Malý průvodce Internetem

Vyznačují se většinou vtipným zakončením, jasnou

charakteristikou či spíše typologií postav a natáčejí se podle

nich celovečerní filmy. Kupodivu nemluvím o beletrii, ale o

fenoménu, jenž u nás měl dvířka zavřená a pronikal jen škvírami

pod prahem. Konečně však tento „západní škvár“ doputoval i k¦nám

- komiks.



Tolikrát zatracovaný, a přesto neustále oblíbený a populární. Za

dob nedávno minulých si lidé (nebo minimálně já) ze svých

návštěv Maďarska či Jugoslávie vozili domů alespoň Toma a

Jerryho, Kačery Donaldy či různé kreslené westernové série. Kdy

a kde vlastně však vznikla tato komiksová mánie? Stručně řečeno:

v¦roce 1895 v Americe.



A to i přesto, že se spousta převážně Evropanů snaží doložit, že

prapůvod komiksu se dá odvozovat od mezolitických obrazů z

jeskyně Lascaux ve Francii, skalních kreseb z Tasíli, z

obrazových popisů slavných činů ze života faraonů na stěnách

jejich hrobek, od 70 metrů dlouhé tapiserie z Bayeux,

zobrazující tažení Viléma Dobyvatele, či od ženevského lékaře

Rodolpha Töpfera (1799–1846), autora komických obrázkových

románů, nebo od Wilhelma Busche a jeho dvou kreslených

nezvedenců Maxe a Moritze. To, co se však zavedlo pod pojmem

komiks, a co pod ním chápeme dnes, skutečně vzniklo přese

všechny výhrady v¦Americe.



Historie komiksu ve zkratce



1895: Dne 5. května se objevuje v¦nedělní příloze Sunday World

první komiksový strip, který poprvé používá k¦vyjádření slov tzv.

bublin. Jeho jméno: Hogans Alley (Hoganova alej).



1896: Komiksy s¦příběhy nezbedného kluka Mikea Dugana nahrazuje

slavnější The Yellow Kid (Žluťásek) autora R. F. Outcalta.



1897: V rámci ostrého konkurenčního boje mezi vydavatelem Sunday

World Josephem Pulitzerem a Randolphem Hearstem přicházejí na

scénu další dva mladiství nezvedenci – Kazenjammer Kids. V

Hearstově Journalu se objevili 12. prosince 1897.



1929: První sci-fi komiksy – Buck Rogers in the 25th century

(Buck Rogers ve 25. století) a Flash Gordon (oba se dočkaly už

ve 30. letech svých filmových přepisů).



1938: Vymyšlen Superman ( www.drynet.com/comics/ nebo

www.fortress.am/comics.html ), jenž si získává popularitu i coby

rozhlasová hra (!)



1939: V¦předválečných Čechách vycházejí jedny z¦prvních příběhů

Rychlých šípů.



1943: Vymyšlen Batman ( www.dccomics.com ).



1947: Populárními se stávají kriminální komiksy plné násilí a

mrtvých.



1953: Šokovaní rodiče, jež u svých dětí objevili zmíněné

kriminální komiksy, jsou znechuceni množstvím krve a zvrhlostí a

zakládají formaci na dodržovaní morálních pravidel v¦komiksech.

Postižení kreslíři samozřejmě vytahují do boje a hlásají hesla o

cenzuře.



1961: Jistý Jack Kirby vymýšlí tři nejsledovanější komiksové

tituly, založené na mysteriózních proměnách hlavních hrdinů:

Fantastic Four (Fantastická čtyřka), Increadible Hulk

(Neuvěřitelný Hulk) a Spiderman (Pavoučí muž).



1961: Vychází první sešit jednoho z¦veleúspěšných evropských

komiksů: neohrožený galský bojovník Astérix.



1977: Ve Velké Británii si získává oblibu sci-fi komiks,

odehrávající se ve 21. století, Judge Dread (Soudce Dredd). O

necelých dvacet let později ho ztvárňuje na filmovém plátně

jakýsi Sylvester Stallone.



1986: Pánové Alan Moore a Dave Gibbons dosahují neuvěřitelných

úspěchů se svým komiksem Watchmen (Hlídač).



1992: Něco podobného se daří Toddu McFarlanovi s¦komiksem Spawn.



Kde hledat?



Pokud hledáte svůj oblíbený komiks, pravděpodobně bude

nejužitečnější začít jako obvykle u vyhledávače Yahoo

( www.yahoo.com ). Zde najdete základní odkazy. Vynikajícím

průvodcem pro vás bude i stránka HandyLinks

( www.ahandyguide.com ), kde se nacházejí linky na desítky

komiksových stránek, řazených abecedně. Také ComicZone

( www.comiczone.com ) nabízí výběr několika komiksových stran,

např. Peanuts či Tarzana. Jistý fanoušek také zařídil na svých

stránkách cosi, co by se dalo nazvat jako Úvod do studií

komiksových děl –

www.geocities.com/Paris/Lef­tBank/2002/cartoons.html . Existuje

dokonce i Aliance komiksových stránek

www.wvinter.net/~phlipcat/csa/main.html . Pokud vás však zajímá

jenom přímo postava z¦toho kterého komiksu, na stránkách

AAAArdvark http://comics.redweb.com/Character si zajisté

přijdete při prohlížení sáhodlouhých seznamů na své.



Jednotlivé komiksy



Upozornění všem, kteří zde nenajdou ten svůj titul: Nejde psát o

všech komiksech, a také jsem se pokusil vybrat spíše ty, jež

jsou u nás víceméně známé či známější.



Zahraniční







Astérix



www.asterix.tm.fr/english/index.htm



www.netbrno.cz/~vf/asterix.html



Úplně první Asterix vyšel v¦říjnu roku 1959 v¦časopise Pilot. Jeho

autory jsou malíř Albert Uderzo a textař René Goscinny. Jak

praví úvodní slova každého sešitu (doposud jich vyšlo 30):

„Nacházíme se v¦roce 50 před Kristem. Celá Galie je dobyta

Caesarovými vojsky. Celá? Ne. Jedna malá vesnička někde v¦Galii

na břehu moře stále odolává.“ Zde právě žijí malý neohrožený

galský bojovník Astérix, jeho ne tlustý, spíše více tělnatý

přítel Obelix, a v¦neposlední řadě mág Panoramix, díky jehož

tajnému lektvaru vesničané oplývají nadlidskou silou. Ta je

zdrojem všemožných zápletek, protože Caesar samozřejmě tomuto

tajemství chce přijít na kloub. Při svých eskapádách přátelé

cestují po tehdy známých zemích a objevují pro nás tehdejší

reálie, vyvedené v¦poněkud ironickém nadhledu. Po smrti

Goscinnyho (mimo jiné autora slavného Lucky Luka) napsal a

nakreslil několik dalších příběhů Uderzo sám, ale nikdy už

nedosáhl kvality a úrovně prvních řad sešitů.



Batman



www.darkknight.ca/dknight.html



První Batmanův příběh se objevil v¦magazínu Detective Comics č.

27 v¦roce 1939, regulérně však začal vycházet až v¦roce 1943.

Nejenže se tvůrčí tým neustále mění, ale také k¦samotnému příběhu

osamělého mstitele bezpráví v¦městě Gotham City přibývají

neustále nové a nové postavy, jež nyní mají také vlastní

komiksové sešity: Robin, Azrael, Kočičí žena, Stín. Samotný

Batman bojuje proti silám zla, na jejichž straně je postav a

postaviček také pěkná řádka – ostatně, stačí si zajít do kina na

čtvrtý film ze série, který se jmenuje Batman a Robin, či na

videu si půjčit díly předchozí.



Beavis a Butthead



www.kean.edu/~decoite/bea­vis/butthead.html



www.mtv.com/mtv/tubescan/a­nimation/beavbutt/



Beavis a Butthead jsou oblíbené postavičky puberťáckých

výrostků, které na obrazovky televizorů uvedla před třemi lety

hudební stanice MTV. Autorem a tzv. duchovním otcem je Mike

Judge, scenáristy jednotlivých dílů a komiksu pak Sam Johnson,

Chris Marcil, Guy Maxtone-Graham a Don London. A snad zde

nemusím popisovat „nechutné“ výroky a činy obou hlavních

představitelů a jejich „huh-huh“ a „heh-heh“, pro něž jsou tak

oblíbení.



Bill Body



www.humbug.ch/html/humbug_e.htm



Postavičku sportovce Billa Bodyho vymyslel v¦roce 1988 na počest

olympiád švýcarský kreslíř Rene Lehner. Bill Body je znám tím,

že se vrhne na každý druh sportu, ne vždy však s¦přesvědčivými

výsledky. Podle jednotlivých stripů (u nás vycházejí v¦novinách

Metro) pak vznikly krátké minutové grotesky (dodnes jich bylo

natočeno přes 40) a posléze čtyři hodinové filmové série.



Dennis, postrach ulice



www.startext.net/today/new­s/life/laughter/Dennis_The_Me­nace.htm



www.cagle.com/prolinks/li­brary/artists/ferdinand/fer­dinand.asp



www.dennis-the-menace.com/



Dennise u nás známe především z¦obrazovek České televize, kde byl

seriál před třemi lety vysílán. Rošťáckými kluky a jejich

neuvěřitelnými ztřeštěnými nápady, které dospělým nejsou vždy po

chuti, začínala v¦podstatě historie komiksu. Mezi ty nejslavnější

z¦pozdější éry patří právě postrach ulice Dennis. Malý a blonďatý

modrooký bandita byl stvořen Hankem Ketchamem (v roce 1995 roli

výtvarníka převzal Marcus Hamilton) v¦roce 1950 a vycházel na

pokračování v Saturday Evening Post. Není divu, že vznikl právě

tehdy. Komiksový hrdina měl totiž tehdy svůj zcela jasný

předobraz – Ketchamova syna Dennise, který prováděl stejné

vylomeniny. V¦roce 1951 už vznikla televizní kreslená série, ale

teprve roku 1993 se objevila první celovečerní hraná verze

příběhů.



Dilbert



www.unitedmedia.com/comics/dilbert/



Nad filozofií života neustálého přemýšlejícího inženýra Dilberta

vymyslel v¦roce 1987 Scott Adams. První příběh se objevil

v¦nedělní příloze Sunday San Francisco Examiner dne 27. září jako

dárek pro vítěze, regulérně však začal vycházet až od roku 1989.

Oblibu si získal spíše u vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Postavička Dilberta pracuje ve vyspělé továrně v¦severní

Kalifornii a vlastní psa, který je Dilbertovi podobný. Technik

však má velké srdce a příliš vysoké IQ, což mu ztěžuje pohled na

život. Není proto divu, že vůči všemu na této planetě je velmi

cynický – a že jeho průpovídky krášlí trička i nástěnky sboroven

velkých škol.



Garfield



www.garfiled.com



www.startext.net/today/new­s/life/laughter/



Heslem kocoura Garfielda je: „Jsem líný a tlustý, a jsem na to

hrdý!“ Úplně první strip vyšel 19.června 1978. Od té doby se

image kocoura Garfielda a jeho pána Jona poněkud změnila, přesto

naprosto pohodový a mírně cynický kocourův přístup k¦životu

ocenily miliony fanoušků. Autorem stripů je Jim Davis, řada

z¦nich vyšla v¦knižní podobě a od roku 1982 se objevily dokonce i

ve¦tvaru televizního seriálu.



Peanuts



www.unitedmedia.com/comics/peanuts/



Peanuts byl první z¦komiksů, v¦němž nebyla jen jedna hlavní

postava, ale hned několik. Zde například malý kluk Charlie

Brown, který neustále přemýšlí o životě, jeho pejsek Snoopy a

Snoopyho ptačí kamarád Woodstock, či nevzorná žákyně Marcie a

mnozí další. Všichni jsou výtvory Carla Schultze, jenž je kreslí

už skoro 50 let. Podle jeho příhod vzniklo taktéž několik

televizních dílů a později i celovečerních filmů.



