Počítač jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - III

Informace, snad již od vynálezu knihtisku, se rozšiřují

nejčastěji v¦tištěné podobě. Gramotný člověk se pomocí tištěných

knih vzdělává, prostřednictvím opakovaně vydávaných tiskovin,

kterým dnes říkáme noviny a časopisy, se informuje, baví, učí se

a hledá poučení. Tištěná podoba jakékoliv informace byla

donedávna pro těžce zrakově postiženého člověka zcela

nedostupná . Nevidomý byl odkázán na pomoc druhého člověka, který

mu byl ochoten tištěný text přečíst. Závislost na pomoci druhých

je asi jedním z¦nejtíživějších důsledků těžkého zdravotního

postižení vůbec . Touha po svobodě a nezávislosti je od nepaměti

vlastní všem lidem, a nezáleží na tom, jestli forma závislostí

je nějaký druh útlaku nebo neschopnost běžnými prostředky něco

sám udělat. Zcela se zbavit závislosti nebo ji alespoň zmírnit

je jednou z¦největších snah nevidomých. S¦objevem digitálního

záznamu informací konečně začala svítat naděje i těmto lidem.



O tom vypovídá i náš seriál. Víme již, že těžce zrakově

postižení potřebují počítač, který je pro ně speciálně upraven.

Úprava spočívá nejčastěji v¦instalaci zvětšovacího softwaru pro

těžce slabozraké, nebo v¦instalaci hlasového výstupu pro

nevidomé. Osobní počítač je dále pro těžce zrakově postiženého

klienta vybavován dalšími komponenty, které z¦počítače dělají

kompenzační pomůcku s¦mnoha funkcemi.



Již v¦prvním dílu jsem zdůraznila, že pro těžce zrakově postižené

je prioritním cílem zpracování textu. Ať už máme na mysli

rozpoznání tištěného textu, tvorbu vlastních textů nebo

získávání již vytvořených textů v¦digitální podobě. Práce s

textem zůstane pro nevidomého jednou z klíčových.



Nevidomí a slabozrací jsou dnes pomocí skeneru a příslušných

programů schopni si sami přečíst tištěnou informaci. Těžce

slabozrací klienti mohou nyní používat dva kvalitní programy pro

zpracování tištěné předlohy pomoci skeneru: Magna¦Vista a Scas .

Byly vytvořeny v¦České republice. Velikost skeneru uživatele

omezuje na použití formátu maximálně A4. Obvykle je to

dostačující. Předloha, snímána jako obrázek, je uložena do

paměti (OCR), tento obrázek s¦textem nebo i s¦fotografií,

schématem, grafem, je možné zvětšit do potřebné velikosti a

barevně přizpůsobit. Další funkce těchto programů :



- přepínat mezi režimem foto a text



- nadbytečné okraje textu oříznout



- nastavit plynulý pohyb po nasnímané předloze.



Tuto funkci zejména ocení ti, kteří potřebují číst text nebo

noty. Díky možnému nastavení vysokého kontrastu na obrazovce

někteří klienti poprvé „viděli“ zřetelně noty nebo text

vytištěný na zažloutlých skriptech. Program Scas poskytuje navíc

možnost uchování naskenovaného textu.



Podobné starší pomůcky – kamerové lupy – neposkytovaly zdaleka

takový komfort jako počítačové lupy. Snímání obrazu bylo řešeno

pomocí kamery, upevněné nad plochou, kam se umisťovaly knihy

nebo listy, či ručním vedením kamery po objektu.



Nevidomí lidé používají ke čtení tištěných předloh také skener,

a vytištěný text musí být rozpoznán (převeden do digitální

podoby) a přečten hlasovým výstupem. K¦tomuto účelu je u nás

používán program Recognita . Ve verzi 2.0 pro MS-DOS existuje

upravená verze Recognita Auge pro nevidomé, dnes je nahrazována

verzí 3.0 a jmenuje se Recognita R3. Kvalita rozpoznávání textu

však zaleží na mnoha vlastnostech tisku :



- na kvalitě tisku předlohy



- na rozložení textu (řádky nebo sloupečky)



- na rozmanitosti typů a velikosti písma



- na barevnosti tisku.



Před několika lety k¦nám byla z¦Austrálie rovněž dovezena pomůcka

- čtecí zařízení pro nevidomé Sunrise ( stejný výrobce jako u

Eureky a Arie – zaměřuje se na výrobu speciálních pomůcek na

bázi osobních počítačů – pozn. autora ). Jednalo se v¦podstatě o

zařízení podobné skeneru, ale přístroj měl v¦sobě procesor, který

řídil přečtení nasnímané předlohy, její uložení do paměti, z¦níž

bylo možné kopírovat digitální podobu textu na diskety. Přístroj

měl obdobný „hlas“ jako Eureka, ale pro svou cenovou

nedostupnost se u nás příliš nerozšířil.



Chybovost rozpoznávacích programů vedla nejprve ke snaze

opravovat zdigitalizované texty, zejména učebnice. Kdo to někdy

zkusil, ví, že to je úmorná a jednotvárná práce, která je určena

pro vidoucího člověka, schopného kontroly z¦předlohy. Posléze se

naše úsilí začalo zaměřovat na získávání již digitální podoby

textů, kterou jen upravíme a zkonvertujeme do požadované podoby

holého textu (ASCII soubor). Naše knihovna digitalizovaných

textů obsahuje stovky titulů a souborů, jež se podařilo převést

do digitální podoby, anebo přímo získat od nakladatele.



Uchování těchto textů a jejich dostupnost prostřednictvím

modemové centrály BBS BraillNet, a dnes i prostřednictvím služby

FTP na našem internetovém serveru ( ftp://ftp.braillnet.cz ), je

jednou ze služeb našim klientům. Podrobněji se k¦této

problematice vrátím v¦dalším, již posledním dílu seriálu o tom,

jak s¦počítačem pracují těžce zrakově postižení.



Nezbytnou součástí kompenzační pomůcky – počítače je textový

procesor. Slabozrací klienti díky zvětšovacímu softwaru mohou

pracovat s¦libovolným textovým procesorem. Nevidomí klienti jsou

odkázaní na to, který z¦textových procesorů bude zpřístupněn

hlasovým programem – promluva položek menu a funkcí programu,

dialogových oken, ale také hlasová odezva základní práce

s¦textem. Hlasový výstup :



- musí reagovat na každý nově zapsaný znak – odezva klávesnice



- musí umět vyslovit již zapsaný text – písmeno, slovo, případně

větu, řádek a odstavec



- pohyb po textu, po položkách menu nebo dialogového okna musí

být přiměřeně rychlý (tzv. „náhlá smrt“ právě promlouvaného

textu při dalším pohybu po textu, položce menu).



Z¦textových procesorů, které jsou v¦prostředí MS-DOS zpřístupněny

pro práci nevidomého, uvádím velmi používaný Word Perfect 5.1

(zpřístupněn programem KUK), v¦němž jsou někteří nevidomí klienti

schopni zapsat vskutku profesionální dokument. Vznikl i

speciální textový editor EDA, jež svou jednoduchostí ovládání

oslovil určitou skupinu nevidomých uživatelů.



V¦prostředí Windows jsou zpřístupněny hlasovým výstupem textové

procesory WinText602 (programem WinTalker) a MS-Word verze 6.0

(programem CS-Voice v¦programové nadstavbě zvané OKO/Win).

Připravuje se k¦zpřístupnění hlasem další verze MS-Wordu a AmiPro.



Kromě zpřístupnění tištěných textů, textových procesorů pro

tvorbu vlastních dokumentů, zrakově postižení využívají :



- modemů a komunikačních programů (např. Telix): BBS, Internet –

získání informací, textů: telefonní seznam, jízdní řády,

programy televize, kin, divadel, atd.



- programů typu NC, M602, archivační programy (Arj, Zip),

konverzní programy



- pokročilí uživatelé: programování (TurboPascal), databáze,

tabulkové procesory (QuatroPro)



- speciální programové balíky pro zpracování běžných denních

informací (hodiny, kalendář, diář, zápisník, kalkulačka atd.) –

DVOJKLEP, OKO/Win.



Nejvíce nevidomým chybí zpřístupnění slovníků, encyklopedií,

výukových programů, dnes obvykle dodávaných jako multimediální

programy na CD discích.



Pro těžce zrakově postižené děti mladšího i staršího školního

věku chybí programové vybavení vůbec. Neexistují programy, které

by hrou seznámily nevidomé dítě s počítačem tak, aby je

připravily na používání osobního počítače.



Nevidomí a těžce slabozrací klienti mohou požádat až o 100%

příspěvek z¦fondu sociálních dávek na náročnou kompenzační

pomůcku (osobní počítač): digitální čtecí zařízení, digitální

zvětšovací lupa, elektronický zápisník. Mohou také získat

příspěvek na spoustu dalších užitečných doplňků, které významným

způsobem rozšiřují možnosti kompenzační pomůcky – tiskárny,

modemy, nové programy pro zpřístupnění práce s¦počítačem.



Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých rovněž pamatuje

na základní zaškolení s¦těmito počítačovými pomůckami, neboť

s¦nutností speciální výbavy počítače není možné, aby nevidomý

navštěvoval běžný kurz. Pořádáme nejen začátečnické kurzy, ale i

kurzy pro pokročilé. Výjimečnost a specifičnost vzdělávání

nevidomých a těžce slabozrakých vyžaduje individuální přístup a

je nutné počítat s¦delším časovým rozpětím kurzů, než je obvykle

nutné u těch¦běžných.



Zatímco v¦dávné historii slepeckého hnutí bychom našli nejvíce

kapitoly o snaze zrovnoprávnění nevidomých lidí, o boji za právo

na vzdělání ( nevidomí byli v¦minulosti považování za

nevzdělavatelné – poznámka autora ), v¦dnešní době zrakově

postižení lidé bojují za větší nezávislost, za lepší postavení

ve společnosti a za možnost uplatnění v¦oborech, které jim

donedávna byly zapovězeny.



RNDr. Hana Bubeníčková



vedoucí Metodického centra informatiky SONS ČR



e-mail :

bubenickova@braillnet.cz