Pozor na Wi-Fi! I běžný router může sloužit jako nástroj biometrické identifikace

Standardní síťová WI-Fi zařízení bez jakékoli hardwarové úpravy dokážou identifikovat konkrétní osoby v dosahu signálu, a to i bez jejich připojení k síti nebo vlastnictví mobilního zařízení. 

Vyplývá to ze studie „BFId: Identity Inference Attacks Utilizing Beamforming Feedback Information“, kterou na konferenci ACM SIGSAC Conference on Computer and Communications Security 2025 prezentoval tým Juliana Todta, Felixe Morsbacha a Thorstena Strufeho z výzkumné laboratoře KASTEL při Karlsruhe Institute of Technology.

Pusťte si jeden z našich úspěšných podcastů

V chaosu veřejných zakázek létá bilion korun, technologie to pomohou zvládnout

0:00/

Výzkum se opírá o takzvanou beamforming feedback information (BFI), zpětnovazební data, která zařízení připojená k síti pravidelně odesílají routeru za účelem směrování signálu podle standardu Wi-Fi 5. Tato zpětná vazba se přenáší nešifrovaně a obsahuje detailní informace o šíření signálu prostředím, včetně odrazů radiových vln od stěn, nábytku nebo lidského těla.

Autoři studie upozorňují, že na rozdíl od starší metody založené na channel state information (CSI), vyžadující specializovaný hardware, přístup využívající BFI funguje na běžném komerčně dostupném Wi-Fi zařízení a data lze zachytit pasivně kýmkoli v dosahu sítě.

Tým otestoval metodu na vzorku sto sedmadevadesáti účastníků. Model postavený na strojovém učení dosáhl při identifikaci konkrétní osoby téměř stoprocentní přesnosti, a to nezávisle na chůzi, poloze těla nebo úhlu natočení vůči routeru. Po natrénování modelu trvá samotná identifikace jednotky sekund. 

Přečtěte si také:

Vyzkoušeli jsme: smartphone Google Pixel 11 Pro

Studie zdůrazňuje, že metoda funguje i u osob, které se k dané síti nikdy nepřipojily a u sebe nemají žádné vysílající zařízení – pro identifikaci postačuje pohyb v dosahu Wi-Fi signálu.

Julian Todt v souvislosti s výzkumem uvádí, že jde o technologii, která mění každý router v potenciální nástroj sledování, přičemž jako příklad zmiňuje osobu procházející pravidelně kolem kavárny s Wi-Fi sítí, kterou by bylo možné identifikovat a následně rozpoznávat bez jejího vědomí, včetně využití orgány veřejné moci nebo komerčními subjekty.

Felix Morsbach doplňuje, že navzdory existenci jednodušších sledovacích prostředků, jako jsou kamerové systémy nebo videozvonky, představují všudypřítomné bezdrátové sítě riziko vzniku prakticky kompletní sledovací infrastruktury, která zůstává neviditelná a nevzbuzuje podezření. Autoři studie samostatně poukazují na zvýšené riziko zneužití v autoritářských režimech, například při identifikaci účastníků protestů.

Výzkumný tým doporučuje zapracování ochrany soukromí přímo do připravovaného standardu IEEE 802.11bf, a to dříve, než se popsaná forma radiového snímání stane široce dostupnou. Mezi navrhovaná technická opatření patří šifrování beamforming feedback dat a posílení autentizačních mechanismů mezi zařízením a přístupovým bodem.

Realizace těchto kroků by vyžadovala koordinaci mezi výrobci síťových zařízení, standardizačními orgány a regulátory. Studie zároveň konstatuje, že možnosti individuální obrany zůstávají omezené – u domácích sítí lze expozici snížit vypnutím routeru, u veřejných sítí ochrana prakticky neexistuje.

Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.

Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.