MP3 v autě - Praktický test nejlevnějších autorádií podporujících přehrávání CD s MP3 soubory

Kingstech MP3–9818Abecedně prvním a zároveň nejlevnějším přehrávačem v tomto
přehledu je Kingstech. Tato neznámá značka nás upoutala především nízkou cenou,

díky níž si bude moci dovolit přehrávat kompaktní disky s MP3 skladbami v autě

téměř kdokoliv. Vzhledem k nižším pořizovacím nákladům jsme očekávali, že

přístroj nebude disponovat mnoha funkcemi, ale co se tohoto týče, vyrovná se

díky možnosti RDS, TA, PTY i dražší konkurenci.



Pro tuto kategorii zařízení bývá příznačný přeplácanější design vychvalující

obsažené funkce, což je v menší míře i případ Kingstechu. Panelu vévodí veliký,

zelenomodře podbarvený displej, jehož část zbytečně zabírají čárky poskakující

podle hudby. Horní řádka displeje je pak věnována zobrazení názvu skladby (ID3

tagu). Okolo vnitřního obvodu displeje jsou zobrazeny indikace zapnutých

funkcí. Musíme ocenit, že text na displeji je velmi dobře čitelný i za denního

světla; v noci pak září celkem intenzivně, takže při pohledu na něj může být

řidič na okamžik oslněn, hodilo by se ovládání intenzity podsvícení.



Panel je celkem robustní a dobře zpracovaný a ovládací prvky jsou, až na

(bohužel nejdůležitější) kombinované trojtlačítko mající na starosti hlasitost,

vyvážení, basy a hloubky, vcelku přehledné. Za jízdy je toto tlačítko snadno

nahmatatelné, bohužel jsou jeho části velmi blízko sebe, a tak se občas stane,

že místo hlasitosti budete měnit vyvážení. Prostřední přepínač sice obsahuje

plasticky vystupující prvky, ty by se však hodily spíše pro část zesilující a

snižující zvolené funkce. K ostatním ovládacím prvkům nemáme připomínky,

nevýhodou je poněkud obtížnější ovládání posunu po adresářích pokud mezi nimi

chcete přepínat, je třeba stisknout kombinaci několika ovladačů. Snadný přístup

je ale k posunu po deseti skladbách.



K tělu přehrávače se panel připojuje pomocí výklopného držáku, který je s

přístrojem spjat plochým kabelem slyšeli jsme výtky, že tento typ připojení se

může časem poškodit, po velmi intenzivním testování jsme však žádné závady

nezjistili. Součástí dodávky jsou tři CD s volnými cover verzemi známých hitů,

pouzdro na panel, dokumentace a dva kabely, z nichž jeden je zakončen ISO

konektorem a druhý samostatnými vodiči. Možnosti dalšího rozšíření zvuku jsou

omezeny na jeden pár cinch konektorů navíc.



Při každodenní jízdě v automobilu bývá jednou z nejdůležitějších vlastností

přehrávače kompaktních disků schopnost vyrovnat se s terénními nerovnostmi

povrchu. Co se týče přeskakování, je na tom Kingstech MP3–9818 o něco hůře než

značková konkurence. Jestliže provedete správně instalaci do vozu, problémy

minimalizujete, ale na českých silnicích se přece jen s přeskakováním občas

setkáte. V „crashtestu“ rychlé jízdy přes pražskou letenskou pláň Kingstech

občas vypadával, ale otázkou je, zda to vypovídá o kvalitách přehrávače, anebo

správy silnic. S ohledem na pořizovací cenu (která je při nákupu na internetu 4

860 Kč vč. DPH) však toho nabízí Kingstech docela dost.



Cena vč. DPH: 5 960 Kč

K testu zapůjčila firma: Discomp, http://www.discomp.cz







Panasonic CQ-RDP383N



Ať žije kolečko pro ovládání hlasitosti! Díky němu totiž tento Panasonic

připomíná dražší modely CD/MP3 přehrávačů určených pro automobily. I když je

tento typ ovládání hlasitosti jen o něco malinko dražší na výrobu, než

implementace dvou tlačítek, výrobci jsou asi ochotni na zařízení s koncovou

cenou do 10 000 Kč uškudlit i těch pověstných pár dolarů navíc. To však není

případ ani toho nejlevnějšího modelu podporujícího přehrávání skladeb MP3 od

Panasonicu. Možná i to je důvod, proč si tento přehrávač hned po rozbalení

vysloužil titul „Miss Symapatie“, z něhož se po praktickém testu vyklubalo

ocenění PC WORLD TOP PRODUKT. Sympatický přehrávač totiž obsahuje vše, co

takový přístroj má mít skvělý displej, výborné ovládání a vynikající výbavu,

takže v kombinaci s příjemnou cenou jsme neuvažovali o jiné volbě.



Jako do jediného z účastníků testu se do něj vkládají CD disky skrze štěrbinu v

panelu, takže není při výměně média třeba panel odklápět. Kvůli tomuto řešení

bylo třeba poněkud zmenšit rozměr displeje, ale vzhledem k tomu, že tento

neobsahuje žádné zbytečné příkrasy, jež při jízdě stejně nemůžete sledovat, ale

pouze informační text, není to vůbec na škodu. Tmavomodře podsvícený displej,

na němž svítí bílý text, je jednoduchý a navíc kontrastní, takže informace na

něm zobrazené rychle přečtete i za denního světla, přičemž tmavé podsvícení v

noci nikterak neruší. Pomocí tlačítka „Disp“ pak můžete přepínat mezi rádiem

řízeným přesným časem, dobou přehrávání skladby, názvem adresáře a názvem

skladby. Textové informace navíc mohou rolovat, takže lze přečíst i název

skladby a adresáře o délce 32 znaků, přičemž najednou se jich na displej vejde

8 (stejně jako u ostatních zařízení v testu).



Především díky zmíněnému dominantnímu otočnému ovladači zesílení hlasitosti

(jímž lze po stisknutí měnit i vyvážení, basy, výšky a další funkce), je práce

s panelem za jízdy otázkou pouze hmatu, kterému nemusí napomáhat rychlý pohled

na přehrávač. Ostatní nejčastější funkce, jako je posun po skladbách a

adresářích, jsou umístěny také tak, aby šly snadno nahmatat.



Co se týče odvrácené strany přehrávače, k dispozici jsou kromě anténního vstupu

a hlavního konektoru také předzesílené výstupy pro zadní a přední reproduktory

a rozhraní pro ovladač měniče disků. Z hlediska praktického testu při jízdě po

nerovném terénu nás Panasonic také nezklamal. Co se této kategorie týče,

nejlepší byl přehrávač Sony, ale pokud bychom mu dali za výkon 5 bodů,

Panasonic by získal 4,5 na nejhorších pražských výmolech se choval při

maximální povolené rychlosti skvěle, ale při rychlejším přejezdu přes příčné

tramvajové koleje občas vypadl. Výpadek trvá přibližně 3 vteřiny a po jeho

skončení samozřejmě skladba pokračuje tam, kde byla přerušena.



Součástí dodávky je dokumentace, kabeláž s ISO konektorem a pouzdro na panel.

Na panelu je i snímač pro dálkové ovládání, ale to je třeba k tomuto modelu

dokoupit.



Cena vč. DPH: 6 995 Kč

K testu zapůjčila firma: Panasonic, http://www.panasonic.cz







Pioneer DEH-P3500MP



Na první pohled se vypnutý Pioneer nevyznačuje žádnou výraznou specialitou

ovládání. Štěrbina pro vkládání kompaktního disku je celá zakryta odklopným a

odnímatelným panelem s tlačítkovými ovladači, které jsou po zapnutí podsvíceny

jasně zelenou barvou. Znaky na displeji, krytém tmavým plastem, září jasně bíle

a jejich čitelnost je snadná jak za tmy, tak při denním světle, přičemž

prosvětlený panel neruší řidiče ani při nočním provozu. Tento fakt potěší

především proto, že bez letmého pohledu na panel se při ovládání přístroje

řidič dost často neobejde.



Všechny ovladače, včetně hlasitosti a posunu mezi skladbami a adresáři, jsou

tlačítkové a je proto nutné za jízdy nahmatat. Jsou sice dostatečně plasticky

odlišené od zbytku panelu, nicméně například ovládání Sony je intuitivnější a

snadněji nalezitelné. Výhodou i nevýhodou Pioneeru je křížové umístění tlačítek

pro posun mezi skladbami (vodorovný směr) a mezi adresáři (svislý směr). Než si

na tento systém zvyknete, občas se vám stane, že místo na příští skladbu se

přesunete do jiného adresáře. Přepínače mezi přednastavenými rádiovými

stanicemi nemají tentokrát jinou funkci, takže i když jsou dobře hmatově

odlišitelné, moc často si na ně nesáhnete. Ostatní funkční tlačítka jsou

podsvícena zeleně, bohužel jejich popisky nejsou moc čitelné, takže dokud si

nezvyknete, co k čemu slouží, můžete chvilkami bádat.



Elegantně je řešen design znakové části displeje, i když ani zde se výrobce

nevyhnul některým zbytečným okrasám, jako jsou např. nic nesdělující „křídla“

po obou stranách displeje. Pěkně jsou však vytvořeny matice zobrazující znaky,

jež dodávají displeji příjemného vzhledu, a ocenit můžeme také grafické

znázornění křivky ekvalizéru. V něm lze volit mezi pěti přednastavenými režimy

a jedním uživatelským. Dobře viditelné jsou také indikace zapnutých funkcí. Na

znakovou část zobrazovače se vejde osm číslic či písmen a lze na něm

skrolováním zobrazit i delší název skladby. Jako na jediném přehrávači v tomto

přehledu jsme u Pioneera objevili možnost zobrazení „poznámky“ (comment), jež

má u MP3 souborů podobu číslice označující datový tok, jakým byla skladba

komprimována. Jedná-li se o píseň vytvořenou za pomocí VBR, je tato informace

také sdělena.



Na zadní straně přehrávače najdeme kromě hlavního konektoru ještě 2 RCA

výstupy, anténní vstup, konektor pro changer a zásuvku pro kabel dálkového

ovládání.



V praktickém provozu se tento přístroj projevil jako příjemný společník, uvyklý

na nerovnosti českých silnic a ulic. Pokud bychom jej na základě nijak

neměřitelných subjektivních zkušeností měli zařadit mezi testovanou konkurenci,

dělil by se s Panasonicem o druhé a třetí místo Sony bylo o malinko lepší a

Kingstech o poznání horší.



Cena vč. DPH: 8 990 Kč

K testu zapůjčila firma: Basys, http://www.basys.cz







Sony CDX-MP40



Předchůdce tohoto přehrávače, označený MP30, přinesl společnosti Sony úspěch a

stal se téměř legendou, tak jsme byli zvědavi, jaký bude následovník označený

„čtyřicítkou“. Ten uživatelsky nejdůležitější rozdíl je viditelný hned na první

pohled, a bohužel se jedná o změnu k horšímu. Mluvíme konkrétně o záměně

„polootočných“ ovladačů za obyčejná tlačítka. Další změnou je skrytí štěrbiny

pro vkládání disku pod panel.



Disky se tedy do přehrávače vkládají po odklopení panelu chránícího štěrbinu

mechaniky. Samotný panel je lehký a dobře dílensky zpracovaný. Celkovému

barevnému ladění zapnutého přístroje vévodí modře podsvícený displej s bílým

textem, jenž je doplněn pěti červeně prosvětlenými tlačítky. Kryt displeje je

ve středu jakoby promáčknut do přístroje důvodem pro toto řešení mohla být buď

snaha opticky zvětšit velikost textu na displeji, nebo zlepšit jeho čitelnost

za přímého osvětlení, ale popravdě řečeno, text se nám zdál stále stejný a

prolomené stěny displeje jako by zachycovaly světlo ještě více (tedy alespoň z

nadhledu řidiče). Intenzita podsvícení není (jako u žádného z testovaných

modelů) měnitelná, ale je nastavena na rozumný kompromis mezi dobrou čitelností

ve dne a neagresivní září ve tmě. Na displej, jenž je lemován vcelku zbytečnými

okrasnými ikonami, se vejde 8 znaků textu, který může rolovat a zobrazit až 32

znaků názvu souboru či skladby. Inovované ovladače hlasitosti a posunu skladeb

jsou umístěny na levém a pravém kraji „prolamu“ displeje, takže je lze snadno

nahmatat za jízdy bez potřeby vizuální kontroly. Snadno se ovládá i odklápění

panelu, přepínač CD a rádia a ekvalizér s pěti přednastavenými a jedním

uživatelsky nastavitelným režimem. Již ne tak hmatově oddělená jsou tlačítka

pod displejem, která mají za úkol nejen přepínat mezi uloženými rádiostanicemi,

ale hlavně se starají o posun v adresářích, zapnutí opakování či náhodného

výběru skladby a možné změny disku ve volitelném měniči CD.



Na zadní straně přístroje naleznete kromě antény další výstupy pro přední a

zadní reproduktory, konektory pro vstup z externího zařízení a rozhraní pro

ovladač.



Většina výtek byla směřována na vcelku nelogická „vylepšení“ oproti předchozímu

modelu, nyní však přichází čas na pochvaly. Nebylo cílem testu hodnotit kvalitu

zvuku přehrávačů, jelikož audiofilové by po „empétrojkách“ stejně nesáhli, ale

přesto musíme zmínit, že Sony zní opravdu pěkně. Hlavní pochvalu však zaslouží

za bezchybný provoz a neotřesitelnou stabilitu při jízdě po nerovném povrchu.

Přehrávač sice při nejdrsnějších podmínkách téměř měsíčního testování párkrát

přeskočil, ale to bylo v okamžicích, kdy se řidič spíše než o výpadek hudby

stará o to, zda se neprorazil tlumič či neutrhlo kolo.



Součástí dodávky je kromě pouzdra pro panel, dokumentace a kabeláže také

infračervený dálkový ovladač, ale co je nejdůležitější dvouletá záruka pro

případ odcizení přístroje z automobilu (musíte se prokázat panelem, takže jej

nenechávejte v zamčeném automobilu).



Cena vč. DPH: 7 790 Kč

K testu zapůjčila firma: Sony, http://www.sony.cz