Nerušte sousedy (2)

V minulém čísle jsme se věnovali především headsetům, tentokrát se zaměříme na
několik modelů sluchátek střední a vyšší střední třídy.



Hlavním problémem při hodnocení kvality zvuku reproduktorů i sluchátek je

subjektivita. Různá měření frekvenční charakteristiky mohou leccos napovědět,

ale ve finále ale záleží především na našem subjektivním dojmu či preferencích.

Obvykle se hodnotí věrnost reprodukce – tedy přítomnost a vyrovnanost všech

frekvencí (což souvisí s frekvenčním rozsahem, odezvou a harmonickým

zkreslením). Čistota zvuku (absence šumu) pochopitelně také hraje důležitou

roli. U kvalitnějších sluchátek je snazší rozeznat jednotlivé nástroje či

drobné ruchy (například otáčení notových archů v orchestřišti). Důležitou roli

hraje i prostor – tedy věrnost, s jakou sluchátka reprodukují akustické

vlastnosti místnosti (sálu, klubu, stadiónu), kde byla nahrávka pořízena. To je

důležité zejména u živých nahrávek, neboť u těch studiových je často prostor

potlačený či vytvořený pomocí zvukové post-produkce (DPS efekty apod.).

Pro test je důležitá i kvalitní aparatura a samozřejmě také kvalitní zvuková

nahrávka. Sluchátka nelze testovat na zvukovém výstupu integrované zvukové

karty či notebooku nebo levného MP3 přehrávače či discmanu. My jsme při

testování používali externí zvukové karty Audiotrak Maya EX5 a M-Audio

Audiophile USB. Jako zdrojový signál nám posloužila zvuková CD, DVD Audio

nahrávky a MP3 hudba s minimálním bitrate 192 kbps variable. Právě u MP3 či WMA

skladeb pomocí kvalitních sluchátek odhalíte velké limity ztrátové komprese –

cokoliv pod 192 kbps je prakticky neposlouchatelné. Výrobci přesto uvádějí na

přebalech sluchátek různé parametry, které mohou alespoň orientačně (u

značkových výrobků) napovědět, co lze očekávat. Stejně dobrou nápovědou ale

může být i cena. Kvalitní reprodukce začíná bez diskuzí poblíž tisícikorunové

hranice, pro skutečně špičkový zvuk ale musíte investovat minimálně

trojnásobek. Mezi parametry udávané obvykle výrobcem patří následující:



Frekvenční odezva a rozsah

Vyrovnaná a věrná reprodukce všech frekvencí od nejnižších basů a sub-basů přes

střední (převážně vokály) až po nejvyšší frekvence, které obvykle neslouží k

dotvoření celkového zvukového obrazu a prostoru, neboť se jedná o kmitočty, v

nichž rezonují nižší tónové frekvence. Frekvenční rozsah by měl být co

největší, ovšem při zachování vyrovnané odezvy (jinak jsou některé frekvence

reprodukovány výrazně či potlačeně). Samotný rozsah (obvykle udávaný výrobcem)

tedy nic nezaručuje.



Harmonické zkreslení (THD)

Udává, jak velké procento signálu ze sluchátek je zkreslené. Tento údaj

naleznete obvykle pouze u dražších modelů, jejichž THD se pohybuje v procentech

či desetinách procent. Slyšitelné je zkreslení přesahující 1 %.



Úroveň šumu (odstup signál/šum – SNR)

Údaj v decibelech vyjadřuje množství šumu, které do signálu „přidají“ samotná

sluchátka. Čím vyšší je odstup signálu a šumu, tím vyšší hlasitost je nutná pro

to, aby byl šum samotných sluchátek postřehnutelný. Mezi další uváděné

parametry patří impedance, která dnes nehraje ani tak roli z hlediska kvality

reprodukce – je to spíše informativní údaj, z něhož můžeme usoudit, kolik

sluchátek je možné připojit k jedinému zesilovači. Často je také možné se

dočíst, že sluchátka mají měniče s neodymiovými magnety (neodymium je lehká a

vysoce magnetická slitina) či kabel z bezkyslíkaté mědi (OFC), která lépe vede

elektrické signály.



KOSS UR/18

Uzavřená a přesto přenosná: UR/18 jsou neobvyklá tím, že je lze snadno složit

do „koule“ velikosti většího pomeranče či grapefruitu. Případné obavy o

mechanickou odolnost plastového skládacího mostu i samotných sluchátek můžete

díky doživotní záruce hodit za hlavu. Podobně jako jiná sluchátka střední či

vyšší střední třídy mají i UR/18 tendenci ke zdůraznění basů (naštěstí

neagresivnímu a bez zkreslení), na konkurenci jako HD 280 Pro (a zčásti i HD

212 Pro) od Sennheiseru ale nestačí, zejména co se detailu a prostoru týká –

znát je to zejména u živých nahrávek. Naopak velmi pěkně reprodukují taneční

hudbu a výtečně zvládnou i filmy či herní ozvučení. Díky zvláštní kombinaci

uzavřené konstrukce a možnosti skládání (a tedy snadnému přenášení) se UR/18 od

záplavy uzavřených sluchátek střední třídy odlišují. Pokud hledáte kombinaci

těchto vlastností a netrváte na bezchybném či neutrálním zvuku, patrně si tyto

KOSSy oblíbíte.



KOSS UR/29

Velká, masivní uzavřená sluchátka se poněkud překvapivě, podobně jako jejich

levnější sourozenec KOSS UR/18, dají složit, byť v případě tohoto modelu přece

jen do poněkud většího balení – náušníky se totiž pouze „ohnou“ dovnitř

sluchátkového mostu. Přesto to oceníte při jejich případném přenášení či

převážení. Stejně tak oceníte velké náušníky, polstrovaný most i celkové

pohodlí a nepříliš silný přítlak. Na přibližně třímetrové šňůře překvapí (ve

vyšší kategorii neobvyklý) regulátor hlasitosti. Po zvukové stránce nelze sice

vytknout nic zásadního, přece jen jsme ale čekali lepší výkon. Zvuk je sice

vyrovnaný – dokonce ani basy výrazně nepřebývají, na spodní hranici jich však

trochu chybí a naopak ve vyšších frekvencích se ztrácí detail i část prostoru.

Cena 1 550 korun ale kvalitě reprodukce celkem odpovídá. Pokud tedy hledáte

pohodlná uzavřená sluchátka s masivnější konstrukcí a osloví vás též doživotní

záruka, mají vám UR/29 co nabídnout.



Sennheiser eH 150

Levnější sourozenec modelu HD 212 Pro patří do střední třídy, na první pohled

se však liší jen barvou náušníků. Rozdíly ovšem existují – basy jsou ještě o

něco málo výraznější, zatímco středy a vyšší frekvence jsou méně přesné (rozdíl

ale opravdu není velký). Celkově se opět jedná o univerzální sluchátka, vhodná

jak pro poslech hudby (zejména taneční či popové), tak pro filmy či hry, která

mají zvýrazněné basy a vcelku dobře reprodukují střední a vyšší frekvence, byť

s rezervami v detailu a prostoru. Otázkou je, zda se vyplatí připlatit si

zhruba 400 Kč za model HD 212 Pro – rozdíl ve kvalitě zvuku se nám totiž zdá

menší než rozdíl v ceně. Sennheiser eH 150 nabízejí velmi zajímavý poměr ceny a

kvality a spolu s velmi drahými Sennheiser HD 280 Pro se zařadily mezi favority

testu. Mostík je ale pevný – sluchátka tedy nelze složit ani jinak „zmenšit“ a

nehodí se tak příliš pro časté přenášení či cestování.



Sennheiser HD 212 Pro

Jeden z nejlevnějších „pro“ modelů značky Sennheiser používá vcelku jednoduchou

konstrukci pružného plastového hlavového mostu a uzavřených náušníků, které ale

nepojmou celý ušní boltec (zejména větší). Přesto sedí na hlavě velmi dobře a

vcelku účinně izolují též hluk okolí – snad jen přítlak by mohl být o něco

menší. Po zvukové stránce patří přinejmenším k nadprůměru – nenabízí sice tak

jemný a vyvážený zvuk jako dražší model 280 Pro a mají také trochu více basů,

to ale ocení zejména příznivci moderní hudby, filmů a zejména ti, kdo hledají

opravdu kvalitní sluchátka na hraní a nevyžadují přítomnost mikrofonu. Pochvalu

zaslouží i poměrně dlouhá přívodní šňůra, která je ale u většiny modelů značky

Sennheiser standardem. Pevný most ale neumožňuje skládání ani otáčení náušníků,

a proto nejsou tato sluchátka tolik vhodná pro případný DJ-ing (příposlech na

jednom uchu) či časté přenášení.



Sennheiser HD 280 Pro

Řekněme to na rovinu: Sennheiser HD 280 Pro patří do jiné ligy jde o vstupenku

do skutečného Hi-Fi: kvalitou i cenou. Teprve když si velká a masivní uzavřená

sluchátka s otočnými náušníky nasadíte a pustíte CD či DVD Audio, případně

opravdu kvalitně kódovaný MP3 záznam (192 kbps je minimum, raději s variabilní

bitrate, nižší kvalita je kvůli zkreslení a chybějícímu prostoru i detailům

obvykle neposlouchatelná), zjistíte, že o některých detailech svých oblíbených

nahrávek jste doposud neměli ani tušení. Všechno je jasné, čisté, zřetelné a

místy až syrové. Tyto Sennheisery ale vyžadují přece jen o něco vyšší výstupní

úroveň, a tak může být problém připojit je k libovolné zvukové kartě. Přesněji:

cokoliv bez kvalitního sluchátkového zesilovače je nevhodné, u AC\97 zvukovek

rychle odhalíte jejich slabiny v dynamice, čistotě a šumu. Ideální je použít

kvalitní externí USB zvukový modul. Nutnost kvalitního výstupu spolu s vysokou

cenou jsou jedinými nedostatky sluchátek HD 280 Pro.