Každý den jsou organizace všeho druhu zaplavované daty z různých zdrojů, přičemž úsilí nezbytné k jejich porozumění zpravidla bývá nad lidské síly. Solidní strategie business intelligence podnikům dovolí, aby firemní uživatelé měli mnohem snadnější přístup k poznatkům využitelným pro firemní účely.
Hodláte nasadit ve své firmě nějakou formu agentní AI?
„Odhaduje se, že do roku 2025 bude denně vznikat až 463 milionů terabajtů dat,“ uvádí Lisa Thee, manažerka společnosti Launch Consulting Group. „Aby firmy neztratily kontakt s trhem, byly pohotové a vytvářely produkty, které spotřebitelé potřebují, musejí využívat poznatky, jež z těchto údajů plynou.“
BI v tom pomáhá tím, že vhodná data využívá k vytvoření analytických zpráv a vizualizací, aby uživatelé mohli dělat informovaná rozhodnutí. Bez správného přístupu k implementaci těchto nástrojů však organizace stále čelí problémům s maximalizací hodnoty a dosahováním firemních cílů.
Zde je šest problémů, kterým společnosti při využívání BI obvykle čelí, a způsoby, jak je lze vyřešit.
1. Nízká míra přijetí uživateli
Pro organizace, které chtějí využít výhody nástrojů BI, je důležité, aby získaly dostatečný zájem všech dotčených stran, protože jakákoli počáteční neochota může mít za následek výslednou nízkou míru přijetí.
„Hlavním problémem je přesvědčit lidi, že jim BI skutečně pomůže rozhodovat na základě poznatků plynoucích z dat,“ popisuje Diana Stout, hlavní firemní analytička globální společnosti Schellman, která se zaměřuje na hodnocení kybernetické bezpečnosti.
Aby její tým získal podporu od zaměstnanců, vytvářejí pro ně informační a řídicí panely BI, které ukazují, jak snadno lze začít využívat data a jak je také smysluplně vizualizovat.
„Vezměme si příklad, kdy si nějaká osoba myslí, že určitá produktová řada je nejziskovější,“ popisuje. „Pomohu jí vytvořit informační a řídicí panel a ukázat data, která buď prokážou, že je takový pohled správný, nebo naopak že je mylný. Ale navíc také ukázat, proč tomu tak je.“
To uživatelům umožňuje vidět hodnotu přijetí nástrojů BI, uvádí Stout.
2. Zjištění, který způsob realizace BI vyhovuje nejlépe
Existuje mnoho tradičních způsobů řízených IT, jak vytvářet reporty a poznatky z dat. Využitím samoobslužných nástrojů BI s intuitivnějšími informačními a řídicími panely i uživatelským rozhraním však společnosti mohou zefektivnit své procesy tím, že umožní manažerům a dalším netechnickým pracovníkům lépe využívat reporty a díky tomu získávat pro firmu větší hodnotu.
Samoobslužný proces však může být spojený s některými komplikacemi. Příliš velký rozsah přístupu pro mnoho oddělení může skončit tím, že „kuchyň bude plná nezkušených kuchařů“, náklady vyletí vzhůru a společnost bude navíc vystavená problémům se zabezpečením dat.
Skutečně chcete, aby se váš prodejní tým rozhodoval na základě jakýchkoli dat, která získá, a aby měl naprostou autonomii a mohl rozhodovat tak, jak se mu bude jevit správné? Centrální, standardizovaná kontrola nad nasazením BI je naprosto zásadní.
Pro správnou realizaci je nutné, aby IT oddělení zajistilo také kontrolu nad příslušnými daty.
Z důvodu existence zmíněných kompromisů musí organizace zajistit, aby se použil takový přístup BI, který je pro dané firemní účely nejvhodnější.
„Kromě externích pracovníků, kteří pro nás pracují, máme více než 100 tisíc spolupracovníků, a to je poměrně velká skupina uživatelů, kterou potřebujeme obsloužit,“ popisuje Axel Goris, vedoucí globální vizuální analytiky ve společnosti Novartis, což je švýcarská nadnárodní farmaceutická společnost.
Největší výzvou podle něj bylo dobře zorganizovat způsob dodání služby BI, protože farmaceutická společnost podléhá rozsáhlým regulacím. Model řízený pomocí IT oddělení vyžaduje hodně úsilí a procesů, což by pro některé části firmy možná nefungovalo, vysvětluje Goris.
„Důvodem je, že mají pocit přemrštěné složitosti, nadměrné režie a chtějí vyšší rychlost a agilitu,“ popisuje Goris. „Pokud vše zajišťuje tamější IT oddělení, v určité fázi začíná být překážkou, protože nemá dostatečnou kapacitu, aby obsloužilo každého.“
Aby Novartis vyřešil tento problém, použil dva způsoby dodávky BI: metodu řízenou IT a samoobslužný způsob řízený byznysovými potřebami.
„V případě posledně jmenovaného řízení přes firemní požadavky zajišťujeme platformu a odpovídající nástroje. Firemní oddělení to mohou v rámci určitých parametrů zvládnout sama – využít preferované dodavatele a spolupráci týmů. Je to velmi oblíbený přístup,“ popisuje.
Podle něj vše závisí na stanovení způsobu, jak všem ve firmě poskytnout to, co potřebují, nebo umožnit uživatelům BI, aby se sami obsloužili škálovatelným způsobem.
3. Integrovat data, nebo ne
S tím, jak organizace musejí integrovat data z různých zdrojů umístěných ve vlastní infrastruktuře i v cloudu, což může být časově náročný a komplikovaný proces, rostou i požadavky na zjednodušení tohoto procesu.
Mnozí však nacházejí i další řešení. Například společnost Lionel, která navrhuje modely vláčků a železnic, používá ERP jako systém záznamů, uvádí Rick Gemereth, její ředitel zabezpečení IT.
„Naším jednotným zdrojem dat je NetSuite – slouží pro ERP i pro náš elektronický obchod,“ popisuje. „Jednou z výhod tohoto řešení je, že nemáme problém s kombinací dat z různých zdrojů.“ Přesto však platí, že to, co se hodí pro Lionel, se nemusí hodit jinde. Úkolem je najít řešení, které nejlépe vyhovuje vaší konkrétní situaci.
Stout z firmy Schellman například vysvětluje, jak jejich společnost řeší integraci správy vztahů se zákazníky (CRM, Customer Relationship Management) a finančních dat.
„Velká část softwaru BI načítá data z datového skladu, kde se nacházejí všechny datové tabulky sloužící jako back-end pro různý software,“ popisuje. Nebo máte nástroj BI (jako je třeba Domo, který používá Schellman), jenž funguje jako datový sklad, říká.
„Můžete se připojit k příslušnému softwaru a ten zajistí vložení do tabulky. Pak máte všechny tabulky na jednom místě, takže můžete informace vzít a pohrát si s nimi.“
Jim Hare, viceprezident společnosti Gartner, uvádí, že si někteří lidé myslí, že musejí vzít všechna data uložená v izolovaných systémech různých oddělení a vložit je do datového jezera.
„Ve skutečnosti však jen potřebují zásadně přehodnotit způsob, jakým u nich dochází ke správě dat a přístupu k nim,“ vysvětluje. „To, o čem se bavíme, je koncept datové struktury – data fabric.“
Data fabric se definuje jako architektura umožňující bezproblémový přístup ke sdílení dat v distribuovaném datovém prostředí. Má za cíl pomoci společnostem v přístupu, integraci a správě dat – bez ohledu na to, kde jsou tato data uložená. Využívají se k tomu různé sémantické znalostní grafy, aktivní správa metadat a také vestavěná podpora pro strojové učení.
„Data fabric umožňuje, aby se údaje daly umístit v různých typech úložišť v cloudu či ve vlastní infrastruktuře,“ popisuje Hare. „Jde o schopnost najít relevantní data a propojit je prostřednictvím znalostního grafu. Klíčem k tomu je správa metadat.“
4. Když je dokonalost nepřítelem dostatečně dobrého
Uvádí se, že společnosti potřebují pracovat s vysoce kvalitními daty, aby mohly činit co nejlepší firemní rozhodnutí. To ale není úplně přesné, upozorňuje Nicole Miara, vedoucí digitální transformace ve společnosti LKQ Europe, což je distributor náhradních automobilových dílů. Data totiž mají svou hodnotu, i když si o nich můžete myslet, že jejich kvalita není vysoká.
Pokud jde o rozhodování, snaha organizací získat dokonalá data může zpomalit jejich úsilí, protože tráví mnoho času shromažďováním co největšího množství, opravou neúplných dat nebo opravou jejich formátů.
Získat dokonalá data je těžké, ale organizace mohou pracovat s nedokonalými daty, analyzovat je a získávat z nich poznatky pro svou činnost, upozorňuje Miara.
Sama díky projektu Zebra, což je open source expertní skupina složená ze šéfů firem, akademiků a technologů pracujících na zlepšování dodavatelských řetězců, dokázala využít nedokonalá data k dobrým firemním rozhodnutím a výrazně zlepšit dodavatelský řetězec.
„Data nemusejí být perfektní, aby bylo možné začít,“ upozorňuje. „Je to postupný přístup. Navíc nemůžete nic předpovídat, pokud nemáte základní datovou vrstvu.“
LKQ Europe se například pokoušela použít svá data včetně údajů o prodejích ke zlepšení provozu svého dodavatelského řetězce s ohledem na 35 měsíců trvající narušení způsobené pandemií. Měla však údaje o své prodejní historii jen za cca dvanáct posledních měsíců.
„Vzali jsme fakturační údaje, ale neměli jsme další informace týkající se našich prodejů, takže jsme vzali tyto nedokonalé údaje o prodeji a pokusili jsme se najít korelace s naší budoucí činností,“ popisuje Miara.
„Chtěli jsme však pochopit, zda bychom mohli zlepšit naši prognostiku, abychom mohli předvídat poptávku jen na základě těchto dat. Zjistili jsme, že naše data velmi dobře korelují s vnějšími signály, jako jsou inflace a index zaměstnanosti, přestože nebyla dokonalá.“
5. Zvládnutí odporu ke změně
Řízení změn bylo při implementaci BI nejtěžším bojem, který musela společnost Happy Feet International zvládnout, uvádí Nick Schwartz, tamější ředitel zabezpečení IT.
Podlahářský průmysl, ve kterém Happy Feet působí, je, co se týče technologií, v dětském věku a v důsledku toho mnoho lidí vůbec IT nevyužívá, uvádí Schwartz. Když nastoupil před třemi roky do této společnosti, prodejci například ani nepoužívali e-mail na denní bázi, protože jim bylo příjemnější obchodovat po telefonu.
„Lidé jsou zvyklí dělat věci určitým způsobem,“ popisuje. „Dělají to tak už léta a ptají se, proč by to měli dělat jinak. Musíme jim tedy zážitek co nejvíce zjednodušit a také jim nabídnout dobré školení.“
6. Konzistence správy dat
Organizace musí zajistit, aby se používaly vyspělé procesy řízení a správy dat včetně managementu kmenových dat (MDM) a také řízení a správy klíčových metrik a ukazatelů výkonu (KPI), vysvětluje Justin Gillespie, hlavní datový vědec v konzultační společnosti The Hackett Group.
„Všichni slyšíme ty hororové příběhy,“ popisuje. „Každá společnost, se kterou mluvím, má stejný problém v tom, že lidé přicházejí na schůzky s různými čísly a tráví schůzky dlouhým dohadováním, jakým způsobem kdo získal svá čísla.Mít centralizovanou řízenou sadu KPI a metrik, které jsou organizací certifikovány, je naprosto zásadní.“
Řízení a správa se také týká standardizace nástrojů a platforem, uvádí Gillespie. „Z tohoto hlediska jde jen zřídka o nedostatek – obvykle je nástrojů naopak příliš mnoho,“ popisuje. „Společnosti by se tedy měly zaměřit na standardizaci pro jednu sadu nástrojů a zajistit pro ni odpovídající odbornost.“
Tento článek vyšel v Computerworldu 6–7/2023.
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
Chcete si článek přečíst celý?
Tento článek je součástí exkluzivního obsahu pouze pro odběratele našeho newsletteru.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám do mailu pošleme odkaz na celý článek.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU