Počítače do kapsy

Tradiční kapesní počítače neboli PDA to na dnešním trhu nemají lehké. Z jedné
strany na ně útočí stále dokonalejší a chytřejší telefony, z druhé miniaturní

notebooky a tablet PC. Výrobci PDA se ale rozhodně nevzdávají a nabízejí čím

dál lepší modely s vyšším výkonem a rozsáhlejší funkční výbavou. Ostatně

posuďte sami.



K čemu se vlastně kapesní počítač hodí? Původní účel prozrazuje samotná zkratka

PDA, tedy Personal Digital Assistant. Nejprve šlo o náhradu digitálních diářů,

tolik oblíbených počátkem 90. let. První modely neměly o tolik větší výkon a

lišily se prakticky jen lepším displejem, velmi záhy ale přibyla řada

užitečných a do té doby nevídaných funkcí. Majitelé PDA mohli najednou v

kavárně nebo při cestě do práce stahovat e-maily, psát zprávy nebo například

číst elektronické knihy. Jak přibývalo funkcí, zvyšoval se i výkon modelů,

barevné displeje vytlačily své černobílé předchůdce, rozšiřovaly se také

komunikační schopnosti přístrojů.

Dnes je PDA nezbytnou pomůckou mnoha manažerů, kromě toho jde ale o výborný

zdroj multimediální zábavy. Moderní modely umožňují číst, editovat či vytvářet

kancelářské dokumenty nebo databáze, nabízejí nejrůznější způsoby připojení k

internetu a k dokonalosti dovedené nástroje pro správu času a kontaktů. Zároveň

ovšem fungují jako vynikající prohlížeče digitálních fotografií, přehrávače

hudby nebo videozáznamů a také jako výkonná herní zařízení. Hitem poslední doby

jsou pak speciální funkce – kapesní počítač nyní může sloužit jako přijímač GPS

nebo jednoduchý digitální fotoaparát. PDA vyšší třídy tak spolehlivě nahradí

několik přístrojů najednou.

Samozřejmostí je snadná a rychlá synchronizace se stolním počítačem – některé

aplikace (programy pro organizaci času, adresáře, kancelářské dokumenty apod.)

lze editovat jak v PC, tak v PDA. Například celou databázi kontaktů z MS

Outlooku dostanete do PDA jediným stiskem tlačítka. PC zároveň slouží jako

záložní médium pro uložení dat z PDA v případě, že by o ně uživatel nějakým

způsobem přišel (podobně jako u PC mají data často větší hodnotu než celé

zařízení a z PC je lze obnovit nejen při smazání RAM, ale třeba i v případě

krádeže PDA).

V posledních letech přebírají řadu funkcí PDA tzv. chytré mobilní telefony a

někteří uživatelé proto tvrdí, že éra klasických kapesních počítačů končí a

budoucnost patří právě telefonům s velkou funkční výbavou. Ačkoli je telefon s

funkcemi PDA jistě pro spoustu zájemců ideální, dovolím si oponovat. Předně

telefon málokdy nahradí opravdu dobrý kapesní počítač se vším všudy – telefony

mají třeba menší displeje, což může vadit například při sledování filmů, ale

třeba i při práci s tabulkami či databázemi. A za druhé dávají mnozí uživatelé

přednost malému telefonu, který s sebou mohou nosit všude třeba v kapsičce u

košile, a samostatnému PDA, jež si na cesty berou jen v případě potřeby.



PDA zblízka

Současný trh nabízí mnoho značek a typů PDA, které si vzájemně konkurují,

přitom však mají spoustu společných znaků. To je patrné už na první pohled –

různé modely si jsou v základních rysech velmi podobné. Všem vévodí velký

barevný displej, okolo něj se nachází několik tlačítek umožňujících přístup k

základním funkcím. Dis-plej je základním ovládacím prvkem přístroje. Je

dotykový, ovládá se pomocí stylusu neboli speciálního pera. Pokud není model

vybaven klávesnicí, slouží displej také ke vkládání znaků při psaní či editaci

textů. Přístroje dokážou rozpoznávat psané znaky podobné běžnému písmu, jinou

variantou je zobrazení softwarové klávesnice. Hardwarová tlačítka mají pak

spíše pomocnou funkci, slouží k přístupu k nejčastěji používaným aplikacím nebo

k pohybu v menu, velmi často se používají při hraní her.

Výkon PDA závisí tak jako u každého počítače především na procesoru. Ještě před

třemi lety se i v lepších modelech běžně používaly procesory s taktovací

frekvencí 30–60 MHz, dnešní špičkové typy vyžadují ovšem až desetinásobek této

hodnoty. To souvisí především s rozvojem multimediálních aplikací.

Neméně klíčovým parametrem každého PDA je paměť. Kapesní počítače obecně nejsou

vybaveny pevnými disky, data se ukládají do paměti dvou typů – RAM a flash ROM.

K instalaci aplikací slouží zejména první z nich, k ukládání uživatelských dat

se hodí oba typy, pokud to zařízení umožňuje.

Základní paměť lze rozšířit pomocí paměťové karty. Používají se stejné typy

jako v digitálních fotoaparátech, přehrávačích a dalších přístrojích,

nejrozšířenější je formát SD/MMC. Lepší modely nabízejí sloty dva, na jednu

kartu lze pak ukládat data a druhá může rozšířit funkce přístroje (ve formě

karty lze koupit například fotoaparát, GPS přijímač apod.).

O významu displeje už řeč byla. Dnes se bez výjimky používají TFT modely s

minimálně 65 tisíci barvami, důležité je především rozlišení. Špičkové

přístroje v současné době podporují rozlišení 640 × 480 bodů neboli VGA.

Velmi důležitá je i konektivita přístroje, tedy schopnost jeho připojení k

jiným zařízením. K PC lze všechny modely připojit pomocí USB kabelu či kolébky,

rozdíl je především v bezdrátové výbavě. Všechna současná PDA jsou vybavena

infračervenými porty, kromě nejlevnějších modelů nechybí ani Bluetooth. Lepší

přístroje nabízejí i Wi-Fi porty, s nimiž se lze například připojit k internetu

i bez mobilního telefonu.



Operační systémy

Dnešnímu světu PDA vládnou zejména dva operační systémy – Windows Mobile a

PalmOS. První pochází z dílny Microsoftu, jeho největší výhodou je ovládání

podobné stolním Windows a bezproblémová podpora řady PC formátů. Windows Mobile

umožňují multitasking, více programů může tedy běžet současně a uživatel mezi

nimi přepíná podobně jako na PC. (Popravdě řečeno jde o trochu ošidnou výhodu –

programy se totiž při opuštění nevypínají automaticky, člověk na ně často

zapomene a nechává je nechtěně spuštěné, což výrazně zpomaluje chod systému.)

Modely s Windows Mobile se vzhledem k lepší spolupráci s firemními servery lépe

hodí pro použití ve větších podnicích, zpravidla nabízejí i lepší konektivitu

(Wi-Fi se stává standardem). Také VGA rozlišení displeje zatím nabízejí pouze

přístroje s Windows Mobile. Nevýhodou jsou především mnohem vyšší nároky na

procesor a paměť a jistá těžkopádnost celého systému.

Konkurenční PalmOS je jednodušší a méně náročný na hardware – kde Windows

Mobile potřebují 600 MHz a 128 MB RAM, vystačí

PalmOS bohatě s polovinou. Aplikace v tomto systému bývají rychlejší, velkou

výhodou jsou propracovanější a uživatelsky příjemnější systémy organizace času

a kontaktů (PIM – z anglického Personal Information Management, správa osobních

informací), databáze a základní kancelářské aplikace. Donedávna vedly přístroje

s PalmOS i v rozlišení displejů, tento náskok však nástup nových modelů Windows

Mobile s VGA zlikvidoval. Nevýhodou je absence multitaskingu, najednou tedy

nelze spustit více programů (výjimkou je přehrávání hudby, které může běžet na

pozadí jiné aplikace). Problém může být i s horší kompatibilitou s PC formáty,

zejména multimediální soubory je často třeba konvertovat (poslední verze

systému je ale značným zlepšením). Také Wi-Fi je zatím k dispozici pouze ve

formě modulu na kartě SD. Kromě dvou základních systémů existují i alternativy

- čas od času lze narazit na model se systémem EPOC (nyní Symbian, známý z

chytrých telefonů) nebo Linux, kterému se na PDA prorokuje slibná budoucnost.



Software

Nejdůležitější software, bez kterého se PDA neobejde, najdeme vždy v základním

balení. Přímo v paměti je nainstalován samotný operační systém, program pro

synchronizaci s PC a systémy PIM pro správu kontaktů a organizaci času, tedy

diář, adresář, úkolovník a poznámkový blok. V systému Windows Mobile je

základní PIM aplikací „kapesní“ verze programu Microsoft Outlook, která se od

stolní verze v hlavních funkcích neliší. Pro synchronizaci je však na PC

zapotřebí MS Outlook nainstalovat též, oblíbený Outlook Express nestačí.

Na platformě PalmOS je možností o něco více. Samotný PIM systém má dvě části –

jedna se instaluje do PC, druhá do PDA. Desktopovou část ale není třeba

používat, místo ní lze PDA synchronizovat jak s MS Outlookem, tak i s

konkurenčním programem Lotus Notes. Samotný diář a adresář v PDA jsou v systému

PalmOS řešené o něco lépe, nabízejí lepší vzájemnou provázanost, možnost

barevně odlišit kategorie jednotlivých událostí, přidat k záznamu v adresáři

fotografii apod.

Do základní programové výbavy patří i nejdůležitější kancelářské aplikace. U

Windows Mobile je opět situace jednodušší – mezi programy najdeme aplikace s

povědomými názvy Pocket Excel a Pocket Word, tedy kapesní verze

nejdůležitějších součástí sady Microsoft Office. Jejich ovládání zvládne každý,

kdo běžně pracuje s obdobnými programy v PC, k dokonalosti mají ale hodně

daleko – to platí zejména pro Pocket Word, v němž je písmo i při nejmenším

zobrazení na moderních VGA displejích příliš velké a text tak není příliš

přehledný. Práci s kapesním Excelem zásadně usnadnila poslední verze operačního

systému s označením Windows Mobile 2003 Second Edition, umožňující otočit

zobrazení displeje PDA na šířku. Tabulka tak dokáže zobrazit více sloupců než

řádků, což má často velký význam.

V základní výbavě modelů s PalmOS zpravidla najdeme aplikaci nazvanou Documents

ToGo, která plní podobné funkce jako kapesní Word a Excel. Ovládání se od

stolních programů z dílny Microsoftu nepatrně liší, v PDA se zato s programy

pracuje mnohem lépe než se základní sadou Windows Mobile. Výrobci program

pravidelně aktualizují a vylepšují, problém ale je, že za přechod na novou

verzi je většinou zapotřebí zaplatit. Dříve aplikace převáděla dokumenty do

vlastního formátu, dnes zvládá i „nativní“ verze DOC a XLS.

Můžeme zobecnit, že kapesní varianty kancelářských programů pochopitelně

nenabízejí všechny funkce verzí pro PC. Pro běžné použití (editace a

formátování textu, kontrola pravopisu, resp. základní zobrazení, výpočty a

vzorce v tabulkách) jsou ovšem plně vyhovující. Na složitější operace typu

pokročilých vzorců ale verze pro PDA nestačí.

Důležitou vlastností každého přístroje je podpora české diakritiky a češtiny

vůbec. K dobrým zvykům prodejců v ČR patří přidat k základnímu balení tzv.

lokalizaci neboli počeštění celého prostředí. U Windows Mobile se lokalizace

týká celého systému, v PalmOS má uživatel možnost výběru ze dvou variant. Tzv.

velká lokalizace znamená podobně jako u Windows Mobile převod celého systému do

češtiny včetně menu, názvů základních aplikací apod. Kromě toho ale lze zvolit

i lokalizaci malou, kdy se prostředí nepřevádí, systém ale dokáže korektně

zobrazit českou diakritiku a umožňuje znaky s diakritikou i zadávat při psaní.

Pokud uživatel zvolí některou z variant a pak zjistí, že mu nevyhovuje, může ji

jednoduše odinstalovat. Českou diakritiku podporuje v kombinaci s lokalizací

PiLoc dokonce i poslední verze kancelářské sady DocumentsToGo.

K základnímu softwaru patří také multimediální výbava. Přístroje s Windows

Mobile využívají přehrávač Windows Media Player, který pracuje s hudbou ve

formátu MP3 a WMA a videozáznamy typu WMV. Pro přehrávání jiných formátů,

například oblíbeného MPEG4, je zapotřebí nainstalovat zvláštní software. PalmOS

si s multimédii dříve příliš rady nevěděl, poslední verze systému ale formát

MPEG4 běžně zvládají, pro MP3 to platí už déle. Podpora obrazových souborů JPEG

a BMP je u obou systémů samozřejmostí.

Komu nevyhovují programy v základním balení, má spoustu jiných možností – na

internetu lze najít tisíce nejrůznějších programů v mnoha tematických

skupinách. Mnohé z nich jsou ke stažení zdarma, za jiné se platí (typická cena

složitějšího programu je zhruba 15–30 USD). K dispozici jsou jak náhrady

základních aplikací (za zmínku určitě stojí třeba vynikající pokročilé diáře a

adresáře pro PalmOS), tak spousta dalšího softwaru – nejrůznější grafické

editory, slovníky a encyklopedie, databázové programy, spousta her apod.

Uživatel je omezen jen nároky na hardware a prostorem v paměti. Musí ale

počítat s tím, že drtivá většina programů komunikuje pouze v angličtině.



Způsob testování

Všechny testované modely nejprve prošly hard-resetem neboli vymazáním veškerých

dat. Na začátku testu se proto nacházely v základním továrním nastavení.

Ihned po hard-resetu, tedy s čistou pamětí, prošly všechny přístroje testem

výkonu na benchmarku. PDA s operačním systémem Windows Mobile jsme testovali

pomocí utility SPB Benchmark, modely s PalmOS pak pomocí aplikace Palm

Benchmark 1.0. Vybrané výsledky měření jsou obsaženy v souhrnné tabulce

specifikací. Testovací balíček souborů obsahoval textový dokument (původně MS

Word) velikosti

347 KB ve formátu DOC, tabulku MS Excel s výpočty, vzorci a barevnými poli o

velikosti 67 KB, pět barevných fotografií ve formátu JPEG různé velikosti od 21

KB po 2,8 MB, několik hudebních nahrávek ve formátu MP3 se vzorkovací frekvencí

128 kb/s a dvě videonahrávky ve formátu WMV a JPG, obě s rozlišením 352 × 288

bodů. Na přístrojích s operačním systémem Windows Mobile jsme kromě toho

zkoušeli hrát hry Age of Empires a Worms, na modelech se systémem PalmOS je

nahradily hry Dragon Bane II a Bejeweled. Spojení přes infračervený port jsme

zkoušeli navzájem mezi jednotlivými modely. Přes Bluetooth jsme přístroje

připojili k mobilnímu telefonu Siemens S65, notebooku Gericom Hummer s USB

Bluetooth zařízením iTec a opět k jiným modelům v testu. Pokud bylo PDA

vybaveno anténou pro příjem Wi-Fi signálu, zkoušeli jsme připojení k internetu

v síti CZfree.net. Kvalita signálu byla však velmi kolísavá vinou nestability

sítě a výsledky tak nebylo možné objektivně hodnotit, proto jsme se v testu

omezili jen na konstatování podpory Wi-Fi.

S přístroji vybavenými fotoaparátem jsme pořídili sérii vzorových snímků v

různých podmínkách v exteriéru i interiéru. Testovali jsme portrét, záběr

krajiny a zátiší vždy v nejvyšším rozlišení a s různými fotografickými

možnostmi, pokud byly k dispozici. Stejným způsobem probíhalo i testování

videozáznamů.





Acer n35

Acer n35 je zajímavý pokus o PDA se základní až spartánskou funkční výbavou a

jednou velmi podstatnou speciální funkcí – totiž přijímačem GPS. Model s

procesorem o frekvenci 266 MHz a celkovým objemem paměti jen 54 MB opravdu

nabízí pouze to nejnutnější, bez čeho se dnešní PDA neobejde. Na první pohled

přitom nevypadá špatně, šedočerný design se docela vydařil, vyklápěcí GPS

anténa nejenže neruší celkový dojem, ale dokonce vypadá poměrně elegantně. Také

ovládání je vcelku příjemné, dobrou práci odvádí především rolovací tlačítko

vlevo nahoře. Nicméně při bližším ohledání se výtkám nevyhneme – vzhledem k

pomalému procesoru se Acer například příliš nehodí pro multimediální účely,

běžný videozáznam ve formátu VMF je zjevně nad jeho síly a výsledkem je trhaný

přerušovaný obraz. Nepříliš dobrý dojem navíc podtrhuje displej s nízkým

rozlišením 320 × 240 bodů, poněkud vybledlými barvami a rastrem, který sice

není tak hrubý jako u konkurenčního levného modelu Loox 410, ale do hladké

podoby takových iPaqů má daleko. Další nepříjemnou vlastností je příliš tvrdě

nastavená dotyková vrstva displeje, při ovládání je nutno používat stylus s

mnohem větší silou než u ostatních modelů. Se světem se Acer umí spojit pouze

prostřednictvím infračerveného portu, Bluetooth nebo dokonce Wi-Fi bychom

hledali marně. Naopak docela dobrou práci odvádí n35 jako GPS jednotka – signál

chytá prakticky okamžitě a se spolehlivostí nebyly v testu problémy. V základní

výbavě najdeme mimo jiné držák a dobíječku do auta a také výborný mapový

program Pocket KIM, celé zařízení tedy patrně udělá větší radost milovníkům

levných GPS než pravověrným ctitelům PDA. Problém je ale s baterií – akumulátor

s kapacitou 1000 mAh vydrží přijímat signál jen pár hodin, mimo automobil si

GPS příliš neužijeme.



Asus MyPal 716

Tento model je na trhu déle než rok a na designu se už jistá zastaralost

projevuje. Dojem kazí anténa, díky níž bychom mohli mít na první pohled dojem,

že se jedná o přístroj s integrovaným telefonem. To ale není pravda, anténa je

určená pro Wi-Fi a Asus 716 je tak nejlacinějším PDA s podporou této

technologie. Nejedná o žádný stylový model do kapsičky – větší ani těžší model

se v testu neobjevil. Svými parametry a výbavou ovšem ve své době patřil k

lepší třídě PDA. Procesor s frekvencí 400 MHz podává nadprůměrný výkon i dnes,

také 80 MB paměti bude většině uživatelů stačit. Obdivuhodná je i výdrž

baterie, po nepřetržité tříhodinové práci se držela nad devadesáti procenty

kapacity. Za účelem větší úspory energie lze v případě potřeby snížit výkon

přístroje. Za zmínku stojí i dva sloty na paměťové karty typu SD a CF. Stáří

přístroje se nejhůře podepsalo na kvalitě displeje. U zařízení s Windows Mobile

prošly displeje za poslední rok bouřlivým vývojem a tehdejší standard dnešním

potřebám rozhodně nevyhovuje. To platí jak pro rozlišení 320 × 240, tak pro

kvalitu zobrazení a především hrubý rastr, jehož vinou je obraz kostrbatý,

drobnější písmo nelze přečíst a vadí to i při prohlížení fotografií a videa. V

základním balení najdeme kolébku, cestovní nabíječku a synchronizační kabel,

což ocení především ti, kdo s PDA často cestují. Mezi nestandardní programovou

výbavu patří zajímavý správce programů, díky němuž uživatelské rozhraní

připomíná spíše prostředí PalmOS. Přiložené CD obsahuje spoustu softwaru navíc,

bohužel se ale většinou jedná o demoverze, lákající ke koupi placených

programů. Pro ty, kdo místo stylovosti hledají vysoký výkon za dobrou cenu, je

MyPal 716 i přes uvedené nedostatky rozumnou volbou.



Asus MyPal 730W

Při pohledu na seznam parametrů druhého z modelů značky Asus je jasné, že se

výrobci rozhodli atakovat špičku současného trhu. S nejlepšími typy těchto

značek má MyPal 730W společný především VGA displej, stejný procesor (byť

taktovaný na mírně nižší frekvenci), slot na karty SD i CF a spoustu paměti.

Vývojáři ale mysleli i na milovníky stylových modelů a vybavili Asus jako jedno

z mála současných PDA i integrovaným digitálním fotoaparátem s rozlišením 1,3

MPix a bleskem. V základním balení najdeme kromě náhradního stylusu i náhradní

baterii, nemusíme se tedy bát, že nám někde na cestách dojde energie. Záhy ale

bohužel zjistíme, že klasický citát o nevyhnutelném střídání momentů očekávání

a zklamání platí pro toto PDA více než pro jakýkoli jiný testovaný model. Při

běžné práci s Excelem přístroj opakovaně zatuhl, což je u Windows Mobile věc

nevídaná. Procesor sice funguje výborně, ale jen při nastavení na nejvyšší

výkon. Jakmile tento výkon snížíme byť jen na prostřední stupeň, práce

procesoru se zhorší natolik, že škobrtá i při běžném videozáznamu s frekvencí

25 snímků za vteřinu. Při vysokém výkonu je ovšem Asus mimořádně žíznivý a

člověk rychle chápe, proč k němu výrobci raději přibalili druhou baterii.

Displej má sice vynikající rozlišení, ale bohužel trpí přílišným kontrastem a

odlesky ve stínech. Prohlížení fotografií proto příliš pohodlné není, paradoxně

platí, že čím kvalitnější původní obraz, tím větší problémy se zobrazením. Ani

fotoaparát nepatří ke špičce. Rozlišení je na poměry mobilních zařízení slušné

a fotoaparát nabízí několik variant vyvážení bílé, obrazová kvalita ale

rozhodně nijak přesvědčivá není. Přístroj má sklon k silné podexpozici, snímky

jsou plné šumu a úroveň zobrazení detailů je horší než u běžných fototelefonů.

Celkově je Asus 730W na papíře lepší než ve skutečnosti.



Dell Axim X50V

PDA Dell Axim jsou tradičně levnější alternativou ke špičkovým modelům HP iPaq,

s nimiž ale drží velmi statečně krok na špičce nabídky. Typ X50 v této tradici

úspěšně pokračuje. Tak jako v předchozích řadách se na trh dostává ve třech

variantách, přičemž písmeno V v názvu označuje nejvyšší model s VGA rozlišením.

O vysoký výkon se stará nejlepší procesor, který je momentálně ve světě PDA k

dispozici – Intel PXA 270 s frekvencí 624 MHz. Ještě před pár lety by se za něj

nemusel stydět leckterý stolní počítač. Jeho kvalita se projevuje třeba v

náročných početních operacích nebo při vykreslování složitých obrazců ve

vektorových grafických programech, kromě toho procesor společně s výkonným

grafickým čipem oceníme samozřejmě i při přehrávání videa nebo hraní 3D her. K

velkým přednostem patří duální slot na karty SD i CF, podobně jako u iPaqu 4700

nebo modelů značky Asus. Kvalita displeje je vynikající, jasem a téměř ideálním

kontrastem se směle vyrovná králi této disciplíny, tedy iPaqu 4700. Snad proto

zařadila firma Dell do základní softwarové výbavy i vynikající prohlížeč

fotografií a videopřehrávač Resco Picture Viewer, který je více než příjemnou

náhradou standardního prohlížeče jménem Pictures – ten toho s fotografiemi moc

neumí. Přehrávač si poradí i s formátem MPEG, milovníci filmů proto nemusejí

žádný další software instalovat. Pochvalu zaslouží i sytý zvuk s výborně

vyváženými basy. Na pohled je Axim velmi vydařený a spoustě uživatelů se jistě

bude líbit více než nepříliš elegantní iPaqy. Na druhou stranu by ale někomu

mohla vadit titěrná tlačítka pod displejem. To je ale detail, jediná vážnější

výtka míří ke kapacitě baterie – 1 100 mAh je na procesor s takovým výkonem

málo. K úplné dokonalosti Aximu chybí i o trošku více paměti, nicméně celkově

se jedná o jeden z nejlepších modelů v testu.



Fujitsu Siemens Loox 410

Loox 410 v sobě nezapře levný model pro nenáročné uživatele, což není ani v

nejmenším urážka, ne každý touží po dokonalém PDA za dvacet tisíc. Základní

balení proto nenabízí synchronizační kolébku, k dobíjení i přenosu dat mezi PDA

a PC musí stačit skladnější kabel. Jasným kladem přístroje jsou rozměry a

hmotnost – mezi přístroji s Windows Mobile nemá konkurenci, podobně jako

nejmenší Palmy ho klidně lze nosit v kapse u košile. Procesor nenabízí žádné

zázraky, během měření v interním testu výkonu obsadil Loox 410 jedno z

posledních míst. Na druhou stranu přístroj funguje sice pomaleji, ale zato

prakticky bez zádrhelů. Při otevírání větších datových souborů si tak počkáme

déle než u dražších modelů, ale samotné operace, například práce s vektorovou

grafikou v programu Vectorsoft Draw, probíhají až překvapivě hladce. Tím se

Loox liší od mnoha přístrojů třeba i s lepšími parametry. Zato displej se

příliš nepodařil. S nízkým rozlišením 320 × 240 musí člověk v této cenové

kategorii počítat, žlutavý nádech by se také ještě snesl, ale mimořádně hrubý

rastr je velmi nepříjemný. Na fotografiích je místy výraznější než ústřední

motiv a malé písmo například v tabulkách je jeho vinou zcela nečitelné. Také

paměti je poněkud málo, 64 MB dnešním náročným programům nestačí. Zklamáni

budou i milovníci Wi-Fi spojení, Loox ho podobně jako Acer nenabízí. Na

nejhorší chybu jsme ale narazili při poslechu hudby – výstup na sluchátka má

sice standardní rozměr 3,5 mm, na běžný konektor (vyzkoušeli jsme čtyři

sluchátka) je ale příliš hluboký a kvůli tomu hraje jen jeden kanál. Snad šlo

jen o vadu konkrétního kusu, byla by to až příliš nepříjemná piha na kráse

jinak vcelku sympatického kapesního počítače.



Fujitsu Siemens Loox 720

Dražší a vybavenější model podle papírových specifikací nabízí prakticky totéž,

co Asus MyPal 730 – procesor, který je jen o málo slabší než nejvýkonnější

současný model, rozlišení VGA, dva sloty na paměťové karty formátů SD a CF,

fotoaparát s bleskem a rozlišením 1,3 MPix a k tomu tolik paměti, že se mu z

testovaných modelů vyrovná jen iPaq 3715. Zároveň je ale Loox o čtvrtinu dražší

než Asus, otázka tedy zní, zda vyšší ceně odpovídá vyšší výkon. Design neurazí

ani nenadchne, Loox možná vypadá až příliš usedle, na druhou stranu ale nikde

nic nevrže a neuvolňuje se a PDA působí maximálně solidním dojmem, jak se na

přístroj s logem Siemens sluší. Potěšilo nás třísměrné rolovací tlačítko vlevo

nahoře v místě, kam ideálně sedne palec levé ruky. Pod displejem je možná

zbytečně moc místa, o půl centimetru delší úhlopříčka (jako v Aximu X50 nebo

Asusu 730) by Looxu slušela. Běžné pracovní úkoly zvládá Loox s bravurou

odpovídající výborné hardwarové výbavě, žádné klopýtání přes zdánlivě

jednoduché překážky jako u Asusu 730. Displej maličko trpí žlutavým nádechem,

nejde ale o nic fatálního – levnější značkový bratříček 410 je na tom hůře.

Pochválit musíme kvalitu zvuku s výborně znějícím 3D efektem. Fotoaparát nabízí

blesk a pár variant vyvážení bílé, ale žádné skvělé snímky očekávat nelze,

popravdě řečeno se jejich kvalita tolik neliší od nepovedených fotografií

Asusu. Při natáčení videa lze volit mezi formáty MPEG4 a AVI, maximální

rozlišení je 288 × 352 bodů. Potěší několik zajímavých doplňků přístroj nabízí

třeba USB hosting, lze k němu tedy připojit digitální fotoaparát nebo jiné

zařízení podobně jako k PC, což se v mnoha situacích může hodit. Šikovná je i

možnost dobíjet i synchronizovat pomocí pouhých kabelů bez kolébky, ačkoli ani

ta samozřejmě nechybí.



HP iPaq rx3715

Po letech, kdy byla značka HP iPaq synonymem kvalitních, seriózních, ale trochu

fádních kapesních počítačů bez zvláštních funkcí, se vývojáři rozhodli trochu

zčeřit vody a nabídli hned tři zajímavé modely. První z nich nese podtitul

MultiMedia Companion a jde o stylový přístroj určený především pro mladou

klientelu. Odlišnou orientaci iPaqu poznáme na první pohled – vypadá opravdu

jinak než všechny dosavadní modely této třídy. Po zapnutí se nerozsvítí obvyklá

obrazovka Today (Dnes), ale rozcestník s odkazy na multimediální funkce. Také

softwarová výbava odpovídá zaměření přístroje – nechybí třeba automatický

screensaver Dockware s kalendářem, v němž si můžete promítat vlastní

fotografie, dálkový ovladač domácí elektroniky Nevo nebo výborný přehrávač MPEG

souborů s názvem Pocket TV. K detailům, kterých si člověk hned nevšimne a o to

více je pak ocení, patří důlky pro stylus v čtyřsměrné navigační kolébce, díky

nimž se s iPaqem zachází opravdu pohodlně. Pracuje-li se s iPaqem 3715 jako s

běžným PDA, podává jen průměrné výkony. Značnou vinu na tom nese pomalejší

procesor, všechny obvyklé činnosti trvají o něco déle než u vybavenějších

modelů, což překáží hlavně u moderních her. Největším zklamáním je ale displej.

Těžko říci, proč v éře VGA výrobci zrovna u multimediálního modelu zvolili

nízké rozlišení 320 × 240, ale pokud by si člověk měl vybrat PDA například ke

sledování filmů, patrně dnes sáhne po něčem jiném. Displeji navíc škodí žlutavý

nádech. Ještě že má alespoň dostatečně jemný rastr, takže v nouzi nejvyšší

přečtete i malé písmo, například filmové titulky. Fotografování je s iPaqem

vcelku pohodlné – na displeji se zobrazí aktuální expoziční hodnota, což je

funkce, s níž se jinde než na skutečných fotoaparátech nesetkáme. Také obrazová

kvalita je mnohem vyšší než u Asusu nebo Looxu.



HP iPaq hx4700

Na iPaq 4700 se člověk podívá a okamžitě vidí, že před sebou má něco

mimořádného. Pozornost všech se soustředí především na doslova obří displej s

rozlišením VGA. Pokud mě paměť nešálí, jde o první překročení symbolické

hranice 10 cm v dějinách PDA. Stejně impozantní je seznam specifikací – snad

jen paměti nabízejí některé modely o pár MB více, jinak nejnovější vlajková loď

vede na všech frontách. Procesor se hodí i na nejnáročnější úkoly, o spoustu

možností rozšíření se starají sloty na paměťové karty SD a CF, Wi-Fi a

Bluetooth jsou samozřejmostí. K pozoruhodnostem ale nepatří jen displej.

Podobnou novinkou je absence klasického směrového navigačního tlačítka, které

ustoupilo touchpadu neboli dotykové plošce. Ovládá se prstem, jehož pohyb

slouží k rolování v nabídce (má tedy stejnou funkci jako klasické navigační

tlačítko), případně můžeme systém ovládání změnit a zobrazit na displeji kurzor

jako u stolních Windows. Na touchpad si člověk musí chvíli zvykat a někdy se

tolik nehodí – například některé hry vyžadují rychlý tisk šipek, což je v

tomto případě víceméně nemožné. Jinak je práce s iPaqem 4700 velmi komfortní. V

softwarové výbavě najdeme kromě povedeného obrazového prohlížeče Image Zone

výtečný PIM program Informant, který v mnoha ohledech překonává základní diář a

adresář, nechybí ani synchronizace s Lotus Notes nebo prohlížeč dokumentů

ClearVue. Zvuková kvalita odpovídá požadavkům na špičkovém zařízení, po

zhlédnutí pár filmů na vynikajícím displeji se člověk diví, jak se někdy mohl

spokojit s nižším rozlišením a velikostí. Snad jen lepší pouzdro by v základním

balení mohlo být, ale to je detail, který nám rozhodně nezabránil ocenit tento

model jako TOP PRODUKT.



HP iPaq h6340

IPaq 6340 je jediným PDA s telefonem v současné nabídce HP a také jediným

přístrojem tohoto typu v našem testu. Jde o plnohodnotný kapesní počítač, GSM

modul je spíše další z řady zmíněných odlišností, jimiž se HP snaží zaujmout

zákazníky. Zvenčí se h6340 v současné modelové řadě asi nejvíc blíží klasickému

pojetí iPaqů, tedy samozřejmě až na vystouplou telefonní anténu. Zklamáním je

ale nízké rozlišení displeje, hodnota 320 × 240 bodů je na nejdražší model v

testu málo. I jinak se zdá, jako by výrobci spoléhali na to, že si integrovaný

telefon získá oblibu bez ohledu na základní parametry PDA. Vinou pomalého

procesoru jsme v interním testu výkonu naměřili u iPaqu 6340 nejslabší hodnoty

ze všech přístrojů s Windows Mobile vůbec, což v praxi vadí při hrách či

grafických aplikacích, kdy jednotlivé procesy trvají neúnosně dlouho. K tomu je

zapotřebí přičíst pomalou odezvu samotného displeje, mezi stiskem ikony a

reakcí přístroje někdy uplyne i dosti dlouhý okamžik. U modelu za pár tisíc se

podobné chování snese, ale výrobek za mnohem vyšší cenu si slitování

nezaslouží. Vcelku vydařený doplněk tvoří klávesnice, kterou lze k PDA připnout

pomocí systémového konektoru. Problematické je ale chování Bluetooth – použitá

verze totiž znemožňuje hlasové vytáčení čísel. Zásadní vadou může pro někoho

být i absence SIM Toolkit neboli speciálních funkcí SIM karty – výrobci správně

předpokládali, že si majitelé PDA s Wi-Fi asi nebudou objednávat informace o

jízdních řádech či programech kin přes SMS, ale bez SIM Toolkit nefunguje ani

GSM bankovnictví, a to je poměrně závažný nedostatek. V základním balení se

nachází „bondovka“ neboli sluchátko s mikrofonem, což je dobře, ne každý chce

PDA při telefonování držet u ucha. Celkově nejde o špatnou koncepci, h6340 ale

nabízí příliš málo za příliš vysokou cenu.



Palm Zire 31

Kdyby se vyhlašovala cena pro ideální laciné PDA pro nenáročné uživatele,

nemohl by ji získat jiný přístroj než Zire 31. Zároveň jde ale ze strany Palmu

o šikovný obchodní tah – PDA prakticky bez funkcí, které vypadá jako dětská

hračka a prodává se jako o život. Na první pohled si kromě modrého předního

krytu s minimem ovládacích prvků všimneme pevné plošky pod displejem, která

slouží ke vkládání psaných znaků. Tuto oblast, tzv. graffiti plošku, obklopuje

několik ikonek, jejichž stiskem se dostaneme k základním aplikacím a funkcím. V

dřívějších generacích PDA s PalmOS byl pevnou graffiti ploškou vybaven každý

model, dnes zůstala jen těm levnějším, lepší typy používají plošku virtuální.

Pevná ploška se nezapočítává do rozlišení displeje, displej u obou modelů Zire

je tedy čtvercový. V případě Zire 31 je rozlišení až úsměvné, totiž 160 × 160

bodů. Víc nabízejí i mnohé obyčejné mobilní telefony. Přístroj proto slouží

hlavně pro základní PIM aplikace, které se nijak neliší od aplikací v dražších

modelech a tudíž jim není co vytknout. Žádné grafické výkony od tohoto modelu

nečekejme, nehodí se ani k prohlížení fotografií – na zrnitém a tmavém displeji

jednotlivé motivy nejsou prakticky k rozeznání. Ani spojení se světem není

silnou stránkou Ziru, chybí i Bluetooth, k dispozici je jen infraport. Naopak

překvapivě povedené jsou zvukové vlastnosti, s aplikací RealOne se Zire vyrovná

mnoha současným přehrávačům MP3. Nahrávky lze pohodlně uložit na paměťovou

kartu SD. K přednostem patří dlouhá výdrž baterií a synchronizace pomocí

obyčejného USB kabelu za pár korun. Jako startovní model je Zire 31 ideální,

jakmile se ale člověk s PDA sžije a zjistí, co běžné modely umí, pravděpodobně

jej opustí a přejde na něco lepšího. Svůj účel plní a na rozdíl od mnoha

ambicióznějších modelů nic nepředstírá.



Palm Zire 72

Předchozí model Zire 71 byl prvním stylovým Palmem v historii, současný typ jde

zdárně v jeho stopách. Podobně jako u iPaqu 3715 je zaměření Ziru 72 patrné na

první pohled, svědčí o něm jak modrostříbrný přední kryt, tak i čočka

fotoaparátu na zadní straně. Oproti předchůdci naštěstí chybí výsuvné části,

celé PDA je příjemně pevné a kompaktní. Hned po zapnutí zjistíme, čím Palmy

oproti jiným značkám tradičně bodují – totiž displejem. Hodnota 320 × 320 bodů

je u čtvercového modelu vcelku dostačující, jasu a barevnému podání se na poli

Windows Mobile vyrovnají jen špičkové typy s VGA. Zire 72 má ovšem v této

oblasti ještě rezervy, rastr displeje je na poměry Palmů trochu hrubý a na

fotografiích místy překáží. Multimediální model potřebuje multimediální

aplikace. Kromě audiopřehrávače RealOne najdeme v programové výbavě i prohlížeč/

videopřehrávač Media, který do PalmOS přináší dříve netušené možnosti –

například přímou podporu videoformátu MPG. Přehrávání je plynulé, zvuk do

sluchátek vynikající, reproduktor už zní hůře. Nepříjemná vlastnost programu

Media spočívá v tom, že na paměťové kartě umí prohledávat jediný adresář s

označením DCIM. Fotoaparát/kamera nedosahuje kvalit iPaqu 3715 a expoziční

hodnoty na displeji nevidíme, obrazová kvalita je ale přinejmenším srovnatelná.

Pravda, skutečný fotoaparát Zire nenahradí. Zásadní výtka ale míří k

nedostatečné paměti. Fotografie lze uložit na paměťovou kartu, u hudebních

nahrávek je to dokonce nutnost, ale třeba spousta her i dalších aplikací

vyžaduje alespoň částečnou instalaci do RAM – a té je tu opravdu málo. Majitelé

Zire 72 budou tedy muset pečlivě zvažovat, jaké programy stáhnout, resp.

zakoupit.



Palm Tungsten T3T

Tungsten T3 byl při svém uvedení na trh pravděpodobně nejlepším PDA na světě.

Od roku 2003 však došlo k mnoha změnám a T3 se dnes svým konkurentům s VGA

displeji v mnohých ohledech jen smutně dívá na záda. Je ale k dostání za

poloviční cenu a za svou výbavu se rozhodně nemusí stydět. T3 nabízí tři hlavní

přednosti – výkon procesoru, rozlišení displeje a paměť. Intel s frekvencí 400

MHz znamená pro PalmOS vyšší výkon než současné nejlepší procesory pro

přístroje s Windows Mobile a na práci T3 je to znát – veškeré operace se

odehrávají rychlostí blesku, velké soubory (i z paměťové karty!) se načítají

okamžitě, grafika například v kreslícím programu TealPaint vykresluje barevné

plochy téměř nepostřehnutelně. Rozlišení 480 × 320 bodů bylo ve své době

absolutní špičkou (bylo k vidění i u dnes nevyráběného PDA Sony Clié). Co se

paměti týče, poprvé se u PalmOS výrazněji uplatnil typ ROM – data do něj

ukládat nelze, ale nacházejí se tam hlavní aplikace, které nezabírají místo v

RAM. Mezi další přednosti patří například vynikající vždy přístupná spodní

lišta okna s ikonami pro přístup k základním funkcím a možností kdykoli otočit

displej na šířku, což je mnohdy neocenitelné. Milou drobností je ergonomicky

podařený teleskopický stylus. Ne všechno je ale ideální. Hlavní slabinou T3 je

vysouvací kryt na virtuální graffiti plošku – časem se ochodí a přístroj se pak

hůře drží. Také na softwaru se podepsalo stáří, výtečnou aplikaci Media bychom

hledali marně, o videozáznamy se stará mnohem horší konverzní program Kinoma

(lepší alternativy lze ale dokoupit na internetu). Ke slabinám patří i celkově

trochu zastaralý design a také vyšší spotřeba baterií, do nabíječky musí T3 v

průměru každý druhý den. Přes všechny výtky patří „tétrojka“ k povedeným

strojům s výborným poměrem výkonu a ceny.



Palm Tungsten T5

Pokud Tungsten T3 znamenal ve své době průlom v nabídce volné paměti, je jeho

nástupce s označením T5 doslova zemětřesením. (Označení T4 z modelové řady

vypadlo prý proto, že je čtyřka v Japonsku nešťastným číslem.) Jde totiž o

první Palm s dostupnou flash pamětí, a ne ledajakou – její objem činí celých

157 MB, což v kombinaci s 53 MB RAM znamená první místo i ve srovnání s mnohem

náročnějšími PDA s Windows Mobile. Flash paměť se díky speciální aplikaci Drive

Mode hlásí v PC jako externí disk, což mimo jiné výrazně usnadňuje správu

souborů v této paměti – ve stolních Windows se s nimi manipuluje přece jen

komfortněji než v Palmu. Do této paměti lze také ukládat hudební soubory, což

dříve umožňovala jen paměťová karta. Práce se soubory ve flash paměti je

pochopitelně rychlejší než na kartě. Displej je stejný jako v modelu T3 – tedy

vynikající, s rozlišením 480 × 320 a vždy dostupnou spodní lištou. T5 ale nemá

vysouvací kryt, proto je sice větší, nicméně v dlouhodobé perspektivě jde o

mnohem lepší řešení. Dalším vylepšením prošla aplikace Media – oproti o něco

málo staršímu modelu Zire 72 teď umí prohledávat celou flash paměť i kartu,

nejen speciální složky. Je škoda, že video ve formátu MPG nelze snad jako

jediný typ souborů při promítání otočit na šířku, širokoúhlé filmy by si to

zasloužily. T5 ale není dokonalá. Problémy začínají už u designu – ne že by se

nepovedl, ale až příliš vychází ze staršího laciného modelu TE a tím tak trochu

mate zákazníky. Rozhodně na první pohled nevypadá jako nová vlajková loď

značky. Navíc oproti T3 zmizely některé užitečné aplikace, třeba vibrační

vyzvánění a hlasový zápisník. Ani majitelé starších přídavných klávesnic a

dalšího příslušenství jistě nejásají, T5 má totiž místo klasické kolébky zbrusu

nový systémový konektor, nekompatibilní se staršími modely.



Garmin iQue 3600

V době, kdy na sebe všechnu pozornost na platformě PalmOS strhával Palm T3, se

na trhu trochu nenápadně usadil zajímavý model Garmin iQue 3600. Kromě

rozlišení 480 × 320 bodů nabízí jednu u PalmOS nezvyklou funkci, totiž přijímač

GPS. Jako PDA vypadá iQue 3600 i s odstupem půldruhého roku velmi zajímavě.

Pravda, design působí podobně jako Asus 716 – současná špička mívá poněkud méně

plastovou podobu. Při běžném používání to ale záhy přestane vadit a do popředí

vystoupí spíše přednosti zařízení – displej s vysokým rozlišením a velmi slušný

zvukový výkon (u jednotky GPS s hlasovou instruktáží se není čemu divit). Barvy

v porovnání s Tungstenem T3 nebo T5 trochu blednou a displej nezapře žlutavý

nádech, ale kvalitou překonává většinu přístrojů systému Windows Mobile,

samozřejmě kromě modelů s VGA. Malou výtku zaslouží vestavěný audiopřehrávač,

který neumí rozeznat jiné pořadí skladeb než abecední – playlisty vytvořené v

jiných přehrávačích MP3 mu nic neříkají. Ovládání je velmi podobné jako u

Palmů, za zmínku stojí výtečné rolovací kolečko v levém horním rohu, tedy v

přirozeném dosahu palce. Funguje úplně stejně jako u modelu Fujitsu Siemens

Loox 720. Jako GPS jednotka je iQue vynikající, ostatně není divu, Garmin je v

této oblasti celosvětovým pojmem. Přístroj umí rychle najít aktuální polohu na

mapě i vyhledat ideální trasu k vytčenému cíli, dokonalá je integrace GPS

funkcí do základních PIM aplikací. Na mapě tak lze například vyhledat adresu z

adresáře. Poměrně vážným problémem byla dříve neochota Garminu spolupracovat s

aplikacemi třetích stran. To se časem do značné míry vyřešilo. Jedinou zásadní

vadou tak dnes zůstává cena, na půldruhého roku staré PDA hodně vysoká.