Obchodování na českém Internetu dnes a zítra

Peníze tekoucí dnes Internetem mají mnoho podob a on-line

obchodní místa představují sice nejviditelnější, zdaleka ne

však jediný způsob ekonomického využití Sítě. Limitujícím

faktorem při obchodním využití Internetu v naší republice je

samozřejmě velikost trhu: jak relativní (zpoždění ve využití

informačních technologií oproti vyspělým zemím), tak i

absolutní. Tato skutečnost ovlivňuje především návštěvnost

českých WWW stránek a tím i trh s on-line inzercí (příjmy z

reklamy má dnes v doméně cz jen velmi málo serverů, v

ostatních případech se jedná o bannery propagující jiné

služby provozovatele serveru nebo inzerci reciproční), ovšem

negativní vliv má i na vlastní obchodování. Pokud k tomu

připočteme fakt, že v ČR nejsou rošířeny platební karty, je

vlastně tak trochu s podivem, kolik společností se o

vybudování vlastních obchodních aplikací vůbec pokouší.



Kdo a co?



Obecně lze obchodní aplikace rozdělit na komunikaci firem s

partnery (aplikace business-to-business) a nabídku zboží a

služeb koncovým zákazníkům. První variantu představuje

Extranet (respektive virtuální privátní sítě). Tímto

způsobem komunikuje řada firem (např. SWS, Olympus C&S či

TH'system, který provozuje tzv. InterLink) se svými dealery.

Internet zjednodušuje distribuční kanály, a proto by v zásadě

měl vést ke snížení cen. O způsobu, jakým

business-to-business aplikace pracují, se zájemci mohou

dozvědět díky tomu, že jejich provozovatelé umožňují použít

na svých serverech něco na způsob demoverze.

Z hlediska uživatele je ovšem viditelnější nabídka

zboží a služeb na „veřejných“ obchodních místech.

Prezentovat zboží, vzbudit zájem návštěvníků stránky a najít

zákazníky není údajně největší problém. Rozhodující pro

výsledek konkurenčního střetu je tedy jednak rychlost

a inteligence vlastní aplikace, jednak vyřešení

s obchodováním spojených problémů (logistika, vyřizování

reklamací). Problém reklamací není přitom pouze otázkou

sporné částky jako takové, ale i potíží a výdajů, které má

v těchto případech zúčtovatelská banka. Rychlost aplikace

zase získává na významu tím, že poslední verze browserů

odvádějí jako daň za řadu nových možností zpomalení svého

běhu.

O vzrůstajícím významu tohoto segmentu trhu svědčí

i rostoucí nabídka softwaru pro vybudování webového

obchodního místa. Řada serverového softwaru umožňuje

navržení systému i prostřednictvím různých wizardů, čímž se

tvorba virtuálních obchodních aplikací stává dostupnou i pro

neprogramátory. Mnohé firmy nabízejí provést komplexní

řešení obchodního místa zákazníkovi „na míru“.



Obchodní domy versus tematické servery



V zásadě existují dvě pojetí obchodních míst: první je

virtuální obchodní dům (zde stojí za pozornost, že brněnská

společnost INEC, která za svoji webspeedovskou aplikaci

získala i ocenění od společnosti Progress Software,

prohlašuje jinak obecně používaný termín virtuální obchodní

dům za svoji registrovanou ochrannou známku), v druhém

případě se jedná o tematicky zaměřené servery, které kromě

jiného nabízejí možnost obchodování s určitým artiklem.

Mnohdy se v takovém případě nejendá ani o „regulérní“

on-line obchodní místo: uživatel si např. volí parametry

automobilu a sleduje cenu. Ve chvíli, kdy je s obojím

spokojen, je odkázán na některého z prodejců a vlastní

transakce již proběhne „klasickým“ způsobem.

Konkrétní adresy jednotlivých serverů mají poměrně

dobře zmapovány katalogové vyhledávací služby. Je jich

tolik, že uvádět zde jedny by automaticky znamenalo

zapomenout na jiné.

Nejrozšířenějším prodejním artiklem českého Internetu

je relativně levné zboží, jako např. knihy, cédéčka

a videokazety; tento druh nabídky převládá i na serverech

nespecializovaných. Popsaná situace odráží současný stav,

kdy poměrně konzervativní zákazník zkouší nový druh

transakce a dává ještě najevo určitou opatrnost.

Pochopitelně se prodává řada věcí nějak souvisejících

s informačními technologiemi (počítače, periferie,

software). K obchodním artiklům patří např.i mapy, šperky,

starožitnosti, výtvarná díla, oděvy, výživové doplňky

a erotické zboží; existuje dokonce i on-line burza

stavebních komodit.

Ke specializovaným serverům patří např. ty, které se

týkají hudební problematiky, literatury, automobilů, skript

a školních pomůcek. Některé aplikace jsou provozovány přímo

výrobci či prodejci zboží určité značky. Mnohdy je např.

možné si přečíst na nabízenou knihu nezávislou recenzi nebo

si poslechnout hudební ukázku z cédéčka.



Další nabídka



Speciálním případem obchodního využití Internetu je

trh s pracovními příležitostmi či služby, ve kterých firmy

dávají svým zákazníkům možnost on-line nakládání s cennými

papíry. Některé aplikace umožňují on-line zpracování

daňových přiznání či ekonomicko-právní poradenství. V tomto

případě se zpravidla jedná o služby placené, respektive bez

uživatelského hesla je přístupná pouze část služeb serveru.



Trendy



Lze předpokládat, že i na českém Internetu bude stoupat míra

propojení jednotlivých obchodních míst s vyhledávacími

službami, zpravodajskými servery i dalšími informačními

zdroji českého Webu. Příkladem mohou být současné aktivity

takových zahraničních firem, jako je Yahoo nebo Amazon.com

(např. recenze v periodiku doplněná odkazem na možnost koupě

příslušné knihy).

Na západ od nás jsou rozšířené i aplikace spojené

s bankovními a pojišťovacími službami a s nabídkou

realitních kanceláří. Stoupá i objem potravin prodaných

on-line. Přibývá i dalších služeb, např. placených on-line

konzultací psychologů a dalších specialistů. Někteří

provozovatelé ani neprodávají vlastní zboží, ale pouze

zastřešují něco nazpůsob virtuálních bazarů či tržišť.

U nás zatím většina z této široké palety chybí, ale podle

všeho se touto cestou bude ubírat i český Internet.