Prémiové SMS

Sága o placení on-line je, jak by se na první pohled zdálo, takřka nekonečnou
záležitostí. Na jiném místě píšeme o mikroplatebních systémech a jejich

vzkříšení poté, co byly podle všeho odsouzeny k definitivnímu zániku. Zde se

podíváme na jiný systém, tentokrát jak zpoplatnit mobilní obsah. Jmenuje se

prémiové SMS.



Chcete si na svůj mobil pořídit nové logo nebo vyzvánění? Nudí vás už javové

hry a víte o žhavé novince, která by vám přesně sedla? Nebo byste rádi

zaplatili provozovateli svých webových stránek za prodloužení hostingu snadno,

rychle a bez zbytečných papírů? To vše za vás může snadno a rychle zařídit

platba pomocí krátké textové zprávy (SMS). Chcete si objednat kolu?



Mobilní placení a jak na ně

Možnost využít mobilní telefony pro placení služeb, které s telefonováním přímo

nesouvisí, je možnost velice lákavá a jako taková je zkoumána již delší dobu.

Mobilní telefon je dnes již univerzální komunikační přístroj s mnoha funkcemi

od těch ryze praktických (telefonování, textové zprávy) přes životně nutné

(nouzové volání) a zábavné (hry) po naprosto zbytečné, ale přesto líbivé a

využívané (loga na displeji, barevná schémata atd.). Má ale i další vlastnost,

která průměrného uživatele na první pokus skoro jistě nenapadne. Víte jakou? Je

propojen s peněžním účtem. Jestliže chceme telefonovat, posílat SMS nebo

využívat například APN internet, pak prostě potřebujeme mít peníze, které jsou

s mobilním telefonem tím či oním způsobem propojeny. V našich podmínkách se

ustálily dva systémy.

Předplacená karta je účet, který je v telefonu „nabit“ na určitou částku a v

jejím rámci umožňuje čerpat služby. Ať jsou tyto služby jakékoliv, částky za

jejich využití jsou strhávány z aktuálního kreditu, přičemž (v současnosti)

prakticky není možné dostat se pod limit, daný tímto kreditem.

Paušální programy fungují na bázi účetní akumulace. Uživatelům jsou poskytovány

služby bez omezení a jejich ceny nejsou odnikud strhávány, ale pouze

zapisovány. Když opomineme volné minuty a podobné bonusy operátora, pak se dá

říci, že měsíční účet za telefon, který paušálním zákazníkům chodí, je vlastně

součet všech čerpaných služeb, vynásobený jejich cenou a zaokrouhlený na celé

padesátihaléře.

Druhý z obou systémů placení – tedy „paušál“ – má své výhody. Zákazník sice

nemá bezprostřední kontrolu nad svou útratou, ale může jej využívat i tehdy,

když aktuálně nemá prostředky. Z pohledu telekomunikačního operátora pak jde o

jednoduchou záležitost. Nemusí totiž složitě kontrolovat zbývající kredit a

realizovat propojení několika spolu přímo nesouvisejících systémů, ale

zákazníkovi na základě účetního součtového systému určitým způsobem důvěřuje.

Protože mobilní telefon je nástroj, který sebou nosíme neustále, přímo se

nabízí jeho využití pro zprostředkování peněžních transakcí, a to dvojího

druhu. Klasické GSM bankovnictví je typem plateb, kdy je mobil pouze

komunikačním prostředkem. Proč ale nevyužít i onen účet, který se v něm

nevyhnutelně – jak jsme si řekli – nachází?

Nic ale není tak jednoduché, jak to vypadá, a používání mobilních účtů

kteréhokoliv z obou jmenovaných typů pro placení jiného zboží a služeb než těch

telekomunikačních je také věcí dlouhodobého zuřivého vývoje. Především jde o

potíže finančního charakteru, dále pak o potíže nevyhnutelně technického

charakteru a nakonec také o otázku konkurenčního boje. Důležitou roli hraje

rovněž použitá metoda. Mobilní telefon neobsahuje žádnou funkci, kterou by bylo

možné bezprostředně využít pro placení z jeho vlastního účtu. Určité možnosti

nabízí pouze technologie WAP. Použití populárních aplikací na bázi SIM Toolkit

by v našich podmínkách bylo pravděpodobně (mimo dobíjení kreditu a elektronické

bankovnictví) přinejmenším problematické. Další možnosti nejsou.

Zbývají tedy možnosti hovorů a krátkých textových zpráv. Platby prostřednictvím

telefonických hovorů na čísla se zvláštní tarifikací se u nás sice již ujaly,

ale zároveň jsou bohužel ne vlastní vinou zastřeny nepříjemným oblakem jisté

neserióznosti. Může za to využívání čísel s předčíslím 900, 906, 909 v

počátečních fázích výhradně pro poskytování erotického obsahu a dále pak v

posledních letech masový problém s dialery. Tyto aplikace využívaly právě

služeb se zvláštní tarifikací hlavně k okrádání zákazníků pevných telefonních

linek (a v malé míře také mobilních telefonů).

Dalším nedostatkem hovorů se zvláštní sazbou je jejich minimální doba. Ta se

pohybuje podle typu placené služby a její ceny v řádu několik desítek sekund až

po několik minut, což je pro zákazníka značně nepříjemné. Problematická je také

skutečnost, že v současnosti používané technologie vyžadují často ze strany

platícího zákazníka kromě peněz také další věci, především pozornost. Pokud jim

ji nedokáže nebo nemůže věnovat, může se snadno stát, že o své peníze přijde a

zboží či službu je nucen platit několikrát po sobě. To je pochopitelně nesmírně

nešťastná záležitost.

Jestliže je placení formou hovorů takovým problémem, proč pak jako platební

kanál nevyužít krátké textové zprávy? Technicky vzato se tento systém jako

cesta k placení za obsah (a nejen za něj) již nějakou dobu používá. Obrovskou

výhodou jsou zde vybaveni samotní mobilní operátoři. Mají totiž nejen všechno

potřebné vybavení, ale především něco, co nemá nikdo jiný – přístup k účtům v

mobilních telefonech, a to jak k předplaceným kartám, tak k paušálům. Jsou

jediní, kromě samotného zákazníka, kdo ví, kolik peněz se na těchto účtech

nachází a jak mohou být využity. Vlastní také účtovací systémy, potřebné

vybavení a především pak souhlas zákazníka, aby mu mohli na základě využitých

služeb fakturovat. Přestože u našich operátorů, především tedy u těch

„původních“ a u T-Mobilu zvláště, dominuje snaha nabízet doplňující služby

především prostřednictvím technologie WAP a účtovat je stejným způsobem, mohou

být využívány i textové zprávy se zvláštním zpoplatněním. A co více, speciální

textové zprávy mohou být již nyní posílány od kteréhokoliv mobilního operátora.

Tyto zprávy se jmenují Premium SMS (dále PR SMS). Fungují podobně jako

telefonní linky se zvláštní sazbou na bázi speciálních telefonních čísel.

Výhodou těchto čísel je, že z nich můžeme vyčíst jejich cenu (ta je v každém

čísle zakódována a říká nám, kolik bude stát textová zpráva na toto číslo

odeslaná). Platba za jednu zprávu je pak fixní, bez ohledu na to, kterého

operátora uživatel používá a dokonce jakým tarifem je vybaven. Je tedy zcela

nezávislá na částce, kterou by stejný člověk zaplatil za jednu klasickou

textovou zprávu. Nyní pochopitelně hovoříme o těch platebních SMS, které jsou

nezávislé na operátorech a jdou mimo rámec nabídky jejich vlastních služeb –

tam obvykle existuje velká nabídka i variabilita, nicméně pouze pro onoho

konkrétního operátora.



Jak si zařídit platební systém

Pokud byste chtěli účtovat za služby prostřednictvím speciálních SMS, pak

vězte, že se nejedná o nic jednoduchého. Především je třeba získat speciální

číslo (je jich poměrně omezený počet). Dále pak musíte mít technologii a hlavně

získat souhlas těch operátorů, z jejichž sítí by měla být vaše platební brána

dostupná. Samotná platba se, pokud se vše podaří, realizuje následujícím

způsobem. Zákazník, který si chce něco koupit prostřednictvím SMS, odešle na

vaše číslo zprávu s předem definovaným textem, například v nabídce. Zpráva je

zpracována systémem a doručena na platební bránu poskytovatele služeb. Jakmile

je doručena, znamená to, že je operátorem účtována (ten se také stará o

kontrolu, zda lze transakci vůbec provést, například vzhledem k aktuálnímu

stavu kreditu na předplacené kartě).

Platební brána příchozí zprávu (tedy platbu) registruje a odpoví na ni

odpovědní SMS. Ta může obsahovat předdefinovanou informaci („děkujeme za váš

příspěvek“), nebo například také heslo potřebné pro vstup do informačního

systému, k archivu článků v on-line časopise nebo ke kontaktním údajům

inzerenta v inzertních novinách. Zároveň ale platební brána předává tuto

informaci vyššímu systému a ten se dále zachová podle toho, jak je nastaven.

Může uživateli povolit přístup, jestliže je jeho účet asociován s telefonním

číslem, z nějž k platbě došlo, nebo v případě, že jej identifikovaly informace

ze samotné zprávy. Může také potvrdit objednávku, která byla realizována

například prostřednictvím webového portálu a které byl přiřazen kód, odeslaný

posléze formou textové zprávy. Množství takto proveditelných akcí je zkrátka

poměrně veliké a nemělo by smysl se všemi zde zabývat.

Cena, kterou uživatel zaplatí za odeslání platební SMS, je odečtena z jeho účtu

a následně se dělí mezi poskytovatele obsahu – content providera, neboli toho,

kdo nabízel službu a komu bylo placeno – a mobilního operátora. Cena je z

pohledu zákazníka, tedy platícího, fixní záležitostí. Nicméně z pohledu

provozovatele se jedná o problematický moment celé transakce, protože mobilní

operátor si za provedení podobné transakce účtuje nemalá procenta z částky,

kterou původní zpráva stála. Výsledkem tedy je, že content provider získává za

poskytnutou službu nebo zboží nižší částku, než kolik mu zákazník zaplatil, a s

touto skutečností musí pochopitelně počítat.



PR SMS?

Model placení, o kterém jsme se zmínili výše, je z mnoha úhlů pohledu ideální.

Pokud by prostřednictvím zvlášť tarifikovaných SMS bylo možné platit například

boty v obchodním domě, bylo by to pravděpodobně naprosto ideální řešení. Systém

placení prostřednictvím textových zpráv naráží na mnoho problémů. Některé

vycházejí z jeho vlastních technických omezení, další pak z možností a ochoty

telekomunikačních operátorů, jiné jsou zcela mimo tyto kategorie. Objednávkové

SMS již delší dobu používají společnosti, které distribuují obsah pro mobilní

telefony, tedy loga, hry a podobné věci. Můžeme s jejich pomocí zaplatit za

webhosting u Seznamu, vyžádat si kontaktní údaje inzerenta na serveru

http://www.avizo.cz a provádět mnoho dalších podobných věcí. Bohužel zejména

vzhledem k problémům, které jsme zde již uváděli, je počet takových služeb (ač

by si jich sám princip zasloužil co nejvíce) prozatím ještě stále omezen.

Nicméně je možné, že ke zlepšení dojde.

SMS se zvýšenou tarifikací totiž představují pro poskytovatele obsahu, tedy

obchodníka, nejen poměrně hodně úsilí a peněz, ale také závažný závazek vůči

operátorům. Tento závazek spočívá v minimálním obratu, tedy v minimálním počtu

SMS, které budou každý měsíc vykázány, aby byla služba pro operátora dostatečně

zisková. To v podstatě neumožňuje menším podnikatelům a jiným subjektům, které

by také mohly nabídnout zajímavý obsah, jejich využití. Poměrně nedávno se ale

objevilo řešení, které by mělo právě toto umožnit – najdete je na adrese

http://www.pipeline.cz.

Společnost Pipeline, která je vlastně společným počinem několika různých

společností, jež fungují jako content provideři, nabízí vlastně společné

středisko pro účtování služeb. Do systému, který nefunguje na bázi vyhrazených

telefonních čísel, ale na bázi klíčových slov odesílaných na jednotná čísla, se

může přidat další subjekt, a to za podmínek, které jsou ve srovnání s přímým

vytvářením vlastních PR SMS linek (viz problémy uvedené výše) mnohem

výhodnější. Je tak možné, že se v dohledné době možnosti využití placených SMS

a placení jejich prostřednictvím ještě rozšíří. I zde pochopitelně funguje

dělba o zisk z textových zpráv mezi provozovatele a poskytovatele obsahu,

nicméně odpadá několik nejproblematičtějších částí. Poskytovatelé obsahu (ti,

kterým má být placeno) nepotřebují žádnou speciální technologii a nemusí dávat

clearingovému centru (Pipeline) přemrštěně vysoké zálohy a instalační poplatky,

jako by tomu bylo v případě klasického postupu. Další předností je neexistence

limitů, které jsou jinak stanoveny velmi přísně, a jak jsme uvedli, brzdí

rozvoj menších subjektů na tomto poli.

Nicméně použití nezávislého clearingového centra má i své nedostatky. Tím

nejzásadnějším je relativní vymezení služeb, které mohou být tímto způsobem

účtovány. Nelze například vyžadovat platby prostřednictvím Pipeline za klasické

zboží v pevné formě, ani za nic, co v konečném důsledku není použitelné jako

obsah pro mobilní telefon. Problémem je také omezení pro zajištění webových

stránek (tedy placení přístupu) – také nelze. Výhodou nicméně je možnost

zajistit vlastní distribuci obsahu, tedy nikoliv jen placení pomocí tohoto

partnera, ale i pomoc s odběrem zboží – například loga pro mobilní telefony,

hry a podobné objekty, které mohou být mobilní sítí distribuovány

prostřednictvím některého z dnes zaběhnutých systémů, jako je například Wap

Push. Pipeline poskytuje svým content providerům další služby, mezi něž patří

například statistické sledování vyřízených objednávek, jednotné propojení se

všemi operátory nebo několik možných modelů propočtů rabatů z odeslaných,

respektive z vyřízených platebních textových zpráv. Přítomna je pochopitelně i

technika pro odesílání odpovědních textových zpráv informujících zákazníka o

realizaci jeho objednávky.

Pomocí tohoto systému nemusí být prodáván pouze obsah. Možné je například

realizování různých anket, hlasování nebo soutěží, v nichž probíhá registrace

prostřednictvím odesílaných textových zpráv. Jejich obsah je ukládán a lze jej

statisticky zpracovávat či z něj po úpravách například losovat, filtrovat

správné odpovědi a podobně.

Znamená to, že se v dohledné době chystá útok na peněženku majitelů mobilních

telefonů? Ten ale přece již nějakou dobu intenzivně probíhá a na vlastní kůži

jej zažil každý, kdo si objednal jediné logo, téma na displej mobilního

telefonu, vyzváněcí melodii (nedejbože polyfonní) nebo dokonce hru. Pouze se k

prozatím existujícím možnostem přidává další, jistě velmi atraktivní, která by

se v dohledné době mohla projevit prudkým navýšením dostupných služeb. Bohužel

dokud nebude existovat brána, která by umožnila platbu klasického zboží nebo

ono bolavé zajišťování přístupu na placené webové stránky s podobnými

podmínkami, jaké může v současné době nabídnout Pipeline, pravděpodobně ani

nebude existovat takový rozsah dostupných služeb, jaký by si zákazníci (tedy my

všichni) doopravdy přáli. Mobilní telefon by se totiž mohl stát velmi zajímavým

a univerzálním platebním nástrojem, který by šlapal na paty i běžným účtům.



Možnosti placení pomocí SMS



Co lze platit již nyní:

• obsah pro mobilní telefony: loga, pozadí pod displej, spořiče, hry a

vyzváněcí melodie.

• účast v loteriích a anketách pořádaných různými subjekty.

• služby na WWW a přístup k informacím (s určitými omezeními).



Co snad půjde platit:

• zboží v kamenných obchodech.

• zboží v elektronických obchodech.



Co by bylo možné:

• Použít PR SMS jako univerzální platební nástroj kdekoliv a za cokoliv.

• Limitem je pouze množství peněz, které je možné odečíst z mobilního účtu.

Obecně platí, že takto lze fakturovat pouze to zboží, které má hodnotu do

několika desítek korun, vyšší částky ztrácejí vzhledem k průměrným účtům smysl.



Kde hledat?



Provozovatelé a poskytovatelé

• http://www.pipeline.cz provozovatelé PR SMS

• http://www.t-mobile.cz mobilní operátor T-Mobile

• http://www.oskarmobil.cz mobilní operátor Oskar

• http://www.eurotel.cz mobilní operátor Eurotel



Trochu vize

V průběhu října 2004 pronikly na veřejnost zprávy od společnosti Nokia, které

se týkaly připravovaného mobilního telefonu, jež by kromě jiných pro mobilní

telefon typických funkcí mohl obsahovat něco, s čím se zatím žádný mobil

nesetkal a v co vlastně ani nikdo nedoufal. Totiž podporu technologie RFID.

RFID slouží podobně jako klasický systém čárových kódů používaný desítky let v

obchodních řetězcích a jinde. Na rozdíl od opticky čtených čárových kódů, je

ale RFID založeno na rádiové frekvenci. Je velmi podobné systémům, které jsou

nyní používány pro přístup do budov (klíčenkové tokeny), k přihlašování se do

informačních systémů prostřednictvím bezkontaktních karet (například známý

Kredit 5–7 společnosti Anette, vděčný to elektronický jídelníček) a podobně.

Nicméně RFID slouží primárně k identifikaci zboží v obchodech a k jeho

centralizované evidenci. Každý předmět v supermarketu by tak mohl mít svůj

vlastní identifikátor a u pokladny by byl centrálně zaplacen, aniž byste

jednotlivé kusy vůbec vyndavali z vozíku a nechávali je načíst čtečkou čárových

kódů. Další výhodou je, že by zákazník vždy věděl, co přesně je aktuálně v jeho

vozíku (díky zabudované čtečce RFID a napojení na databázi výrobků ve skladovém

systému supermarketu).

Integrace RFID do mobilního telefonu ale může přinést něco, s čím se dosud

nepočítalo. Nejen že by místo speciálního terminálu bylo možné využít pro

zjištění, kolik zboží a v jaké ceně je v košíku, přímo mobilní telefon

(propojit jej s databází prodejce a jeho seznamem zboží a ceníkem není příliš

náročnou záležitostí), ale mobilní telefon by mohl být zároveň také platebním

terminálem, jehož pomocí by celý nákup mohl být jednorázově uhrazen. To

pochopitelně vyžaduje vhodný terminál – a proč by se tímto terminálem nemohly

stát například PR SMS? Pochopitelně pouze v případě méně drahého a náročného

zboží, nicméně možné by to být mohlo a technické řešení také nemusí být zdaleka

tak složité, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Mobil vybavený RFID v běžném prodeji je prozatím ještě řekněme hudbou středně

vzdálené budoucnosti. Jeho propojení s platebními terminály a s PR SMS systémem

je také do jisté míry spíše spekulací než vizí, která by se mohla v nejbližší

době dostat na trh, nicméně vypadá velmi zajímavě a mohla by být základem

nakupování zcela nové generace. Například v obchodech, kde by nebyly pokladny,

přinejmenším ne v podobě, jak je známe dnes. Nebyly by zde klasické kasy a v

nich permanentně otrávené prodavačky, nezbylo by ani mnoho dalších atributů,

které známe z obchodů dnes. A to je nepochybně velice zajímavá vize. Placení

drobných věcí a mobilního obsahu prostřednictvím zvláštním způsobem

tarifikovaných SMS je sice malým, ale prvním krůčkem směrem k těmto

technologiím, ukrytým někde v budoucnosti.



RFID není zlaté

Technologie RFID, o níž je mimo jiné řeč v tomto článku (Radio Frequency

IDentificator), není pouze dokonalou náhražkou čárových kódů (jak je zde

uváděno), ale také spornou záležitostí. Proti jejímu nasazení protestují úřady

některých států a také nevládní organizace hájící soukromí občanů. Jde

především o to, že identifikátory skryté ve zboží a výrobcích mohou být podle

konkrétní varianty technologie čteny na vzdálenost několika metrů, a tak je

možné přesně říci, kdo má co u sebe a kolik toho je. Sbírání dat podobného typu

například před supermarkety nebo v jiných veřejných prostorách by se mohlo stát

neobyčejně silným nástrojem pro získávání podkladů pro efektivní marketing.

RFID čipy integrované v bankovkách by pak případné čtečce kdykoliv prozradily

obsah peněženky kteréhokoliv člověka (nejen v obchodě), aby jej upozornily na

to, že překračuje limit financí, ale také například v prostředcích veřejné

dopravy a podobně. Riziko, které by to představovalo s případnými technicky

dobře vybavenými zloději, je pouze špičkou ledovce, pod níž se ukrývá kontinent

představující potenciálně obrovské problémy. Na RFID se však z racionálního

hlediska nelze dívat ani ryze technokraticky, ani se emocionálně stavět, proti

jejich nasazení. V konečném důsledku totiž na technologii samotné nezáleží.



Identifikace čísla Premium SMS



• číslo 90 X AA BB

• 90 – fixní předvolba

• X – identifikace v rámci systému (nepodstatné)

• AA – identifikace provozovatele

• BB – cena SMS v korunách včetně DPH



Slovníček

• SMS – Short Messaging System – systém krátkých textových zpráv.

• GPRS – General Packet Radio Service – jeden ze způsobů, jak využít GSM

telefon pro připojení k internetu.

• PR SMS – Premium SMS – speciálně tarifikovaná zpráva SMS sloužící k placení

určitého obsahu.

• Odpověď – automatická reakce platebního systému na odeslanou PR SMS přichází

také formou zprávy.