Nástroje umělé inteligence slibovaly vyšší produktivitu jdoucí ruku v ruce se snížením pracovní zátěže. Nová studie však naznačuje, že realita je pro spoustu lidí zcela opačná.
„Když se objevil ChatGPT, byli jsme fascinováni tím, jak je výkonný a kolik práce zvládne,“ řekla profesorka Wei Jiangová, ekonomka z atlantské Emoryho univerzity v rozhovoru pro magazín The Register. „Předpokládali jsme, že pokud za nás práci udělá AI, budeme moci pracovat méně. Věci se ale ve skutečnosti mají tak, že pracujeme více.“
S kolegy se rozhodli prozkoumat, zda jde o širší trend, přičemž jejich výzkum publikovaný pod názvem AI and the Extended Workday: Productivity, Contracting Efficiency, and Distribution of Rents, zaměřený na produktivitu a efektivitu v práci, vychází z téměř dvou dekád dat celostátního průzkumu prováděného americkým Úřadem pro statistiku práce, který sleduje, jak Američané tráví svůj čas.
Tým se zaměřil na roky 2022 a 2023, kdy ChatGPT a podobné nástroje začaly být šířeji používány. Propojením údajů o povoláních s úrovní vystavení generativní AI objevili jasný vzorec: pracovníci v profesích, v nichž je umělá inteligence využívána, pracovali déle a měli méně volného času.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
Konkrétně vědci zjistili, že posun z 25. na 75. percentil v expozici AI vedl k průměrnému nárůstu pracovní doby o 3,15 hodiny týdně a odpovídajícímu poklesu volného času o 3,20 hodiny.
Jiangová zdůrazňuje, že ačkoli AI zlepšuje produktivitu, tyto výhody se nutně nepřenášejí na zaměstnance.
„Asi nikdo nebude rozporovat tvrzení, že AI zvyšuje produktivitu. Domnívám se však, že je nesoulad v tom, kdo z těchto výhod těží,“ říká s tím, že benefity z AI nutně nepociťují sami zaměstnanci.
Teoreticky by z nich mohly těžit tři skupiny: společnosti a akcionáři, spotřebitelé a pracovníci. Jiangová však vysvětluje, že na vysoce konkurenčních trzích práce zaměstnanci často nemají vyjednávací sílu, aby mohli požadovat spravedlivý podíl.
Jinými slovy, z přidané hodnoty z vyšší produktivity díky AI profitují zejména zaměstnavatelé, případně spotřebitelé, méně už samotní zaměstnanci. Data tak ukazují na zvýšenou pracovní dobu bez adekvátně navýšených odměn.
Výzkum také poukazuje na další faktor, který vede k delším pracovním dnům: sledování pomocí AI. Studie uvádí, že u zaměstnanců pracujících na dálku, kteří jsou vystaveni sledovacím nástrojům AI, došlo po pandemii k prodloužení pracovní doby – tento efekt nebyl pozorován u osob samostatně výdělečně činných. To naznačuje, že monitorovací technologie mohou zaměstnance nutit, aby zůstávali online a byli „produktivní“ déle.
I když pozice vystavené AI obvykle nabízejí mírně vyšší mzdy, výzkumníci zjistili také to, že tito zaměstnanci vykazují nižší celkovou spokojenost: navzdory zvýšené efektivitě se cítili méně naplnění.
Jak autoři ve studii uzavírají: „Zatímco nárůst produktivity díky AI sliboval vyšší efektivitu, ve skutečnosti vedl k delší pracovní době a nižší spokojenosti zaměstnanců. (…) Což zpochybňuje tradiční očekávání, že technologie osvobodí lidi od delších pracovních dnů.“
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU