Peer-to-peer sítě

Ačkoli princip fungování peer-to-peer sítí je starý téměř jako samotný
internet, k obrovskému rozmachu využívání jejich služeb dochází až od konce 90.

let, kdy se začaly tyto sítě používat ke sdílení a následnému vyhledávání a

stahování MP3 skladeb.



Princip libovolné peer-to-peer (P2P) sítě spočívá v propojení neomezeného počtu

uživatelů, kteří mají přístup ke všem sdíleným souborům všech připojených

uživatelů. Používání těchto sítí je pak stejně jednoduché jako jejich princip

stáhnete si z internetu tzv. klienta, což je program umožňující se připojit k

dané peer-to-peer síti, nainstalujete a spustíte. Poté nasdílíte složky, ke

kterým chcete, aby měli ostatní přístup, zadáte přezdívku (nickname), pod níž

vás ostatní uživatelé uvidí, a můžete začít hledat a stahovat.





První byl Napster



Prvním programem a zároveň i sítí byl dnes již kultovní program Napster. Jako

takový sice nebyl čistým peer-to-peer řešením, neboť informace o sdílených mp3

souborech (ano, Napster umožňoval pouze sdílení audiosouborů v tomto formátu

žádné filmy, žádný software: to vše mělo teprve přijít) byly umístěny na

centrálním serveru. V praxi to vypadalo tak, že jste se pomocí klienta

připojili na centrální server, vyhledali skladbu, o kterou máte zájem, a ten

vás spojil s počítačem uživatele, jenž souborem disponoval. I když používání

této sítě nebylo příliš komfortní, Napster nastínil cestu, kterou se využívání

internetu bude ubírat. Ke škodě Napsteru si jej brzy všimla RIAA, což je

americká copyrightová organizace, k žalobě se přidaly i některé hudební skupiny

či interpreti (což jim ale popularitu nezvedlo, ba naopak otevřeně se tímto

totiž přiznaly, na čem jim záleží víc ne na posluchačích, ale na penězích). Na

druhou stranu je třeba říci, že množství dalších kapel se postavilo za Napster

a začalo se spekulovat, kdo zabíjí hudbu internet, nebo obří vydavatelské

firmy? Napster stanul před soudem a tím de facto skončil. Koupil jej sice

německý vydavatelský dům Bertellsman, který chtěl na jeho bázi začít nabízet

placené stahování hudby, ale vzhledem k marketingu a finanční politice byl

zatím odsouzen k neúspěchu. Napsteru se však podařilo přitáhnout obrovské

množství uživatelů, kteří si zvykli jej používat, a po jeho konci se zákonitě

ptají: co dál?





Síť Gnutella (http://www.gnutella.com)



Gnutella je již čistým decentralizovaným peer-to-peer řešením firmy Nullsoft

(tvůrce WinAmpu) a prosadila se v době úpadku Napsteru. Pikantní skutečností

je, že uvolněná verze klienta byla pár hodin nato, co byla zpřístupněna na

serveru, stažena internetovou společností AOL, pod kterou patřil i Nullsoft,

ovšem oněch pár hodin stačilo, aby se klient rozšířil mezi potřebné a po jeho

stažení se šířil dál mezi uživateli internetu. Každý uživatel se použitím této

sítě stává klientem i serverem zároveň, nabízí svoje soubory a má přístup ke

všem sdíleným souborům ostatních uživatelů. Pro připojení do sítě potřebujete

pouze znát IP adresu libovolného počítače připojeného do sítě Gnutella, po

nalogování se vám zpřístupní všechny ostatní dostupné adresy. Tato síť se již

neomezuje pouze na mp3 soubory, takže sdílet můžete takřka vše. Mírnou

nevýhodou hlavně pro uživatele, kteří se připojovali pomocí modemu, bylo

omezení přenosového pásma, protože sítí Gnutella každým okamžikem proudila

kvanta informací o připojených uživatelích, o sdílených souborech, přípojných

uzlech a tyto údaje podstatnou část přenosového pásma zabraly pro sebe. V

současnosti došlo k drastické optimalizaci, která tuto vlastnost sítě

zredukovala na naprosté minimum. Zastavení tohoto projektu se tedy nezdařilo a

jeho vývoj probíhá dál a připojit k němu se může každý, kdo má zájem. Pro tuto

síť existuje množství klientů, my se zaměříme na dva nejpoužitelnější (a

nejpoužívanější). Těmi jsou BearShare a nová verze klienta Morpheus 2.0.





BearShare (http://www.bearshare.net)



Tento klient pro výše uvedenou peer-to-peer síť Gnutella zaujme hlavně

uživatelskou přítulností, jednoduchostí nastavení a také příjemným grafickým

rozhraním. Instalace a připojení do sítě proběhnou naprosto pohodově díky

průvodci, BearShare nabízí i provoz za firewallem či proxy serverem, což má

sice své omezení, ale tato vlastnost je každopádně vítána. Již nemusíte na

internetu hledat IP adresu pro první přihlášení, BearShare tuto nutnost vyřeší

za vás po spuštění se totiž jako první přihlásí ke službě GnutellaHosts, která

sleduje připojené počítače, a klient poté naváže pevné spojení se sítí. Klient

BearShare je robustní a přitom komfortní, každou chvíli vychází nějaký update

(aktuálně verze 4.0.4) a hlavně, neobsahuje žádný spyware! Je sice pravda, že

obsahuje reklamní bannery a možnost instalace programů třetí strany, ovšem

podle ujištění tvůrců tyto programy neshromažďují žádné informace, pouze

nabízejí různé služby. Reklamní verze klienta je nabízena ke stažení zdarma,

čistá verze klienta (bez reklam a dalšího softwaru) pak za poplatek cca 20 USD.





Morpheus 2.0 (http://www.morpheus.com)



Tento klient má velice pohnutou historii. Původně byl založený na síti

FastTrack, kde se mohl směle srovnávat s klientem KaZaa, ovšem kvůli neplacení

poplatků za používání tohoto protokolu se firma vyvíjející Morphea rozhodla k

úniku na síť Gnutella. První verze tohoto klienta na GnutellaNetu dopadla

velice bídně, vlastně se jednalo o vykradený zdrojový kód klienta Gnucleus, a

to bez vědomí skutečných autorů, navíc přeplněný reklamami a spywarem. Aplikace

byla těžkopádná, překypovala chybami a rychlost (či spíše pomalost) byla

zoufalá. Šlo ovšem o překlenutí přechodné doby, která trvala asi půl roku. Nyní

se tento populární a rozšířený klient objevil ve verzi 2.0 a musím uznat, že

dílo se autorům povedlo. Zčásti na tom má sice podíl i fakt, že síť Gnutella se

dost optimalizovala a zmodernizovala (rozšíření datového pásma pro samotný

přenos, vyhledávání podle meta tagů v souborech atd.), ale ani přínos Morphea

nemůžeme popřít. Aplikace je již téměř bez spywaru, obsahuje pouze prográmek na

stahování reklamních bannerů. Jedinou nevýhodou tohoto klienta je náročnost na

systémové prostředky a nutnost Java Runtime Library pro úspěšnou instalaci a

chod programu. Uvidíme, jak se nový Morpheus chytne mezi uživateli a jestli

dokáže navázat na svoji slavnou minulost. Každopádně společně s BearSharem jde

o nejlepší klient sítě Gnutella.





Síť FastTrack (http://www.fasttrack.nu)



Síť FastTrack je stejně jako Gnutella decentralizovanou peer-to-peer sítí, kde

servery pouze sledují aktivitu uživatelů a zabezpečují vyhledávání uživatelem

zadaných souborů. Jde o velice rychle se rozrůstající síť, kde se v současné

době sdílí nějaké 3 PB (petabyte = 1 000 TB (terabyte=1 000 GB)) dat. Na této

síti není problém najít téměř cokoliv, i když je zapotřebí mít se na pozoru

před falešnými soubory. To platí zejména při stahování softwaru, kdy kupříkladu

celý den stahujete dlouho očekávanou demoverzi nové hry a po ukončení downloadu

zjistíte, že jste si stáhli něco úplně jiného (ovšem s falešným názvem

souboru). Síť FastTrack je samozřejmě také trnem v oku RIAA a jiným

copyrightovým společnostem, včetně největších hudebních vydavatelství. Ta

nedávno přistoupila ke svérázné taktice, jak omezit efektivitu peer-to-peer

sítí, takže se občas setkáte se zmrzačenými mp3 soubory, což jsou hudební

skladby o stejné délce jako původní skladba, ale jde vlastně jen o 20sekundovou

smyčku, která se několikrát opakuje. Je zajímavé, že většina uživatelů se k

síti FastTrack dostala díky klientu Morpheus, který ovšem, jak je uvedeno výše,

před časem přesedlal na síť Gnutella. V současnosti je nejpoužívanějším

klientem KaZaa Media Desktop, a to nejen v síti FastTrack, ale ve všech

peer-to-peer sítích vůbec.





KaZaa Media Desktop (http://www.kazaa.com)



Tento klient převzal pomyslné žezlo po smrti Morphea a od té doby se množství

jeho uživatelů zvyšuje geometrickou řadou. Běžně je v jednu chvíli připojeno

okolo 2 000 000 uživatelů, sdílených je běžně okolo 3 000 000 souborů. Za

tohoto klienta je zodpovědná firma Sharman Networks, která formálně sídlí na

ostrově Vanuatu v Tichém oceánu, kde úspěšně odolává všem pokusům o zavlečení

do nekonečných soudních sporů. KaZaa Media Desktop nabízí optimalizované

vyhledávání souborů, takže v prvním kole vyhledávání prohledá nejdostupnější

uzly, a teprve poté začne prohledávat veškeré připojené počítače. Rychlost

downloadu není omezena ničím jiným než rychlostí vašeho připojení, je možné

stahovat soubory z několika umístění naráz, samozřejmostí je navázání na

přerušený download. Klient taktéž obsahuje integrovaný přehrávač, pomocí

kterého si můžete přehrát stahovaný audioči videosoubor. Jednou z nevýhod

klienta KaZaa bylo vždy množství reklamy a spywaru, který jednu dobu dokonce

využíval veškerý volný procesorový čas připojených uživatelů ke vzdáleným

výpočtům. Tomuto je v nejnovějších verzích naštěstí konec, uživatel se může

rozhodnout, jestli chce nainstalovat přidaný software. Jestliže nechce,

nainstaluje se pouze vlastní prográmek pro zobrazování a stahování reklamních

bannerů. Jediným omezením klienta KaZaa tak zůstává nabízení hudebních souborů

s maximální rychlostí 128 Kb/s, vyšší bitrate si KaZaa rezervovala pro hudební

soubory svých partnerských sítí, které nabízejí digitální hudbu oficiálně.





KaZaa Lite (např. http://www.kazaalite.nl)



Tento klient je osekanou pirátskou verzí původního KaZaa Media Desktopu. Je

zbavený veškeré reklamy a spywaru, a navíc odstraňuje i omezení týkající se

maximální rychlosti přenosu nalezených audiosouborů. Klient má taktéž znatelně

menší velikost zabírá pouze něco málo přes 1 MB (oproti plné verzi KaZaa Media

Desktop, který má necelé 4 MB) a práce s ním je znatelně rychlejší. Instalační

balík taktéž obsahuje sympatickou utilitku SpeedUp FastTrack Accelerator, jež

zefektivňuje vyhledávání a stahování souborů v síti FastTrack.





Direct Connect – král peer-to-peer sítí



(dawnload.net/p2p_software/p2p_ap­plications/dcplusplus.cfm)



Direct Connect je sítí i klientem zároveň. Tato síť byla vyvinuta a zprovozněna

firmou NeoModus a dle mého skromného názoru je tím nejlepším, co kdy v oblasti

peer-to-peer sítí existovalo. Dá se tu najít absolutně vše, ale zároveň zde

platí přísná pravidla. Jednotliví uživatelé jsou sdružováni do tzv. kanálů

neboli hubů, které mají svůj jedinečný název a většinou popis toho, co se v

nich dá nalézt. Většina hubů má též nějaký povinný limit sdílených souborů,

nejčastěji potřebujete 5, 10, 15 či 20 GB nasdílených dat, abyste se mohli k

danému hubu připojit a hledat. Instalací asi 3MB souboru a následným spuštěním

klienta se dostanete do sítě, pouze zvolíte svoji přezdívku, nasdílíte jedonu

či více složek a můžete se pustit do vyhledávání či stahování. Vyberete si hub,

do kterého se chcete připojit, po pravé straně uvidíte seznam všech

přihlášených uživatelů, přičemž dvojklikem na libovolné uživatelské jméno se

vám objeví jakýsi průzkumník, kde se můžete dle libosti hrabat v souborech

zpřístupněných vám daným uživatelem! Jak již bylo řečeno, Direct Conect nabízí

asi nejvíce sdílených dat a to logicky tím, že většina hubů vyžaduje minimální

sdílený limit, což je podle mne v zásadě jen dobře. Sháníš něco? Pak něco

nabídni, jinak nemáš šanci. Proti vtipálkům a lamerům, jež sdílejí nic

neznamenající či falešná data, jsou zde správci (či operátoři) jednotlivých

uzlů, kteří mají dostatek pravomocí takovéto povedené ptáčky vykopnout a

zároveň jim třeba na určitou dobu zakázat přístup. Dále je třeba zmínit, že

vlastní uzel si může vytvořit každý, kdo má rychlé připojení, potřebný software

je totiž k dispozici přímo v instalaci klienta.





Závěrečné shrnutí



Jak je vidět, nabídka různých peer-to-peer sítí se stále zvětšuje, stejně jako

počet uživatelů, kteří nějakou z nich používají. Z nich mnou popsané tři

rozhodně patří mezi největší a nejpoužívanější, přičemž za ideální kombinaci

považuji Direct Connect ve spojení s KaZaa Lite. Tyto aplikace vám umožní najít

na internetu cokoliv a stáhnout v přijatelném čase s veškerým komfortem, jako

je například navazování přerušeného downloadu, stahování z více lokací apod.

Navíc neobsahují žádný otravný spyware. Případné použití sítě Gnutella

ponechávám na vás, nenabízí nic extra, čím by zahanbila Direct Connect nebo

FastTrack. Zajímavou se zcela jistě stane, pokud se klientu Morpheus 2.0 podaří

obnovit uživatelskou základnu, kterou disponoval na FastTracku, pak by se zcela

jistě zvednul počet uživatelů Gnutelly a tím i množství sdílených souborů.

Ovšem to nám ukáže až čas.