Těžištěm vydání je velký blok textů o AI. Úvodní analytický článek popisuje, že se umělá inteligence posunula z experimentu k infrastruktuře, na které stojí byznys, zdravotnictví a veřejná správa.
Vysvětluje, proč evropské programy typu Horizont Evropa masivně zvyšují investice do AI, proč EU chce vlastní výpočetní kapacity pro trénink modelů a jak do toho zapadá AI Act s rozdělením systémů podle rizika. Zároveň otevřeně mluví o limitech: halucinace, nespolehlivost v jiných jazycích než angličtině, složitě vysvětlitelné rozhodování a rostoucí energetická náročnost datových center.
Navazující text „Od příslibů k reálným přínosům“ zůstává u praxe. Na konkrétních příkladech ukazuje, co AI už dnes dělá uvnitř firem: vytahuje klíčové informace ze smluv, sumarizuje dokumenty, třídí e‑maily, připravuje podklady pro rozhodování a automatizuje zpracování zákaznických požadavků. Samostatná část se věnuje prediktivnímu plánování – poptávka, zásoby, logistika – a tomu, jak AI pomáhá omezit ruční práci v back‑office, aniž by úplně vyřadila člověka z rozhodování. Text popisuje i využití AI ve veřejné správě a zdravotnictví: od automatického zpracování formulářů a směrování žádostí až po diagnostiku z medicínských snímků a personalizovanou léčbu na základě genomických dat.
Velký prostor dostávají „vedlejší efekty“ AI. Jedna z pasáží se zabývá dopadem na trh práce v IT: úbytkem juniorních pozic od roku 2020, tlakem na specializovaná místa u datových center a AI inženýrů a tím, že algoritmy dnes konkurují lidem právě v úlohách, které měly juniorům pomáhat růst. V personalistice AI devalvuje tradiční motivační dopisy a nutí firmy vracet se k přímým testům, úkolům a rozhovorům, protože z textu už často nejde poznat, kdo ho napsal. Text mluví i o psychologických dopadech: rostoucím pocitu nejistoty a impostor syndromu u lidí, kteří AI používají denně.
Samostatný článek se věnuje agentní AI a vystřízlivění kolem ní. Opírá se o predikce, podle nichž polovina projektů v oblasti agentní AI do dvou let skončí, často kvůli nákladům, špatně nastaveným očekáváním a chybějící správě rizik. Rozlišuje mezi skutečnými agentními systémy a tím, co je jen marketingově přeznačené, a ukazuje, kde dává agentní přístup smysl – v infrastruktuře, správě dokumentů nebo v úzce zaměřených procesech, kde má agent jednoznačně definovanou roli.
Druhé velké téma čísla je infrastruktura a cloud. Text o „cloudech bez kódu“ vysvětluje, jak se rodí bezkódová infrastruktura, která nahrazuje ručně psaný Infrastructure as Code vizuálními rozhraními a šablonami. Důraz je na bezpečnost a správu: předpřipravené politiky přístupů, šifrování, monitoring shody a automatické škálování bez potřeby detailně znát každý konfigurační soubor. Jde o evoluci, která má snižovat riziko chyb a umožnit automatizaci i týmům, které nemají silné interní DevOps kapacity.
Na to navazují praktické texty z rubriky „IT v praxi“ a „Produkty a služby“. Věnují se mimo jiné lokálním AI nástrojům pro zpracování citlivých dat bez jejich posílání do cloudu, kombinaci RPA a AI v procesech, řešením pro bezpečné dokumentové workflow a dalším produktům z reálných implementací. V závěru nechybí seriály – ekonomická poradna a pokračování „Zdravého zraku“, které připomínají finanční, právní i lidskou stránku provozování IT.
Magazín Computertrends 12/25 si můžete koupit zde.
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU