Správa umělé inteligence v podnicích zůstává v raném stadiu. Firmy se soustředí především na etické a bezpečnostní aspekty AI, přitom však zcela přehlížejí, jak jejich modely ovlivňují energetickou spotřebu v každodenním provozu. Právě tato mezera mezi rychlým nasazením AI a její skutečnou správou se stala předmětem studie AI Company Data Initiative (AICDI), kterou zveřejnila Thomson Reuters Foundation ve spolupráci s UNESCO.
Analýza vychází z nejrozsáhlejšího dostupného souboru dat o řízení AI. Výzkumný tým zkoumal 1 000 firem z 13 různých odvětví a jejich přístupy k zveřejňování informací o umělé inteligenci. Výsledky jsou alarmující: 97 % společností vůbec nehodnotilo environmentální dopady svých AI systémů, včetně jejich energetické náročnosti či uhlíkové stopy.
Kontrast mezi deklaracemi a realitou je přitom výrazný. Zatímco 76 % firem s AI strategií tvrdí, že AI dohlíží vedení na manažerské úrovni, pouze 41 % z nich zpřístupňuje své AI politiky zaměstnancům nebo od nich vyžaduje formální potvrzení těchto pravidel. Tato čísla naznačují, že governance AI zůstává v mnoha případech spíše formální záležitostí než praktickou realitou.
Energetická optimalizace místo plýtvání
Podle odborníků na energetickou účinnost není absence měření pouze administrativní chybou – jedná se o přehlédnutou příležitost k úsporám. Donatas Karčiauskas, generální ředitel firmy Exergio, která vyvíjí nástroje pro energetickou efektivitu v nemovitostech, upozorňuje na rozšířený předsudek: „Mnozí automaticky předpokládají, že AI vždy zvyšuje spotřebu energie. Ve skutečnosti existují systémy, kde AI spotřebu snižuje. Pokročilé systémy řízení budov například využívají AI k optimalizaci vytápění a chlazení tak, aby se minimalizovaly zbytečné spuštění kotlů či klimatizačních jednotek.“
Právě v sektoru velkých fyzických aktiv – jako jsou komerční budovy – se slepá skvrna v měření energetických dopadů AI projevuje nejmarkantněji. Bez kontinuálního monitorování spotřeby elektřiny a bez dat o skutečném vlivu AI na provoz zůstává veškerá správa AI pouze papírovou záležitostí.
Karčiauskas to formuluje ostře: „Pokud v reálném čase nesledujete, co AI dělá, pouze hádáte, zda pomáhá nebo škodí vašim cílům. V budovách to znamená vědět, kdy se systémy spouštějí, kolik energie odebírají a co se skutečně změní, jakmile AI začne je řídit. Bez těchto provozních dat je AI governance jen papírování.“
Potenciál optimalizace je přitom značný. Když se AI integruje do systémů řízení budov, může vyrovnávat špičky v poptávce po elektřině, zabránit zbytečně dlouhému běhu kotlů a chladičů či předcházet situacím, kdy se všechny systémy spouštějí současně. Tyto zásahy se přitom mohou promítnout do měřitelných úspor jak na energiích, tak na emisích.
Evropa vede v regulaci, ale zaostává v měření
Studie AICDI také mapuje regionální rozdíly. V EMEA (Evropa, Blízký východ a Afrika) vede podíl firem, které zveřejňují AI strategie – dosahuje 53 %. Tento nárůst je do značné míry důsledkem implementace směrnice EU AI Act, která od firem vyžaduje větší transparentnost v oblasti umělé inteligence. Přesto ani v Evropě nejsou environmentální dopady AI – konkrétně spotřeba energie a emise – běžnou součástí governance disclosures.
Cesta vpřed: měření a integrace
AICDI zdůrazňuje, že firmy potřebují hlubší porozumění tomu, kde je AI nasazena a jak ovlivňuje jejich operace. Většina společností je v tomto ohledu stále v počátečních fázích.
Doporučení studie jsou jasná: zavést kontinuální monitoring energetické spotřeby AI systémů, integrovat hodnocení environmentálních dopadů přímo do AI governance a aktivně využívat optimalizačních nástrojů, které snižují energetickou náročnost v reálném čase.
Firmy, které se rozhodnou tuto slepou skvrnu odstranit a budou systematicky měřit a optimalizovat energetické dopady své AI, získají nejen lepší compliance s budoucími regulacemi, ale také měřitelné snížení nákladů a emisí.
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU