

profesionálů, kteří si často přicházejí prakticky navzájem vyměňovat informace.

Kursy lze zhruba rozdělit na uživatelské (základní práce s počítačem, běžné

aplikace) a profesionální, jež jsou určeny např. programátorům, správcům sítí

či databázovým specialistům.



Typickým rysem je zaměření studijních programů na specifické produkty té které

firmy. Nikoho jistě nepřekvapí, že v nabídce většiny škol dominují školení na

aplikace firem Microsoft, Novell, Oracle, Lotus, Adobe či Corel. Dalšími

častými tématy jsou práce s internetem, tvorba webových stránek, ale také

zabezpečení sítí či také správa operačního systému Linux. Velkou výhodou je

často možnost obdržet ke kursu originální studijní materiály výrobce produktu

(nepodceňujte význam angličtiny!) a případná možnost získat po přezkoušení

mezinárodně uznávaný certifikát.



Důležité je uvědomit si, že čas a nemalé peníze, jež jste investovali při tomto

typu studia, budou vyhozeny „z okna“, pokud bezprostředně poté nabyté znalosti

a zkušenosti prakticky nevyužijete. Zaručuji vám, že ani týdenní dril MS Wordu

vám jeho znalost nezaručí, pokud na něj pak půl roku nesáhnete. Dalším

ošemetným tématem je studium programování v kursech tohoto typu. Zde lze zhruba

říci, že rozsah jednoho až dvou týdnů postačí nanejvýš na seznámení s rysy

určitého programovacího jazyka či vývojářského nástroje. Nemáte-li žádné

základy algoritmizace (viz akademické vzdělání), za týden, byť byste dávali

sebelepší pozor, z vás dobrý analytik či programátor nebude. Zde jsou předchozí

základy a důkladná následná praxe nezbytností pro zhodnocení investic. Velkou

výhodou naopak je, že ve specializovaných učebnách jsou připraveny

experimentální konfigurace, na nichž se studenti mnohému naučí bez rizika

jakýchkoliv ztrát. Platí to např. pro pokročilou správu sítě mnohých

konfigurací na svém pracovišti ani nedosáhnete, a navíc asi nervózní uživatele

a zaměstnavatele vaše samostudium, okořeněné všelijakými experimenty, nebude

moc zajímat. Velkou devizou je pochopitelně i možnost ptát se zkušeného

lektora, jehož čas je vám k dispozici, často navíc ve velmi úzkém kroužku

účastníků.



Jak jsem již zmínil, absolvování celé řady kursů je možno završit zkouškou, jež

vám zajistí v případě úspěchu osvědčení o dosažených znalostech. Tyto diplomy

bývají často dosti ceněny a vaši pozici na trhu práce rozhodně posílí. Zde bych

rád zmínil především jeden zajímavý certifikát je jím ECDL (evropský počítačový

„řidičák“), v Evropské unii uznávaný doklad o dosažení všeobecné počítačové

gramotnosti na slušné uživatelské úrovni. Jste-li pracující v jakémkoliv oboru,

toto „vybavení“ může vaši pozici značně vylepšit (obzvláště s nadějným

výhledem, že do Evropské unie snad budeme moci vyrazit za prací).







Akademické adresy



Zde naleznete odkazy na vysoké školy a fakulty, jež otevírají obory pro studium

informatiky v nadcházejícím školním roce 2002 až 2003.



MFF UK Praha – http://www.mff.cuni.cz/

FI MU Brno (jediná vysoká škola, jež má samostatnou fakultu informatiky) –

http://www.fi.muni.cz/

PřF UP Olomouc – http://www.upol.cz/

PF JU České Budějovice – http://www.pf.jcu.cz/

FAV ZČE Plzeň – http://www.fav.zcu.cz/

FEL ZČE Plzeň – http://www.fel.zcu.cz/

PF UJEP Ústí nad Labem – http://www.ujep.cz/ujep/pf/

PřF OU Ostrava – http://prf.osu.cz/

FPF SU Opava – http://www.fpf.slu.cz/

OPF SU Karviná – http://www.opf.slu.cz/

FIM UHK Hradec Králové – http://www.uhk.cz/fim/

FEL ČVUT Praha – http://www.feld.cvut.cz

FJFI ČVUT Praha – http://www.fjfi.cvut.cz/

FEI VUT Brno – http://www.fee.vutbr.cz/

FT UTB Zlín – http://www.ft.utb.cz/

FES UPa Pardubice – http://fes.upce.cz/

EKF VŠB-TUO Ostrava – http://ws.vsb.cz/

FEI VŠB-TUO Ostrava – http://fei.vsb.cz/

HF TUL Liberec – http://www.hf.vslib.cz

FM TUL Liberec – http://www.fm.vslib.cz

FIS VŠE Praha – http://fis.vse.cz/

PEF ČZU Praha – http://www.pef.czu.cz/

EPI Kunovice – http://www.vos.cz/epi

VŠFS Praha – http://www.vsfs.cz/







Zajímavé osobnosti



Na mnoha tuzemských vysokých školách se můžete setkat s osobnostmi, jež znáte

např. jako autory zdařilých knih, článků či jiných projektů. Protože přednášky

jsou i nestudujícím přístupny zdarma, stojí za to se porozhlédnout, koho byste

si mohli dojít ve vašem okolí poslechnout.



Miroslav Virius (Praha)

Programátorský guru, odborník např. na C, C++ a Javu.

http://kmdec.fjfi.cvut.cz/~virius/, http://tjn.fjfi.cvut.cz/~virius/





Jiří Peterka (Praha)

Specialista na komunikace a sítě a nesmírně plodný autor.

http://archiv.czech.net/





Dalibor Kačmář (Ostrava)

Odborník především na programování na platformách Microsoftu.

http://home.vsb.cz/dalibor.kacmar





Jan „Yenya“ Kasprzak (Brno)

Specialista na UNIX a Linux, předseda CZLUG (České sdružení uživatelů OS

Linux). http://www.fi.muni.cz/~kas/, http://www.linux.cz/czlug/





Jiří Kosek (Praha)

Odborník na všemožné webové technologie (HTML, PHP atd.). http://www.kosek.cz/





Pavel Herout (Plzeň)

Autor výborných knih o programování v C a Javě.

http://www.kiv.zcu.cz/~herout/





Pavel Satrapa (Liberec)

Autor knih nejen o programování.

http://www.kit.vslib.cz/~satrapa/







Zajímavé tipy



Soukromých počítačových škol je řada, a proto zde pouze vybírám odkazy, jež vám

chci z nějakého důvodu doporučit.



- http://www.gopas.cz

Největší počítačová škola u nás, věnující se výhradně pořádáním kursů.



- http://www.gcomp.cz

Tato škola provozuje kromě klasických kursů i zajímavý výukový server Eliška

ON-LINE.



- http://www.e-learn.cz/

Jednou z aktivit firmy Kontis je tzv. e-learning. V poskytování této formy

studia patří u nás mezi průkopníky.



- http://www.amsoft.cz/seminskol/

Všestranně zaměřená firma AMOS Software mimo jiné poskytuje školení,

specializovaná např. na používání DTP softwaru firmy Adobe.



- http://www.daquas.cz/

Primárně distribuční firma, poskytující kvalitní školení na databázový produkt

MS Visual FoxPro, jenž se u nás těší značné popularitě.



- http://skoleni.pvt.cz/

Vzdělávací centrum PVT nabízí velmi širokou škálu kursů k prezenčnímu studiu v

devíti městech ČR.



- http://www.borland.cz/skoleni.html

Vlastní školicí středisko firmy Borland, známého výrobce vývojových nástrojů.

Specializuje se nejen na vlastní produkty, ale na programování obecně a také na

internetové technologie.



- http://www.unicorn.cz/education/

Školicí divize firmy Unicorn, poskytující širokou nabídku obzvláště pro

profesionály v oblasti návrhu a tvorby aplikací, databází, či správy operačního

systému Linux.



- http://www.pite.cz/

Vzdělávací agentura, nabízející zajímavý jednosemestrální studijní program

Specialista pro správu sítí a elektronický obchod.









Výuka každému na míru – Trendy ve výuce počítačových škol



Patrik Malina



Počítačová škola GOPAS je dle některých měřítek největší školicí firmou v

tuzemsku, především s ohledem na to, že předmětem jejího podnikání je výhradně

poskytování školení. Firma, jež začala před téměř deseti lety s jedinou

pronajatou učebnou, třemi zaměstnanci a dovozem školicích materiálů „v batohu“,

dnes permanentně využívá celkem 22 učeben ve vlastních prostorách a navíc

vyjíždí školit přímo ke svým zákazníkům. Především o současných a budoucích

formách výuky jsme si povídali s obchodním ředitelem Tomášem Sýkorou.



R.: Disponujete kapacitou pro 22 souběžných kursů. Je o školení průběžně

opravdu takový zájem?



T. S.: Zájemců máme stále dostatek a pokud budeme považovat za vytíženou

učebnu, v níž probíhá výuka (bez ohledu na počet studentů), vytížení našich

prostor se prakticky blíží stu procent. Samozřejmě i my máme v průběhu roku

„okurkové sezóny“, typicky např. během léta (proto nabízíme slevové a další

výhody!), což se právě projevuje spíše na počtu studentů v jednotlivých

kursech. Přesnější statistiky ovšem považujeme za obchodní tajemství.





R.: Pokládáte tento stav za konečný, nebo cítíte dobrou příležitost nabídnout

pro prezenční kursy ještě větší kapacitu?



T. S.: V průběhu tohoto roku jsou v Praze v plánu další dvě učebny, a v Brně

zároveň se stěhováním do nových prostor připravujeme rozšíření z 5 na 8 učeben.

Právě v Brně je cílem celkové zvýšení komfortu pro účastníky. Nevyužíváme však

jenom naše „pevné“ prostory velký zájem je i o kursy u zákazníka, který

disponuje vybavenou učebnou, a tam dodáme lektora a metodiku. Dokonce

provozujeme také „mobilní“ učebnu, s níž dojedeme kamkoliv. V tomhle případě

šijeme všechno na míru.





R.: Na jaké technice studenti pracují? Jak staré počítače používáte?



T. S.: Přestože se snažíme profilovat jako středisko pro náročné IT

profesionály, samozřejmě školíme i tzv. uživatelské a začátečnické kursy. A

právě dle toho je také diferencována výbava prostor. Když dnes koupíme nové

stroje (zásadně vybíráme technologickou špičku), budou použity na kursech např.

správců sítě či špičkových databázových specialistů, a přibližně po roce je

přesuneme na kursy uživatelské (např. MS Word či základy práce s internetem).

Prakticky žádný počítač u nás nepřežije dva roky.





R.: Nejen díky počítačovému vybavení jsou klasické, prezenční kursy drahé. Jaké

jsou nové trendy? Kde se inspirujete a na čem pracujete?



T. S.: Pouze u zmíněné klasické formy pochopitelně nemůžeme zůstat. Inspirací

jsou pro nás určitě trendy v USA máme již odhadnuto, že k nám vše dorazí zhruba

po dvou letech. Koneckonců, předseda představenstva a zakladatel Gopasu ing.

Petr Daniel dnes tráví většinu času na mezinárodních konferencích, kde nasává

inspiraci a působí nyní v roli jakéhosi vizionáře. Trend, který se už začíná

prosazovat i u nás, je kombinace klasické výuky v učebnách s e-learningem.





R.: Jednoduché slovo, ale složitý obsah co je pro vás e-learning?



T. S.: Obecně by se dalo říct, že jsou to různé formy výuky pomocí

internetových a multimediálních prostředků. Jaký však zvolit poměr různých

metodik, to nikdo pořádně neví, tady se zatím musí experimentovat. Prozatím

nevím o nikom, kdo by třeba použil e-learning jako primární formu počítačového

vzdělávání, a myslím, že půjde spíše doplnění klasického školení, i když

podstatné a v konečném důsledku velmi důležité a především efektivní.





R.: Odkud přichází největší poptávka po nových formách studia?



T. S.: U nás jde typicky o velké instituce, především z finančního světa, jež

potřebují nárazově vyškolit velmi mnoho lidí např. na nový produkt. Kritérium

je jediné velmi rychle co nejvíce klientů. Máme zkušenost, že je-li kurs dobře

připravený, i výsledek může být výborný.





R.: Když říkáme e-learning, co přesně klientům nabízíte?



T. S.: Jsou to v zásadě dvě skupiny produktů. V první řadě jde o samostudium

pomocí multimediálních materiálů, bez ohledu na zdroj (CD, intranet,

internet.). Důležitá je interaktivita i v tomto typu studia je zájemce nucen k

aktivní činnosti při okamžitém procvičování probírané látky apod. V této

oblasti momentálně cítíme největší zájem, nabízíme téměř tisícovku kursů v

angličtině a zároveň sami připravujeme české původní produkty pro tento rok

máme např. připraveno 20 kursů pokrývajících kompletní oblast MS Office 2000

(kurs MS PowerPoint viz CD v tomto čísle) a další jednotlivé kursy, např. pro

tvorbu html stránek. Právě o tuto naši nabídku cítíme největší zájem. Navíc

naše kursy připravujeme dle uznávaných standardů, takže „pasují“ do případných

robustních learning management systémů u zákazníka. Tím zároveň poskytujeme

materiál interním „kontrolorům“ profesní úrovně. Nabízí se možnosti sledovat

kdo studuje, jak často a co, jaké dělá pokroky apod. Ideální je možnost

integrovat výuku s intranetem.



Druhou možností je cosi jako virtuální učebna. Pomocí speciální aplikace se v

reálném čase připojí studenti i lektor a chybí jen fyzický kontakt, jinak je

vše jako v učebně. Přestože to nabízíme přes dva roky, odezva zatím nedosahuje

našich představ. Je nasnadě proč dokud nebudou „rychlé dráty“, je tato

technologie vhodná spíše pro intranetová řešení, kam ji samozřejmě také

nabízíme.





R.: Kdo výše zmíněné multimediální kursy připravuje?



T. S.: Zde je třeba rozdělit anglické a české produkty ty první pocházejí ze

společenství školicích středisek ExecuTrain (jehož jsme členem) prostřednictvím

serveru ExecuTrain Virtual Campus (http://virtualcampus.executrain.com),. Tam

najdete opravdu ledacos, kromě kursů samotných jsou to referenční materiály,

příručky, diskusní skupiny atd. České verze jsou však připraveny námi, neboť

nešlo udělat jen prostý překlad. Museli jsme je skutečně počeštit, přizpůsobit

naším podmínkám, na čemž pracoval náš „e-learning tým“ velmi pečlivě (stejný

tým mimochodem připravuje i kursy na míru pro zákazníky). Podle odezvy

zákazníků se zdá, že námi zvolená cesta se ukazuje jako správná.





R.: Díky za rozhovor.