Platforma Centrino

Centrino v sobě spojuje procesor Pentium M, čipovou sadu a bezdrátovou kartu
WiFi, které se dohromady vyznačují vysokým výkonem a velmi nízkou spotřebou.

Notebooky, které Centrino využívají, byly uvedeny na CeBITu taktéž a to

prakticky u všech výrobců včetně ODM (Original Design Manufacturer) producentů.

Je jisté, že v průběhu dubna a května se i na našem trhu objeví množství

přenosných počítačů, které budou Centrino obsahovat, a díky velmi zajímavé

cenové politice Intelu budou dosažitelné i běžným zákazníkům.



Centrino není určeno pro entry-level notebooky za nejnižší ceny, ale vyjma této

kategorie jím hodlá Intel nahradit všechny ostatní varianty Mobile Pentium 4-M.

Zajímavé je také srovnání ceny platformy s a bez příslušné WiFi karty, při

jejíž absenci se nemůže notebook označovat jako Centrino Technology. Vzhledem k

minimálnímu cenovému rozdílu pro výrobce lze očekávat, že prakticky každý

notebook s Pentiem M bude zároveň i Centrino kompatibilní.









Stmívá se nad CeBITem? – Cebit 2003



Tomáš Bučina



Každým rokem hned několik dní po ukončení velkých výstav nastává diskuse o

jejich smyslu a dalším směřování. CeBIT v tomto směru není výjimkou a některé

indicie skutečně ukazují, že zájem vystavovatelů o tuto dnes už největší

světovou akci poněkud ochabuje. I přesto jsme na stáncích našli dost inspirací

pro tento článek.



Na CeBITu jsou běžně k vidění zajímavé detaily a trendy, které se zřejmě

uplatní v budoucnosti. U řady z těchto směrů lze vypozorovat tříletý cyklus v

prvním roce se koncept představí veřejnosti na specializovaných výstavách a

několik výrobců produkuje pilotní zařízení. Druhý rok je ve znamení intenzivní

přípravy trhu na příchod nové technologie, marketing pracuje na plné obrátky,

objevuje se řada výrobků, výrazně se redukuje cena za ně požadovaná, dokončují

se případné úpravy standardů. A konečně třetí rok technologie zaplaví trh

výbornou cenou a velkým množstvím produktů, které jsou rámcově spolu

kompatibilní.





Sítě bez drátů



Přesně stejným způsobem můžeme zhodnotit i největší trendy, jako jsou

bezdrátová řešení. Zatímco Bluetooth, sloužící k vytváření malých osobných sítí

spojujících mobilní telefony, PDA, osobní počítače a příslušenství, je dnes v

průběhu 2. fáze, technologie WiFi se letos přesune do 3. stupně. V roce 2003 se

tedy dočkáme jednak uvedení několika důležitých standardů této bezdrátové

komunikační infrastruktury, a současně můžeme počítat s masivním nástupem

nových produktů na trh. Je jen otázkou času, kdy si podmaní i české zákazníky.



Právě na trendu „connected home“, o kterém se zmiňuje Lukáš Erben, je dobře

vidět, jak vypadá první stupeň je nemnoho skutečně prodávaných produktů, ale

všechny firmy v oboru dobře cítí tržní potenciál tohoto řešení a nechtějí jej

propást.



Již jednou zmíněné WiFi bylo na CeBITu zastoupeno velmi výrazně. Stačilo jen

projít mezi stánky a bylo možné nalézt hned několik sítí, kterými si

vystavující firmy pokryly své prostory a okolí. Jistěže jde o technicky

zaměřený veletrh, jenž ne zcela přesně ukazuje aktuální tržní situaci, ale

Wireless LAN je zcela jistě produkt, který letos a zejména v roce 2004 bude

dominujícím prvkem síťových řešení domácích uživatelů i firem.



