Přehlídka moderních webových prohlížečů

Jak fungují internetové browsery a který z nich je nejlepší?


Používáme je každý den. Mnoho uživatelů je považuje za jedinou tvář internetu.

Je jich hodně, ale jména jen několika z nich se vybaví i méně znalým surferům.

Některé jsou lepší, jiné horší, záleží na tom, zda od nich požadujete

jednoduchost, bezpečnost či systémovou nenáročnost.

Řeč je samozřejmě o webových prohlížečích neboli browserech. Které aplikace

jsou v současné době nejlepší, nejperspektivnější, nejpoužívanější? Čtěte dál a

dozvíte se nejen jak fungují, ale také co je na které z nich dobrého a co

špatného.



Webový prohlížeč je aplikace, která slouží v první řadě k zobrazování obsahu

hypertextových dokumentů. Ty jsou uloženy na serverech připojených k internetu

a dány k dispozici uživatelům. Hypertextové dokumenty používají celou řadu

dalších technologií k rozšíření svých možností, jako je formátování textu,

práce s grafikou a obrázky, možnost využití formulářů a interakce s nimi a

podobně. Ačkoliv uživatel počítače pracuje s webovou stránkou nebo aplikací, je

to právě prohlížeč, díky čemu může tyto věci používat.



Kde se vzal webový prohlížeč?

Existují věci, které používáme každý den a vlastně se ani nepozastavíme nad

tím, odkud se vzaly. Jednou z nich je webový prohlížeč. První byl vytvořen

vědcem Timem Bernersem-Lee v roce 1990 a jmenoval se WorldWide Web (www,

skutečně šlo o název prohlížeče). Původním účelem nebylo, aby se tento program

stal univerzální branou do nekonečného moře informací. Měl posloužit jako

nástroj pro snazší práci s telefonním seznamem v institutu CERN (běžné

prostředky si s ním pro jeho značnou rozsáhlost už moc nevěděly rady). Program

umožňoval zobrazit dokumenty vytvořené jinými uživateli s použitím hypertextu

(Berners-Lee patřil ve své době k popularizátorům této technologie) a umístěné

na jejich počítačích. Co však dodalo nové myšlence ten pravý šmrnc a nakonec

vedlo k jejímu celosvětovému rozšíření, byly obrázky. Přesněji, možnost doplnit

je do hypertextového dokumentu. Prvním prohlížečem, který odstartoval boom

webu, byl NCSA Mosaic. Z něj více nebo méně vycházejí všechny ostatní v

současné době existující programy a velmi často jej najdeme dokonce i v jejich

copyrightech. Od času Bernersova WorldWide Webu se prohlížeč ve svém jádru

podstatně změnil. Některé části ale zůstaly prakticky nedotčeny, základní

ovládání a navigace je prakticky stále táž bez ohledu na to, jaký konkrétní

program používáme a jak je starý. Přesto se nad původním WWW a NCSA Mosaic již

dávno zavřela hladina zapomnění. Podívejme se nyní, které nejdůležitější

události v historii webových prohlížečů od onoho roku 1990 po současnost

proběhly a jak formovaly vývoj dnes jedné z nejpopulárnějších komunikačních

technologií.

První oficiální verze NCSA Mosaic 1.0 byla uvedena v září roku 1993. Mark

Andreesen, vedoucí vývojového týmu, Mosaic posléze opustil a založil si vlastní

firmu Netscape. Ta o rok později vydala svůj vlastní prohlížeč nazvaný

Navigator. Ve stejné době vzniká na základě licence společnosti Spyglass inc

(což byla komerční pobočka NCSA a univerzity v Illinois) Microsoft Internet

Explorer. Ten je poprvé uveden v rámci doplňujícího balíčku pro Windows 95 a od

verze Windows 95OSR1 se stává standardním prohlížečem. Polovina devadesátých

let je současně i počátkem dalšího nejznámějšího prohlížeče zvaného Opera.

Opera vzniká původně jako projekt v rámci společnosti Nortel, ale brzy se

osamostatňuje jako soukromá společnost.

Netscape Navigator byl z hlediska distribuce komerčním produktem, zatímco

Internet Explorer standardní součástí operačního systému, který dobývat svět.

Je třeba říci, že v počátcích byl IE oproti konkurenci včetně NCSA Mosaic

poměrně málo kvalitní a použitelný. Jeho autoři ale udělali kus práce a od

verze 1.0 po 3.0 (který byl první standardně integrovaný do Windows) IE zásadně

vylepšili. Podpora víceméně proprietárních technologií umožňujících například

provoz aplikací v rámci webové stránky pak pro Internet Explorer představovala

určitou výhodu, zejména když ji začali ve velkém využívat autoři webů.

Ke konci devadesátých let minulého století existovala rozšířená domněnka, že

uživatelské rozhraní PC (GUI) bude v dohledné době, čímž se myslel cca rok

2002–2004, plně nebo alespoň z velké části nahrazeno webem. Kdyby se tak stalo,

byl by prohlížeč a související technologie nejdůležitější komponentou každého

uživatelského počítače. Pravděpodobně pod dojmem této vize došlo k urychlení

vývoje Internet Exploreru v Microsoftu a jeho následné takřka naprosté

prosazení ve světě webových prohlížečů. Internet Explorer 4.0 byl instalován s

Windows 98 a obsahoval podporu v té době jedné z nejperspektivnějších funkcí

webu tak zvaných „push kanálů“. Další verzi jste mohli najít ve Windows 2000 a

zatím poslední Internet Explorer 6.0 je standardní součástí Windows XP. Ta jsou

na trhu od roku 2001 a prohlížeč je od té doby pouze aktualizován a záplatován.

Na vývoji další verze (7.0) se sice pracuje, její uvedení se očekává v průběhu

příštího roku, zřejmě až spolu s následující verzí Windows.

Netscape jako ve své době nejdůležitější prohlížeč začal v důsledku bezplatně a

hlavně bezpracně dostupného Internet Exploreru ztrácet na důležitosti. Postupně

byl dán k dispozici zcela zdarma a nakonec firma uvolnila jeho zdrojový kód.

Tento kód se stal základem prohlížečů Mozilla (Mozilla byl původně název

pracovních verzí Netscapu). Vývoj tohoto prohlížeče převzala skupina

dobrovolníků sdružených v neziskové organizaci. Přestože se jí poměrně dlouho

nedařilo příliš dobře, v roce 2002 byla vydána Mozilla Internet Suite 1.0, což

bylo pokračování původního Netscapu (firmu v roce 1998 koupila America OnLine).

Důležitější než vývoj přímého pokračovatele Netscapu se ale ukázal jeden z

vedlejších produktů, zjednodušená verze prohlížeče nazvaná Phoenix (později

Firebird, ještě později Firefox). Poté, co v roce 2004 vyšla první oficiální

verze Mozilly Firefox, stal se tento prohlížeč po letech první vážnou

konkurencí prakticky monopolnímu Internet Exploreru.

Další významný hráč na poli webových prohlížečů, norská Opera, se během svého

vývoje nikdy nestal tak široce používaným, jako byl a je IE, byl NC a nyní je

Firefox. Částečně za to mohla i skutečnost, že šlo o komerční a vždy placenou

aplikaci. Teprve v roce 2005 Opera Software tento program uvolnila, tedy

přinejmenším jeho stolní verze, jako freeware. Všeobecně ale panuje

přesvědčení, že k dalšímu většímu rozšíření Opery nedojde.

Kromě výše jmenovaných existovaly a existují ještě desítky dalších prohlížečů.

Důležitý je například Konqueror, vytvořený jako součást projektu KDE, patrně

nejpopulárnějšího grafického rozhraní v unixových systémech a v Linuxu. Jeho

jádro je, podobně jako u Mozilly, základem dalších prohlížečů na různých

platformách. Samotná aplikace pak slouží ve svém přirozeném prostředí, tedy v

KDE, jako univerzální prohlížeč, souborový manažer a navigátor v takřka

jakémkoliv obsahu.



MS Internet Explorer

URL: http://www.microsoft.com/windows/ie/

Současná verze: 6.0SP2

Jádro: Internet Explorer

Platforma: Windows, Windows Mobile, Mac OS

Microsoft Internet Explorer 6 je nejrozšířenějším webovým prohlížečem. Je

standardní součástí Windows XP a starší verze v jiných vydáních Windows je na

něj možné aktualizovat. Internet Explorer je pouze prohlížeč. další části jako

poštovní klient nebo instant messanger je možné instalovat s ním formou

samostatných programů. Vyznačuje se velmi jednoduchým ovládáním a takřka

stoprocentní kompatibilitou. Mnoho webů je vytvořeno pouze pro něj a s jinými

prohlížeči spolupracuje špatně. To se týká především složitějších aplikací,

elektronického bankovnictví a podobně.

Z uživatelského hlediska Internet Explorer neobsahuje některé funkce, které

jsou v současnosti v jiných produktech běžné. Sem patří například procházení

webu v panelech, kvalitní správce stahování nebo pokročilé nástroje pro ochranu

soukromí a zabezpečení. Některé z nich byly do Internet Exploreru integrovány v

rámci aktualizace SP2 pro Windows XP. Jiné je možné doplnit díky rozšířením

pocházejícím jak od Microsoftu, tak i od dalších dodavatelů. Existují dokonce

prohlížeče, které funkčně vzato pouze rozšiřují Internet Explorer (o nich bude

ještě řeč). Ovládání a vzhled jsou založeny na tradici NCSA/Netscape. Kvůli

značné rozšířenosti je Internet Explorer častým terčem červů a dalších

škodlivých kódů, šířících se internetem. Microsoft jako vydavatel jej proto

pravidelně aktualizuje. Jedná se ale pouze o opravy známých nedostatků. Od

začátku roku 2005 se po více než tříleté odmlce pracuje na verzi 7.0, která by

měla spatřit světlo světa příští rok, v současné době existuje její betaverze.

Vydání Internet Exploreru 7.0 bude představovat zatím největší aktualizaci

tohoto programu v současném desetiletí.

Největší předností IE je kompatibilita s naprostou většinou webů a aplikací. Na

systémech Windows je Internet Explorer, hlavně díky použití standardních

komponent operačního systému velice rychlý. Největším nedostatkem je již

uvedená bezpečnost a některé funkční vady. V jedné instalaci Windows nemůže být

více než jedna verze Internet Exploreru. Nainstalovaný IE prakticky nelze

degradovat na předchozí verzi. Program je k dispozici zdarma na stránkách

výrobce, vlastnictví určité verze může být podmínkou při používání některých

programů v operačním systému Windows. Najdeme jej také v systémech Microsoft

Windows Mobile, pro kapesní počítače a existuje pro operační prostředí MacOS,

kde býval před uvedením produktu Safari standardním prohlížečem.



Prohlížeče a jejich výskyt

Výskyt jednotlivých prohlížečů na webu, jejich „tržní podíl“ se měří velmi

obtížně, nicméně na to existují docela spolehlivé nástroje. Podle jednoho z

nich, systému Onestat vypadala situace v listopadu 2005 na webu následovně:

1. Microsoft IE 85.45 %

2. Mozilla Firefox 11.51 %

3. Apple Safari 1.75 %

4. Netscape 0.26 %

5. Opera 0.77 %

Přestože jednoznačně nejpoužívanějším prohlížečem zůstává Microsoft Internet

Explorer, jeho konkurence, zejména Mozilla Firefox pozvolna, leč nepřetržitě

sílí. Rozšíření prohlížeče Safari společnosti Apple je dáno v prvé řadě

rozšířením samotné platformy Macintosh počet Maců představuje jasně danou

hranici maximálního počtu prohlížečů Safari. Naproti tomu Opera a Firefox,

společně s dalšími produkty Mozilla Foundation/Corporation jsou multiplatformní

a omezení jednoho typu počítače a systému jako u Safari či Internet Exploreru

jejich vývoj nelimituje. Netscape je pak prohlížeč, který z původního

Navigátoru zdědil již prakticky jen název jde o jinou aplikaci s jinými

vlastnostmi a funkcemi. Do budoucna se očekává, že se bude počet instalací

Firefoxu dále zvyšovat a to zejména na úkor Internet Exploreru. Počet dalších

prohlížečů je bezvýznamný.



Konqueror

URL: http://www.konqueror.org/

Současná verze: 3.4

Jádro: KHTML Platforma: Unix, Linux

Konqueror není standardním webovým prohlížečem, ale jedná se spíše o

univerzální aplikaci pro správu informací. Nejde ale ani o klasický komunikační

balík. Jeho hlavní funkcí je samozřejmě zobrazování webových stránek, poslouží

však i pro správu souborů a lze jej využít i jako prohlížeč různých typů

obsahu. Jeho základem je jádro KHTML, jenž bylo pro Konqueror původně vyvinuté.

Vzhledově se Konqueror podobá jiným prohlížečům, totéž platí i pro jeho

chování. Obsahuje funkce procházení v panelech a nabízí i dobrou úroveň

zabezpečení. Kvůli mladšímu jádru je se staršími webovými stránkami a

aplikacemi méně kompatibilní než Internet Explorer a Mozilla a jejich deriváty.

Konqueror najdete standardně předinstalovaný v operačních systémech, které

používají grafické prostředí KDE. Za určitých okolností je možné jej spouštět v

systémech i mimo samotné prostředí KDE, nicméně původně jde o jeho základní

součást. Jádro KHTML je použito i v dalších prohlížečích a dále jej vyvíjí

nejen tvůrci Konqueroru, ale i autoři těchto nástrojů (viz Safari).

Konqueror se může řadě uživatelů zdát hůře ovladatelný než prohlížeče založené

na Mozille. To je způsobeno, i přes standardní ovládací prvky hlavně

víceúčelovým pojetím aplikace. Existuje také v mobilní verzi určené pro

přenosná zařízení. Jeho největší předností, společně s operačními systémy, ve

kterých se vyskytuje, je poměrně vysoká úroveň bezpečnosti, která je daná nejen

sofistikovaným jádrem, ale logicky rovněž relativně malým tržním podílem mezi

webovými prohlížeči, což z něj činí méně nápadný cíl nenechavých tvůrců malwaru.

Konqueror neobsahuje standardní součásti komunikačních balíků jako jsou

poštovní klient nebo aplikace pro Instant Messaging. Zaměřením na správu

souborů a zobrazování obsahu je mezi ostatními prohlížeči do jisté míry

unikátem. Lze jej ale díky tomu používat pro efektivní stahování souborů z

internetu i pro jejich nahrávání na weby. Mimo prostředí KDE a unixových

systémů včetně Linuxu se ale s Konquerorem příliš nesetkáte. Jeho rozšiřování o

doplňky je možné, nicméně v obecně rozšířených verzích nebývá příliš

praktikováno. Mnozí uživatelé Linuxu a KDE používají Konqueror výhradně jako

správce souborů a pro práci s webem instalují Mozilla Suite, Firefox, přípdně

jiný alternativní webový prohlížeč. Využití Konqueroru je tak, i přes nesporné

technické přednosti jeho jádra, spíše sporadické a většinu úspěchu sklízí spíše

jeho deriváty než samotný prohlížeč. Stejně jako u jiných „zákaldních“

prohlížečů je možné v prostředí s naisntalovaným Konquerorem využívat jeho

jádra pro zobrazení HTML v jiných aplikacích.



Mozilla Suite

URL: http://www.mozilla.org/

Současná verze: 1.7.12

Jádro: Gecko

Platforma: Windows, UNIX, Linux a další

Mozilla Suite je přímým pokračovatelem původních aplikací Netscape

Navigator/Communicator. Jedná se o mnohofunkční komunikační balík. Základem je

prohlížeč postavený na jádře Gecko. Balík dále obsahuje editor stránek,

poštovní klient, program na chatování pomocí protokolu IRC, adresář a několik

dalších nástrojů. Suite je kmenovým produktem Mozilla Foundation, ale

společnost se rozhodla v jeho vývoji nepokračovat a soustředit se na modernější

programy Firefox a Thunderbird. Díky práci nadšenců a vzhledem ke všeobecné

oblíbenosti ale vývoj Suite pokračuje i nadále.

Prohlížeč Mozilla Suite představuje díky jádru Gecko standard v oblasti

kompatibility a základ celé platformy. Ve srovnání s IE v něm není možné

provozovat některé aplikace. Část webů, vytvořená speciálně pro Internet

Explorer, vypadá díky odlišnostem jádra Gecko více nebo méně odlišně. Mozilla

Suite obsahuje standardně funkci procházení v panelech, správce stahování a

pokročilé funkce zabezpečení. Oproti Internet Exploreru je na operačních

systémech Windows výrazně pomalejší jak při startu, tak při načítání stránek.

Spotřebovává více systémových prostředků a paměti. Je ale bezpečnější a méně

náchylná k virovým/červovým infekcím. Totéž se týká také integrovaného

poštovního klienta a nákaz šířených e-mailem.

