Nejčastěji kladené dotazy

? Karty AGP vyžadují novější verze Windows 95


Dotaz: Chcete své PC s Windows 95 vybavit grafickou kartou AGP. Prodejce vás

varuje před problémy s instalací a doporučuje update na Windows 98. Karty AGP

ve Windows 95 nefungují?



Odpověď: To záleží na verzi Windows, jelikož původní Windows 95 byla vyvinuta v

době, kdy ještě karty AGP nebyly. Microsoft každopádně dodává v novějších

verzích počínaje od Windows 95 B (OSR 2.1) přídavný program USB USBSUPP.EXE.

Relevantní však ve vašem případě samozřejmě není podpora USB, nýbrž integrovaný

manažer paměti VMM32.VXD. Ten totiž dává Windows k dispozici operační paměť pro

funkci AGP-Dime (Dime Direct Memory Execute), jejíž pomocí jsou data karty AGP

ukládána rovnou na pevný disk.



Takto zjistíte, jestli vaše verze Windows zvládá AGP: postupujte cestou

„Ovládací panely/Systém/Obecné“. Je-li číslo verze „4.00.950“ nebo „4.00.950a“,

pak se váš systém pro karty AGP nehodí. To platí podle Microsoftu i pro Windows

verze „4.00.950b“, pokud vaše instalační CD Windows neobsahuje v adresáři Other

podadresář „USB“. Praxe však ukazuje, že tato verze s odpovídajícími ovladači

karty AGP podporuje. Každopádně k tomu budete potřebovat instalační CD Windows

s podporou USB.



Oficiálně AGP zvládají Windows verze „4.00.950b“ se souborem USBSUPP.EXE v

podadresáři „USB“ na instalačním CD Windows. To samé platí pro verzi

„4.00.950c“. USBSUPP.EXE zde ale najdete v adresáři \Other\Updates\Usb.



Obecně pro všechny verze Windows s podporou USB platí: USBSUPP.EXE zapojíte

automaticky do systému spuštěním tohoto souboru.







Grafické rozhraní Grafické karty AGP jsou zárukou budoucnosti



Dotaz: Prodejce má požadovanou kartu v provedení AGP i PCI. Jakou kartu máte

vzít? Ve vašem PC je volná zástrčka jak pro AGP, tak pro PCI.



Odpověď: Protože se karty cenově neliší, měli byste sáhnout pro kartu AGP. Jsou

zárukou budoucnosti, i když v současné době nejsou rychlejší než srovnatelný

model s PCI: v aplikacích Office jsou karty AGP i PCI stejně rychlé (i když obě

jsou nedostatečně využívané), a ani ve hrách není patrný rozdíl v rychlosti.

Výrobci her vyvíjejí své programy stále tak, aby „nějak“ běhaly i se stařičkými

8MB kartami. Ani grafické karty s 32MB pamětí, což je současný standard, nemusí

zvládat ukládání textur na pevný disk v reálném čase.



Mimochodem: Karty s PCI budou brzy dražší než varianty s AGP, protože výrobci

sází v první řadě na AGP. PCI karty koncipované pro podporu dvou monitorů však

zůstanou stejně drahé.







Paměť 16 nebo 32 MB: dilema grafické paměti



Dotaz: Chcete novou grafickou kartu. Máte si koupit verzi s 16 MB nebo sáhnout

rovnou po modelu s 32 MB?



Odpověď: To záleží na vašich aplikacích. Pokud vyřizujete pouze kancelářské

záležitosti zpracováváte text, tabulkové kalkulátory nebo databáze potom je i

karta s 16 MB předimenzovaná a stačí vám bohatě karta s 8 MB. Pokud si však

někdy vy (nebo vaše děti) zahrajete hru, potom se paměť grafické karty stává

důležitou. Vývojáři her totiž ukládají textury a programové sekvence především

do paměti. Kolik paměti potřebujete, můžete hrubě odhadnout s následujícím

vzorcem. Nejlépe je při tom vycházet z nejnáročnějšího programu (nějaké 3D hry

s pokud možno nevyšším rozlišením a barevnou hloubkou, která využívá komplexní

textury). Napřed spočítejte požadavky 2D paměti. Ty se skládají z

následujícího: barevná hloubka x rozlišení x počet oblastí paměti (stojí v

listu s údaji o grafické kartě). Aktuální grafické karty mají nejméně dvě,

někdy i tři oblasti paměti: Front-, Backa Triple-Buffer pro aktuální,

následující a po něm následující obraz. K této hodnotě přičtěte požadavky 3D

paměti. Ty spočítáte z rozlišení (ve kterém hrajete) x Z-Buffer (náleží třetí

dimenzi, podle typu grafické karty je to buď 16, nebo 32 bitů). Výsledek

vydělte 8, čímž dostanete hodnotu v bytech, a nakonec vše vydělte 10 242. Tak

získáte hodnotu v MB. K tomu ještě potřebujete RAM pro textury. Protože se

počet a velikost textur v 3D hře stále mění, nedá se požadavek na paměť

spočítat exaktně. Vývojáři 3D her však kalkulují se 2 až 12 MB na obraz podle

hloubky barev a velikosti textur.



Hrajete-li tedy s maximálním rozlišením 1 024 × 768 při 16bitové barevné

hloubce, stačí karta s 16 MB. Při vyšším rozlišení a 32bitové barevné hloubce

byste měli zvolit, pokud vám to finance umožňují, variantu s 32 MB. Mezi hry,

které podporují tak vysoké rozlišení a barevnou hloubku, patří třeba Unreal

Tournament či QuakeIII Arena.



Pro hráče, kteří si nemohou pořídit karty s nejnovějšími grafickými čipy

GeForce, GeForce2 nebo Radeon, můžeme doporučit poslední verze čipů 3Dfx a

Nvidia. I ty lze sehnat s gigantickou 64nebo dokonce 128MB pamětí.







Grafický čip Nemusí to být nutně čip nejnovější



Dotaz: Chcete si pořídit grafickou kartu. Jaký grafický čip je v současnosti

nejlepší volbou?



Odpověď: To se nedá paušálně zodpovědět. V první řadě záleží na využití. Pokud

pracujete převážně s kancelářskými programy, můžete bez výčitek sáhnout po

levnější kartě. V tomto případě není nutná ani nejnovější generace čipů.

Doporučeníhodné jsou třeba karty ATI Xpert2000 (16 MB verze přijde na 3 400 Kč

všechny ceny uvádíme včetně DPH), ATI Xpert 98 (8MB verze za 2 000 Kč), Matrox

Millenium G200 (8MB verze za 3 000 Kč), Matrox Millenium G450 (16MB verze za

necelých 5 000 Kč), ale zvolit můžete i běžnou verzi karty s čipem Riva TNT2

(32MB OEM verze se dá pořídit již za 3 300 Kč), nebo Voodoo3 (16MB karta za 3

700 Kč).



Chcete ke své nové kartě rovnou přidat i DVD přehrávač a váš počítač nepatří k

nejrychlejším? Pak bychom vám radili zakoupit nějaký kit, tedy balení

obsahující jak samotnou DVD mechaniku, tak i podpůrnou hardwarovou kartu (v

současnosti lze pořídit například 8rychlostní mechaniku Creative s kartou za

necelých 9 000 Kč). Tato takzvaná MPEG karta se dá pořídit i samostatně, a to

za cenu okolo 3 500 Kč. Díky rozsáhlým, do hardwaru implementovaným DVD funkcím

a dobrému softwaru DVD přehrávače vám bude DVD video běhat bez cukání i na

procesoru 200 MMX.



Používáte však své PC především pro aplikace CADu nebo pro 3D design? Pak jsou

zajímavou volbou karty s čipem Radeon či Matrox G400. Tyto čipy zvládají i ve

vysokém rozlišení ergonomickou obnovovací frekvenci. Navíc je u některých verzí

možné připojit druhý monitor v rozlišení 1 280 × 1024 při 32bitové barevné

hloubce. Radeon i G400 ovládá veškeré 3D funkce stejně jako Environment-Mapped

Bump Mapping. Zatímco ATI Radeon je k mání za cenu od 8 500 Kč, Matrox nabízí

karty s G400 či G450 Dualhead za cenu přibližně 8 000 Kč.



Přes den píšete texty a počítáte nudné tabulky, ale večer přijdou na řadu hry?

Pak to záleží především na vašich hrách. Žádná univerzální karta totiž není.

Buď čipu chybí funkce komprese textur (3Dfx Voodoo 3, Matrox G400, Nvidia TNT

2), takže je paměť karty u her s velkými texturami tak zatížená, že rychlost se

znatelně snižuje. Nebo není grafický procesor dostatečně rychlý (ATI Rage 128,

S3 Savage 4).



Některé čipy taktéž nenabízejí 32bitovou barevnou hloubku, nebo jim chybí

Stencil Buffer (3Dfx Voodoo 3, Intel 752, Trident Blade3d). Ani nemluvě o

aktuálních ovladačích a patchech pro hry jestli a kdy je získáte, záleží na

výrobcích čipů, karet a her. Pokud máte smůlu, podpora prostě schází.



Dáváte-li však přednost akčním hrám jako jsou Unreal nebo Half-Life, nastává

jiná situace. U těchto 3D stříleček je rychlost velice důležitá a každý frame

navíc se počítá. Naše doporučení tedy zní: pokud chcete šetřit, jděte do karty

s čipem TNT 2 nebo Voodoo 3 (kolem 3 500 korun). Pokud vám na penězích tolik

nezáleží, určitě se podívejte po kartách GeForce 2 MX, popřípadě Radeon. Za

32MB kartu s GeForce2 MX zaplatíte přibližně 6–7 000 Kč, za 32MB kartu ATI

Radeon však dáte již 12 000 Kč a za 64MB Radeona pak klidně i 15 až 18 tisíc

korun. Pro ty nejnáročnější je pak k dispozici GeForce 2 Ultra, se zhruba

dvojnásobným výkonem oproti typu MX a trojnásobnou cenou (21 000 Kč).







Procesor Jak sehrané jsou procesory s grafickými kartami



Dotaz: Chcete hrát. Stačí k tomu jen pořídit vašemu pomalejšímu PC novou

grafickou kartu? Nebo potřebujete i nový procesor?



Odpověď: Pravděpodobně ano. Grafické 3D karty a procesor si rozdělují práci.

Jednoduše řečeno všechny detaily pro zobrazení jsou řešeny trojúhelníky.

Procesor spočítá pozici a světlost všech vrcholů těchto trojúhelníků. Grafická

karta potom transformuje 3D data do 2D dat přijatelných pro monitor a převezme

renderování. Přitom určí rozdělení barvy a světlosti v těchto trojúhelnících a

pokryje je texturami.



Z toho vyplývá, že pokud má počítač pomalý procesor, který nezvládá geometrické

zpracování, nepomůže vám ani ta nejrychlejší grafická karta, jelikož bude

neustále čekat na nové údaje ke zpracování. Procesor tak grafickou kartu brzdí.



Nejprve si rozmyslete, v jakém rozlišení budete hrát. Pokud se spokojíte již s

rozlišením 640 × 480 bodů, není moderní grafická karta nijak zvlášť vyžadována.

Pokud dostává údaje od procesoru rychleji, může však prezentovat obraz na

monitoru dříve, tedy i zde přináší rychlejší procesor zvýšení frameratu. Z toho

plyne 1. zásadní pravidlo: Chcete-li hrát v nízkém rozlišení s vysokým

frameratem, potřebujete svižný procesor.



Naproti tomu, hrajete-li v exterémně vysokém rozlišení jako 1 600 × 1 200, je

souhra s procesorem méně důležitá, protože grafická karta je sama vysoce

zatížena. Rychlejší procesor pomůže málo nebo vůbec ne. Také velká barevná

hloubka (32bitová) zatěžuje grafickou kartu, takže například model TNT 2 při 1

024 × 768 a 16 bitech bývá často rychlejší než při 800 × 600 a 32 bitech. Z

toho plyne 2. zásadní pravidlo: Čím vyšší je zvolené rozlišení, tím menší vliv

má procesor.



To ale neznamená, že Quake III poběží s hi-end grafickou kartou na Celronu 400

rychleji v rozlišení 1 600 × 1 200, než v 800 × 600. Tyto výsledky dokládají i

naše testy. Nejvyšší a nejnižší repeatrate se při rozlišení 640 × 480 odlišuje

o 414 procent, ale zároveň při 1 600 × 1 200 jen o 34 procent.







Grafické rozhraní v 3D Žádná karta nepodporuje každou hru perfektně



Dotaz: Všichni víme, že žádná grafická karta nepodporuje každé grafické

rozhraní stejně dobře. Jaké rozhraní je u PC her nejvíce rozšířeno, a které vám

nabízí nejlepší kvalitu 3D obrazu stejně jako optimální rychlost?



Odpověď: Existují tři hlavní standardy Direct 3D, Open GL a Glide.

Nejrozšířenější je u her Direct 3D od Microsoftu, obsažený v programu Direct X.



Prakticky všechny dnes prodávané grafické karty podporují jak Direct 3D, tak

OpenGL (přinejmenším ve Windows 9×) nemusíte se tudíž bát, že byste některou ze

současných her nespustili. Co se rozhraní Glide týče, to u některých her nabízí

majitelům karet s procesorem 3Dfx vyšší rychlost, ale hry které by podporovaly

výhradně Glide se již několik let nevydávají.



Jen karty s čipem 3Dfx podporují zároveň Direct X, Open GL i Glide. Starší typy

(Voodoo3) ale postrádají mnohé funkce, zatímco ty novější (Voodoo4, 5) jsou ve

srovnání s konkurencí příliš drahé. Při výběru karty vám proto doporučujeme

soustředit se na poměr cena/výkon a nebrat ohled na pomalu mizející Glide.







Grafický čip budoucnost Brzy by se měly objevit superrychlé grafické čipy



Dotaz: Slyšeli jste, že by se brzy měly objevit superrychlé grafické čipy.

Vyplatí se s nákupem grafické karty počkat?



Odpověď: Ano, i ne. Při současném tempu uvádění nových grafických čipů je vždy

nějaký nový doslova „za rohem“. Obvykle se ale nevyplatí kupovat tu nejdražší a

nejvýkonnější variantu, protože platíte doslova za „luxusní novinku“. Případné

vyčkávání by se mělo tedy řídit zejména podle toho, zda vám vaše dosavadní

grafická karta prozatím postačuje můžete-li současné hry a programy provozovat

bez problémů, vyplatí se počkat, pokud je již vaše karta neúnosně pomalá, má

smysl upgradovat.



Za potenciálního nástupce na trůn grafického království je považován projekt

nVidie, označený zatím jako NV20. Nový čip, který se původně měl objevit již

letos o Vánocích, ale jeho představení bylo odloženo někdy na konec zimy, má

obsahovat absolutní novinku. Tou je programovatelný 3D akcelerátor, jenž

podporuje funkci tzv. „programmable pixel shaders“, obsaženou v 8. vydání

programu DirectX. Jedná se o přelomovou záležitost, srovnatelnou s uvedením

prvních čipů 3dfx hlavní rozdíl oproti současným kartám bude v tom, že

programátoři budou mít možnost sami zvolit způsob, jakým karta počítá scény.

NV20 by dále měl eliminovat výpočet skrytých polygonů, což by teoreticky mohlo

vést až k 2–7násobnému urychlení činnosti. Podle odhadů budou karty založené na

tomto čipu umět spočítat více než trilion celočíselných operací a 100 miliard

operací s plovoucí čárkou za sekundu.







Ovladače Aby vaše karta běhala i ve Windows 2000



Dotaz: Musíte si při koupi karty dávat pozor ještě na něco jiného než na

grafický čip, grafické rozhraní a velikost paměti?



Odpověď: Ano na to jaké jsou ovladače. Plánujete snad přestup na Windows 2000

či ME? Potom je důležité, jestli jsou k dispozici nejen ovladače pro Windows

95/98, protože ty běžně nefungují ve Windows 2000. Proto si před nákupem

zjistěte, zda výrobce napsal i ovladač pro Windows 2000. To samé platí, pokud

používáte kartu pod Linuxem nebo jiným operačním systémem.







Kompatibilita Zásobování proudem: i v budoucnu budou problémy



Dotaz: Aktuální základní desky nezásobují grafické karty AGP dostatečně

proudem. Je situace lepší s čipsety, které podporují modus AGP 4×?



Odpověď: Ne, protože specifikace AGP 2.0 počítá s maximálním odběrem proudu v

rozhraní AGP u modu AGP 4× i AGP 2× ve výši 8 ampér. A toho se výrobci čipsetů

drží. Přesto Voodoo 3 od 3Dfx a TNT 2 využívají základní desky až po jejich

limit i více. Zde pomůže jen minimálně, že se grafický čip v modu 4× tolik

nezahřívá, protože napětí I/O je jen 1,5 voltu (dosud běžné: 3,3 voltu) a

nárůst výkonnosti je nižší. Jedno řešení nabízí tzv. AGP-Pro slot, který je

prodloužený o několik pinů, jež slouží právě k napájení náročných grafických

karet. Je přítomen ale jen na některých deskách a současné grafické karty jej

prozatím stejně nepodporují.