S nástupem WiFi přípojných bodů (hotspotů) na veřejných místech spolu ve

spojení s GPRS technologií vyvstává problém, jak v internetu pracovat s

pohybujícími se klientskými počítači, kterým se mění IP adresa základní

identifikace počítače v internetu. O tomto problému se nemluví příliš nahlas,

ale například Toshiba už na něj našla lék. A z minulých let je jasné, že

vývojáři Toshiby velmi přesně odhadují budoucí trendy, takže se jistě časem

objeví další možná řešení této situace.





LCD si podmaňuje trh



S úžasem jsme sledovali loňské stánky výrobců monitorů, ale i jiných firem,

vybavené převážně LCD panely. Zatímco loni to bylo ještě víceméně pozlátko a

CRT monitory byly stále pevnou součástí nabídek producentů, pro letošní rok se

karta výrazně obrací. Drtivá většina firem dnes nabízí CRT pouze ve dvou

větvích entry level, tedy přesněji naprostý cenový, ale i kvalitativní lowend a

vedle toho profesionální klasické monitory, určené pro grafiky a další

uživatele, kteří si budou ochotni za „luxus“ CRT připlatit. Midrange je doménou

LCD, o tom není sporu. Dnešek, kdy jsou nejlevnější 15" LCD u nás k dispozici

hluboko pod 10 000 korunami i s DPH, je toho jednoznačným důkazem. Jestli si

letos chcete koupit nový monitor, moc přemýšlejte, zda už nejít právě do

plochého panelu!



Druhým zajímavým segmentem, který se dnes začíná dramaticky rozvíjet (podle

analytiků DispleaySearch v letošním roce odhadovaný meziroční nárůst o 182 %),

jsou LCD TV. Řada výrobců představila odpovídající produkty, které jednak svou

cenou deklasují technologicky příliš náročné plazmové obrazovky, a zároveň

nabízejí uživatelům mnohem větší komfort v užívání. Na zásadní vstup na trh

spotřební elektroniky si ještě LCD TV budou muset nejméně rok počkat, ale už

dnes je zřejmé, že zákazníci si v roce 2004 budou mít z čeho vybírat.



Opět u Toshiby byl k vidění prototyp displeje vyrobeného technologií OLED, o

které se už asi 4 roky tvrdí, že do dvou let nahradí LCD. Výsledek vypadá

opravdu skvěle, ale stále jde jen o malý displej na fiktivním prototypu

mobilního telefonu, takže… zase za rok.





Fenomén: Media PC



O konvergenci mezi spotřební elektronikou a IT jsme v uplynulém desetiletí

slyšeli už tolik pohádek, že většina z nás v něco podobného buď přestala věřit,

nebo jsme celou záležitost vyřešili prostým umístěním PC pro přehrávání MP3 či

DivX a DVD obsahu do obývacího pokoje.



Jenže zatímco dříve se o konvergenci mluvilo jako o pronikání IT technologií do

televizoru či obývacího pokoje (formou set-top boxu), letošní CeBit přinesl

zásadní obrat centrální jednotkou už není zoufale pomalý a neohrabaný set-top

box, ale upravené PC stylizované coby hi-fi komponenta, které zvládá vedle

zvuku a videa i rádio, pozemní analogové (či digitální) vysílání či příjem ze

satelitu. Výhody takového řešení jsou zejména v širokých možnostech a snadné

podpoře nových standardů a technologií (upgrade ovladačů či kodeků je otázkou

vteřin), nevýhody pak zejména v komplikovaném uživatelském rozhraní, náročné

konfiguraci a prozatím i vyšších pořizovacích nákladech.



Zatímco firmy, které se tradičně soustředí na spotřební elektroniku, jako je LG

či Phillips předváděly své vize komplexních domácích řešení (propojené

domácnosti Philipsu se věnujeme samostatně), výrobci PC komponent a barebone

systémů nabízeli zejména miniaturní PC formátu ITX či uATX mezi tradiční značky

v této oblasti patří Shuttle, produkty v této kategorii představil ale

například Soltek či Microstar, jenž vystavoval koncept „Media PC“, které

integruje RDS tuner či televizní kartu. VIA předváděla své řešení Media PC

postavené na platformě EDEN se softwarem eBios.



Windows XP Media Center Edition Někteří výrobci se problém uživatelského

rozhraní snaží řešit speciálními aplikacemi pracujícími pod běžným operačním

systémem či pomocí „Embedded“ verze WindowsXP, existuje ovšem i „univerzální“

řešení v podobně upravené verzi Windows XP „Media Center Edition“, která je od

konce minulého roku k dispozici v USA. Rozšíření Media Center Edition v

podstatě obsahuje jednoduché rozhraní pro ovládání funkcí jako je přehrávání

hudby, videa, prohlížení fotografií, nahrávání TV pořadů či timeshifting

(současné nahrávání a přehrávání jiné části stejného pořadu). K provozu XP

Media Center je ovšem nutné mít v PC televizní tuner, který je schopný kódovat

do formátu MPEG-2 bez spoluúčasti procesoru Media Center Edition se tak často

prodává jako balík obsahující jak software, tak i potřebný hardware (TV tuner a

dálkové ovládání).



Masovému rozšíření PC do obývacích pokojů stojí ovšem v Evropě v cestě velká

překážka: roztříštěnost trhu. XP Media Center totiž získává informace o

televizním programu z internetu zmapovat přitom v Evropě situaci okolo

poskytovatelů kabelové či pozemní televize a vytvořit celoevropský televizní

program, jehož segmenty by si uživatelé, podle svého bydliště, stahovali do

počítače (tak je tomu v USA) je prakticky nemožné. Existují navíc i technické

překážky zatímco v USA je například situace okolo obrazu s vysokým rozlišením

jasná a standardy HDTV jsou jednoznačně definovány, Evropa se doposud nebyla

schopna dohodnout jedinou společnou platformou je pravěký PAL se všemi

myslitelnými nedostatky. I když je možné pro zobrazení použít digitální

projektory, velkoformátová LCD či plasmové obrazovky, jedná se o velmi drahá

řešení (zejména ve srovnání s HDTV televizory, které jsou dostupné ve Spojených

státech).





Propojená domácnost



Dalším trendem, který úzce souvisí se splynutím spotřební elektroniky a IT, je

koncept tzv. „connected home“ představený na letošním CeBitu v různých

podobách. Propojená domácnost je založena na přenosu nejrůznějších informací

počínaje obrazem a zvukem (ve formátu streaming video či audio) a konče

komunikací mezi domácími spotřebiči pomocí technologií Wireless Lan. Centrem je

multimediální server (v podání Phillipsu se jednalo o speciální zařízení

stylizované do podoby hi-fi komponenty), který vedle pevného disku, na nějž

mohou být ukládány zvukové a obrazové nahrávky, obsahuje hardware pro kódování

MPEG-2 videa, které je následně streamováno přes bezdrátovou síť (a můžete je

tak zobrazit kdekoliv v domě či bytě). Přestože samotný server představuje

proprietární řešení, formáty streamovaného zvuku či videa jsou univerzální není

tedy problém sledovat je na notebooku, stolním PC, smart displeji či televizoru

vybaveném příslušným hardwarem, bez ohledu na značku. Server přitom může

teoreticky poskytovat několik streamů současně (pro každý videostream je ovšem

nutné osadit samostatný modul pro kompresi do MPEG-2). Zakomponování

technologií jako je DVD sice přináší jisté absurdity obraz z DVD je třeba,

kvůli šifrování CSS, nejprve převést do analogového formátu a poté opět

digitalizovat (to je typický příklad, kdy kódování obsahu a americká

legislativa DMCA, chránící systémy jako je CSS, brání technologickému rozvoji),

celkově se ale podle našeho názoru jedná o koncept s dobrými vyhlídkami. Je

velmi pravděpodobné, že v horizontu jednoho až dvou let se dočkáme komplexních

řešení postavených na filozofii propojené domácnosti ostatně už na letošním

CeBitu uvedl Philips první zařízení tohoto typu Philips Wireless Multimedia

Reciever, tedy zařízení, které se pomocí Wi-Fi spojí s vaším PC a umožňuje v

pohodlí vašeho obýváku přehrávat hudbu ve formátu MP3, videa MPEG-1 a DivX a

rovněž streamovaná média přímo z internetu na vaší hi-fi soupravě a televizoru.



Každopádně jsou pojmy jako „digitální domácnosti“ či „propojená domácnost“

realitou, která během několika let zaplaví trh. CeBIT v tomto směru ukázal, že

je zde jak vůle ze strany výrobců zejména spotřební elektroniky, tak i

neutuchající zájem zákazníků.









Zahlédli jsme na CeBITu – zajímavé výrobky letošního jara



Tomáš Bučina



CeBIT 2003 byl celkově na produktové novinky chudší, než v předchozích letech,

ale i tak se objevilo několik zásadních uvedení nových výrobků. Tím

nejdůležitějším je zřejmě platforma Centrino z dílny Intelu, které se věnujeme

v samostatném článku.





Procesory a čipsety



AMD svým už mnohokrát propíraným odložením uvedení 64bitových procesorů řady

Hammer (Athlon 64 a Opteron), dostalo do velmi svízelné situace výrobce

základních desek. Ti totiž počítali s premiérou Athlonu 64 už na CeBITu a měli

připraveny i příslušné platformy. Stala se tak velmi kuriózní situace, kdy na

stáncích mnoha firem byly vidět motherboardy, které se budou prodávat až za půl

roku. Bez jakéhokoliv tajnůstkaření, zcela otevřeně. Samotní výrobci nechtěli

oficiálně tento stav komentovat, ale z jejich prohlášení bylo zřejmé, že jak

investice do vývoje, tak zcela zbytečná produkce a vyvázání výrobních

prostředků i peněz na marketing jsou pro ně velmi bolestivé.



AMD se týkal také další detail, a to, zda zanedlouho uvedený Opteron bude k

dispozici také pro koncové uživatele, anebo z něj budou pouze velké firmy

stavět servery a pracovní stanice. Přítomnost základních desek značky MSI ale

naznačuje, že by se tyto čipy mohly tu a tam objevit i v retailu. Samozřejmě s

cenou kolem několika desítek tisíc korun.



Příjemným soustem pro lovce zajímavostí, byly tu a tam objevivší se základní

desky s doposud neuvedenými čipovými sadami kódově značenými Intel Springdale a

Intel Canterwood, které budou nástupci i7205 (Granite Bay) pro vysoce výkonné

počítače s dvoukanálovou paměťovou sběrnicí.





Útok na cenu



Hezkým příkladem jak mohou výrobci reagovat na problémy s prodejem, je masivní

uvádění nových PDA produktů s překvapivými cenami. Tím, jak se implementace

jednotlivých zařízení příliš neliší a do značné míry zjednodušuje, rozšiřuje se

počet výrobců, kteří PDA nabízejí. Etablovaní producenti naopak přicházejí s

odlehčenými a lacinějšími verzemi svých stávajících produktů, a tak na trhu

můžeme najít například Axim A5 od Dellu, Toshibu e350, Asus MyPal, či HP iPaq

H1910. Nové produkty nabízejí také pro koncové uživatele nepříliš známé značky,

jež ale mají významné slovo na ODM/OEM trhu, jako třeba tchajwanský Mitac.



A konečně ani Palm nezůstává pozadu a po příjemném snížení ceny high-endového

Tungstenu T, kterým si ale spíš udělal prostor pro nový model Tungsten C

vybavený i WiFi rozhraním, uvedl barevnou a výkonnou variantu entry-level PDA

Zire 71. A platformě postavené na Palm OS zůstává věrné i Sony se svými

ekonomickými modely Clié SJ22 a SJ33.



Také Bluetooth se úspěšně rozšiřuje mezi východoasijské výrobce a v jejich

nabídkách lze nalézt velkou spoustu drobotiny s využitím tohoto rozhraní. Jsou

to jednak USB dongly, které vůbec Bluetooth poskytují, a pak také další

periferie, například modemy, handsfree k mobilům a podobně.



Letošní rok bude rokem zapisovatelných a přepisovatelných DVD, to je jasné všem

výrobcům. Na CeBITu jsme ale našli také velmi příjemně cenově posazená DVD

média, balená na „spindlech“ pro zachování dobré ceny. Jestli se předpovědi a

sliby zainteresovaných firem potvrdí, můžeme se letos těšit na to, že různé

typy DVD médií budou stát jen zhruba 2× tolik, než kolik stojí odpovídající

CD-R(W) disky.



Ona i situace s DVD zapisovačkami je, dá se říci, poměrně trapná. Doposud není

jasné, jaký systém zápisu bude standardem, zda DVD+ preferované DVD + RW

Alliancí nebo DVD-, za kterým stojí DVD Forum, a tak si výrobci poradili po

svém. Po Sony nabízí DVD vypalovačku s podporou jak DVD+, tak DVD–formátů LG,

a svůj vzorek předvedlo i MSI. Problém je ale s cenou, protože souhra obou

standardů v jednom produktu není zcela bez komplikací a implementace něco

stojí. Výrobci už letos potřebovali mít jisto a zaplavit trh novými produkty se

skvělými cenami, což je současnou situací poněkud komplikováno.





Flash a foto



Skutečné novinky uvedli výrobci flash produktů, tedy zejména SanDisk. Ten spolu

s Toshibou, Matsushitou a dalšími firmami, stojícími v konsorciu SecureDigital,

představil nový formát SD karty nazvaný MiniSD. Jde o doposud nejmenší

flashovou kartu na trhu, jejímž cílovým trhem jsou mobilní telefony. Vzhledem k

tomu, že je pinově kompabilní se stávajícím SD rozhraním a opravdu maličká,

existuje dokonce SD redukce, do které se MiniSD karta vloží, a je tak možné ji

používat v SD kompatibilních zařízeních.



Dalšími novinkami z dílny SanDisku jsou nové vysokokapacitní SD karty

(maximálně 1 GB), CF typu I (2 GB) a CF typu II (4 GB). Je ale pravdou, že s

komerční dostupností těchto modelů to nebude zdaleka tak horké a ještě si na ni

nějakou dobu počkáme. Pro zařízení, která mají k dispozici pouze jeden SDIO,

resp. CFIO slot (zejména PDA), nabídne SanDisk zanedlouho kombinované karty

slučující v sobě paměťovou kapacitu až 128 MB spolu s WiFi připojením. Jejich

ceny zatím nebudou příliš lidové, ale je to určitě vývoj správným směrem. A

konečně pokud máte doma digitální fotoaparát a chcete si snímky prohlížet na

televizní obrazovce, kde vypadají opravdu dobře, můžete sáhnout po jednom z

mnoha „picture viewerů“. SanDisk předvedl Digital Photo Viewer s dálkovým

ovládáním, který podporuje prakticky všechny typy paměťových karet na trhu.



Také mezi digitálními fotoaparáty se objevila řada nových produktů. Nechyběl

Canon s modely IXUS 400 (4MP stylový kovový fotoaparát s 3násobným optickým

zoomem) a EOS 10D, který je velmi zajímavě cenově posazeným profesionálním

přístrojem se skvělým výkonem. Olympus prozradil mnohem více o svém Systému

4/3, jenž by se měl stát standardem pro digitální zrcadlovky, Minolta ukázala

například Dimage F200, zajímavého zástupce střední třídy fotoaparátů.



Velký rozmach zažívali také výrobci laciných 2–3 megapixelových fotoaparátů

silně plastového vzhledu, o jejichž úspěchu na trhu nelze pochybovat řada

zákazníků se bude rozhodovat právě podle ceny, za kterou si nástupce svých

dosluhujících kompaktů klasické koncepce pořídí.