Rudé maso



www.capitol.cz/~ff/redmeat/



www.redmeat.com



Díky Františku Fukovi máte možnost si přečíst jednotlivé příběhy

autora Maxe Cannona z¦cyklu Red Meat v¦češtině. Kdo má rád černý,

občas mírně pubertální humor, zaměřený proti všem lidem

všeobecně, přijde si na své. I zde je více postav: například

příšerně pesimistický Earl nebo věčně opilý mlékař Dan. Pouze

pro fanoušky, u ostatních hrozí příval znechucení.



Soudce Dredd



http://home.sol.no/~kidd/dredd.html



www.solucions.ad/Ezquerra/Jud­geDredd.html



Soudce (judge) Dredd byl vytvořen v¦roce 1977 a ihned se stal

hitem. Vyklonován z¦DNA legendárního soudce Farga, nastupuje Joe

Dredd na právnickou akademii, kterou jakožto plnohodnotný soudce

ukončí v¦roce 2079. Avšak jeho ze stejné DNA vyklonovaný

protějšek Rico Dredd se ho snaží zabít a vůbec oplývá spíše

zápornými hnusáckými vlastnostmi. Co si však budeme povídat –

samotný soudce Dredd, muž bez citu, zase na druhé straně tvrdí

jediné: „Já jsem zákon!“ Tvůrci postavy jsou John Wagner a

Carlos Ezquerra a kdysi snad ani netušili, že právě tato věta

tak hezky padne do úst herci Sylvestru Stallonovi.



Spawn



www.spawn.com



Nejnovější filmový hit vznikl podle komiksu Todda McFarlana,

jenž jako kreslíř pracoval na Batmanovi, Spidermanovi, ale

kterého to roku 1991 už přestalo bavit. Vymyslel si tedy vlastní

postavu, Spawna, muže, který se zaprodá peklu, ale nakonec se

díky získaným mimořádným schopnostem postaví na stranu dobra.

Spawn je prvním dílem jeho firmy Image Comics, kam přešli i jeho

někteří další přátelé, a jak se zdá, pět let od vzniku

společnosti jsou díky prodeji filmových práv pěkně za vodou.



Superman



www.bekkoame.or.jp/~pbear­pro/comiconnection/synopsis/Ad­venturesofSuperman.html



Superman je muž z¦planety Krypton, jenž na Zemi získává novou

identitu v¦alter egu novináře Clarka Kenta a využívá svých

schopností k¦potlačování zla na Zemi. Autory jsou Jerry Siegel a

Joe Shuster, zajímavostí pak je, že na scénáři k¦prvnímu

filmovému dílu spolupracoval autor Kmotra Mario Puzo. Doposud

vznikly čtyři celovečerní filmy, připravuje se pátý, a

samozřejmě existuje mnohadílná televizní série a v současné době

kolem 500 sešitů, na nichž pracují různé týmy scenáristů a

ilustrátorů.



Tarzan



www.dilbert.com/comics/tarzan/ab.html



Každodenní stripy (napsané volně podle E. R. Burroughse) se

objevily už v¦lednu 1929 a jejich ilustrátorem byl Hal Foster.

Vedle něho pracoval na delších epizodách, jež zprvu vycházely

jako nedělní příloha a později se objevily v¦prvních sešitech,

ilustrátor Burne Hogarth, který se tak proslavil a dodnes jsou

jeho díla ozdobou několika známých galerií. Později Tarzana

kreslily a psaly různé týmy lidí, nejdéle z¦nich (šestnáct let)

Rex Maxon. O čem Tarzanovy příběhy jsou? To snad nemyslíte

vážně, takovouto otázku!



Tintin



www.tintin.be



Slavného belgického malíře a autora Tintinových dobrodružství (u

nás vycházejí v¦Květech) znají všichni pod jménem Hergé. Jeho

pravé jméno však zní Georges Rémi (1907–1983). Tintinova

dobrodružství vymyslel v¦roce 1928 (první vyšlo 10. ledna 1929),

když se v¦témže roce stal šéfredaktorem dětského časopisu Le

Petit vingtiéme. V¦roce 1930 pak vychází první sešit: Reportét

Tintin v¦zemi Sovětů, a předznamenává další svazky. Tintin je

pojat jako odvážný novinář, který se svým neméně statečným

psíkem, foxteriérem Snížkem (Snowy) prožívá různá zajímavá

dobrodružství při hledání ztracených pokladů či nových vynálezů,

a dostává se přitom do cizích a exotických zemí. Proti němu

samozřejmě stojí patřičně protřelí zloduchové. Tintin se stal

natolik populárním, že 40 let od jeho vzniku byl natočen

celovečerní film, později vznikl televizní seriál. Celé dílo

spravuje Hergého nadace, díky níž má tento malíř bustu ve

francouzském městečku Angouleme, v¦Národním centru pro komiks a

kreslené umění.



Vrána



www.pressman.com/topdollar/crow.html



www.pcs.cnu.edu/~mblount/crow/crow.html



Komiks Vrána (The Crow) je dílem J. O´Barra, obrazovou podobu mu

vtiskl kreslíř ruského původu Alexandr Malejev. Příběh vypráví o

muži, který se vrací po smrti na tento náš svět, aby mstil

bezpráví, a jehož doprovází černá vrána, zajišťující mu možnost

života po životě. Populárním se stal velmi brzy, přesto jeho

filmové zpracování předstihlo proslulost komiksu. Hlavní herec

Brandon Lee, syn Bruce Leeho, byl při natáčení tragicky zabit. O

oblíbenosti komiksu svědčí i to, že byl natočen již druhý

filmový díl (Vrána: Město andělů) a dokončuje se třetí (Vrána:

Svět bohů a monster).



Zlý pes od Davida Lynche



www.bcpl.lib.md.us/~dbroi­da/angrydog.html



I slavní režiséři, zdá se, občas sklouznou ke komiksu. Zlý pes

Davida Lynche je jeho prvním, a zároveň posledním pokusem o

komiks a uvádím ho spíše jako zajímavost. Pokud se nechcete na

stránku podívat, řeknu vám mravní ponaučení, jež z¦ní plyne:

Nikdy nekrmte zlé hladové psy!



Malé, ale naše



Bart, Krax a moucha Máša – Sám doma



http://pes.eunet.cz/comics/com_ind.htm



Už něco přes rok vycházejí v¦každodenním vydání internetových

novin Neviditelný pes příběhy, které kreslí a píše Ondřej Aston

Neff. Stejně jako celý Neviditelný pes, či spíše jeho duch, jsou

i tato jednotlivá témata komiksu (pouze ve stripové podobě)

věnována naší (občas i zahraniční) politické scéně a jemně

humornému komentování různých hloupostí, zaškobrtnutí a přeřeků,

jež se v¦ní odehrají.



Browe



www.lanprojekt.cz/%7Ebrowe/bro­we/comics/comics.html



Browe je jistý fanoušek žánru, zakladatel českého fan klubu i

autor původních komiksů Orca Porca, Tutovka či Flip a Kastor

(vychází v¦Panoramě, příloze deníku Bohemia), jehož jméno se mi

nepodařilo na žádné z¦jeho stran najít. Přitom právě on nabízí

nejpřehlednější dění v¦oblasti komiksu u nás, on kdysi amatérsky

vydával časopis komiksu věnovaný, a v¦současné době na Internetu

nabízí nejen svá díla, ale i docela slušnou škálu linků na další

zdroje.



Crew



http://crew.hyper.cz



První číslo magazínu Crew (čti Krev) vyšlo začátkem roku 1997 a

zaznamenalo docela slušnou odezvu fanoušků. Těm se nejvíce líbil

krvavý Lobo ( www.ifi.uio.no/~trondr/lobo.e.html ), ale vyšly zde

i Batmanovy příběhy a český komiks z¦pera a tuši Ondřeje Neffa

Pérák. Dnes má za sebou magazín už čísla čtyři a v¦oblíbenosti

bezvýhradně vede Lobo.



Čtyřlístek



http://linux.fjfi.cvut.cz/%7Ejohnjr/



www.sprinx.cz/ctyrlistek/



První z¦uvedených adres je fanouškovská, druhá je oficiální.

První sešit Čtyřlístku vyšel v¦roce 1969, kdy tehdy

čtyřidvacetiletý Jaroslav Němeček navštívil vydavatelství Orbis

s¦příběhem Vynálezy profesora Myšpulína. Nejdříve příběhy sám

kreslil i psal, později se scenáristkami staly Helena Sýkorová a

po ní Ljuba Štíplová. Příběhy vyprávěly o čtveřici přátel (v 50.

sešitu se vypráví, jak se seznámili) – Fifince, Bobíkovi,

Pinďovi a Myšpulínovi, kteří prožívají různá dobrodružství se

zločinci, kouzly, ale i obyčejné příběhy s¦ostatními dětskými

kamarády, na prázdninách apod. Jestli nejprve vycházelo 6 – 8

sešitů ročně, dnes je jich již 14. Nevím jak nyní, ale za dob

komunismu vycházel Čtyřlístek v¦nákladu 220 000 výtisku a patřil

mezi těžce podpultové zboží (ví někdo dnes, co to úsloví vlastně

znamená?).



Kája Saudek



http://sherlock.bajt.cz/ne­i/preview/saudek.html



http://www.natur.cuni.cz/~kar­hu/speleo.htm



Škoda, že právě tohoto nestora českého komiksu (ať jde o různé

sci-fi příběhy, Lips Tulliana či majora Zemana) najdete na

českém Internetu pouze na dvou stránkách. Jedna patří NEI

Reportu, zaměřeného spíše na lechtivější stránky lidského

života, kde Saudek prezentuje několik svých děl na téma STOP

AIDS. Druhá stránka patří České speleologické společnosti, pro

jejíž časopis dodnes Saudek kreslí obálky a která kdysi, když

byl Saudek zakázaný, vydávala jeho komiksy.



Rychlé šípy



http://www.kala.cz/rychle_sipy/



Na námět knih Jaroslava Foglara začal koncem 30. let vycházet

v¦Československu v¦Mladém hlasateli kreslený seriál, jehož úkolem

bylo pozvednout na vyšší mravní úroveň chování mladých hochů (a

potažmo i dívek), kteří se tehdy zapojovali do různých družin či

do Sokola. Prvním kreslířem byl již zesnulý dr. Jan Fischer,

později Marko Čermák. Perličkou jsou některé díly ze 70. let,

jejichž kreslířem je Kája Saudek. Po listopadu 1989 dříve

zakázaná literatura začala opět vycházet a jedno z¦knižních (i

komiksových) děl – Záhada hlavolamu – se stalo předlohou pro

celovečerní film.



Zelený Raoul



http://raoul.spinet.cz



Zelený Raoul, mimozemšťan komentující politické dění na planetě

Zemi, ve státě Česká republika, je dílem trojice autorů, známých

dnes pod zkratkou HRUTEBA (Dan Hrubý, Milan Tesař, Tomáš

Baldýnský), a kreslíře Štěpána Mareše. Vychází už po dva roky

v¦týdeníku Reflex a dočkal se vydání už druhého souborného sešitu.



Zlatý Ámos



www.amos.cz/cz/zlaty_amos/zlatyfrm.htm



Zlatý Ámos vznikl v¦polovině loňského roku jakožto reklamní tahák

firmy Amos CZ. Vypráví o neohroženém hrdinovi, jenž v¦době

odchodu Jamese Bonda na odpočinek a únavy Supermana a Batmana

zastupuje jejich místa a statečně zachraňuje nebohé oběti

zločinu u nás i v zahraničí. Autoři: reklamní agentura Štrob,

Širc a Slovák (vznikla odtržením od MARK/BBDO) a kreslíř Herlod.







Slovníček pojmů



Strip – česky pásek. Obsahuje většinou tři kreslená okénka,

v¦nichž proběhne krátký, vesměs uzavřený příběh s¦víceméně vtipnou

pointou.



Bublina – oválný prostor nakreslený nad postavičkou, jež právě

mluví. V¦tomto prostoru najdete to, co postava říká.



Sešit – jednotlivé díly delších komiksových seriálů vycházejí

pohormadě v¦tzv. sešitech. Buď zde je několik krátkých, nebo

jeden dlouhý uzavřený příběh.