Yi Ciu, odborný asistent ve Stanfordu, který na projektu pracoval déle než rok, k tomu říká, že se jedná o skutečně revoluční výsledek, neboť desetinásobné zvýšení kapacity umožní například notebookům při čtyřhodinovém nabíjení pracovat zhruba 40 hodin na jedinou baterii! Akumulátory vyrobené novou technologií mohou být použity také například v MP3 přehrávačích, mobilních telefonech nebo dokonce i v elektromobilech. Není ovšem vyloučeno ani to, že by mohly najít uplatnění třeba i v moderních budovách, kde by se v nich skladovala energie, získaná ze solárních panelů, komentuje možnosti využití Yi Ciu.
V současnosti je kapacita lithium-iontových akumulátorů omezena tím, kolik lithia může být vázáno na anodě. Anody jsou nyní vyráběny hlavně z uhlíku, a právě použití křemíku umožní dosáhnout výrazně vyšší kapacity. Cui vysvětluje, že nanovodiče jsou v akumulátoru aktivním materiálem, který ukládá lithiové ionty. Když křemíkové nanovodiče přijdou do styku s lithiovými ionty, zformují se v nový materiál – lithiový silicid. Ten pak díky svým vlastnostem přináší až desetinásobné zvýšení kapacity celého akumulátoru.
Lithium je tak uloženo v obrovském množství miniaturních silikonových vodičů, z nichž každý je 1000-krát tenčí, než lidský vlas, i když po absorbování lithia se mohou zvětšit na čtyřnásobek své standardní velikosti. Yi Cui také poznamenává, že když se uložená energie zužitkuje, lithiový silicid se změní zpět v původní křemík a díky tomu je možné baterie opakovaně nabíjet.
| Tým stanfordských výzkumníků nyní pracuje na způsobu, jak takovéto baterie produkovat ve velkém množství. Podle Cuie může být uvedení této technologie do praxe velmi rychlé a několik společností již o ni prý projevilo zájem. Univerzita také už podala žádost o uznání patentu na tuto technologii a nyní je pouze otázkou, za jak dlouho a s kým uzavře dohodu o výrobě těchto akumulátorů. |
Využití křemíkových nanovodičů je již několikátý přelomový objev v posledních měsících, vedoucí ke značnému rozšíření budoucích možností elektroniky. V říjnu ohlásili výzkumníci z univerzity v Edinburghu dosažení významného pokroku při manipulaci s nanovodiči, které je možné použít při propojování mikročipů (více informací lze najít v tištěném Computerworldu číslo 19 na straně 1), což by mělo mít významný vliv při konstrukci superpočítačů za zhruba 10-15 let. Výzkumníci z Arizonské státní univerzity pak v listopadu zveřejnili informace o možnosti náhrady miniaturních magnetických pevných disků speciálními nanovodiči v průběhu 5-10 let a v neposlední řadě také vědci z IBM ohlásili průlom v použití světelných pulzů pro přenos informací mezi jádry mikroprocesorů. Všechny tyto objevy mají potenciál výrazně zvýšit možnosti v oblasti mikroelektroniky, kdy i při značném zmenšení bude možné dosahovat extrémně vysokého výkonu a efektivity.