Legální stahování hudby a filmů z internetu

1. 7. 2004

Sdílet

Chceme-li stáhnout z internetu nějakou hudební skladbu nebo film, většina z nászačne prohledávat internet pomocí vyhledávačů, dokud neobjevíme objekt svého zájmu. Bohužel, v českýc...

Chceme-li stáhnout z internetu nějakou hudební skladbu nebo film, většina z nás
začne prohledávat internet pomocí vyhledávačů, dokud neobjevíme objekt svého

zájmu. Bohužel, v českých zemích (neříkám, že v jiných státech tomu tak není)

stále ještě platí pořekadlo z dob komunizmu: „Kdo nekrade, okrádá rodinu!“ A

tak nás možná ani nenapadne, že stahováním hudby provádíme něco špatného, neřku-

li nezákonného. Je to na internetu, tak je to zadarmo, ne?

Pojďme tento nepravdivý mýtus vyvrátit! Pojďme si předvést, jak to jde „jinak“

- stahovat hudbu a filmy z internetu sice za peníze, ale legálně!

Vydavatelské společnosti chrlí žalobu za žalobou, ale výraznější úspěch se

nedostavuje. S rozvojem nových technologií, ale i samotného internetu se

rozmáhá i pirátství a na webu se objevují další a další MP3 a AVI soubory. Na

druhou stranu se děje něco, co ještě před několika lety nebylo myslitelné:

objevily se společnosti, které hudbu a filmy prodávají přes internet zcela

legálně, a co je potěšitelné, daří se jim!

Prodeji hudby vévodí se 70 % trhu služba iTunes provozovaná společností Apple

Computers. Tento lídr v oboru prodal za první rok své existence 70 milionů

skladeb. Očekává se, že výsledky za letošní rok budou ještě lepší, a to i přes

to, že se na trhu začínají objevovat zdatní konkurenti – především výrobce

elektroniky Sony a internetový portál MSN softwarového gigantu Microsoft. Na

poli českého internetu nebylo až do nedávna po podobné službě ani vidu, ani

slechu. Avšak v polovině letošního května na tento trh vtrhl Český Telecom a

nabídl svým uživatelům portál http://www.StarZone.cz. Na něm nabízel po

čtrnácti dnech provozu, kdy vznikl tento článek, ke stažení pouze několik

desítek filmů, stahování hudby zde dosud zprovozněno nebylo.

Abychom se nezabývali pouze teorií, ukažme si, jak konkrétně postupovat, pokud

chceme legálně získat skladbu svého oblíbeného interpreta nebo film, na který

jsme prostě nestihli jít do kina. Bude to těžké, ale jde to.



iTunes

Nemůžeme začít jinak než největší službou ve svém oboru – serverem iTunes na

adrese http://www.apple.com/itunes. Na tomto serveru se skrývá přes 700 000

hudebních děl z nabídky největších hudebních vydavatelství. Všechny skladby

jsou komprimovány bezeztrátovou kompresí a prodávají se za 0,99 USD, po

přepočtu tedy něco kolem 28 Kč.

Prvním krokem, který musíte učinit, abyste mohli ze serveru portálu iTunes

stahovat hudbu do svého počítače, je opatřit si aplikaci iTunes. Můžete si ji

zdarma stáhnout z internetové stránky http://www.apple.com/itunes/download.

Avšak pozor, aplikaci lze nainstalovat a spustit pouze pod operačními systémy

Windows 2000 a XP (verze pro Windows) nebo Mac OS X v10.1.6 a vyšší.

Po prvním spuštění aplikace iTunes jsou vám k dispozici všechny písně uložené

na serveru. Lze je vyhledat několika různými způsoby: podle jména hudebníka,

podle alba, na kterém je píseň uvedena, nebo přímo podle názvu písně. Chcete-li

koupit celé album, i tuto možnost vám iTunes nabízí. Cena tím bude snížena na

9,99 USD za celé album. Na počtu stop na originálním nosiči přitom nezáleží.

Abyste si byli naprosto jisti, že kupujete a stahujete právě tu skladbu, o

kterou máte zájem, jsou vám k dispozici 30 sekund dlouhé ukázky. S těmi můžete

libovolně manipulovat – opakovaně poslouchat, archivovat, či posílat e-mailem.

Pokud jste již našli hledanou skladbu, můžete přejít k jejímu zaplacení.

Stiskněte tlačítko „Buy song“ umístěné za každou jednotlivou písní nebo albem.

Zadejte své uživatelské jméno a heslo, nebo pokud jste tak dosud neučinili,

vytvořte nový účet (Create New Account). Při jeho vytváření jste požádáni o

zadání své e-mailové adresy, hesla a kontrolní otázky. V dalším kroku zadáváte

své platební údaje: číslo kreditní karty (mezinárodní Visa, MasterCard,

American Express nebo Discover), datum vypršení její platnosti a bezpečnostní

kód, který najdete na straně s magnetickým proužkem. Systém po vás dále

požaduje veškeré kontaktní údaje: poštovní adresu a telefonní číslo.

Avšak pozor! Služba je dosud přístupná pouze občanům s adresou v USA. Ostatní

mají, bohužel, smůlu. Připravuje se sice její rozšíření do jiných zemí, dosud

se tak však nestalo. Tento problém lze obejít zadáním fakturační adresy pro

doručování v USA do formulářového pole. Pokud tedy máte příbuzné či známé ve

Spojených státech, snad nebudou mít námitky proti tomu, že využijete jejich

adresu, popřípadě telefonní číslo. Číslo kreditní karty samozřejmě opíšete z té

vlastní, vaši přátelé nemusí mít strach, že jim vybrakujete konto.

Po úspěšné registraci vám systém umožní stáhnout vybranou skladbu. Ta bude vždy

uložena ve formátu Windows Media Files (nechráněný WMA). Přímo v aplikaci

iTunes ji však můžete převést do formátu AAC (nejčastěji pro přenos do

přehrávače iPod) nebo do MP3 souborů. Kvalita nahrávek je na velmi dobré úrovni

(128 bps). Po zaplacení a stažení hudebních děl se stáváte jejich právoplatnými

majiteli. Skladby můžete pro svou potřebu (!) dále kopírovat a archivovat,

stejně jako kdybyste si je zakoupili na cédéčku v obchodě. Zakoupené skladby

nejsou nijak časově omezeny, takže je můžete poslouchat kdykoliv chcete.

Rozhodnete-li se kohokoliv obdarovat hudební skladbou, iTunes přichází s

výborným nápadem: na požádání vám vystaví certifikát v hodnotě od 10 do 200

USD, kterým může nakupovat hudbu kdokoliv jiný bez použití platební karty.

Poukaz můžete buď vytisknout na své tiskárně, nebo jej poslat jako obrázek v

příloze e-mailu. Můžete tak rychle získat dárek pro své přátele, aniž byste

museli přemýšlet, jakou hudbu asi poslouchají. Sami si totiž mohou vybrat právě

ty skladby, o které mají zájem, a z nich si vytvořit kompilaci nebo legální CD

disk.

Pro obyvatele Spojených států nabízí iTunes ještě několik dalších zajímavých

funkcí. Zaujala nás například možnost zjistit přímo pomocí aplikace iTunes,

jakou skladbu hraje některá z 1 000 rozhlasových stanic, vysílajících na území

USA, a tuto píseň ihned zakoupit.

I když iTunes není dosud určen pro uživatele z České republiky, jedná se o

natolik zajímavou službu, že by bylo pošetilé se o ní nezmínit. Doufejme jen,

že v dohledné době budou iTunes i další služby, provozující obchod s legálním

stahováním hudby, k dispozici uživatelům celé planety. Regionální omezení totiž

nejsou výsadou serveru iTunes, ale i dalších podobných služeb, které nabízejí

například servery firem Sony, MSN a dalších. Podle dostupných informací by

některými platebními kartami mělo být možné zaplatit a legálně stáhnout skladby

ze serveru služby Virgin Megastores Digital Download

(http://www.virgin.com/downloads), nicméně naše pokusy s debetní kartou

Poštovní spořitelny nebyly úspěšné.



StarZone

Ještě před nedávnem nebylo myslitelné, aby si uživatel českého internetu stáhl

přes síť legálně jakoukoliv hudební nebo filmovou nahrávku. Nyní již konečně

tato možnost existuje. I když nabídka serveru StarZone (http://www.starzone.cz)

není příliš rozsáhlá, mohla by vést, pokud se tato služba ukáže být pro svého

provozovatele finančně zajímavá, k vytvoření konkurenčního prostředí na poli

legálního stahování hudby a filmů na českém internetu.

Jedním z problémů, se kterým se případní další provozovatelé serverů pro

stahování hudby setkají, je otázka, jak získat od uživatelů hotovost za legálně

staženou hudební nebo filmovou nahrávku. Český Telecom našel na celou

problematiku poplatků za stahování filmů a hudby svůj originální recept:

poplatky se uživateli objeví na vyúčtování služeb tohoto telefonního operátora.

Odpadá tedy složité posílání peněz přes bankovní účty nebo platební karty a

bezpečnost uživatele tak není nijak narušena tím, že by zneužitelné informace

(třeba číslo platební karty) zadával na internetu do formulářových polí.

Protože se z internetu stahuje velké množství dat (např. 6 minut dlouhý

večerníček Bob a Bobek zabral 20 MB), je pochopitelné, že službu budou využívat

především uživatelé s širokopásmovým internetovým připojením. Uvedený animovaný

film jsem s dial-upem stahoval přes hodinu a půl, co teprve, kdybych chtěl do

svého počítače ve slušné kvalitě stáhnout dvouhodinového Kolju!

Celá věc s portálem StarZone však má jeden podstatný háček: služba je přístupná

pouze pro zákazníky Českého Telecomu – firma pro přístup doporučuje zejména

svůj nový produkt Internet Express, nicméně přihlašovací pole se mi zobrazilo i

přes vytáčené (placené) připojení přes službu IOL. V případě připojení novou

službou Internet Express se přenesená data z tohoto portálu nezapočítávají do

objemového limitu. Uživatelé, kteří na server vstoupí jiným než uvedeným

způsobem, mohou procházet serverem, ale nemohou z něho film nebo hudbu stáhnout.

Nabídka filmové části serveru StarZone zahrnuje několik kategorií: například

filmy pro dospělé, akční filmy, komedie, pohádky nebo televizní pořady. Mezi

startovní omezenou nabídkou konkrétních titulů nechyběly například filmy Kolja,

Tankový prapor, Kundun či Ledová bouře. Obsah sekce „TV pořady“ dodává výhradně

TV Prima. Naleznete zde televizní relace Nikdo není dokonalý, Telebazar, Trní

atd. Celkový počet titulů dosahoval několik dní po spuštění portálu čísla 130,

provozovatel však počítá s podstatným rozšířením nabídky. Část StarZone, která

má obsahovat nabídku legálního stahování hudby, dosud (ke konci května) nebyla

zprovozněna.

Cena za stažení jednoho titulu je závislá na tom, zda si chcete pořídit

jednodenní verzi nebo verzi pro jednorázové použití. Jinou možnost (například

stažení filmu pro vypálení na CD a založení do videotéky) server nenabízí. Po

zaplacení licence se totiž nestáváte vlastníkem kopie daného filmu (jako

například u hudby z iTunes), ale pouze dočasným uživatelem práva shlédnout

film. Vždy po vypršení licence je nutné titul opět zaplatit. Cena se přitom

pohybuje zhruba v rozmezí od 10 korun u krátkých animovaných filmů do 60 korun

za filmy celovečerní. I když je cena za jedno shlédnutí filmu o něco

výhodnější, ani sám provozovatel portálu tento postup příliš nedoporučuje,

neboť dojde-li z jakéhokoliv důvodu k přerušení stahování a tím k zastavení

přehrávání, licence propadá bez nároku na vrácení peněz. Jednodenní licence

naproti tomu umožňuje přehrávat film třeba i několikrát po sobě po dobu 24

hodin od zaplacení. Pokud si navíc chcete film prohlédnout kdykoliv po uplynutí

této doby, nemusíte jej opět celý stahovat. Stačí jej spustit a aplikace

Windows Media Player sama naváže spojení se serverem a nechá vás zaplatit další

jednodenní (nebo jednorázovou) licenci. Ovšem nemělo by to být možné z jiného

počítače než z toho, na který byl film stažen.

Při placení, ke kterému vás vybídne sám server (většinou těsně před přehráváním

filmu), budete vyzváni k zadání jména a hesla. To je stejné, jako při připojení

k internetu. Poté vám film bude přehrán a cena za něj bude přičtena k tíži

vašeho telefonního účtu. Bez zakoupení licence nebude možné film přehrát. Tomu

zamezuje systém DMR (Digital Rights Management), který je zabudovaný do

přehrávače Windows Media Player. Tato aplikace je zároveň vyžadována pro

přehrávání filmu. I když je mezi požadavky jmenovanými na serveru uveden

procesor 1 GHz a vyšší spolu s přehrávačem WMP ve verzi 9, podařilo se mi film

bez sebemenších problémů spustit i na mém „dědečkovi“, na PII Celeronu 333 MHz

s nainstalovaným Windows Media Playerem verze 7.

Služba StarZone je první vlaštovkou českého internetu na poli legálního

stahování hudby a videa. Můžeme jen doufat, že ji její provozovatel – Český

Telecom – nabídne i uživatelům jiných způsobů internetového připojení, než jsou

jen a jen jeho služby IOL a Internet Express. Myslím, že by to pomohlo jak

celému českému internetu, tak i samotnému Českému Telecomu.