Městské mýty ve věku Internetu - myšlenkové víry

Tento článek je o dvou fenoménech moderní doby, které spolu souvisí více, než
se na první pohled zdá.



Vzpomínáte si na zprávu o partě, která v noci shazovala chodce z Nuselského

mostu? Nebo na černou sanitku, jež unášela lidi, aby jim následně vyoperovala

orgány? Pak znáte městské legendy, nebo chcete-li městské mýty. Není to nic

zvláštního nebo snad nepravděpodobného, protože se s nimi nepochybně setkal

každý. Lví podíl na tom má skutečnost, že se nás určitým způsobem bezprostředně

týkají (respektive se mohou stát také vám nebo mě); jsou natolik poutavé a

napínavé, a proto nás zajímají. Městskou legendu poznáte podle tří základních

znaků: přitažlivý, rádoby věrohodný příběh, jehož vyvrcholením je mravní

ponaučení či poselství. To, zda je příběh zcela vymyšlený nebo z malé části

založený na reálné události, nehraje žádnou roli. Legenda koluje hned v

několika verzích a šíří se až na výjimky ústním podáním: vyprávěním spolužáků

cestou na přednášku, mezi štamgasty v hospodě, při večerní siestě v domově

důchodců, kdekoli. Nezáleží na sociálním postavení, inteligenci ani vzdělání

městské legendy si prostě vyprávíme všichni. (Pojmenování to není úplně přesné,

protože tento fenomén nemá žádnou souvislost s městy a nejedná se ani o legendy

v pravém slova smyslu tedy středověké příběhy svatých; přesto jde o označení

vžité a hojně používané.)



Městské mýty (při všech obtížích definovat, co už je MM a co je pouze vtip,

příhoda, konspirační teorie atp.), si lidé říkají desítky let legenda o

aligátorech, žijících v newyorské kanalizaci, se mezi lidmi rozšířila údajně už

v polovině 19. století. (Mimochodem: právě tato historka představuje osamocený

případ, kdy k jejímu rozšíření výrazně pomůže masové médium o gigantických

aligátorech byl natočen stejnojmenný film a napsána kniha.) Bylo by ovšem mylné

domnívat se, že městské legendy si lidé vyprávějí stopadesát let. S malou

nadsázkou mohu napsat, že si je vyprávějí od doby, kdy se spolu naučili

komunikovat jinak než skřeky i když v té době se tak samozřejmě nenazývaly.

Forma zůstala stejná, obsah se mění: Klekánice, Bubáky a Polednice nahradili

aligátoři v městské kanalizaci a černé sanitky. Tyto „pohádky pro dospělé“

přinášejí alespoň malé osvěžení pro šedivý, nudný, přísně racionální a veskrze

konzervativní život některých z nás tím, že do něj vnášejí prvky iracionálna,

tajemna a překvapení. Řečeno se Stephenem Kingem: Náš svět, třebaže osvětlen

miliony zářivek, výbojek a neonů, je dosud plný podivně temných zákoutí,

znepokojivých děr a puklin.



Poslechnout si kupříkladu historku, podle které potopila Titanik německá

ponorka, může být zábavné, ale pokud tomu někdo skutečně uvěří tak je to

komické, smutné a možná i nebezpečné.





HOAXY MYŠLENKOVÉ VIRY



Hoaxy (z angl. podvod, žert, mystifikace) jsou řetězové maily digitální smog,

zamořující internet, e-mailové schránky i mozky příjemců. S městskými legendami

mají některé prvky společné. Hoax je zjednodušeně řečeno nevyžádaná e-mailová

zpráva, obsahující falešné varování (nejčastěji před virem). V závěru je

připojena žádost, aby příjemce sdělení rozeslal všem svým známým. Je smutným

paradoxem, že žádná takováto zpráva nikdy není pravdivá, a ač upozorňuje na

vir, sama o sobě se jím nakonec stává. Proč tomu tak je? Za prvé: princip,

jakým by měl virus zaútočit, je nesmyslný, technicky nerealizovatelný (asi

nejproslulejší myšlenkový virus Good Times měl ničit data na základě

stejnojmenného názvu napsaného v předmětu e-mailu). A za druhé: velké (ať už to

znamená cokoli) antivirové společnosti dokáží aktualizovat své databáze během

několika hodin a o nových virech pravidelně informují na svých stránkách.

Pravděpodobnost, že by antiviroví odborníci nevěděli o novém počítačovém viru,

je stejná asi jako přežití pádu výtahu, utrženého v pětadvacátém patře.



Ptáte se, jak poznat hoax? Není to složité, protože drtivá většina takovýchto

zpráv má nemálo společných rysů, mimo to můžeme říci, že jsou psány takříkajíc

„přes kopírák“: nesmí chybět popis viru (čím techničtěji je působení viru

popsáno, tím větší je pravděpodobnost, že mu uživatelé uvěří a začnou

panikařit), odkaz na důvěryhodný zdroj (například Microsoft, CNN varuje. takřka

nikdy nechybí, protože dodává zprávě punc důvěryhodnosti). Poslední nutnou

součástí hoaxu je žádost o další šíření (což není problém, a otravný dopis se

tak může během chvíle dostat k desítkám lidí, které máte zahrnuty v adresáři).



