Na vrcholu procesorové pyramidy - Athlon XP 2600+ a Pentium 4 2,80 Ghz

1. 10. 2002

Sdílet

Předinvexové období je velmi dobrým momentem pro bilancování aktuálníhoprocesorového trhu. A proč si nevybrat zrovna ty nejsilnější zástupce tábora se zeleným logem AMD a tradičníh...

Předinvexové období je velmi dobrým momentem pro bilancování aktuálního
procesorového trhu. A proč si nevybrat zrovna ty nejsilnější zástupce tábora se

zeleným logem AMD a tradičního lídra procesorového trhu Intel?





K architektuře



Oba dva čipy se od sebe liší už od té nejnižší úrovně. S trochou nadsázky by se

dalo říci, že to jediné, co je spojuje, je křemík a 0,13mikronová technologie.

Zatímco Intel úspěšně zmenšuje tranzistorové přechody, AMD používá nové

přístupy ke konstrukci jednotlivých křemíkových vrstev, ale oba výrobci se

shodně snaží, aby procesory byly výkonnější a vyvíjely méně tepla.



Základem vysokého výkonu v podání Intelu je architektura NetBurst, tedy skupina

technologií, které zvyšují průtok dat a instrukcí procesorem. Podmínkou této

funkce je však vysoká pracovní frekvence, jež je schopna eliminovat některá

omezení této architektury a získat z čipu maximum.



AMD na to jde jiným způsobem, místo přemíry inovací pečlivě propracovalo

stávající technologie a s relativně nižší pracovní frekvencí dosahuje obdobného

výkonu, jako Pentium 4. Výrazný rozdíl je však v pracovní frekvenci obou čipů.

Zatímco Pentium 4 se blíží 3 GHz, AMD na podobný výkon stačí jen 2 100 MHz.

Tepelný výkon obou procesorů je i v takovém případě srovnatelný, právě díky

intelovské technologii NetBurst.





Novinky obou čipů



AMD už dříve koketovalo s přechodem na 0,13mikronovou technologii, ale většího

úspěchu v implementaci nedosáhlo. 0,13mikronový Thoroughbred uvedený na počátku

léta byl sice výkonný procesor, nicméně v testech, které hodnotily rezervy

technologie, tedy možnost přetaktovávat doslova propadl. Nové Athlony XP s

jádrem revize B0, tedy i testovaný model XP 2600+, mají drobné změny v

architektuře, ale především využívají mnohem sofistikovanější výrobní proces.

Při něm má procesor jednak značnou frekvenční rezervu, a zároveň i poskytuje

vyšší výtěžnost při výrobě, což se projevuje na snížení výrobních nákladů.



Ani Intel nezůstává v inovacích pozadu a už na konci jara uvedl nové revize

svých procesorů, které mají zrychlenou sběrnici ze 100 MHz (efektivně 400 MHz v

režimu QuadPumped) na 133, resp. 533 MHz. Tato nová Pentia 4 přinášejí citelný

nárůst výkonu, jenž je podmíněn instalací do základní desky s některým z nových

čipsetů. V souvislosti s těmito procesory představil Intel také čipové sady

i845G, i845E a i850E a řadu základních desek.





Výkonové srovnání



Jako už tradičně jsme testovali v prostředí Windows 2000 (včetně Service Packu

3) a příslušných ovladačů komponent. Jako testovací program používáme

benchmarkovací BAPCo SYSmark 2001, rozdělující skóre do skupiny Office

Productivity reprezentující výsledky převážně kancelářských aplikací a Internet

Content Creation, což je skupina programů pro tvorbu internetového obsahu.

SYSmark ukázal, že titulem nejvýkonnější procesor současnosti se může pyšnit

právě Pentium 4 na frekvenci 2,8 GHz od Intelu, ale Athlon XP 2600+ za ním

zaostává o pouhých několik bodů.



Oba dva procesory jsou tak dobrým odrazovým můstkem firem k boji o dosažení

další mety, kterou budou třígigahertzové čipy. A s těmi se ještě do letošních

Vánoc určitě setkáme.