Skončí knihy v muzeu?

Čtení z papíru se stalo samozřejmou součástí našeho života a těžko si dokážeme
představit, že by mohlo náš způsob „porcování“ stromů a jejich „značkování“

inkoustem něco nahradit. Od chvíle, kdy Johannes Gutenberg vynalezl v 15.

století knihtisk, umožňující produkci velkého množství textu velmi levně a

hlavně rychle ve srovnání s předchozím ručním opisováním, stalo se tištěné

slovo nedílnou a neuvěřitelně trvalou součástí naší kultury až do dnešních dnů.

Teď se však zdá, že už se lidé papíru a inkoustu nabažili, stejně jako se v

minulosti vzdali nepraktických hliněných destiček, přestali vytesávat texty do

kamene i malovat na papyrus, nebo se namáhat úpravou zvířecích kůží, aby z nich

vyrobili pergamen. Papír, který se zrodil v Číně, se postupně rozšířil do

celého světa a prosadil se jako nejvýhodnější nosič psaných a později tištěných

informací na dlouhá staletí. Teď to však vypadá, že časy se opravdu mění a naše

společnost postupně přechází od doby „papírové“ do doby „elektronické“.

Přestože Johannes Gutenberg zemřel už v roce 1468, jeho tištěné knihy jej

přežily až dodnes. Jak dlouho je ještě budeme používat, než „odzvoní hrana“

také jim, je velmi aktuální otázkou, protože se spousta „nových Gutenbergů“

pokouší vstoupit do dějin se svými vynálezy, které by odpovídaly potřebám nové

„doby elektronické“. Myslíte, že už brzy se budeme chodit na papírové knihy

dívat jenom jako na exponáty do muzea?





Historie elektronických knih



Elektronické knihy, zkráceně „e-knihy/e-books“ (papírovým se obdobně říká

„p-books“), se vyskytovaly nejprve jen ve sci-fi literatuře a používat je mohli

pouze hrdinové televizních seriálů typu Star Trek. Za reálný považoval jejich

vznik jen málokdo. Snad jenom pan Vanner Bush, ředitel amerického úřadu pro

vědu a výzkum, už v roce 1945 věřil v uskutečnění své vize o zařízení, ve

kterém by si každý mohl uchovat veškeré své knihy, záznamy, obrázky nebo

novinové zprávy, jež by získával na mikrofilmech. Tento vynález s názvem

„memex“ měl podle Bushe shromažďovat a zařazovat všechny vložené informace, aby

tak vytvořil svému majiteli jakousi obrovskou vševědoucí encyklopedii. Jak se

však ukázalo, svět zůstal stále věrný papíru. Pouze vydavatelé encyklopedií se

rozhodli jít elektronickou cestou a prokopat ji alespoň o kousek, když začali

vydávat své knihy na CD-ROMech. Vydání tak objemné knihy v klasické podobě bylo

oproti té elektronické velmi nákladné, a navíc v elektronické encyklopedii se

uživatelům daleko lépe hledá. Do oblasti zábavné literatury a k běžným čtenářům

se však e-knihám ještě stále prorazit nepodařilo a několik pokusů o provoz

elektronických vydavatelství skončilo neúspěšně. Bylo to hlavně pro velikost a

neskladnost zařízení umožňujících elektronické knihy číst nebo proto, že

získávání e-knih bylo velmi nepohodlné. Zařízení, která by nám umožnila číst si

pohodlně kdekoli se nám zachce a cokoli nás zrovna napadne, se stala předmětem

dlouhého výzkumu a úsilí techniků, aby jednou všechno fungovalo. Než se

rozšířil Internet, nebyl žádný univerzální způsob, jak si materiál ke čtení

opatřit. Největším nedostatkem a základní překážkou byla nedostatečná

zobrazovací technologie, která by mohla konkurovat kvalitě na papíře. Dnes je

vývoj tak daleko, že v Americe už byla první zařízení ke čtení e-knih poslána

do boje s knihami papírovými a jejich tvůrci jim dali jednoznačný úkol: zahnat

p-knihy na ústup do muzeí!





E-knihy versus p-knihy



Kvalita papírových knih, pokud nemáme na mysli jejich obsah, nýbrž jejich

formu, závisí na mnoha faktorech. Aby se nám kniha dobře četla, musí být

vytištěna dostatečně čitelně, tedy vhodným typem písma, s adekvátními mezerami,

okraji, uspořádáním na stránce, barvou příjemnou pro naše oči, a samozřejmě jde

například i o kvalitu papíru. E-knihy musí však vyhovovat ještě spoustě dalších

požadavků, aby se papírovým minimálně vyrovnaly. Určitě jste si sami na sobě

ověřili, že je daleko nepříjemnější a únavnější číst několik hodin z obrazovky

počítače než z obyčejného papíru, který vás nijak neozařuje a nevyvolává ve vás

pocit, že jste si vyměnili oči s laboratorním králíkem. Chcete-li číst e-knihu,

záleží vám hlavně na kvalitě zobrazení textu co se týče rozlišení, svítivosti,

kontrastu, případně záření nebo chvění obrazu. Používané druhy písma nebyly

většinou navrhovány pro obrazovky, a kvůli omezenému množství zobrazovaných

bodů jsou na nich pouze nedokonalou napodobeninou originálu. Proto nás čtení z

obrazovky nebo displeje daleko více namáhá a unavuje naše oči, takže tento druh

četby omezujeme jak to jen jde. Mnoho problémů už jsme však schopni díky

technickému pokroku vyřešit a vypadá to, že jsou právě vychytávány poslední

zbylé mouchy, které kolem e-knih ještě poletují. Především díky Internetu se

otevírá možnost e-knihy šířit a vytvořit na síti něco jako celosvětovou

knihovnu (řekněme nějakou „WWL“, World Wide Libary). Několik společností, mezi

nimiž jsou jak průkopníci e-knih, tak i zavedená americká nakladatelství, už

spojilo své síly k vytvoření jednotného standardu e-knih, aby si jejich

příznivci mohli v e-podobě přečíst jakýkoli titul.





Jaké budou výhody e-knih



Proč dát přednost e-knize před p-knihou? Vaše zařízení, jež by se mělo vejít do

kapsy, bude schopné obsáhnout několik set titulů, které si do něj stáhnete

přímo z internetové knihovny nebo obchodu, takže budete mít celou knihovnu

doslova v kapse. Můžete si ji schovat i doma do počítače a klasická knihovna už

vám nebude v bytě zabírat místo. Už se vám nestane, že přijdete do knihkupectví

a titul, na jehož vydání jste čekali celý rok, bude vyprodán. U každého

kapesního přístroje by měl fungovat také synchronizovaný audiosystém, který vám

bude číst dál, pokud třeba zrovna sednete za volant a nebudete se moci věnovat

čtení sami. Čtení e-knih přinese také další velkou změnu možnosti

hypertextového propojení. E-kniha vám umožní napojit se do jiných knih,

databází nebo na webové stránky a najít tak další informace související s jejím

obsahem. Nebude už platit, že dva lidé, kteří si přečetli jednu a tu samou

knihu, získali tytéž informace, protože bude záležet na každém čtenáři, jak

využije všech možností, které mu e-kniha poskytne, a čeho všeho se díky ní

dopátrá. Každý si bude moci v knize vytvořit své vlastní odkazy a poznámky.

Zatímco p-knihy měly vždy stálý a jednotný obsah, budou e-knihy nesmírně

variabilní a každý bude moci jejich obsah upravit podle své vlastní potřeby

nebo představ (klidně si třeba přidá obrázky nebo hudbu, která mu dokreslí děj

oblíbeného příběhu). Kromě toho nesmíme zapomenout, že e-knihy mohou přinést

převratné úspory z hlediska ekonomického, průmyslového a ekologického, protože

díky úsporám materiálu, pracovní síly a levnější distribuci dramaticky

poklesnou náklady na jejich vydávání. Napadlo vás, kolik stromů by nám mohlo

dál produkovat kyslík místo toho, aby byly pohřbeny v papírnách? Vždyť bude

stačit, když knihu jednou umístíme na Internet, čímž ji poskytneme neomezenému

počtu zájemců s téměř nulovými náklady. Při zanedbatelných nákladech na

publikaci by mohli svá díla sami vydávat i nemajetní autoři, což by umožnilo

větší výběr pro čtenáře. Knihu, kterou byste si teď nekoupili, protože si

říkáte, že je příliš drahá a nepotřebujete ji každý den, byste si mohli pořídit

bez obav a máte-li velmi speciálního koníčka, ke kterému je literatury jako

šafránu a musíte se po ní složitě pídit, na Internetu byste určitě objevili

nejčerstvější zdroje a všechno byste si stáhli přímo do své kapesní knihy.





Bude se více číst?



Podíváme-li se na to, jak tráví svůj volný čas nejmladší vrstvy naší dnešní

populace, zjistíme, že čtení knih už rozhodně nepatří k obvyklým a oblíbeným

činnostem, tak jako dřív. Lingvisté lamentují, že pokud děti nečtou, budou mít

pořád problémy s pravopisem a nebudou se umět kvalitně vyjadřovat. Mladá

generace však k jejich smutku míjí knihovny bez povšimnutí a radši se pohodlně

posadí před televizi nebo k počítači. Stávají se snad knihy něčím nemoderním,

nepopulárním nebo spíše nepohodlným? Spousta mladých lidí, kteří se vždycky

snaží jít s dobou a být „in“, považuje za modernější a atraktivnější hraní na

počítači nebo surfování na Internetu. Obracení stránek či vůně papíru v nové

knížce pro ně ztrácí své kouzlo, které dříve přitahovalo ke čtení jejich rodiče

a prarodiče. E-knihy by se však možná mohly stát novým hitem hlavně pro mladou

generaci, která si ráda a rychle opatřuje nové vymoženosti, aby si zpříjemnila

život a držela krok s technikou nebo módou. Stejně jako k nám před pár lety

připluly na obrovské módní vlně walkmany, mohly by se teď z moře převratných

technologií vynořit právě e-knihy. Třeba by nový způsob čtení přilákal i

mládež, pro niž by knihy, tedy ty elektronické, získaly opět kouzlo a

přitažlivost, stejně jako si jejich oblibu získaly walkmany, počítače i

Internet. Hlavním cílem tvůrců e-knih je také jejich maximálně pohodlné

používání kdekoli a dostupnost žádaných titulů pouhým stažením z Internetu, což

by se mělo zamlouvat i těm největším „lenochům a konzumentům“. Můžeme se tedy

těšit, že mládež, která se ještě nedávno jen tak potloukala kolem, bude brzy

venku posedávat s malými krabičkami v rukou a číst si? Budeme moci poopravit

staré přísloví a říkat: kdo si čte, tak nezlobí?





Nakladatelé z kola ven?



Vydat klasickou p-knihu není žádná legrace a jen tak někdo se svým dílkem na

trh neprorazí, jeho výtvoru se musí ujmout nějaké nakladatelství a p-knihu z

něj teprve udělat. Změny, které mohou přijít s nástupem e-knih, by byly pro

nakladatele dost zásadní, pokud by si mohl na Internetu publikovat a prodávat

své knihy každý „Franta Vopička“, aniž by k tomu nakladatele potřeboval. Faktem

je, že jeden takový odvážlivec se již našel, není to však „Vopička“ nýbrž King,

přesněji Stephen King. Právě tento světoznámý spisovatel se nedávno rozhodl, že

bude přes Internet postupně uveřejňovat a prodávat svůj nedokončený román z 80.

let sám. Žádnému nakladateli tedy tentokrát vydělat nedá. Takové vyloučení

vydavatelů ze hry vypadá na první pohled dost nebezpečně, ale uvážíme-li, že

takovou fintu by si zatím mohli dovolit jen ti nejproslulejší autoři, ke kterým

si čtenáři hledají cestu sami, nemusíme ještě nad nakladatelstvími lámat hůl.

Méně známí nebo začínající spisovatelé jsou na vydavatelích dost závislí a sami

by se asi těžko prosazovali, protože by je na Internetu mimo stránky známých

prodejců prostě nikdo nenašel. Pokud zabrousíte na stránku www.zlin2000.cz,

najdete tam první český internetový on line-román, který sem po částech

bezplatně umisťuje český spisovatel Zdeněk Zapletal. Po přečtení se dokonce

můžete zapojit do interaktivní soutěže, díky níž vám autor umožňuje ovlivňovat

další osudy svých hrdinů. No řekněte, nemá King kvalitní konkurenci?





Jak e-knihy vypadají?



Elektronické knihy, které si už teď můžete pořídit, používají z technického

hlediska zatím jen stávající technologie. Není to vlastně nic jiného než

laptopy se standardním LCD displejem a proti tomu, co se v blízké době chystá,

jsou to zatím jenom primitivní průkopníci. V e-knihách vidí velký potenciál

také Bill Gates, který už představil své další „dítě“ Clear Type technologii,

umožňující získat na obrazovce kvalitu odpovídající papírovému výtisku.

Software, který Microsoft vytvořil speciálně pro čtení e-knih, už je také na

světě a dostal jméno Microsoft Reader. Pořád je však co zlepšovat, a tak se

Microsoft spojil se společností Toshiba, aby společně vyvinuli nový barevný,

nízkoteplotní, polysilikonový tekutý displej, který by byl vhodný pro čtení

e-knih, měl by mít rozměry 640 × 960 se 150 bodovým rozlišením. Pokud dnes

zatoužíte po e-knize, budete si moci koupit něco jako malinký kapesní počítač,

pravděpodobně oživený Microsoftem a vybavený jeho Microsoft Readerem, jenž vám

přehraje i vaše oblíbené MP3-ky nebo video. Ovšem rýsují se i jiné alternativy

zobrazování, než nabízejí monitory nebo displeje. Určitě shledáte, že jsou

daleko zajímavější: představte si látku, která vypadá jako papír, chová se jako

papír, můžete ji srolovat a sbalit do kapsy, ale má kvalitu počítačové

obrazovky a umožní vám stáhnout si do ní elektronické informace. Zní vám to

jako sci-fi? Firmě Xerox to jako žádná fikce rozhodně nepřipadá, a přesně na

tomhle zázraku právě pracuje její výzkumný tým. Říkají mu e-papír a pracuje na

bázi tzv. Gyriconu. E-papír je vlastně jenom tenoučká vrstva plastu složená z

milionů maličkých kuliček. Celé kouzlo je v tom, že každá kulička má černou a

bílou polovinu a volně si plave a rotuje v samostatné bublině vyplněné olejem.

Jakmile pustíte do Gyriconu proud, začnou kuličky rotovat a natáčet se buď svou

černou stranou, nebo tou bílou, čímž vytvářejí série vzorů a malují nám slova

nebo obrázky. Je potřeba jen malý náboj, aby se kuličky sestavily do

odpovídající mozaiky. Na elektronickém papíru pracují i další laboratoře,

jejichž cílem je vytvořit až 100× levnější náhradu silikonových technologií,

která by byla z plastu a přitom by se z ní četlo tak snadno jako při použití

inkoustu na papíře. Dokonce už vzniká i e-inkoust, barevná tekutina složená z

milionů malinkých kapiček, tzv. mikrokapsulí, jež jsou průhledné a obsahují

bílé a modré barvivo. K zobrazování dochází opět díky kladným a záporným

nábojům uvádějícím do pohybu barviva v kuličkách (podrobnější informace jsou

vám k dispozici na www.electronic-ink.com/technology/flash.htm). Velký zájem o

tyto nové náhražky papíru projevili hlavně vydavatelé tisku, protože je tisk na

papír a distribuce stojí velké peníze. Strategie firem vyvíjejících e-papír a

e-inkoust se odvíjí od hesla: Kdyby lidé stáli o čtení románů na obrazovce,

dělali by to teď už 10 let! Tak osvědčená a zakořeněná technologie, jakou je

tisk na papír, rozhodně nebude vyměněna za jinou přes noc, ale není pochyb o

tom, že změny už jsou na obzoru. Budou-li ti praví lidé ve správný čas na svých

místech, může se prý pouhé svítání nový časů změnit během tří let v pořádné

výsluní. Těšíte se už na svou první e-knihu? To bude mezi námi najednou

„chodících encyklopedií“!











Jaký osud je předpovídán elektronickým knihám?



2001 – elektronické knihy se rozšíří hlavně mezi studenty, kterým usnadní práci

a odlehčí školní tašky.



2002 – rozlišení displejů ke čtení e-knih překročí 200 dpi a obraz bude téměř

stejně ostrý jako na papíře.



2003 – kapesní čtecí zařízení, budou dostupná zhruba za 90 liber, vydrží

fungovat až 8 hodin a nebudou vážit více než 400 gramů. Začne se používat už i

elektronický papír, na němž se text sám zobrazí a který nebude při čtení

potřebovat žádný zvláštní zdroj energie.



2005 – tržby za elektronické knižní tituly, elektronické časopisy a

elektronické noviny dosáhnou 1 bilionu dolarů.



2006 – prodej e-knih a e-periodik se stále rozrůstá, vše je dostupné v běžných

obchodech, novinových stáncích.



2009 – elektronické tituly pomalu vytlačují klasické papírové knihy, jsou

levnější, ale prodá se jich daleko více.



2010 – vaše e-kniha už bude vážit maximálně 200 g, vydrží běžet 24 hodin a

obsáhne přes milion titulů.



2012 – elektronické a papírové knihy spolu zápasí na život a na smrt, odpůrci

e-knih přicházejí s heslem: „Skutečné knihy, ze skutečných stromů pro skutečné

lidi!“



2018 – největší noviny publikují svá poslední papírová vydání a přecházejí

výhradně k elektronické distribuci



2019 – papírové knihy zůstávají populární jako dárky, pro sběratele, umělce,

fotografy a pro lidi, kteří zůstali věrni svým zvykům číst tištěný text



2020 – 90 % všech titulů je prodáváno v elektronické podobě i na papíře, ve

výkladových slovnících vzniká zcela nová definice knihy jako: rozsáhlejší

písemnost obvykle zobrazovaná na počítači nebo na jiném osobním přístroji.