Ovládání prohlížeče v Mozilla Suite je díky společným základům podobné jako v

Internet Exploreru a je rovněž velmi jednoduché. Řadě uživatelů ale Internet

Explorer vyhovuje více. To je dáno kromě jiného jeho větším rozšířením. U mnoha

domácích uživatelů je Mozilla Suite postupně nahrazována Firefoxem, s nímž je

kompatibilní. To však platí spíše na platformě Windows, než na ostatních

podporovaných operačních systémech. Mozillu je možné do počítače, na rozdíl od

Internet Exploreru instalovat, inovovat a mazat prakticky bez omezení. Může být

nastavena jako výchozí prohlížeč. Je možné ji rozšiřovat dostupnými doplňky a

stala se i základem pro další programy. Z Mozilly Suite vycházely například

starší verze komerčního Netscape vydané po uvolnění zdrojových kódů původní

aplikace a některé komerční nástroje. Jádro právě z tohoto programu najdeme

také v některých groupwarových aplikacích. Budoucnost Mozilla Suite je ale v

současné době spíše nejasná.



Nejpoužívanější parsery:

Microsoft Trident.

Jádro Internet Exploreru. Jeho zpracování webových stránek a aplikací

představuje de facto standard ve svém oboru. Ostatní prohlížeče se, byť k

Tridentu existují značné výhrady co se akceptování webových standardů týče,

snaží přiblížit jeho fungování. Hlavním důvodem je, že většina webů je stále

ještě optimalizovaná pro Internet Explorer. Jádro je dostupné libovolné

aplikaci ve Windows. Pro programátora je jednoduché je použít, takže základní

webový prohlížeč na něm lze naprogramovat celkem triviálně. Jádro IE je také

využíváno mnoha dalšími programy, například pro generování uživatelského

rozhraní, pro zobrazení HTML kódu v dokumentech, v e-mailu a podobně. Lze je

využívat libovolnou aplikací, avšak ke zdrojovým kódům tohoto jádra není volný

přístup.



Mozilla Gecko.

Gecko je hlavní alternativou k Microsoftu. Na rozdíl od předchozího jádra jde o

multiplatformní program. Gecko může běžet ve Windows, v Unixu, Linuxu, v

mobilních operačních systémech. Všude tam, kde je spuštěno, zobrazuje web

stejně, což je značná výhoda. Jeho kompatibilita je v současné době na velmi

dobré úrovni, existuje poměrně málo situací, kdy Gecko nějakou aplikaci není

schopno zpracovat. To se týká především stránek využívajících ovládací prvky

ActiveX a některé standardy v podání Microsoftu. Některé stránky mohou být

zobrazeny jinak než v jiných prohlížečích, to je ale obecná vlastnost

rozdílných jader. Gecko najdeme v Mozilla Suite, ve Firefoxu a v dalších

prohlížečích značky Mozilla. Dále v současném Netscapu a některých jiných

programech. Podobně jako Trident může být i Gecko integrováno do aplikací ve

Windows i v jiných systémech. Prakticky se ale této možnosti využívá mnohem

méně než v případě jádra Internet Exploreru. Gecko je otevřená technologie s

volně dostupnými zdrojovými kódy.



KHTML.

KHTML je základem výše zmíněného zmíněného prohlížeče Konqueror. Oproti dvěma

předchozím jádrům jde o jednodušší software. To se projevuje nižší

kompatibilitou prohlížeče se světem WWW. Pro svou jednoduchost a větší

přehlednost je toto jádro, postavené rovněž jako opensource, v poslední době

využíváno jako základ jiných webových prohlížečů. Na KHTML je například

vystavěn prohlížeč Safari, který je standardně předinstalovaný v počítačích s

operačním systémem MacOS X. Jádro KHTML byl vybráno i pro prohlížeče určené do

mobilních telefonů. Z toho vyplývá, že než aby bylo KHTML využíváno v celku,

stává se základem pro další vylepšování a rozšiřování ze strany autorů

prohlížečů.

Tato tři jádra tvoří základ světa webových prohlížečů. Většina ostatních

programů je postavena na některém z nich. Z toho vyplývá, že podle toho, jaké

jsou vlastnosti každého z uvedených jader, budou vypadat i vlastnosti

konkrétního prohlížeče, co se funkcionality a kompatibility týče. Každý

prohlížeč může obsahovat další funkce, které s jádrem buď nesouvisí (kromě

toho, že je více, nebo méně využívají), nebo které jeho možnosti nějak

rozšiřují. Pokud dojde k větší akumulaci těchto funkcí v rámci jednoho

programu, stává se prohlížeč komunikačním balíkem.



Komunikátory

Název Komunikátor poprvé použilo Netscape pro jednu z posledních generací svého

původního softwaru. Označení znamená, že se v příslušném produktu kromě

prohlížeče ukrývá ještě řada dalších funkcí. Tradičně základní z nich je

e-mailový klient a adresář. Následují různé podpůrné programy. Mezi ně se řadí

například jednoduchý editor webových stránek, možnost psát si různé poznámky,

čtečka RSS kanálů nebo diskuzních skupin. Komunikátor může obsahovat nástroj

pro Instant Messaging, organizátor dokumentů, nástroj pro PIM (správu osobních

informací, typicky kalendář a úkolovník), stejně tak jako zabudovaný IRC chat a

podobně.

Protiváhou komunikátorů jsou jednoduché prohlížeče s minimem dalších funkcí

(ale s možností instalace dalších funkcí formou doplňků). Výhoda komunikátorů

spočívá ve vysoké integraci jednotlivých částí. Díky tomu je možné z jednoho

místa používat mnoho služeb bez potřeby přepínání do jiných aplikací. Snáze se

také většinou vyhledává v informacích, snáze se různé informace propojují.

Nevýhodou komunikátorů je obecně větší spotřeba paměti, procesorového času a

fakt, že v počítači jsou často funkce, které jsou sice užitečné, ale které

nechcete nebo nemůžete využívat. Jejich absence, jednoduchost a rychlost jsou

právě přednostmi jednoúčelových prohlížečů.





Obsah a obal webového prohlížeče

I když na různých platformách existují desítky prohlížečů, ve skutečnosti je

jich pouze několik. Prohlížeč se de facto skládá ze dvou součástí. Viditelnou z

nich je uživatelské rozhraní tlačítka, adresní řádek, prostor pro vykreslování

stránek. Pod touto uživatelskou částí, která může být obohacena o další funkce

se nachází to nejdůležitější. Vykreslovací jádro, neboli parser. Webové stránky

jsou v současné době velmi komplikovaným propletencem různých standardů a

souborových formátů. Jejich korektní zobrazení není hračka a naprogramovat

jádro prohlížeče, které to dokáže představuje velmi tvrdý oříšek. Proto autoři

řady prohlížečů místo toho, aby se pokoušeli o vytvoření vlastního parseru

daleko častěji využívají služeb již existujících jader. Základny hlavních

prohlížečů jsou přitom dostupné poměrně liberálně. Nejvýznamnější jádra je

možné používat oficiálně a s podporou originální dokumentace. Podívejme se nyní

na ta hlavní z nich.



Mozilla Firefox

URL: http://www.czilla.cz

Současná verze: 1.0.7

Jádro: Gecko

Platforma: Windows, Unix, Linux, mobilní zařízení

Mozilla Firefox je prohlížeč, který původně vznikl jako alternativa k příliš

těžkopádnému nástroji Mozilla Suite. Jeho základem je jádro Gecko. Firefox

podporuje procházení v panelech a obsahuje propracovaný systém zabezpečení.

Prohlížeč lze skinovat (měnit jeho vzhled) a díky velmi propracovanému systému

je možné jej rozšiřit o další funkce a komponenty. V základní podobě neobsahuje

prakticky žádné doplňky, nicméně jeho dovybavení je velmi jednoduché.

Firefox má správce doplňků, vzhledů a stahování, které vycházejí ze stejného

designu a jsou tudíž snadno použitelné i pro začátečníka. Jeho vzhled i

kompatibilita jsou na všech podporovaných platformách velmi podobné. V poslední

době ale dochází k porušení důvodu, pro který Firefox původně vznikl projevují

se opět vysoké nároky na systémové prostředky hostitelského počítače.

Díky jádru Gecko je možné s Firefoxem prohlížet většinu současných webů,

nicméně existují výjimky aplikace, které na Firefoxu nefungují buď vůbec, nebo

jen velmi špatně, případě dochází k nevhodným posunům v jejich zobrazení.

Autoři řady webů je ale přepracovávají tak, aby s tímto prohlížečem fungovaly a

dokonce i služba Windows Live od Microsoftu bude zřejmě existovat i ve verzi

pro Firefox.

Mozilla Firefox je v současnosti nejoblíbenější alternativní prohlížeč a číslo

dvě po Microsoft Internet Exploreru. V době uzávěrky připravovaná verze 1.5 by

měla přinést nové funkce, ale také vylepšení v oblasti stability a zabezpečení.

Kolik z toho se nakonec podaří splnit, je otázkou. Firefox je základem pro

další prohlížeče, byť se nejedná o kořenový produkt své platformy. Na jeho kódu

je založen například současný multijádrový nástroj Netscape (nemá s původní

verzí této aplikace již prakticky nic společného). K dispozici je velké

množství vzhledů a doplňků různé kvality. Stejně tak existují i komerční

produkty vycházející z Firefoxu a množství „domácích“ neoficiálních verzí.

Díky rozšířenosti panují obavy o bezpečnost prohlížeče, jelikož již bylo

objeveno několik poměrně závažných chyb. Do budoucna se očekává vznik červů a

dalších škodlivých kódů určených pro Firefox, se zárodky spywaru se je možné

setkat již nyní. Některé z těchto kódů mohou být multiplatformní a využívat

prohlížeč bez ohledu na operační systém, na němž je aktuálně provozován.



Opera

URL: http://www.opera.com

Současná verze: 8.5

Jádro: samostatné, podobné KHTML

Platforma: Windows, Unix, Linux, mobilní zařízení

Opera je multiplatformní víceúčelový komunikační balík. Přestože se jedná o

jeden z nejstarších prohlížečů, nikdy nedoznal širšího rozšíření. V roce 2005

byla licence tohoto programu změněna, a tak je Opera pro hlavní platformy k

dispozici zdarma (dříve za ni bylo nutné zaplatit, nebo existovala jako

sponzorovaný software zobrazující reklamy).

Opera se chlubí tím, že jde o nejrychlejší prohlížeč. Z hlediska zpracování

stránek funguje skutečně velmi rychle. Web je možné zobrazovat standardně v

panelech, ale ovládání se poněkud vymyká zažitým konvencím. V jedné aplikaci (a

v jednom uživatelském rozhraní) je kromě prohlížeče integrován také poštovní

klient, čtečka RSS, možnost dělat si k navštíveným stránkám poznámky a množství

dalších, více či méně užitečných funkcí. Tyto funkce navzájem spolupracují, pro

mnoho běžných úkolů tak není nutné opouštět prohlížeč. Některé verze Opery

obsahovaly také podporu Instant Messagingu. V současnosti v programu najdeme

hlasové ovládání, spekuluje se o možnosti jeho rozšíření, respektive upgradu na

groupwarového klienta.

Naproti tomu možnosti rozšíření Opery, přesněji množství dostupných doplňků,

jsou oproti konkurenčním prohlížečům relativně malé. Je možné měnit vzhled,

chování prohlížeče zůstává i při různých nastaveních sice intuitivní, ale ne

právě typické. V oblasti kompatibility patří Opera mezi ty slabší prohlížeče,

především kvůli malému množství optimalizovaných webů. Mnoho webových aplikací

nefunguje nebo funguje nekorektně, množství webů se zobrazuje špatně. Pro

zvýšení kompatibility je Operu možné „maskovat“ za jiný prohlížeč, typicky

Microsoft Internet Explorer. Bohužel tato činnost v některých případech vede k

jejímu selhávání.

Opera je ideální kioskový prohlížeč, tedy nástroj určený na počítače používané

velkým množstvím uživatelů. Vyznačuje se poměrně dobrou úrovní zabezpečení i

tím, že na něj prakticky neexistují specializované viry (to se ale časem může

změnit). Vzhled a chování komunikátoru na různých platformách je v podmínkách

pracovního PC příkladně stejné (Opera na Linuxu je zcela totožná s Operou na

Windows). Stejně tak kvalitní je i instalace a administrace prohlížeče.

Očekávaná verze 9 by měla přinést především vylepšení v oblasti kompatibility,

to totiž Opera potřebuje zdaleka nejvíce. Problémem je také stabilita (zejména

na Windows).



Maxthon Tabbed Browser

URL: http://www.maxthon.com/

Současná verze: 1.95

Jádro: Internet Explorer (částečně Gecko)

Platforma: Windows

Maxthon představuje uživatelské rozhraní nad jádrem Internet Exploreru. Původně

vznikl jako snaha doplnit do Internet Exploreru verze 6 to, co mu velmi dlouhou

dobu chybělo. Tedy podporu procházení v panelech, zabezpečení, ochranu před

vyskakovacími okny, spywarem a další nástroje. Poté, co byla část těchto funkcí

dodána do Internet Exploreru v jeho aktualizacích, Maxthon (dříve MyIE2)

ztratil část svého smyslu. Autoři ale pokračovali ve vývoji a světlo světa

spatřil velmi zajímavý program.

Přestože je Maxthon stále založen na jádře Microsoft Trident a tedy pevně vázán

na Windows, lze v něm, podobně jako u Netscape Browseru, zobrazovat stránky

také s využitím konkurenčního jádra Gecko. Uživatel má k dispozici pestrou řadu

funkcí zvyšujících bezpečnost a rozšiřujících možnosti konfigurovat a

přizpůsobovat prohlížeč. Součástí instalace Maxthonu jsou Roboforms, což je

systém inteligentního vyplňování formulářů na webu a bezpečného zapamatování

hesel. Fungovat ale bude i bez tohoto doplňku. Podobně je instalován i systém,

který pomáhá filtrovat reklamy a další nevyžádané prvky ve webových stránkách.

Prohlížeč obsahuje nástroje pro snadnou správu oblíbených položek, zjednodušené

procházení a práci s „guesty“, která se vyskytuje i u jiných aplikací. Vizuálně

Maxthon vychází z Internet Exploreru a je určen především jeho uživatelům.

Používá se jednoduše, i když někomu se může ve srovnání s IE zdát o něco

komplikovanější (to je dáno nesrovnatelně širší nabídkou funkcí prohlížeče).

Maxthon dovoluje měnit vzhled a je kompatibilní s rozšířeními určenými pro

Internet Explorer. To znamená, že některé nástrojové lišty pro IE fungují

rovněž v něm.

Po stránce kompatibility Maxthon odpovídá mateřskému Internet Exploreru (nebo

Gecku, jeho podpora ale není dokonalá). Přesto ne všechny aplikace určené pro

Internet Explorer fungují i v něm zcela bez problémů. Celkově lze říct, že jde

o prohlížeč, který je ideální alternativou Internet Exploreru pro ty uživatele,

kteří jej z důvodu kompatibility s používanými aplikacemi nemohou opustit a

nechtějí používat dva různé programy. Největší nevýhodou Maxthonu je občasná

nestabilita v některých verzích (je velmi těžké odhadnout, které jsou a které

nejsou bezproblémové). Otazník také visí nad jeho dalším osudem, až Microsoft

uvede dlouho očekávaný IE 7. To je ale prozatím hudba vzdálené budoucnosti.

Pokud používáte Windows jako hlavní operační systém, rozhodně si Maxthon

stáhněte a vyzkoušejte. Jedná se o užitečnou aplikaci, vhodnou zejména pro

skalní uživatele Internet Exploreru 6.



Lynx

URL: http://lynx.isc.org/

Současná verze: 2.8.5

Jádro: vlastní, textový prohlížeč

Platforma: Windows, DOS, UNIX/Linux

Lynx je další specialitou ve světě webových prohlížečů. Jedná se o

multiplatformní nástroj, který je určen pro textové terminály s velmi omezenými

nebo prakticky žádnými grafickými schopnostmi. Díky tomu je schopen zobrazovat

webové stránky pouze v textu, bez obrázků a dalších prvků. Tento přístup

vyžaduje úpravu stránek, které by prostým vypuštěním grafiky byly nečitelné

nebo nepoužitelné. Lynx je schopen většinu webů zjednodušit a zobrazit takovým

způsobem, že lze získat základní informace a provádět navigaci dokonce i tehdy

jsou-li informace ukazovány výhradně v textové podobě. Mohou jej také využívat

postižení lidé, protože textový obsah se snáze převádí na syntetickou řeč.

Lynx vznikl původně jako prohlížeč pro unixové systémy. Postupně se ale

objevilo několik verzí pro jiná operační prostředí, a tak se s ním lze setkat

například v Microsoft DOSu nebo ve Windows, stejně jako v Linuxu. Praktický

význam tohoto prohlížeče je v dnešní době minimální, nicméně se jedná o velmi

zajímavý technický kousek a jeho schopnosti mohou být využity i v jiných

prohlížečích nebo technologiích pro zpřístupnění dat.

Jádra a prohlížeče

Je velmi komplikované určit, kolik webových prohlížečů doopravdy na světě

existuje. Kromě těch nejvýznamnějších, kterým jsme se věnovali v tomto článku,

jsou ještě desítky dalších. Vzhledem ke snadné dostupnosti jader není problém,

aby si svůj vlastní browser naprogramoval prakticky každý, kdo je schopen

triviálním nástrojem ve Windows postavit základní aplikaci a využít služeb

operačního systému objektu typu ActiveX. Díky tomu existuje moře malých

prohlížečů, které využívají ať již jádro Internet Exploreru, nebo Mozilly, ale

ve své podstatě obsahují jen několik málo funkcí navíc. Tyto prohlížeče najdeme

snadno, ale v praxi je jen málo z nich použitelných pro reálný život.

Podstatně horší je to s vývojem vlastního parseru. Několik firem se v minulosti

pokusilo vytvořit vlastní renderovací jádro prohlížeče. Některé z těchto jader

jsou základem aplikací, hlavně firemních, ale vždy žijí z podmínky, že se v

nich zobrazují pouze optimalizované a pokud možno jednoduché stránky. Na práci

s „divokým“ webem je reálné použít některé ze zde uvedených tří veřejných jader

(Trident, Gecko, KHTML) nebo prohlížeč typu Opera. Všechna tato jádra jsoui

přes své dílčí nedokonalosti a vady schopna pracovat s většinou stránek a

veřejných aplikací tak, že je zobrazí korektně, nebo alespoň přibližně správně.

To druhé často uživateli stačí. Pravděpodobnost, že by se v dohledné době

objevilo nějaké další, zcela nové jádro prohlížeče, je malá, a tak i když

nepochybně vzniknou další „browsery“, v tom jak zobrazují web se něco

podstatným způsobem změní jen velmi těžko.



Apple Safari

URL: http://www.apple.com/safari/

Současná verze: 2.02

Jádro: KHTML

Platforma: MacOS X

Prohlížeč Safari hraje dnes na platformě Mac asi tutéž roli, co Internet

Explorer ve světě systému Microsoft Windows. Jedná se o víceméně jednoúčelový

prohlížeč, který je standardně dodáván s operačním systémem MacOS X. Jak jsme

již zmiňovali, jeho základem je jádro KHTML, s nímž jsme se setkali už u

aplikace Konqueror. Prohlížeč využívá renderovacího jádra, které je z KHTML

odvozeno, a společnost Apple se s vývojovým týmem KHTML již jednou dostala do

konfliktu ohledně jeho implementace, konkrétně při navracení provedených oprav

zpět do původního kódu prohlížeče.

Safari je vyvíjen s maximálním důrazem na kompatibilitu. Byl prvním veřejně

dostupným prohlížečem, který splnil velmi náročný test Acid2. Faktem ovšem je,

že ani na něm některé specializované aplikace nefungují. Rozšíření Safari stojí

a padá s rozšířením počítačů Macintosh, které zejména v našich končinách není

právě největší. Z toho vyplývá, že část webů se Safari nespolupracuje

dostatečným způsobem.

Ovládání prohlížeče je macovsky jednoduché. Základní navigační prvky kopírují

ostatní programy podobného typu. Safari obsahuje integrovanou čtečku RSS a je

provázáno se systémem Apple Quicktime. Zajímavá a velmi praktická je funkce

„soukromého surfování“, kdy prohlížeč nezaznamenává žádné informace o

navštívených webech. V posledních verzích se vývojáři společnosti Apple také

snažili vyřešit jeden ze zásadních problémů, a to rychlost, respektive výkon

prohlížeče. Safari neobsahuje další funkce navíc, ty jsou ponechány na

ostatních programech součástech MacOS X. Ty se s ním ale mohou integrovat a

využívat jeho jádro.

Safari se stalo výchozím nástrojem pro práci s webem poté, co Apple odvrhl

macovskou verzi Internet Exploreru. Ten byl dříve na počítačích Macintosh

instalován ve verzi pro jejich operační systém. Stejně tak existovala i verze

browseru Netscape. Společně s přechodem Apple na platformu Intel se objevily

spekulace o možnosti, že by v budoucnu mohlo existovat také Safari pro Windows.

Tyto domněnky jsou ale nepotvrzené a spíše nepravděpodobné. Na MacOS X je možné

Safari alternovat jinými prohlížeči, například produkty Mozilla, vesměs ale nic

takového není potřeba (Mozilly na MacOS moc rychle nefungují). Safari poskytuje

sice základní, ale dostatečné možnosti a většina webů na něm funguje spolehlivě.



Netscape Browser

URL: http://browser.netscape.com/ns8/

Současná verze: 8

Jádro: Hybrid Internet Exploreru a Mozilly

Platforma: Windows

Prohlížeč Netscape má s původním Netscape Navigatorem společnou už jen část

názvu. Aplikace vyvíjená pro systém Windows je hybridním nástrojem založeným

částečně na portování jádra Internet Exploreru a částečně na Gecku od Mozilla

Foundation. Díky tomu je možné v rámci jedné fyzické aplikace zobrazovat

stránky v IE i v Mozille. Základem kódu samotného prohlížeče se stal software

Mozilla Firefox a hybridní přístup (později zavedený i do dalších prohlížečů)

byl zvolen hlavně pro dosažení optimálního poměru mezi kompatibilitou a

bezpečností.

Netscape zobrazuje korektně všechny weby, které fungují ve Firefoxu, a je

schopen pracovat i s většinou aplikací vytvořených pro Internet Explorer (ne se

všemi). Jeho uživatelské rozhraní je v základním provedení netypické některým

lidem dělá potíže se v něm zorientovat. Lze ho ale konfigurovat do

přijatelnější podoby.

Některá nastavení Netscapu se provádějí automaticky ze serveru. To vyvolává

otázky ohledně dodržování soukromí prohlížečem, k nimž dále přispívá nejasné

licenční ujednání. V Netscapu bylo krátce po uvedení objeveno několik závažných

bezpečnostních nedostatků. Další může tento prohlížeč přebírat jak z Mozilly

Firefox, na níž je založen, tak i z Internet Exploreru, jehož jádro využívá.

Výkon aplikace není nejvyšší a rychlost její odezvy je poměrně malá, zejména ve

srovnání s Internet Explorerem.

Netscape je pouze prohlížeč, prakticky bez dalších rozšiřujících funkcí. Idea

dvoujádrové aplikace je, jak se ukázalo, velmi pozitivní vůči uživateli, ale

problematická z hlediska programátorské práce. Grafické rozhraní programu může

být rozšiřováno o aktivní prvky, které se samy aktualizují (záleží na

nastavení, ale uživatel jich na výběr mnoho nemá). Prohlížeč si tak do jisté

míry může v rámci operačního systému „žít vlastním životem“. Jeho celkové

zaměření je určeno především pro uživatele z anglosaských zemí. V našich

končinách se s moderním Netscapem příliš nesetkáte.

Ještě před uvedením tohoto prohlížeče byl proprietární Netscape založen na kódu

systému Mozilla Suite. I v současnosti se ještě používají některé verze této

starší generace. Uživatelé se vesměs shodují na tom, že byla i přes nižší

kompatibilitu lepší než ta současná.



Vyberte si…

Pro uživatele, který pokud jde o software v počítači nepodléhá žádnému

administrátorovi, nadiktované firemní politice nebo nutnosti využívat určité

webové aplikace je nejlepší, pokud si prohlížeč vybere na základě vlastního

zhodnocení. Nejlepší je vyzkoušet si jich co nejvíce a nakonec se rozhodnout

pro jeden, který je za daných podmínek nejlepší. Při větším počtu programů

totiž přepínání mezi nimi práci spíše brzdí, než aby ji napomáhalo. I to je ale

relativní. V organizacích, kde se vytváří společná politika pro IT a software,

se prohlížeč vybírá obvykle na základě kritérií kompatibility s používanými

aplikacemi. Dalším kritériem bývá jeho bezpečnost, dostupnost a náročnost na

administraci/správu. Hráčem s největšími šancemi v takových případech zůstává

Internet Explorer, ale mnoho firem a úřadů nasazuje Mozillu Firefox. Je

zajímavé, že firemní „přechod na Firefox“ může být motivován nejen snahou o

bezpečnost a výkon. Může to být také jeden z prvních přípravných kroků při

převádění firemní IT infrastruktury z operačního systému Microsoft Windows na

Linux nebo například na Solaris.

Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv prohlížeč, nejdůležitější je stále jedno. A

to, aby vám sloužil a představoval pomůcku při práci a zábavě. Ne přítěž, ne

zbytečné riziko, ne aplikaci, která je nad vaše síly komplikovaná a s níž

pořádně neumíte zacházet. V takovém případě by se totiž úplně převrátil

základní smysl webových prohlížečů. Totiž umožnit jednoduchou a přehlednou

práci s velkým množstvím dostupných informací. V původní podobně s telefonním

seznamem CERNu, nyní s celosvětovou pavučinou.



Existuje univerzální prohlížeč?

Tuto otázku si klade nejeden uživatel internetu a webu. Odpověď je ale poněkud

skeptická. Bylo by to hezké, ale není to reálné. Každý existující program má

své přednosti a své nedostatky. Nedá se říct, že by některý z nich svými

vlastnostmi předčil ostatní do míry, kdy by se o nich dalo hovořit jako o

horších. Vůbec nic s tím nemá společné reálné rozšíření prohlížečů. Internet

Explorer je nejpoužívanější na platformně Windows nikoliv proto, že by byl

nejlepší, ale proto, že je zde výchozí a není třeba ho doinstalovávat. Podobně

je to i se Safari na MacOS X, nebo s Konquerorem v KDE.

Sympatickou úchylkou, která se vytvořila na systémech s Windows jsou prohlížeče

kombinující dvě jádra: typicky Internet Explorer a Gecko. Tento netradiční

přístup vede ke zvýšení kompatibility, a při rozumně vyřešené otázce přepínání

mezi jádry také ke zvýšení atraktivity příslušného programu. Na druhou stranu

ale tyto programy trpí různými nedostatky a potenciálně se mohou nakazit i

chybami a bezpečnostními mezerami prohlížečů, jejichž jádra využívají. V

neposlední řadě pak mohou být pro mnoho uživatelů poněkud zmatené (což je

případ hlavně Netscape Browseru).

I přesto je výhodnější a pro uživatele pohodlnější vsadit pouze na jeden webový

prohlížeč. Lidé, kteří nechtějí, nebo nemohou používat Internet Explorer, se

velmi často uchylují k Firefoxu. Je to především proto, že kombinuje

jednoduchost obsluhy, dobrou kompatibilitu a relativní rychlost. Neobsahuje ani

zdaleka tolik funkcí jako Opera, s níž sdílí vlastnosti víceplatformního

programu, lze jej ale rozšiřovat pomocí velkého počtu různých doplňků. Ve

srovnání s Operou je také pomalejší, avšak na druhou stranu rozšířenější.