Skenuješ, skenujeme Díl druhý

V minulém čísle jsem se věnoval základním principům snímání

ručních, stolních a bubnových skenerů. Nyní se podívejme

podrobněji na jejich klíčové parametry, ty jež je od sebe

zásadně odlišují z hlediska námi kýženého využití. Skenery mají

pochopitelně svá konstrukční a technická úskalí a omezení, z

čehož pak plyne velké množství jejich modelů a různorodost cen.



Jaký skener je však třeba pro vaši práci? Toto klíčové

rozhodnutí záleží do určité míry i na softwaru, který je pro

další práci s obrazem k dispozici – pokud jej nemáte doma a

nejste sw-piráti, pak tedy na softwarové výbavě, kterou se

skenerem dostanete. Většinou se tak ušetří významná suma.

Nicméně technické parametry jsou hlavním omezujícím faktorem, a

proto si je teď ve vztahu k očekávanému užití skeneru projděme.

Jdete-li kupovat skener a nejste rozhodnuti pro konkrétní model,

jedna z prvních otázek, kterou vám má prodejce položit, je: „K

čemu jej chcete používat?“. Její zodpovězení je hlavní kámen

úrazu. Odpovíte-li: „Chci zpracovávat všechno, snímat fotky i

diapozitivy na velikost do A3“, vede následné doporučení k

výkonným CCD nebo rotačním skenerům v cenách nejméně milion

korun. Ideální odpovědí je například: „Chci připravovat větší

část podkladů pro časopis podobný PC WORLDu, k dispozici mívám

fotografie, malé i velkoformátové diapozitivy.“ Čím se to liší?



Rozlište přesně



Předně je nutno z charakteru výsledné tiskoviny odhadnout

rozlišení, kterého je při snímání skutečně potřeba. Při tisku se

vytváří obrázek z různobarevných bodů, jejich množství se nazývá

hustota tiskového rastru a udává se v lpi (linek na palec; běžné

je 100 lpi i méně, pro ofset 133, 150, 175 lpi, případně i více)

a je nutno nezaměňovat ji s rozlišením skenerů, tiskáren a

snímaných obrázků. Bod tiskového rastru se při tisku vypočítává

z vícera bodů jemu v obrázku odpovídajících. Proto se rozlišení

pro snímání volí jako dvojnásobek tiskového rastru (více jak

1,5, méně než 2,25). Proto u zmíněného PC WORLDu, který se

tiskne s rastrem 133 lpi, se obrázky skenují do výsledného

rozlišení 300 dpi. Snímání při vyšším rozlišení nemá praktický

smysl, neboť se při tisku lepší ostrost a detaily stejně ztratí.

Menší nemá smysl také, protože se rychle ztrácí obrysová ostrost

obrázku. Jiná situace je při snímání obrázku za účelem

publikování na obrazovce – v prezentaci či na Internetu – zde

stačí rozlišení 72 dpi. Ještě jiné hodnoty platí při tisku na

inkoustových či laserových tiskárnách.

Další, co je nutno vzít v potaz, je požadované zvětšování

předloh. Fotografie nedělají problémy. Zvětšení běžné pohlednice

9 X 13 cm na velikost A4 je asi 230%. Ovšem zvětšení diapozitivu

24 X 36 mm na A4 už představuje asi 850 %! A jak to souvisí se

skenerem? Úzce. Chceme například tisknout rastrem 133 lpi

obrázek velikosti A4, pořízený z pohlednice. Pak musí mít obraz

při tisku rozlišení 266 dpi, a protože je při snímání 2,3×

zvětšován, musí skener plochu 9 X 13 cm snímat v rozlišení asi

380 dpi (volíme tedy 400 dpi). Provedeme-li totéž s naším

maloformátovým diapozitivem, je to naráz 1 400 dpi. Z toho je

vidět, že je nutno dobře zvážit, budou-li požadovaným výsledkem

celé strany A4, nebo něco menšího či dokonce většího. Charakter

předloh a požadovaná výsledná velikost obrázku v tisku je silným

limitujícím faktorem pro skener a také pro kapsu pořizovatele.



A co počítač



Z charakteru práce jsme odvodili základní parametry skeneru.

Vybíráme například ten, který umí snímat diapozitivy i

fotografie, a jehož optické rozlišení je asi 1 400 dpi. Z

požadovaného rozlišení a rozměrů výsledných obrázků odhadneme i

velikost zpracovávaných dat. Jedna plná strana A4 má v RGB

(trojbarevná definice) při rozlišení 300 dpi asi 24 MB, v

barevném prostoru CMYK (čtyřbarevná definice nutná pro ofset) o

třetinu více, tedy 32 MB. Případné snížení rozlišení na polovinu

zredukuje data na jednu čtvrtinu. Stejně tak je vhodné si

uvědomit, že prázdné okraje mají velkou plochu – okraj 2,5 cm

již představuje 20 % celé plochy A4! Velikost obrazových dat pak

určuje nutný výkon počítače, který obrázky dále zpracovává.

Řádově 30MB obrázky je nutné ukládat na rychlé disky (v

nejlepším případě na několik fyzických disků či diskové pole) a

volná paměť pro jejich efektivní zpracování jde až do

několikanásobků (zhruba 3–5×). Toto číslo vypadá astronomicky,

hodně uživatelů nepracuje ani s dvojnásobkem paměti. Nicméně,

pokud je počítač takto vybaven, nespočívá vaše práce jenom v

pozorování hodin a počítání oveček do sta.



Jemné tóny

Druhá skupina úvah o charakteristikách skenerů se opírá o

dynamiku zpracovávaných předloh. Minule jsme popisovali, co to

je optická hustota předlohy. Tu lze stanovit pro tištěné

obrázky, fotografie i průhledné diapozitivy – udává, jak moc

„tmavé“ je nejtmavější místo obrázku. Tištěné obrázky se vejdou

svou dynamikou (rozsahem barevných/šedých tónů) do optické

hustoty (denzity) 2,0 D, stejně tak i barevné fotografie. Tisk

by tedy neměl být zkreslujícím faktorem, nebude-li jím skener.

Zde naštěstí problém nenastává. Prakticky všechny, i levné

skenery, zpracují předlohy s denzitou alespoň 2 D – znamená to,

že při snímání nemizí kresba v tmavých partiích snímku. Problémy

lze očekávat, slouží-li jako předloha dipozitiv – byl-li

exponován s ohledem na použití v tisku, má vhodně velkou

dynamiku, ale diapozitiv jako takový může mít optickou hustotu

výrazně vyšší než 3,0 D (až do 3,8 D). První zkreslení nastává,

pokud skener není schopen takový rozsah pojmout. Další pak při

zpracování obrazu do tisku, neboť je nutno nějak rozumně velkou

dynamiku diapozitivu stlačit do barevného rozsahu tiskového

stroje. (Že při tom utrpí barvy snímku, ať už je v systému

přítomna sebelepší správa barev, ani nemluvě.) Jste-li při práci

skutečně odkázáni na to, že musíte zpracovat vše, co vám přijde

pod ruku, tedy i vysoce kontrastní diapozitivy, musíte volit

skener, který má denzitu co nejvyšší.



Zjemnění



Abych trochu zjemnil předchozí tvrzení – neboť by vedla

většinou k výrazně dražším skenerům, než je nutné – lze dodat

ještě pár drobností. Tak například skenery se dost liší tím, jak

jemně vidí do tmavých detailů. Hrubá hranice vede mezi skenery,

používajícími CCD prvky, a skenery s fotonásobiči (PMT skenery).

I když oba typy budou mít maximální denzitu shodnou, například

3,6 D, dá se čekat, že PMT skener zobrazí více detailů a více

odstínů v tmavých místech snímku. Na tomto poli svádějí bitvy i

jednotliví výrobci dobrých stolních (CCD) skenerů a platí

pravidlo, že není jeden CCD skener jako druhý. Na druhou stranu

je též pravdou, že i tady začínají CCD skenery na PMT kolegy

dotahovat.

Ony také ne všechny diapozitivy jsou tak hrozně tmavé. Je třeba

zhodnotit, s jakými předlohami se běžně pracuje, a smířit se s

tím, že se vždy dá zajít do studia a nechat si několik

problémových snímků seskenovat na výrazně citlivějších a

dražších zařízeních. Může se tak ušetřit hodně finančních

prostředků – dražší skener se vyplatí koupit jen tehdy, bude-li

skutečně maximálně využíván.



Ostrost



Další samostatnou charakteristikou skenerů je ostrost kresby. Tu

je možno odzkoušet – stačí nevelký detail nasnímat v optickém

rozlišení skeneru. Na první pohled dva technicky ekvivalentní

modely skenerů se mohou kresebně lišit. Vždy však mějte na

paměti, jak má být výsledek velký. Absolutní ostrost, která se

při tisku nakonec stejně ztratí, může skener jen pěkně

prodražit.



Jak dále



Posledními a podstatnými charakteristikami jsou správa barev a

barevná věrnost vůbec. Tato problematika bývá velmi diskutována

a zaslouží si samostatné kapitolky. Rovněž softwarové vybavení

skenerů je velmi různorodé a též bývá jazýčkem na vahách při

koupi zařízení. Takže se naň zaměříme příště.



DPI



Anglická zkratka dot per inch , jednotka rozlišení. V¦překladu

znamená: bodů na palec – což znamená, počet bodů na úsečce

dlouhé 2,54 cm. Rozlišení se tedy váže na určitou velikost

obrázku, při zvětšení na dvojnásobek poklesne rozlišení na

polovinu (při zachování počtu bodů).



Rozlišení



Sděluje skeneru, jak přesně má být obrázek sesnímán, jak malé

podrobnosti mají být ještě zachyceny. Toto číslo se zpravidla

udává v jednotkách dpi . Musí být dost velké, aby byl obrázek při

tisku pěkný, ale zase ne moc, neboť se zvyšujícím se rozlišením

drasticky roste velikost obrazových dat a časy zpracování. Také

připojený skener mívá svůj strop. Prakticky platí, že u CCD

skenerů je nejlépe používat zlomky či násobky optického

rozlišení (u 1 200 dpi skeneru tedy 100, 200, 300, 600, 1 200

dpi, méně vhodných je 700 dpi). Pokud je rozlišení uvedeno ve

dvou směrech (např. 600 X 1 200), pak zlomky toho menšího čísla.

To totiž vyjadřuje rozlišení použitého CCD prvku.



Optické rozlišení



Je to rozlišení, které umožňuje snímací prvek a mechanika

skeneru. I když je možné nastavit rozlišení vyšší, detaily menší

než to, co je uvedeno v technických parametrech jako optické

rozlišení, skener prostě nevidí a obraz se pouze dopočítává.



Zvětšení



Pro každý výřez lze nastavit výslednou velikost obrázku.

Například v centimetrech nebo obrazových bodech – je to

přirozené. Skener, respektive snímací modul, pak již případně

sám přizpůsobí rozlišení při snímání tak, aby měl výsledek

požadovanou velikost a rozlišení.





Soutěž o skener UMAX Astra 600P



Tak co říkáte, jaké rozlišení uspokojí vaše potřeby? Dříve než

se rozhodnete, dejte si chvíli pauzu a zkuste zodpovědět několik

otázek. Možná potom už nebudete muset nic kupovat a skener

vyhrajete. I v¦tomto měsíci vám ConQuest a PC WORLD nabízejí

skener Umax Astra 600P. Stačí vystřihnout nebo okopírovat kupón

(není třeba originál, soutěž není vázána na koupi časopisu)



Následují otázky pro soutěživé:

1.Rozlišení:

a)je pouze u skeneru

b)je pouze u tiskárny

c)používá se obecně

2.U tisku je důležité:

a)lpi

b)dci

c)ftp

3.Stolní skener:

a)skenuje stoly

b)umisťuje se na stůl

c)zabuduje se do stolu

4.Současné nejmenší rozlišení stolních skenerů je:

a)75 dpi

b)150 dpi

c)300 dpi

5.Maximální denzita stolních skenerů je zhruba:

a)2,0 D

b)3,0 D

c)4,0 D

6.TMP skenery mají denzitu:

a)lepší než CCD

b)stejnou jako CCD

c)horší než CCD

7.K¦ukládání naskenovaných obrázků se používá:

a)bitmapa

b)tabulka

c)taška

8.ConQuest je společnost:

a)slovenská

b)česká

c)taiwanská

9.Bude sledovat tento seriál i nadále?

a)určitě

b)nečtu seriály

c)podle námětů

10.Má být text:

a)více populární

b)více odborný

c)stejný