RSS kamarád do deště

Rádi byste se včas dozvěděli o všem, co se kde šustne? Chtěli byste pravidelné
informace z různých zdrojů, ale nechce se vám číst informační newslettery ani

pravidelně navštěvovat množství různých webových serverů? Právě tehdy využijete

možnosti technologie RSS. Syndikace informací vám umožní mít všechny nejnovější

zprávy pohodlně a rychle na jediném místě.



V tomto článku se dozvíte, co je to RSS, jak funguje a jak je správně používat.

Naučíme se pracovat s FeedReaderem, pravděpodobně nejlepším klientem RSS pro

Windows, a ukážeme si, k čemu všemu nám tato poměrně novátorská technologie na

internetu může být užitečná.



O jednom vynálezu

V době, kdy se WWW stalo skutečně rozšířenou technologií a počty stránek každým

dnem rostly o desítky procent, vzniklo mnoho zajímavých technologií určených

pro zjednodušení tvorby, administrace i publikace prostřednictvím webu. Jeden z

technických problémů, na který tvůrci z našeho dnešního pohledu raných serverů

naráželi, bylo, jak zajistit vzájemné provázání různých stránek na různých

serverech formou vzájemných upoutávek. Mnoho tvůrců webů si totiž uvědomilo, že

je výhodné se s dalšími tvůrci podobných míst navzájem propagovat. Klasická

metoda výměny ikonek nebo textových odkazů byla sice z technického hlediska

nejjednodušší, ale zdaleka ne nejlepší. Měla řadu nevýhod, z nichž ta základní

je nasnadě. Ikonka umístěná na jiném serveru výměnou za cizí ikonku na vlastním

sice odkáže uživatele ven (nebo ho přivábí k nám), ale dohromady nic mu o

serveru, který propaguje, nepoví. I ten nejlépe zpracovaný odkaz je ve finále

stále jen statickým odkazem „někam“. To nevadí v případě tematických stránek,

ale u serverů, které jsou aktualizovány více než jednou denně, nic nevypovídá o

tom, co se na něm právě nachází a jak by to mohlo být zajímavé.

Pak někdo přišel na zajímavé vylepšení. Spočívalo ve vytvoření dynamické

reklamy. Ta se vkládala na server hostující odkaz, přesněji na stránky z něj

přicházející, a měla tu vlastnost, že se měnila v závislosti na aktuálním

obsahu propagovaného serveru. Mohli jste se díky tomu dočíst o tom, že v mém

deníčku je právě článek o tom, jak je mi špatně, a nikoliv jako dříve jen to,

že můj deníček je prima místo, poněkud prostoduše řečeno.

Technicky vzato to vypadalo jako výpis aktuálních zpráv z jednoho serveru na

serveru jiném. Řešení se konstruovalo buď pomocí vkládaných informací na bázi

SSI, nebo dokonce v některých případech jako dynamicky generovaný obrázek –

GIF. Ten byl hostujícím serverem vkládán do stránek a volán z toho místa, na

které bylo odkazováno. Správu obsahu GIFu měl tudíž na starosti webmaster

místa, které se propagovalo, a pokud zachoval identické vnější rozměry a barvu,

mohl dovnitř vložit libovolný text, aby byla informace zobrazená na

partnerských stránkách vždy aktuální. Přestože v pozdějších fázích se tyto

obrázky generovaly dynamicky, prakticky představovaly neobyčejně lopotné řešení

problému vzájemné propagace. Zvětšovaly zbytečně nutné množství přenesených dat

při jejich vytváření i stahování, byly příliš náročné na ruční i automatické

generování a manipulace s nimi byla vzhledem k jejich zamýšlené funkci

neobyčejně nepraktická.



Scripting News

Pak někdo dostal nápad a pojmenoval jej Scripting News. Dotyčný se jmenoval

Dave Winer a svůj vynález (přesněji ideu) poprvé představil svému okolí v roce

1997. Princip byl poměrně jednoduchý. Zatímco pro přenos informací, a to včetně

těch jen odkazujících, se až do té doby používal výhradně text zabalený do HTML

nebo obrázky (GIF), zkusil tyto formáty nahradit sice také textem, ale tehdy

teprve pomalu se rozšiřujícím formátem XML. XML umožnilo rozvrhnout jednotlivé

části předem dané informace takovým způsobem, že bylo možné její aktivní

přeložení na místě, kde měla být čtena, a rozčlenění na základě schématu.

Celý systém byl zamýšlen, jak vyplývá již z názvu, především k distribuci

zpravodajských titulků a asi by mezi mnoha jinými nápady zapadl do propadliště

dějin, nebýt počinu společnosti Netscape. Ta o dva roky později, v roce 1999,

specifikovala svůj systém RSS (0.9), do nějž integrovala i původní Scripting

News. RSS (Really Simple Syndication) je také systém založený na bázi XML.

Tento systém byl původně určen k integraci zpráv do portálu my.netscape.com.

Nicméně se ukázalo, že jeho potenciál je mnohem větší.

Jako je možné odkázat jedním serverem na jiný pomocí ikonky umístěné na tom

serveru, na který je odkazováno a která je volána serverem, jenž odkazuje, je

možné odkazovat i textem. Soubor s aktuálními titulky zpráv daného serveru

uloženými do XML schématu definovaného normou je uložen na serveru, který

obsahuje i články z těchto titulků (tedy na který se odkazuje) jako takzvaný

RSS FEED (řekli bychom asi vlákno). Odkazující server je schopen uložené

informace, které obsahují jen data a to, jak je rozčlenit (tedy na rozdíl od

ikonky či HTML neobsahuje nic o formátování či o obrazové podobě) přečíst a pak

zaintegrovat, například zobrazit s ikonkou vloženou do feedu na svých

stránkách. Výsledek? Server obsahuje textové odkazy na jiný server, které jsou

dynamicky generovány přímo z něj, jsou vždy aktuální a plně se přizpůsobují

designu toho, kdo je propaguje, dokonce i v případě, že jej bez vědomí toho,

kdo je propagován, změní.



O jednom vylepšení

RSS formát prošel mezi roky 1999–2003 poměrně bouřlivou historií různých

vzájemně ne vždy úplně souvisejících pokusů o standardizaci. Některé z těchto

pokusů obsahovaly přidaná data a vylepšené schopnosti, jiné nikoliv. Zabývat se

touto historií plnou tahanic a také mnoha mýtů by bylo zbytečné. Řekněme si

jen, že postupně vznikaly různé variace určené pro různá použití, související

například s rozvojem osobních portálů, weblogů a dalších podobných systémů.

Prozatím poslední a uznaná verze specifikace RSS vznikla v roce 2003 na

Harvardské univerzitě pod poměrně volnou licencí Creative Commons.

Mezitím rostl počet webů, jež technologii RSS využívaly pro vzájemnou

propagaci. Především se to týkalo vydavatelských domů, které vydávají mnoho

různých časopisů a publikací. V důsledku toho vznikalo také množství webů –

internetových průběžníků – deníků. Tyto deníky přicházejí často s

několikahodinovou frekvencí aktualizace svých obsahů, které je potřeba nějak

propagovat, ale také upozorňovat současné uživatele na jejich přítomnost. RSS

propagace tedy funguje napříč servery. Sesterské stránky obsahují seznam

titulků nebo i krátkých zpráv z jiných míst téhož vydavatelství, což je

praktické jak pro propagovaný server, tak i pro ně samotné a hlavně pro firmu.

Přinášejí totiž návštěvníkům jednotlivých serverů jakousi přidanou hodnotu,

zároveň jej udržují co nejdéle na serverech patřících jedné společnosti a tedy

na serverech společně žijících z reklamy. Návštěvník sám může být také

koneckonců rád.

Dobrá. RSS se tedy stalo jednou z důležitých technologií sloužících pro

vzájemnou propagaci stránek a hrajících docela důležitou roli při tvorbě

portálů. Proč by ale mělo zajímat čtenáře PC WORLDu? Svou příčinu to má, a to

poměrně dobrou. Postupem času se totiž ukázalo, že RSS lze použít i jiným

způsobem, než jak bylo původně zamýšleno. Zatímco obsah souborů tvořících feedy

měly číst pouze servery, které následně na tyto soubory odkazovaly (zpracováním

a zobrazením informací z feedů), není nijak obtížné vytvořit program, který by

stejné informace četl a zobrazoval lokálně přímo v klientských počítačích. Proč

to ale dělat? Feed, pokud je veřejně přístupný, obsahuje obvykle seznam

nejaktuálnějších informací, které je možné na daném umístění najít. Tedy

titulky článků, jejich podnadpisy, někdy krátké anotace (perexy) a samozřejmě

URL směřující na samotné články. Copak ale stejná data neobsahují i klasické

newslettery rozesílané uživatelům? RSS feed není třeba posílat e-mailem. Vhodně

naprogramovaný klient je schopen jej přečíst a zobrazit podobným způsobem jako

třeba poštovní zprávu. V té ale není nutné komplikovaně vyhledávat, co nás

zajímá, protože, na rozdíl od jakkoliv formátovaného e-mailu, jsou titulky a

anotace s odkazy od sebe jednoznačně odděleny a díky flexibilitě zpracování XML

dat je možné s nimi provádět prakticky cokoliv. Mezi titulky je možné

vyhledávat, různě je třídit, dokonce nasazovat jednoduché nástroje pro

inteligentní analýzu. To zní velmi lákavě.

Především je ale možné pomocí RSS z různých zdrojů zajistit velice hladké

sdružení (syndikaci) informací z mnoha různých zdrojů na jediném místě s

jediným rozhraním, a to takovým způsobem, který je jednoduchý na pochopení a

především pak na ovládání. Uživatel se díky tomu nemusí prodírat množstvím

různých webových serverů nebo lesem newsletterů. Všechno potřebné má přímo před

sebou, s jednoduchým ovládáním a ve formě, které rozumí. Jinými slovy, vítejte

ve světě syndikovaných informací.

Je však nutné propojovat RSS informace vždy s pevným klientem v počítači?

Jistěže nikoliv. Totéž je možné provést i na úrovni serveru a vytvořit tak

například jedinou stránku, která bude obsahovat informace z řekněme pěti či

šesti různých zpravodajských zdrojů. Kupodivu k tomu není potřeba ani žádná

zbytečně složitá technologie. Schopnost čtení feedů je také možné integrovat do

jiného komunikačního softwaru. Přímo se k tomu nabízejí webové prohlížeče, ale

možné je i využití s e-mailovými klienty nebo v diskusních systémech. To vše

nabízí velice širokou škálu možností, jichž by bylo škoda nevyužít.

Další možnosti použití feedů se objevují například na podnikových intranetových

portálech, kdy se používá syndikace dat, jejichž původci nemusí být přímo

webové servery. Může jít o různé exporty z informačních systémů se

zpravodajským charakterem. Stejně tak je možné generovat a přenášet grafy,

statistiky a elementární data například o aktuálních procesech ve firmě, o

jejich stavu a průběhu. To je ovšem již poněkud jiná písnička, která se spíše

hodí pro profesionální a korporátní využití, než pro naši krátkou historii a

popis fungování technologie opravdu jednoduché syndikace, tedy RSS.



Používáme RSS

Chcete používat RSS a ušetřit tak spoustu času stráveného čtením různých

zpravodajských serverů? Je to možné. RSS se vám může hodit nejen v případě, že

nemáte čas denně číst mnoho různých stránek jen proto, že vás zajímají, ale

také v případě, kdy by k tomu nestačilo vaše internetové připojení nebo

například výkon počítače. Na rozdíl od načítání celých titulních stránek,

dokonce i v případě, že jsou optimalizovány pro pouze textové prohlížeče nebo

velmi pomalé připojení, se totiž u RSS kanálů přenáší pouze velmi malé množství

dat. Díky tomu je možné rychle získat velmi kvalitní obrázek o tom, co je

nového, co se děje. Pro práci s RSS zpravodajstvím potřebujete přinejmenším dvě

věci.

První z nich je klientský software, na němž budete RSS číst. Může to být buď

čtečka integrovaná do webového prohlížeče, nebo speciální aplikace. Další

nutností je, aby server, jehož obsah vás zajímá, RSS export podporoval.

Technicky to není nijak složitá záležitost, vyžaduje však vůli na straně

vydavatele. Faktem je, že většina českých zpravodajských a informačních serverů

na požadavek nabídky RSS od svých uživatelů v nedávné době přistoupila. Kanál

syndikace dat tak najdeme prakticky na všech významnějších serverech.



V prohlížeči, nebo zvlášť?

V tomto článku jsme se věnovali jedinému z prohlížečů či čteček RSS, aplikaci

FeedReader, ale jak na tom jsou čtečky integrované do webových prohlížečů?

Například FireFox v aktuálních verzích podporuje RSS jako takzvané aktivní

záložky. Na rozdíl od klasických záložek (bookmarků) jsou tyto aktivní, tedy

propojené s RSS obsahem. V případě, že otevřete složku záložek s aktivním

obsahem, je tento aktivní obsah načten a zobrazen formou odkazů. Tyto odkazy

pak otevřete klasicky klepnutím, jež vás dovede přímo na příslušné články.

Práce s nimi je tak naprosto stejná jako se záložkami, na něž jste zvyklí, ale

jejich obsah se na rozdíl od nich prakticky neustále mění a co víc, je vždy

aktuální. Jinou možností je schopnost prohlížeče automaticky upozornit na

možnost přidání aktivní záložky formou ikonky ve stavovém řádku. Tato funkce

nicméně musí být podporována tvůrci samotného webového serveru, přesněji řečeno

jeho obsahu.

Pokud by vám aktivní záložky z jakéhokoliv důvodu nevyhovovaly, máte možnost

integrovat do FireFoxu klasickou RSS čtečku, která bude pracovat buď

samostatně, nebo jako postranní lišta prohlížeče (doporučujeme projekt Sage na

adrese sage.mozdev.org/installation.html). Další z alternativních prohlížečů,

Opera, přistupuje k RSS podobně jako ke klasickým poštovním zprávám, čímž se

její chování podobá našemu FeedReaderu. Obrovskou výhodou je opět integrace do

prohlížeče a v důsledku toho mnohem jednodušší ovládání. Práce s vlákny je opět

snadná a podobná prostředí typické práce s e-mailovými zprávami. Ovládání je

prosté a čtečka, stejně jako další komponenty Opery se chová jako samostatná

záložka v systému Tabbed Browsing. Má tedy smysl používat pro RSS samostatný

program? Pokud používáte Operu nebo Firefox a rádi byste si přečetli několik

vláken denně, pak je pro vás jednoznačně řešením čtečka v prohlížeči. Pokud to

ale s RSS myslíte vážně a rádi byste, aby se stalo hlavním zdrojem vašich zpráv

a novinek ze světa, získávaných prostřednictvím internetu, pak vám doporučujeme

uchýlit se k samostatné aplikaci pro čtení RSS, ať už touto aplikací bude

FeedReader nebo něco jiného. Jedině tak totiž dosáhnete potřebného komfortu,

snadného použití a maximální užitné hodnoty, kterou lze z RSS získat. Při

správně volených feedech, kdy vám žádný nepřebývá jako zbytečný a současně

nechybí žádný podstatný, je díky RSS možné získat přehled o všech podstatných

událostech a zprávách během doslova několika desítek sekund. Připomeňme, že při

použití klasického procházení titulních stránek serverů bychom na stejnou věc

potřebovali minimálně několik minut a kdybychom se místo toho chtěli věnovat

newsletterům serverů, pak je možné, že by tato doba byla ve výsledku ještě

mnohem delší. Jako u všech ostatních technických věcí ale i zde platí, že pouze

to, co je využíváno efektivně, může být ku prospěchu. žádná technologie, ať už

za ni platíme nebo nikoliv, sama o sobě hodnotu uživateli nepřináší.



Jak na RSS čtečky

Pokud se vám nechce instalovat kvůli RSS vlastní čtecí aplikaci a stačí vám

syndikované zprávy z (relativně) omezeného množství zdrojů, pak neváhejte a

podívejte se na server http://www.pravednes.cz. Tato stránka je vlastně RSS

čtečkou ve webovém rozhraní. Každý uživatel si může definovat servery, jejichž

obsah by rád viděl (existují předdefinované záložky typu domácí zpravodajství,

zahraniční, weblogy a podobně). Podobnou službu je schopen, byť o něco méně

komfortně, zajistit i server http://www.kratce.cz. Jestliže byste chtěli

sledovat nějaký zdroj, který v nabídce chybí, a přesto má zajímavý obsah, pak

není nic snazšího, než požádat správce serverů o jeho zařazení.

Webové čtečky mají schopnost rychlé navigace mezi jednotlivými feedy, umí v

nich vyhledávat a na požádání existují i speciální, ovšem již komerční služby

typu monitorování obsahu vybraných serverů (u pravednes.cz je základní verze

této služby zadarmo, podléhá pouze registraci uživatele). Výhodou webových

čteček je především skutečnost, že nepotřebují žádný program, nicméně práce se

čtečkami představujícími aplikace je podle mnoha názorů přece jen pohodlnější.



Kde vzít čtecí program?

Potřebujete čtečku RSS a nevíte, kde ji získat? Jedna z možností je, že tuto

aplikaci váš počítač již obsahuje, pouze o ni nevíte. Konkrétně pokud používáte

například aplikaci Mozilla Firefox, pak je možné, že RSS je zřejmě již

integrováno v prohlížeči (přesněji řečeno, některé verze čtečku obsahují, jiné

nikoliv). Pokud čtečku nemáte, pak není problém ji na webu sehnat a

nainstalovat. Dále je pak možné čtečky najít v prohlížečích Opera a v některých

poštovních klientech. RSS bývá také integrováno do klientských aplikací

podnikových informačních systémů, „digital dashboardů“, nachází se standardně v

moderních distribucích operačního systému Linux a také jako doplňující funkce

některých dalších aplikací.

Ze samostatně existujících čteček RSS se zde zmíníme o pravděpodobně

nejkvalitnější aplikaci určené pro čtení zpravodajských vláken, programu

FeedReader, který najdete na adrese http://www.feedreader.com. Jedná se o

projekt vyvíjený v rámci systému SourceForge pod otevřenou (GNU/GPL) licencí a

tedy s otevřeným zdrojovým kódem. Aplikace existuje v několika verzích pro

Windows, v případě potřeby si můžete vytvořit (a zkompilovat) vlastní, což na

rozdíl od mnoha jiných projektů není ani nijak přehnaně náročné.

Přesto se FeedReader řadí mezi nejkvalitnější čtečky pro Windows. Pojďme se

podívat, jak s ním správně pracovat.



Co je to RSS?

RSS (Really Simple Syndication) je metoda umožňující balení aktuálních titulků

obsahu webových serverů (ale nejen těch) do univerzálně čitelných souborů

pomocí stanoveného XML schématu.

Pomocí přidávání novinek do RSS feedů je možné vytvářet jeden veřejně čitelný

zdroj aktuálních informací na serveru nebo v informačním systému, a to zároveň

s efektivním doplňováním odkazů na „plná“ znění nacházející se mimo server

samotný.

RSS soubory, „feedy“, je tedy možné číst serverovým softwarem a přidávat na

vlastní stránky, nebo je importovat do klientů. Klienty se pak stávají jakýmsi

univerzálním rozhraním pro příjem zpráv. Jsou efektivnější než e-mailové

newslettery, zároveň je práce s nimi pohodlnější.





Čtečku formou webu nebo jako program



Web:

• Chceme přístup k několika málo zdrojům.

• Nelze instalovat zvláštní RSS aplikaci.

• Chceme mít své RSS zdroje, ať sedíme u jakéhokoliv počítače.



Aplikace:

• Chceme využívat hodně feedů.

• Chceme mít možnost archivace zpráv.

• Chceme pokročilé funkce jako filtrování obsahu, prohledávání atd.



Vlastní FeedReader

Poté, co si prostřednictvím serveru stáhneme instalační soubor, je nutné jej

nainstalovat standardním způsobem, jak jsme zvyklí. Po spuštění se objeví okno,

které je složeno z nástrojové lišty a tří základních segmentů. V levé části

najdeme seznam feedů, tedy vláken, která jsou dostupná nebo k jejichž odběru

jsme se přihlásili. V pravé části nahoře uvidíme, vždy po aktualizaci právě

vybraného feedu, seznam zpráv, které se v něm nacházejí. Zprávy jsou

archivovány a ty, které jsme prozatím nepřečetli, jsou označeny tučně. Zatímco

nahoře se nacházejí pouze titulky zpráv, ve spodní části najdeme jejich

anotace, tedy doplňující informace spolu s možnostmi dalších akcí. Zde je třeba

říci, že tyto doplňující informace plně závisí na libovůli autora feedu. To

znamená, že pokud autor dává k dispozici kromě nadpisu článku také jeho

rozsáhlý popis, pak ve spodní části okna tento popis najdeme. Pokud ovšem

nikoliv, najdeme tam jen několik slov, nebo dokonce pouze odkaz na celý článek.

Jak jsme si řekli v předchozí části, RSS feed vždy obsahuje odkaz na původní

(celou) zprávu, obvykle tedy článek na serveru, a tak se ve spodní části s

tímto odkazem můžeme setkat formou akce přečtení (Read on). Klepnutí na tento

odkaz dříve otevíralo webový prohlížeč. To je ale nepraktické, a tak jsou nyní

články otevírány přímo v prostředí FeedReader, přičemž k tomuto účelu je

využíván port aplikace Internet Explorer. To znamená, že IE musí být ve vašem

systému instalován, a to minimálně ve verzi 5.0, doporučena je pochopitelně

verze aktuální.

Jak čteme jednotlivé zprávy, respektive feedy, jsou postupně označovány jako

přečtené. Označit je můžeme i ručně klepnutím pravým tlačítkem na titulek

zprávy, respektive vlákna, a výběrem patřičné položky ze zobrazeného seznamu.

Vlákna lze aktualizovat automaticky (příslušnou položku najdeme v nastavení)

nebo pomocí k tomu určené ikony v hlavním panelu. Díky zde přítomné funkci je

možné mezi nimi vyhledávat zvolená klíčová slova, ale tato funkce není ani v

aktuální verzi příliš spolehlivá a je dobré ji používat s určitou rezervou

ohledně přesnosti výsledků. Nové vlákno můžeme přihlásit k odběru několika

způsoby. První představuje seznam již nabízených (přeinstalovaných) vláken ve

složce Available Feeds. Ačkoliv tato složka obsahuje velké množství vláken,

český uživatel si zde zpravidla nevybere. Podstatnější je volba ručního

přihlášení (Instalace) feedu.

K tomu potřebujeme jeho celou URL adresu, kterou můžeme snadno zkopírovat z

patřičného serveru. Některé servery na přítomnost RSS upozorňují speciální

(standardizovanou) ikonkou, jiné zprostředkovávají pouze textový odkaz. Nabízí-

li server více vláken, jako třeba Lidové noviny či Hospodářské noviny, pak si

vybereme to (či ta), které je pro nás nejzajímavější a zkopírujeme jeho adresu

do schránky počítače. Ve většině prohlížečů stačí klepnout na odkaz na feed

pravým tlačítkem myši a vybrat funkci „Kopírovat odkaz“ či její anglickou

analogii.

Nyní stiskneme tlačítko New Feed v hlavním okně FeedReaderu a do příslušného

dialogu vložíme zkopírovanou adresu. Po stisknutí tlačítka Next se čtečka

připojí k danému serveru, zkontroluje feed a stáhne jeho název. Po ukončení

akce je pro feed vytvořena speciální složka v hlavním okně.

Pokud se chceme vlákna zbavit, stačí na jeho složku opět klepnout pravým

tlačítkem a vybrat patřičnou položku z kontextového menu. Také je zde možné

měnit parametry vlákna, včetně periody jeho automatické aktualizace a případné

nucené autentizace (u veřejných serverů se s ní nesetkáme, ale možná je).

FeedReader se minimalizuje do systémové lišty, kde indikuje svou aktivitu

„otáčením“ krychličky – ikonky. Pokub jsou v některém z vláken zjištěny nové

zprávy, zobrazí se podobným způsobem, jako to činí např. Outlook 2003 nebo IM

klient Miranda. Tedy v pravém dolním rohu obrazovky je zobrazeno okénko a je

přehrán zvuk, podle nastavení konkrétního klienta. Okno po krátké době opět

samo zmizí a poklepáním na minimalizovanou ikonku si můžeme otevřít tělo čtečky

k zobrazení aktuálních zpráv v aktualizovaném vlákně.

Zajímavou vlastností je filtrování. Funguje tak, že zadáme svůj seznam

klíčových slov a následně jsou nám zobrazovány pouze zprávy, které daná klíčová

slova obsahují. V případě, že máme zaregistrováno mnoho vláken, která jsou

často aktualizována a díky tomu dostáváme velké množství „zpráv“, je možné si

cíleně vybírat pouze takové, které nás skutečně (na základě zvolených seznamů

klíčových slov) zajímají.

Pokud jde o další funkce FeedReaderu, je dobré si uvědomit, že filozofie této

aplikace vychází z populárních klientů elektronické pošty. Většinu dodatkových

funkcí najdeme tam, kde bychom je hledali např. v Outlook Expressu nebo jiných

aplikacích pro práci s elektronickými zprávami. Přestože RSS vlákna nejsou v

žádném případě porovnatelná například s diskusními skupinami nebo s e-mailovou

komunikací, je rozhraní prohlížeče vytvořeno tak, aby přinejmenším tyto

aplikace připomínal. Je tak o to pohodlnější.



Stinná stránka

Všechno má negativní vlastnosti a ani FeedReader není výjimkou. Pokud by tedy

problémy, které stále ještě obsahuje, pro vás byly závažné, můžete se

spolehnout na jinou čtečku, například tu v systému Opera či na doplněk pro

Mozillu Firefox. Hlavním problémem je stále nedokonalá stabilita. Aplikace v

současné fázi svého vývoje představuje poměrně stabilní program bez větších

nedostatků a problémů – pádů, nicméně nic není úplně ideální. K poruchám

dochází zejména tehdy, kdy nastane nekorektní chování některého z vláken. Tak

může dojít k prudkému zpomalení nebo pádu programu, nicméně nebyla pozorována

ztráta informací uložených přímo v něm.

Problematický je také start a bohužel i ukončení FeedReaderu, zejména na

pomalejších počítačích, jejichž CPU pracuje na frekvenci cca 500 MHz a méně).

Zde dochází k výraznému opoždění startu aplikace. V některých případech si

FeedReader rovněž nárokuje snad až zbytečně veliké množství operační paměti,

přičemž toto bylo pozorováno především u počítačů osazených operačním systémem

Windows 98SE a Windows Me. Jak jsem se již zmínil, komplikací je také

vyhledávání v rámci jednotlivých vláken, i když zde dochází k problémům

relativně méně často.



Využití RSS

1.Vzájemná propagace mezi servery – zajištění zobrazení obsahu titulků a

anotací jednoho serveru na jiném.

2.Vytvoření syndikovaných serverů obsahujících odkazy na jiné servery místo

vlastního obsahu.

3.Doručení titulků a obsahů do klientských zařízení.



Historie

1997 – První náznak formátu v podobě Scripting News.

1999 – Standardizace společností Netscape (verze 0.9).

2000 – Nová specifikace 0.91 od Userlandu.

2002 – Kombinovaný formát MetaWeblogAPI.

2003 – Zatím poslední (a uznávané) RSS 2.0.



Zajímavé odkazy

• http://blogs.law.harvard.edu/tech/rss VersionHistory – stručná historie RSS

• http://davenet.scripting.com/1997/12/15/scrip­tingNewsInXML – první nabídka

formátu

• http://interval.cz/clanek­.asp?article=3567 – popis verze 2.0 v češtině

• http://www.feedreader.com – mateřská stránka FeedReaderu

• http://www.mozilla.org – stránka Mozilly, Firefoxu atd.

• http://www.czilla.cz – Mozilla v češtině

• http://www.opera.com – prohlížeč Opera