Půl roku s notebookem - Netradiční recenze notebooku Dell Latitude D600

Klasické recenze se snaží být maximálně objektivní a spravedlivé. Tato však
nemá nic podobného za cíl je totiž souhrnem zcela subjektivních a osobních

zkušeností uživatele notebooku po více než šesti měsících společného

každodenního soužití: počínaje jeho výběrem a objednáním, přes postřehy

související s denním provozem až po zkušenosti se záručním servisem. Přesto

věřím, že za ní stojí několik objektivních argumentů. Přesněji přes šedesát

tisíc argumentů včetně DPH.



Myslím, že označení „mobilní uživatel“ je v mém případě namístě notebook se

mnou cestuje prakticky všude a to pět až šestkrát týdně. Denně jej nosím na

přednášky či do práce, a přinejmenším jednou denně vyčerpám alespoň z poloviny,

ale často i celou kapacitu akumulátoru. Brašna s přenosným počítačem se pro mne

v podstatě stala standardní součástí šatníku. Je pochopitelné, že pro takovéto

nasazení se hodí sice plně vybavené, ale lehčí a odolnější notebooky. Má volba

padla letos na jaře na (tehdy zbrusu nový) Dell Latitude D600 notebook střední

třídy postavený na platformě Intel Pentium M/Centrino, jehož test byl uveřejněn

v PC WORLDu 6/2003. Roli v tomto případě hrál vcelku dobrý poměr ceny a výkonu,

rám a kryt displeje z trimetal slitiny, výkonnější grafika ATI, bohatá výbava

(vč. sériového portu a levného interního Bluetooth adaptéru), přijatelná

hmotnost a rozměry, a v neposlední řadě i nabízený servis a záruka.





Objednání a dodávka



Největším problémem výpočetní techniky Dell je, že si ji prostě nemůžete

osahat. Firma totiž prodává své výrobky přímo koncovým zákazníkům (formou

objednávek přes internet či telefon) u tak zásadní investice, jakou notebook

bezesporu je, to pochopitelně může být celkem problém, zejména u jednotlivých

zákazníků či menších firem významnější roli tak hrají recenze či doporučení

kolegů a známých. Pokud si Dell objednáte, jeho kompletace začíná teprve po

potvrzení objednávky (v případě nových zákazníků často až po zaplacení pro

forma faktury) od potvrzení objednávky k dodání tak mohou uplynout i tři týdny,

v mém případě se jednalo zhruba o 14 dní. Konfiguraci je nejlepší provést na

internetu než se do ní pustíte, podívejte se na aktuální promo nabídky

(zvýhodněné konfigurace) nebo zkuste telefonicky kontaktovat Dell a dohodnout

slevu, kterou poté zadáte do on-line konfigurátoru kupovat vše za „plné“ ceny

opravdu nemá smysl. U standardních konfigurací obvykle platí, že co můžete

upgradovat sami z „aftermarket“ dílů, tedy zejména operační paměť (ale při

troše zručnosti, dostupných recovery CD, a není-li disková šachta zapečetěna, i

pevný disk či optickou mechaniku), to se nevyplatí objednávat u výrobce.

Například zvýšení kapacity RAM je tradičně několikanásobně dražší, než když si

sami dodatečně zakoupíte SoDIMM DDR modul upgrade paměti je přitom operace,

která neovlivňuje záruku. A když už je řeč o záruce: Dell nabízí možnost (i

dodatečného) dokoupení tzv. complete care, tedy záruky, která zahrnuje náhodné

poškození uživatelem i v případě, že k závadě (např. rozbitý displej) dojde

vaší vinou, vám tato bude bezplatně odstraněna.



Notebook dorazil dle objednávky s předinstalovanými Windows XP Professional CZ,

balení obsahuje i instalační CD Windows a CD s ovladači a diagnostickým

softwarem Dell nejedná se sice o kompletní sadu recovery CD v pravém smyslu

slova, plné obnovení lze ale s přiloženými CD provést. Kromě těchto CD,

příruček a AC adaptéru se již v rozměrné krabici skrýval pouze telefonní kabel.

Zprovoznění přeinstalovaného systému Windows bylo zcela bezproblémové.



Latitude D600 je po mechanické stránce zkonstruován o poznání lépe než jeho

předchůdci. Daní za to je sice nekompatibilita se staršími „media-bay“ moduly

(disky, optické mechaniky, baterie), robustnost notebooku se ale podstatně

zvýšila. Vnitřek je vyztužen rámem ze slitiny lehkých kovů spodní část je díky

tomu poměrně tuhá (notebook můžete bez obav popadnout za růžek, aniž by se

začal hrozivě kroutit a skřípat). Stejná slitina byla použita i na kryt víka

displeje v případě displeje je ovšem poněkud zvláštní chování pantů, které v

poměrně velkém rozpětí pruží (to je nepříjemné, máte-li jej ve zcela svislé

poloze v autobuse či autě v takovém případě je nutné naklonit jej ve větším

úhlu, aby se nekýval). Po půlroce používání zůstala sice vůle pantů nezměněna

už na samém počátku však byla příliš velká (nejedná se přitom o kusovou závadu,

ale o „vlastnost“). Příjemné je naopak velké a robustní tlačítko pro otevírání

displeje.



Drtivá většina portů a rozhraní je na zadní straně notebooku (výjimku tvoří

pouze zvuk, Irda, PC Card a Smart-Card na levé straně). Velkým plusem je dle

mého názoru přítomnost sériového portu, který využívám pro některé specifické

účely jako je diagnostický software pro vozy koncernu VW, GPS či komunikaci se

staršími mobilními telefony. Bohužel chybí PS/2 port, který některá externí

zařízení (konkrétně GPS) používají k napájení (lze to řešit napájecí redukcí z

USB). USB 2.0 porty jsou k dispozici pouze dva, což může být občas málo navíc

jsem se opakovaně setkal s podivným chováním, kdy mi externí myši fungovaly

střídavě pouze v prvním či druhém portu. Klávesnice je velmi kvalitní a

příjemná má navíc poměrně přirozené rozložení kláves i klávesy jako je Home či

Print Screen jsou k dispozici přímo a nikoliv přes FN. Bohužel na speciálních

klávesách (Mail, Internet apod) Dell tradičně šetří nenajdete žádné z nich, ani

nelze jejich funkci vyvolat přes tlačítko Fn. Kromě vypínače je k dispozici jen

regulace hlasitosti a tlačítko Mute (obě navíc nejsou přístupné při zavřeném

displeji). Deaktivace Wi-Fi/Bluetooth se provádí přes klávesy Fn+F2. Integrován

je jak touchpad, tak trackpoint chybí sice kolíbka či kříž, pro scrollování lze

ale využít pravý a spodní okraj touchpadu ten vcelku chytře pozná, zda

posouváte kurzor, či chcete rolovat okno.



Mechanika CD-RW Matsushita UJDA 360, umístěná na pravé straně, podporuje zápis

až 24násobnou rychlostí tak rychle byla ale ochotna zapisovat pouze na média

Imation. Na média jiných značek zapisuje buď 16× (Verbatim), nebo 8× (Sony,

Multidisc). Zvukový výstup D600 je velmi nekvalitní. Použitý zvukový čip

SigmaTel Audio (AC \97) má sice dobrou frekvenční odezvu, zoufalá je ale

hladina šumu a rušení přenosy po sběrnici (disk, grafika apod.). Integrované

reproduktory postrádají basy, jsou však poměrně hlasité a zřetelné, interní

mikrofon je umístěn u spodní hrany displeje. Linkový vstup je použitelný

prakticky pouze pro externí mikrofon. Standardně dodávaný pevný disk neoslní

kapacitou (20 GB) ani rychlostí (4 200 rpm) pokud pracujete s programy, které

často čtou či zapisují, rozhodně byste měli upgradovat na výkonnější a větší.

Disk je v pouzdře, jež není pečetěno, přesto si však nejsem jist, zda jeho

výměna za jiný není porušením záruky (nikdo se ale nemusí nic dozvědět, že…).

Již zmiňovaný upgrade paměti instalací modulu SoDIMM DDR 266 (v mém případě

rychlejším KingMax DDR 333, 256 MB CL 2,5) proběhl bez problémů.



Procesor Pentium M 1,3 GHz spolu s celkovou RAM 384 MB stačí nejen na všechny

běžné, ale i na většinu náročnějších aplikací. Na limity jsem narazil pouze při

zpracování většího množství dig. fotografií, což přikládám kapacitě paměti RAM.

Připojení externího sekundárního monitoru či projektoru funguje bezvadně,

včetně zobrazení videa. Hraní her na grafickém čipu ATI Mobility Radeon 9000

Pro se 32 MB paměti je i v nativním rozlišení XGA vcelku bezproblémové dokonce

i tituly jako je GTA: Vice City či TES: Morrowind běhají dostatečně rychle a

displej má dostatečně rychlou odezvu pro jejich plynulé zobrazování. Na hraní

nejnáročnějších novinek typu Splinter Cell, Halo či Max Payne 2 je však přeci

jen vhodnější stolní PC. Kvalita displeje (klasický XGA 14", v nabídce je i

stejně velký SXGA+) je o něco lepší, než tomu bylo u starších modelů u dodaného

notebooku navíc nebyl žádný vadný pixel ani subpixel, a během prvního půl roku

se ani žádný neobjevil. Přesto se ale nejedná o žádný zázrak jas, kontrast a

barevné podání jsou spíše průměrné. Totéž platí o baterii její kapacita není

příliš velká (48 WH) a výdrží tedy mezi notebooky s Pentiem M či Centrinem

příliš neoslní při střední zátěži jsou to zhruba 2,5 až 3 hodiny, při

minimálním vytížení (textový editor) zhruba čtyři hodiny.



Pentium M podporuje pochopitelně změnu pracovní frekvence ve Windows XP bohužel

není možné kontrolovat nastavení SpeedStep tak přesně jako ve Windows 2000. To

lze obejít rezidentní utilitou SpeedSwitchXP, která nabízí funkce původního

intelovského apletu pro Windows 2000 (a pár drobností navíc). Můžete tak přesně

nastavit, zda má procesor stále pracovat na plný výkon, dynamicky přepínat (s

optimalizací pro výkon či životnost baterie), nebo zůstat na minimální

frekvenci. S regulací frekvence souvisí i otázka chlazení. Latitude D600

disponuje jedním ventilátorem, který nasává vzduch ze spodní strany notebooku a

vyfukuje jej ze zadní stěny. Na stole funguje systém báječně problém ale může

nastat, pokud se spodní strana notebooku položí na měkký podklad (deka, kalhoty

apod.) pracujete-li v režimu dynamického přepínání či na max. výkon, může se

počítač značně zahřát.



Za šest měsíců používání jsem narazil jen na málo problémů, které by výrazně

znepříjemňovaly uživatelský komfort. Kromě zmíněných podivností v chování USB

portů mne iritovalo zejména chování interního Wi-Fi adaptéru Dell TrueMobile

1300 (811.b+g) ten se po deaktivaci a následné reaktivaci pomocí Fn+F2 často

odmítal přihlásit delší dobu do sítě (nejrychlejší bylo prostě počítač

restartovat). Vzhledem k tomu, že standard g prozatím není příliš rozšířen,

bych asi dnes raději volil adaptér Intel (Centrino). Mechanické opotřebení je

prozatím minimální lehce odřený kryt notebooku a mírné ošoupání některých

kláves. Na gumě, sloužící k uchycení kabelů okolo AC adaptéru, se ulomil

plastový aretační kolík.



Prozatím se u Latitude D600 vyskytla jediná závada, která si vyžadovala zásah

servisního technika po cca pěti měsících přestal fungovat interní Bluetooth

adaptér (přesněji řečeno, vypínal se a zapínal v intervalu několika desítek

vteřin). Servisní zásah proběhl rychle a bez problémů hned následující den po

nahlášení závady (tedy do 24 hodin, u zákazníka). Závada byla v uvolněném

miniaturním USB konektoru na základní desce, do kterého je Bluetooth modul

zasunut (údajně se jedná o jednu z mála závad na řadě D600, jež se navíc týká

jen prvních revizí desky) technik na místě vyměnil základní desku včetně rámu z

lehké slitiny (prakticky celý vnitřek notebooku) oprava zabrala zhruba hodinu.



Po šesti měsících každodenního používání Latitude D600 mohu vyjádřit

spokojenost. Za své peníze jsem získal notebook, který vyhovuje potřebám na

kompletní vybavenost, výkon, přenosnost a odolnost. Vzhledem k (prozatím)

bezproblémovému servisu a možnosti dokoupení complete care záruky, se dle mého

názoru větší investice do značkového notebooku vyplatila.





Dell Latitude D600



tuhý rám a kryt displeje.

slušný poměr cena/výkon

záruka a servis

objednávání a dodací lhůta

panty víka displeje

vyšší ceny za orig. upgrade a doplňky

Současná cena vč. DPH: 60 300 Kč





Původní konfigurace:



Dell Latitude D600 Pentium M 1,3 GHz,

128 MB RAM, HDD 20 GB, CD-RW

XGA 14", M. Radeon 9000 Pro 32 MB

Interní Bluetooth Modul Dell, WiFi Dell TrueMobile 1300 b+g

Upgrady: 256 MB DDR 333 SoDIMM KingMAX (cca 2 000 Kč vč. DPH)







Pro příjemnější práci



Myš pro notebook



Velmi jsem si oblíbil miniaturní přenosné USB myšky. I když nemám problém

pracovat s touchpadem či joystickem, i malá a nepříliš ergonomická myška je dle

mého názoru výkonnější. V současné době lze sehnat různé modely dokonce i

bezdrátové či se zatahovacím kablíkem.





Dálkové ovládání přes mobil



Pokud vlastníte mobilní telefon Sony Ericsson (či Ericsson) s rozhraním

Bluetooth, měli byste rozhodně vyzkoušet freewarový prográmek PC Control s jeho

pomocí můžete z mobilu rádiem ovládat pohyb kurzoru myši a některé nejběžnější

aplikace (prezentace Power Point či přehrávání a hlasitost v Media Playeru).

Podobný prográmek existuje i pro některé mobilní telefony Nokia.





Ochranné pouzdro místo speciální brašny



Notebook nosím v obyčejné brašně přes rameno, ve speciálním látkovo-pěnovém

pouzdru. Běžná brašna je jednak menší, ale zejména nepřitahuje nežádoucí

pozornost například pokud ji omylem ponecháte ležet na sedačce v autě.





GPRS všude, kam se podíváš



Služba Data Nonstop nedostala ocenění Best of Invex náhodou pro mobilní

uživatele je to doslova požehnání. Zapomeňte na Wi-Fi spoty jejich dosah je

stěží v desítkách metrů a mimo několika největších měst prakticky neexistují.

GPRS 4+1 či 4+2 nabízí rychlost srovnatelnou s klasickým modemem (downstream).

Nejlepší je použít mobilní telefon s technologií Bluetooth; pokud si chcete

pořídit druhý mobil jen na data (tedy co nejlevněji), vycházejí nejlépe

telefony Siemens s datovým kabelem (sériový či USB).