Co dělat, když vám přijde mailem hoax? Nejlepší, co můžete provést, je smazat

jej zabráníte tak dalšímu exponenciálnímu šíření. Eventuálně máte-li na to

náladu napište odesílateli, že jde o falešnou zprávu a přesvědčte jej, aby

nikomu podobné zprávy v budoucnu neposílal. Jen tak se postupně začne na

internetu vylepšovat ovzduší a digitální smog začne pomalu mizet. Do té doby se

budeme zahlcovat nesmysly a hloupostmi, a přestože budeme mít stále lepší

technické vybavení, budeme jej z velké části využívat pro šíření snůšky

banalit. V jedné firmě jsem kdysi v několika kancelářích viděl rozvěšené vážně

se tvářící varování před nějakým neexistujícím virem. Bylo by to k smíchu,

kdyby to nebylo k pláči. Nevěděl jsem, co si o tom mám myslet, ale lítost nad

zneužitím lidské naivity ve mně nějaký čas přetrvala.





EPILOG



Tento text za žádných okolností nepřepisujte a neposílejte deseti přátelům.

Čtenář D. B. to udělal a druhý den se s ním v pětadvacátém patře utrhl výtah,

kvůli čemuž má odřený obličej a několik modřin na rukách. Paní C. se držela

pokynů a článek nikomu neposlala má čisté svědomí a v nejbližších dnech vyhraje

první cenu ve Sportce. Dobře si rozmyslete, jakou variantu zvolíte!







Ukázky hoaxů



Jako ukázku hoaxů jsem vybral dvě rozšířené (a samozřejmě nepravdivé) zprávy,

které zamořovaly (a dosud zamořují) e-mailové schránky po celém světě. V jejich

obsahu najdeme ukázkové prvky z řetězových dopisů (viz „Jak poznat hoax“).

Nemusím snad ani přílišně zdůrazňovat, že pokud vám přijde obdobná zpráva,

uděláte nejlépe, když ji okamžitě smažete. (Pokud bude odesílatelem někdo, koho

znáte, můžete mu napsat, že jde o nepravdivou zprávu, ale raději to nedělejte,

protože se s vámi může začít hádat, že to není pravda. Mně se to už jednou

stalo.)





Mobile phone:



ČS, a.s., centrála v Praze obdržela mail, který popisuje nebezpečí nového viru

mobilních telefonů. Přesto, že se ze strany operátorů společnosti Eurotel a

RadioMobil dosud nepodařilo potvrdit, či vyvrátit oprávněnost upozornění na

reálné nebezpečí zavirování mobil. telefonů, zasíláme pro Vaši informaci

obdržený text. Prosíme o jeho postoupení Vašim útvarům, organizač. složkám a

pracovníkům. Jakmile od operátorů mobilních sítí obdržíme definitivní vyjádření

k nebezpečí zavirování aparátů, zašleme Vám zprávu.



POZOR VŠICHNI S MOBILNÍMI TELEFONY. Toto není žert, ale včasné varování. Pokud

vám někdo volá a na displeji se objeví: !?UNAVAILABLE (NEDOSTUPNÉ)!? (většina

mobilů zobrazuje příchozí číslo), NEODPOVÍDEJTE!!! OKAMŽITĚ HOVOR UKONČETE.

ODPOVÍTE-li, BUDE VÁŠ TELEFON INFIKOVÁN.



Tento virus vymaže všechny informace IMIE a IMSI jak z vašeho mobilního

telefonu, tak z karty SIM, takže váš přístroj se nebude moci napojit na

telefonní síť. Budete si muset koupit nový telefon.



Tuto informaci potvrdila jak Motorola, tak Nokia. V současné době bylo v USA

infikováno tímto virem více než 3 miliony mobilů. Můžete si tuto zprávu ověřit

na webových stránkách CNN.







Virus Budweiser:



Pozor je na světě nový vir BUDWEISER.



Tato informace přišla včera ráno od Microsoftu. Prosím předejte ji každému, o

kom víte, že má přístup k internetu. Možná dostanete zdánlivě neškodný šetřič

obrazovky, Budweiser, nazvaný „BUDDYLYST.ZIP“. Jestliže ano, V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ

JEJ NEOTEVÍREJTE, ale okamžitě jej vymažte. Jestliže jej otevřete, ztratíte

všechno, co máte na Vašem PC. Hard disk bude úplně zničen a osoba, která Vám

poslala zprávu, bude mít přístup k Vašemu jménu a heslu přes internet. Pokud je

nám známo, virus se dostal do oběhu včera ráno.



Je to nový virus a mimořádně nebezpečný. Prosím, okopírujte tuto zprávu a

pošlete ji e-mailem každému, koho máte ve svém adresáři. Musíme udělat vše pro

to, abychom tento virus zastavili. AOL potvrdil, jak je tento virus velmi

nebezpečný a neexistuje žádný antivirový program, který by jej dokázal zničit.



Prosím podnikněte veškerá opatření a předejte tuto informaci Vašim přátelům,

známým a kolegům v práci.







Odkazy na internetu a doporučená literatura



www.hoax.cz

www.snopes.com

www.hoaxkill.com

www.urbanlegends.com



Bandité na informační dálnici, Daniel J. Barrett, Computer Press 1999



Anatomy of the Buzz, Emanuel Rosen



Panelákový folklor, Dita Eckhardtová, Quo č. 6/1999



Viry, fórky a městské mýty, Pavel Šuchmann, Softwarové noviny, č. 11/1999