Trh s nositelnou elektronikou soustavně roste, když vedle sluchátek a hodinek lidé ve stále vyšší míře kupují i systémy pro monitorování zdraví. Zásadní inovací je ale implementace funkcí umělé inteligence, zejména té multimodální, která kombinuje například vizuální, textové či zvukové vstupy a výstupy.
Využili byste virtuální realitu (VR) pro práci s MS Wordem?
Zatímco v roce 2024 se prodalo nositelné elektroniky za zhruba 117 miliard dolarů, v roce 2030 by to už měl být přibližně dvojnásobek, tedy 232 miliardy dolarů, odhadují analytici společnosti GlobalData.
Nové formy nositelné elektroniky, jako jsou chytré prsteny, mohou brzy v popularitě nahradit tradiční fitness trackery.
Na druhou stranu headsety pro rozšířenou (AR) a virtuální realitu (VR) budou i nadále čelit omezenému přijetí, a to zejména kvůli vysokým cenám, objemnému designu a nedostatku případů použití, které dokážou zejména podnikovou klientelu přesvědčit o dostatečně zajímavém přínosu, varuje Pinky Hiranandani, analytička v GlobalData.
Umělá inteligence podle ní postupně transformuje nositelnou elektroniku ze základních trackerů na chytré asistenty, kteří reagují na kontext a nabízejí personalizované informace o zdraví, rady pro wellness a hladkou integraci do digitálních ekosystémů.
Další inovativní vlna nositelné elektroniky pak slibuje ještě větší personalizaci, předvídání potřeb uživatelů, zobrazování připomínek a transformaci z pasivních na aktivní partnery v oblasti zdraví, tvrdí Hiranandani.
Některé společnosti jako třeba Samsung v poslední době agresivně rozšiřují svou nabídku hardwaru nositelné elektroniky, jiné, jako je Microsoft, se naopak od hardwaru odklánějí – sám Microsoft signalizuje zaměření spíše na software a služby smíšené reality (MR).
Právě vysoce inovativní firmy, mezi které patří kromě zmíněného Samsungu například i Apple, mají výbornou pozici k tomu, aby v příštích třech až pěti letech na tomto trhu uspěly, předpokládá Hiranandani.
První generace nositelné elektroniky s umělou inteligencí se ale navzdory počátečnímu nadšení a investicím potýkala s problémy ohledně plnění očekávání zákazníků.
Zařízení jako Humane AI Pin nebo Rabbit R1 kopírovala funkce, které jsou už k dispozici na smartphonech a chytrých hodinkách, aniž by nabízela lepší uživatelský zážitek.
Tyto přístroje zařízení měla být vždy zapnutá a měla primárně sloužit jako hlasoví asistenti, ale brzdil je špatný výkon (např. špatné rozpoznávání hlasu v hlučném prostředí), omezené možnosti interakce (žádná vizuální nebo dotyková podpora) a také krátká výdrž baterie.
Ačkoli je dlouhodobý výhled pozitivní, nositelná zařízení s umělou inteligencí se jako samostatné produkty v nejbližší době ještě neprosadí, předpokládá Hiranandani. Místo toho se funkce umělé inteligence budou postupně integrovat do existujících zařízení, jako jsou chytré hodinky, sluchátka či brýle.
A jak se LLM stanou rychlejšími a schopnějšími zpracovávat více typů vstupů (hlas, text, vizuální prvky), nositelná elektronika se vyvine z pasivních nástrojů v aktivní asistenty, kdy bude schopná zobrazovat připomenutí, shrnovat obsah a dokonce předvídat potřeby uživatelů, dodává Hiranandani.
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU