Přestaňte hledat a začněte nalézat

Unavuje vás marné hledání internetových odkazů? Vyzkoušeli jsme za vás 20
vyhledávacích enginů a ukážeme vám prstem na ty, které stojí za zkoušku.

Zeptejte se na ulici několika neznámých lidí na cestu, a poznáte to sami.

Možná, že jen někam pospíchají a odbudou vás, protože na vás nemají čas, někdy

vám dají jen částečné informace a vy se musíte dál doptávat na každém rohu.

Možná vás pošlou úplně špatně, protože neznají okolí, anebo zabloudíte jen

kvůli tomu, že vám ukáží nesprávný směr úmyslně. V každém případě poznáte, že

už popáté procházíte okolo stejné trafiky a zase vám nezbude, než se poptat

dál. Ale koho? Toho pána, co obsluhuje benzínku (ten by to tu měl znát), nebo

snad někoho kdo vypadá jako místní? Nejlepší by bylo zeptat se policisty, ale

ten tu zrovna není.



Hledání na Webu s sebou přináší úplně stejné problémy a stejnou nejistotu. I

když možná víte přesně, co hledáte, nevíte kde to najít a kde se na to doptat.

A když se konečně zeptáte, nemůžete si nikdy být jisti správnou informací.



Dnes se Internet jen hemží vyhledávacími enginy, které dychtí ukázat vám

správnou cestu. Podle střízlivých odhadů existuje dnes na Síti asi 8 000

vyhledávacích služeb, mezi něž spadají vyhledávací enginy, všeobecné a odborné

katalogy a metavyhledávače (to jsou ty, které se ptají na více místech

najednou). Navíc existuje celá řada dalších vyhledávacích metod, které můžete

vyzkoušet, například utilit spolupracujících s prohlížečem, jež mají za cíl

aktivně prohledávat a dodávat vám požadované informace. Dokonce existují

„experti na vyhledávání“, tedy sity, na nichž váš požadavek zpracovávají živí

lidé.



Jak jen se v takovém množství nabídek orientovat? My jsme pro vás otestovali

přes 20 vyhledávačů, katalogů a specializovaných služeb, abychom se podívali,

jak které fungují, jaké výsledky od nich lze očekávat a především nás zajímalo

to, s jakou přesností a v jakém pořadí nám poskytly relevantní informace (ano,

a přihlíželi jsme také k tomu, abychom s vyhledáváním neměli moc zbytečné

práce).



Na každý vyhledávač jsme posílali řadu dotazů, od velice všeobecných až po úzce

specializované. Některé z nich měly obchodní charakter, například

prostřednictvím jednoho z nich jsme se snažili nalézt na Internetu seznam třídy

našeho ročníku gymnázia. Jiné měly povahu vědeckou, vyslali jsme například

dotaz, v němž požadujeme informace o ztraceném rukopisu Hemingwayova románu

(jeho žena ho prý nechala ve vlaku v roce 1922, proč?). Neváhali jsme také

požádat Internet o informace kulturní chtěli jsme vše o skupině Queen, tedy ani

o královně Viktorii, ani o Alžbětě, a už vůbec ne o Queen Mary.



Některé vyhledávače nás příjemně překvapily, jiné nás poslaly hledat na

informační skládku a některé z nich nás poslaly na dávno neexistující stránky.

I tak jsme však zjistili, že vyhledávací technologie, i když stále nejsou

zdaleka dokonalé, urazily za poslední dobu pěkný kus cesty a s trochou štěstí

(nebo znalostí) se díky nim lze v krátké době dostat k požadovaným informacím.





Enginy a katalogy



Základy



Přes záplavu různých metod vyhledávání na Internetu, stále zůstávají

nejběžnějšími nástroji klasické vyhledávače a katalogy oba z nich mají své

výhody. Hlavním rozdílem mezi těmito metodami je zásah člověka. Vyhledávací

enginy používají automatické softwarové „pavouky“, kteří se rozlézají po Síti a

sbírají a indexují celé texty stránek, na něž po cestě narazí.



Katalogy spoléhají naopak na lidské editory, kteří osobně procházejí stránky,

kategorizují je podle předmětu a mažou záznamy, jež neodpovídají skutečnosti.

Do katalogu se nedostane nic, co neodsouhlasí zodpovědný editor, takže se vám

těžko stane, že najdete recepty na vánoční cukroví v katalogu specializovaném

na hmyz a jeho způsoby bydlení. Ale jelikož jsou kategorie jednotlivých

katalogů tvořeny lidmi, nejsou tak přehledné jako výsledek vyhledávače.

Konzervativní odhady hovoří o tom, že současný obsah Internetu se pohybuje

okolo miliardy stran a denně prý přibývá přibližně milion stránek nových.

Většina vyhledávačů tedy zdaleka nestíhá indexovat celý obsah Internetu, ale

například Google tvrdí, že oindexoval (alespoň částečně) miliardu stránek.

Největší nám známý katalog Open Directory Project (www.dmoz.org) je tedy se

svými dvěma miliony sitů pouhým drobečkem.





Hybridní vyhledávače



Katalogy a vyhledávače mají každý své výhody, takže není divu, že ty největší

vyhledávací sity používají obou metod dohromady. Například AltaVista krmí svůj

vyhledávací engine údaji z LookSmartu (www.looksmart.com) a indexy z Open

Directory Project. Stejně tak pokud vyhledáváte na LookSmartu nebo na Yahoo,

nejprve obdržíte výsledky z jejich vlastních katalogů a poté je váš dotaz

zaslán vyhledávacímu enginu.



Řada vyhledávacích sitů umí samozřejmě něco navíc, než jen vyhledávací engine a

katalog Excite, Go.com, Lycos, Yahoo a další se proměnily v portály nabízející

škálu služeb, včetně burzovních výsledků, zpráv, bezplatného e-mailu,

elektronického obchodního domu a dalších služeb, jejichž cílem je, aby uživatel

nemusel při prohlížení Internetu vůbec opustit brány daného serveru. Uživatelé

jsou přidržování co nejdéle, aby zhlédli co největší počet bannerů a majitel

serveru vydělal nějaký ten peníz. Musíme ale přiznat, že dnes nabízejí tyto

megavyhledávače tolik zábavy a informací, že leckomu může jejich vyhledávací

funkce připadat jen jako další služba navíc.



Některé vyhledávače se vracejí ke kořenům. Tento trend nastartoval loni Google:

jeho přehledná hlavní stránka nabízí kromě loga jen políčko, kam můžete vepsat

váš dotaz, a několik tlačítek. Nedávno nastartovala AltaVista server Raging

Search (www.raging.com), který nabízí zájemcům pouze vyhledávací službu

AltaVisty bez všech dalších služeb. AltaVista sice tvrdí, že lidé vyhledávající

na obou serverech obdrží pokaždé jiné výsledky, my jsme však pokaždé dostali

identický seznam. V každém případě jsou „očištěné“ vyhledávače dobrou zprávou

pro ty surfery, kteří se snaží vyhnout celé té záplavě služeb velkých portálů.







Vyhledávací enginy



Závod na přesnost



Logicky by se dalo předpokládat, že ten vyhledávač, jenž vlastní indexy k

největšímu počtu stránek, bude mít největší šanci poskytnout vám informace,

které hledáte. Pokud však engine správně neorganizuje všechny zpracované

stránky, může být ta jediná stránka, kterou hledáte, pohřbena pod lavinou

špatných odkazů. Jak moc užitečný je vyhledávač, jenž vám nabídne přes 6 000

odkazů vztahujících se k životnímu prostředí, když hledáte rockovou skupinu

Green Day?



Na stránkách Lycosu jsme například zadali hledání s požadavkem Ford Motor

Company: první odkaz směřoval k motocyklové sekci samotného Lycosu, druhý ke

společnosti s názvem Nature (?) a třetí na stránky Living.com, což je obchoďák

s nábytkem! Na stránkách Ask Jeeves, kde můžete klást dotazy ve formě otázek

přirozeného jazyka (ehm, v angličtině), jsme se zeptali na to, kdo je John

Kerry. Jedná se ve skutečnosti o jednoho amerického senátora, ale že by se

nacházel v irském kraji okolo Kerry, to nám nepřipadá pravděpodobné.



Z námi testovaných sitů nejčastěji poskytoval trefné informace Google a to je

také důvodem, proč se stal naším nejoblíbenějším vyhledávačem. Používá

technologii hodnocení stránek, podle nějž lze zjistit množství stránek na

jednotlivých sitech. Pokud vede k určitému situ množství stránek se specifickým

obsahem, je možné považovat daný site za relevantní. Podle toho také Google

seřadí výsledek hledání.



Google si je tak jistý, že nabízí dokonce tlačítko „I\m feeling lucky“ (něco

jako „střílím od boku“), které vás dovede přímo na stránku, o níž si Google

myslí, že ji hledáte. Popravdě řečeno však střílí od boku spíš Google, jelikož

jsme se na požadovanou stránku dostali jen párkrát (ale i to je dobrý výsledek).



Google nás trošku zavedl na scestí, když jsme zadali heslo world beat a těšili

se na informace o národnostní hudbě. Místo toho nás poslal na stránky průvodce

po exotických zemích, kde hrozí neopatrným turistům až nepříjemně blízký

kontakt z domorodci. Když jsme však dotaz opakovali s uvozovkami („world

beat“), měli jsme větší štěstí a dostali jsme odkaz na relevantní stránky

internetového undergroundového hudebního archivu. Berte to jako ponaučení, že

malá změna v podobě hledaného hesla může znamenat přesnější hledání.



Další výhoda Googlu: pod každým nalezeným odkazem obdrží uživatel kus textu s

vyznačenými slovy, která zadal v dotazu většina vyhledávačů prostě zobrazí

první řádku nebo dvě, a víc je nezajímá.



Vyhledávač Direct Hit k problému přistupuje jinak, a to tak, že maximalizuje

relevantnost jednotlivých odkazů na základě jejich popularity u předcházejících

dotazovatelů méně oblíbené linky se propadnou na seznamu hlouběji. Tuto

technologii přijalo za své několik dalších vyhledávačů, například HotBot, Lycos

a MSN Search. Naše zkouška serveru Direct Hit však někdy ukázala i slabiny.

Když jsme hledali informace o hudební skupině Queen, dostali jsme se k nim na

první pokus. Na dotaz o „world beat“ jsme obdrželi pouze čtyři správné linky z

deseti, ty ostatní neměly s muzikou nic společného.







Katalogy



Yahoo a jeho protivníci



V roce 1994, když začal fungovat World Wide Web (tedy Internet tak, jak jej

známe nyní) mohli jste si vybrat pouze z velice omezené nabídky vyhledávačů

byly k dispozici jen Yahoo a hmm, Yahoo. Tento site se tedy může pochlubit tím,

že pral Internetu plenky. Dnes již konkurenci má, především pak Open Directory

a LookSmart.



Všechny tři sity jsou užitečné, ale po pečlivém zvážení jsme nejvýše ohodnotili

Open Directory Project. Pod záštitou společnosti Netscape pracuje na tomto

projektu 24 000 dobrovolných editorů na celém světě, kteří do dneška indexovali

přes 2 miliony sitů a jejich obsah rozdělili do 200 000 kategorií. Jakýkoliv

jiný vyhledávač může získat licenci Open Directory Projectu a používat jeho

databázi pro vlastní výsledky vyhledávání, což mnoho vyhledávačů také dělá. Pro

výsledky si sem chodí AltaVista, HotBot, Lycos, MetaCrawler a více než stovka

dalších „velkých“ uživatelů. Jelikož Open Directory spoléhá na práci

dobrovolníků, mohli byste si myslet, že jeho výsledky budou často chybné. V

našem testu však ukázal dobře organizované seznamy odpovídajících katalogů s

jasným popisem u každého odkazu. Stránky www.dmoz.org mají navíc, stejně jako

Google, podobu čistého vyhledávače bez většinou rušivých nákupních odkazů.



V porovnání s Yahoo nabízí srozumitelnější popisky také LookSmart. Na druhou

stranu má LookSmart méně odkazů k obchodním stránkám než Open Directory a

Yahoo, což je problém, pokud sháníte informace či kontakt na nějakou menší

firmu. I když se v případě LookSmartu nejedná o plně vybavený portál, celkem

často prošpikovává své výsledky odkazy na různé nepatřičné nákupní linky.

Zadáte-li například heslo budhistická filosofie, tak se vás LookSmart ještě

předtím, než vychrlí odkazy optá, zda náhodou nechcete zakoupit vstupenky na

představení o buddhistické filosofii (pokud řeknete, že ano, tak jen pokrčí

rameny a nenabídne nic).



Ať si již vyberete jakýkoliv z těchto katalogů, mají všechny oproti

vyhledávacím enginům stejnou výhodu: lze jimi procházet po kategoriích, takže

se můžete porozhlédnout po více informacích vztahujících se k danému tématu.

Když například kliknete na položku „Sporty“, objeví se vám dlouhý seznam

tematických odkazů a vy si můžete vybrat, zdali se chcete dozvědět něco o

basketbalu, fotbalu nebo třeba o potápění bez kyslíkových přístrojů.



Představte si, že například chcete vybrat místního dodavatele zeleniny pro

pobočku vaší restaurace v New Yorku (česká zelinářství bohužel zatím

nedisponují Internetem, berte to pouze jako příklad). Najdete si v seznamu New

York, dále Obchod a služby, dodavatele zeleniny a už jste doma. Tímto způsobem

lze vyhledat firemní odkazy mnohem rychleji, než kdybyste jen stříleli na

Internet požadavky typu „čerstvé okurky“ (ani to nezkoušejte, je to jako

kdybyste hledali odkaz na melouny nebo kuřata).







Metavyhledávače



Je v mnozství síla?



Muselo se to stát: AltaVista našla odkaz přesně na tu stránku, kterou jste

hledali, zatímco když jste hledali na Googlu, neměl o ní vůbec potuchy. K

takovýmto situacím slouží metavyhledávače, které místo toho, aby spravovaly

vlastní indexy a katalogy, přeposílají váš dotaz na všechny možné další

vyhledávače. Většina metavyhledávačů zkombinuje výsledky, odstraní duplicitní

nálezy a předloží vám více odkazů, než byste dostali z jakéhokoliv jednotlivého

serveru.



V počátcích Internetu, kdy ještě žádná z vyhledávacích služeb neměla

oindexováno více jak pár milionů stránek, byly metavyhledávače zcela nezbytným

nástrojem každého virtuálního poutníka. V současnosti se AltaVista, Google a

další enginy chlubí stovkami milionů stran, a můžete díky jim samotným pročesat

celkem úctyhodnou část Internetu. Ty nejlepší z metavyhledávačů však stále

stojí za pokus, zvláště v případech, kdy vás zklame váš oblíbený samostatný

vyhledávač. Metavyhledávačům však bohužel chybí přesnost, kterou jsme chválili

u Googla, a to nejspíše kvůli tomu, že je opravdu složité utřídit srozumitelný

výsledek z takového množství zdrojů.



Dnes existuje na Webu množství metavyhledávačů. Mezi těmi nejprominentnějšími

je třeba jmenovat Dogpile (www.dogpile.com), Mamma.com, MetaCrawler

(www.metacrawler.com), ProFusion (www.profusion.com), Search.com a

TheBigHub.com. Každý z nich kombinuje výsledky z řady dalších vyhledávacích

sitů: MetaCrawler například stahuje ze 13 zdrojů, mezi nimiž nechybí AltaVista,

Excite, Google a LookSmart, zatímco TheBigHub spoléhá pouze na osm zdrojů. Čím

více vyhledávačů však metavyhledávač prochází, tím déle také trvá zpracování

dotazu. Pokaždé, když se na něco ptáte, musí metavyhledávač obeslat všechny

vyhledávače, počkat na výsledky, utřídit je a vygenerovat seznam. Omezením

počtu zdrojů lze urychlit dobu zpracování na přijatelnou mez.



Popularita metavyhledávačů přiměla tradiční enginy k tomu, že tak trochu

přijaly jejich podobu a vlastnosti. Například Ask Jeeves předkládá ke svým

vlastním záznamům i výsledky z AltaVisty, About.com, Excite, WebCrawleru a

4anything Network.





Hledání nejlepšího



MetaCrawler, náš nejoblíbenější metavyhledávač, staví na solidních sitech, jako

jsou AltaVista a Google, což mu umožňuje přinášet hojné a zároveň přesné

výsledky. Prohledává však také řadu dalších zdrojů. Hledejte heslo Beethoven a

můžete si zvolit buď výsledky ve formě tabulek nebo souborů MP3, obrázků,

diskusních skupin, a dokonce i on-line aukcí vztažených k tomuto skladateli a

jeho hudbě.



Dalším metavyhledávačem, který stojí zato vyzkoušet, je Search.com, zvláště pak

díky jeho specializovaným metavyhledávačům. Ten týkající se automobilismu

například oslovuje sity jako Autobytel, Car, Driver a CarPrices.com.



Všeobecný metavyhledávač Search.com bohužel často začíná odkazy z GoTo.com,

který platí za to, aby se jeho linky objevovaly jako první. Když jsme na

Search.com požadovali heslo Dell Computer, odkázal nás nejprve na placený link

GoTo, směřující na leasingové prodejce těchto počítačů, a až teprve poté nám

ukázal odkaz přímo na domovskou stránku jejich výrobce. Na Search.com byl

alespoň tento odkaz uveden jako druhý, na Mamma.com byl až osmnáctý.







Speciální vyhledávací enginy



Dělat jednu věc dobře



Jeden z našich nejoblíbenějších vyhledávačů indexoval celkem pouze 1 600 sitů.

Toto množství se může zdát zanedbatelné, to však nevíte, že každá z těchto

stránek se zabývá pivem. Takže pokud hledáte informace o malých domácích

pivovarech, zkuste se nejprve podívat na Beersite (www.beersite.com).



Speciální vyhledávače pokrývají všechny možné i nemožné předměty. Nalezli jsme

devět astronomických, šest politických vyhledávačů a tři o rybaření. Co se

jejich úzkého zaměření týče, poskytují mnohem přesnější informace než jejich

megalomanští konkurenti ve všech případech jsme zde našli to, co jsme hledali.



Navíc jsou tyto vyhledávače tak úzce specializované, že jejich výsledky jsou

neuvěřitelně přesné. Pokud hledáte na specializovaném vyhledávači receptů

(Recepies-For-All.com) něco s pokrmy z pepře, nestane se vám, že byste se

ocitli ve společnosti (i když jinak celkem příjemné) známého seržanta.



A jak zjistíte, zda existují na Internetu specializované vyhledávače,

pokrývající předměty vašeho zájmu? Zkuste se podívat na průvodce, jakými jsou

např. InvisibleWeb.com nebo Search Engine Guide (www.searchengineguide.com).



Pouze pár specializovaných vyhledávačů používá automatizovaný engine. (Jedním z

nich je Ditto.com, jenž vám pomůže vyhledat na Internetu obrázky.) Většinou se

jedná o ručně sestavené katalogy. Jako takové jsou tedy vhodnější pro tematické

vyhledávání, než pro zadávání úzce specializovaných dotazů. Podíváte-li se

například na All Magic Guide (www.allmagicguide.com) po odkazech na heslo

„Houdini“, najdete 15 užitečných linků o tomto legendárním iluzionistovi.



Úzce specializované vyhledávače jsou většinou hýčkaným dítkem jediného

nadšence, takže se může stát, že určitý site najednou ztratí aktuálnost,

jelikož jeho správce se začal zabývat něčím jiným, nebo už nemá tolik volného

času. Někdy se proto vyplatí zkontrolovat datum poslední aktualizace ještě

předtím, než začnete marně hledat.







Stránky pro experty



Z milosti cizích



Dlouhá léta se firmy spravující vyhledávače marně snažily přizpůsobit své

enginy tak, aby přemýšlely jako lidé, ale proč to nezkusit naopak? Takto

fungují stránky pro experty jsou to vlastně informační centra spoléhající na

vědomosti a názory živých lidí.



Mezi nejlepší a nejznámější v této oblasti patří Abuzz (www.abuzz.com), Ask

Jeeves AnswerPoint (answerpoint.ask.com), Askme.com a LookSmart Live

(live.looksmart.com). Většina informací na těchto serverech je poskytována

zdarma, ale existují i výjimky. Například specialitou amerického serveru

Exp.com je dokonalý (placený) poradenský servis a konzultace v právní oblasti,

jiné sity jako třeba ExpertCity se věnují problematice počítačů.



Práce s těmito sity je podobná: nejprve se podívejte na kategorizované katalogy

a najděte v nich tu kategorii, kterou hledáte. Poté zde zanechte dotaz a

počkejte na odpověď od ostatních návštěvníků tohoto serveru, kteří tvrdí, že

jsou v dané oblasti experty.



Tyto sity poskytují většinou velice užitečné informace a osobní přístup, s

jakým se u žádného velkého vyhledávače nesetkáte. Když jsme se například ptali

na to, jaké kolo si máme pořídit na dojíždění do práce, jeden z expertů na

AskMe nám poslal linky týkající se ježdění na kole po městě, které si již dříve

sám obstaral. Další na Abuzzu nám před nákupem kola poskytl mnoho dalších

užitečných informací. I když není odpověď okamžitá, leckdy jsme ji obdrželi

během jedné až dvou hodin.





Kde najít experty?



Nakonec jsme nejvíce ocenili snadné rozhraní a přátelský přístup komunity

operující na adrese AskMe.com. Ale i zde skončily některé dotazy nezodpovězené

a odborníků na populární kulturu se vždy najde víc než literárních historiků.

Jedné uživatelky, jež o sobě prohlašovala, že je odbornicí na Hemingwaye, jsme

se ptali na její názor na spisovatelův ztracený rukopis. Poté, co jsme

zjistili, že o něčem takovém v životě neslyšela, vypadlo z ní, že vlastně četla

jen dvě knihy od tohoto autora.



Když jsme stejnou otázku položili na LookSmart Live a Exp.com, obdrželi jsme

přesné odpovědi do jednoho dne. (Na Exp.com nás odpověď stála 3 dolary, ale

LookSmart podal stejně dobrou odpověď zdarma.) Vyplývá z toho poučení, že žádný

„expertní“ server nemá odborníky na všechno, takže je vždy lepší poohlédnout se

na více místech.



Máme vlastně radu týkající se jakéhokoliv hledání informací na Webu:

nespoléhejte se pouze na jeden či dva servery. Zazáložkujte si jich více,

používejte je a časem sami poznáte, kdy se na který obrátit. Ani pak

nedostanete vždy odpověď na prvním místě seznamu Web je prostě plný objížděk a

slepých uliček, s tím nic nenaděláme. Pokud si však vyberete správné průvodce,

najdete odpověď na vaše otázky dříve, než byste je nalezli sami.









Vyhledávací superhvězdy



Kdo poskytne ty nejsprávnější odpovědi na vaše otázky? Začněte hledat na těchto

adresách jsou to ty, které se nám z pěti kategorií vyhledávačů líbily nejvíce.





Vyhledávací engine: Google (www.google.com) Elegantní, jednoduchý a zábavný

vyhledávač, který nabízí nejpřesnější výsledky v této kategorii.





Katalog: Open Directory Project (www.dmoz.org) Promiň Yahoo, ale tento katalog

zvítězil díky obsažným, popisným a dobře uspořádaným odkazům.





Metavyhledávač: MetaCrawler (www.metacrawler.com) Náš oblíbený metavyhledávač

získává informace z důvěryhodných zdrojů jako je Google a má přátelské,

nastavitelné rozhraní.





Specializovaný vyhledávač:

InvisibleWeb.com (www.InvisibleWeb.com) Tento vyhledávač obsahuje odkazy na 10

000 specializovaných serverů, pokrývajících všechny obory lidského zájmu.



Site pro experty: AskMe.com (www.AskMe.com) Na komunitu lidí spolupracujících s

tímto serverem se vždy můžete obrátit a setkáte se s ochotným a rychlým

přístupem.









Jak vyhledávat – tipy pro snazší hledání



1. Buďte přesní. Vyhledávací enginy pracují lépe, když zadáte kombinaci více

slov, která vás neodvedou na irelevantní stránky. Požadavek „armstrong nasa

apollo moon landing“ vás přivede k výsledku snadněji, než když budete zkoušet

slova jedno po druhém.



2. Přečtěte si instrukce. Každý vyhledávač má vlastní syntaxi. Vložíte-li dotaz

ve správné podobě, najdete to co hledáte, jinak se budete probírat hromadou

nikam nevedoucích odkazů.



3. Používejte Boolean. Některé vyhledávače vám umožní vkládat dotazy s pomocí

booleanovské logiky, jako například „queen AND rock AND NOT history“. Pokud se

naučíte tento jednoduchý způsob, ušetříte spoustu času.



4. Buďte pokročilí. Mnoho serverů vám nabídne možnost pokročilého vyhledávání s

více hesly a kategoriemi. To se vám může hodit, pokud zadáváte dotaz příliš

obecný.



5. Pokud neuspějete napoprvé. zkuste jiný vyhledávač. Mějte jich

zazáložkovaných více a občas vyzkoušejte i nějaký nový.



6. Uložte si stránky. Jakmile najdete stránky, které hledáte, zase je

neztraťte. Přinejmenším si je uložte do záložky, ale pokud se jedná o užitečné

informace, nebojte se je zazálohovat na pevný disk