Oscarový film Brutalista vyvolal v Hollywoodu kontroverzi poté, co vyšlo najevo, že k vylepšení maďarského dialogu hlavních herců Adriena Brodyho a Felicity Jonesové byla použita technologie umělé inteligence.
Střihač filmu Dávid Jancsó v lednu prozradil, že produkční tým použil nástroje od softwarové společnosti Respeecher, aby maďarské dialogy herců zněly autentičtěji.
Máme nové jméno
Po více než třech dekádách existence otvírá magazín Computerworld novou kapitolu. Tradiční průvodce světem IT, který si za 36 let existence vybudoval pověst jednoho z nejdůvěryhodnějších tuzemských zdrojů pro IT profesionály, se od nynějška jmenuje Computertrends.
Režisér Brady Corbet později upřesnil, že zatímco herci měsíce pracovali s odborníky na dialekt, umělá inteligence byla použita „speciálně k upřesnění některých samohlásek a písmen“ ve scénách v maďarštině.
Technická debata
Takové použití umělé inteligence vyvolává otázky o hranicích mezi tradičními filmovými postupy a novými technologickými zásahy. Obhájci jej přirovnávají k zavedeným postprodukčním postupům, jako je CGI a automatické nahrazování dialogů, a tvrdí, že pouze vylepšuje, nikoli zásadně mění herecké výkony.
Kritici však tvrdí, že na rozdíl od jmenovaných postupů ovlivňuje úprava hlasu umělou inteligencí přímo podstatu samotných výkonů. Jak poznamenává Aaron Timms ve své eseji na webu The Baffler, technologie v podstatě vytváří „umělou autenticitu“, která je sice pro většinu diváků nepostřehnutelná, ale mění podstatu toho, co diváci vidí a slyší.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
Precedens a trendy v odvětví
Brutalista představuje dosud asi nejvýznamnější využití umělé inteligence v oblasti, kterou kritici považují za ‚vážnou kinematografii‘, i když zdaleka není sám. Další filmy z poslední doby nominované na Oscara, včetně filmů Emilia Pérez nebo Duna: Druhá část, rovněž použily technologii Respeecher. Snímek Here pro změnu použil efekty obličeje poháněné umělou inteligencí k „zestárnutí“ Toma Hankse a Robin Wrightové.
Někteří komentátoři se obávají, že by to mohl být znepokojivý precedens. S rozvojem technologie by se filmaři mohli zcela vzdát časově náročného jazykového výzkumu a tréninku dialektu, což by mohlo vést k decimování specializovaných oborů, jako je hlasové herectví.¨
Umělecké důsledky a budoucnost filmu
Jak Timms upozorňuje, využití umělé inteligence konkrétně v Brutalistovi představuje zajímavý paradox. Architektonický brutalismus, který dal filmu název, byl původně koncipován jako oslava nedokonalosti a surových materiálů a film vypráví příběh architekta, který bojuje o zachování umělecké integrity proti tlaku na kompromisy.
Přesto dle Timmse film využívá technologické zkratky, které podle některých názorů podkopávají umělecký projev jeho protagonistů.
Tento rozpor poukazuje na širší otázky týkající se role technologie ve filmové tvorbě. V historii kinematografie rozšiřovaly nové technologie tvůrčí možnosti, od barevného filmu po ruční kamery.
Umělá inteligence však představuje něco zásadně odlišného – technologii s širšími etickými důsledky, pokud jde o tvůrčí vlastnictví, autenticitu a povahu výkonu. S tím, jak se nástroje umělé inteligence stávají dostupnějšími a výkonnějšími, tak stojí filmaři před důležitou volbou, jak zachovat lidské prvky, které dávají filmu duši, a zároveň přijmout technologické inovace, které tuto uměleckou formu posouvají vpřed.
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU