SoftWindows a RealPC - bratři v emulaci

Spojení Maců s počítači PC je řešeno na několika úrovních,

zahrnujících podporu propojení do počítačových sítí, možnost

přenosu souborů nebo dokonce schopnost spouštět PC aplikace na

Macu. Většina uživatelů vystačí s kompatibilitou souborů, někdy

je ale potřeba mít možnost na Macu spustit PC aplikaci, prostě

proto, že příslušná macovská verze není k dispozici. Kromě

hardwarového řešení lze pro tento účel využít také softwarové

emulace, jejíž použitelnost roste se vzrůstajícím výkonem

procesorů PowerPC.

Již od dob prvních PowerMaců je k dispozici software

SoftWindows firmy Insignia, který byl dlouhou dobu jediným

zástupcem emulátorů schopných spouštět Windows aplikace na Macu.

Minulý rok se tento program dočkal svého již čtvrtého pokračování

v podobě SoftWindows 95 4.0. Ve stejné době také rozčeřila přece

jen trochu stojaté vody PC emulátorů dynamická firma Connectix

uvedením kompletní softwarové emulace hardwaru PC s příznačným

názvem VirtualPC (viz PCW 9/97, str.139). Firma Insignia přirozeně

zvedla hozenou rukavici a přišla na trh s vlastní podobou

takového emulátoru, nesoucí název RealPC.



SoftWindows 95 4.0



SoftWindows 95 4.0 je předposlední verzí tohoto emulačního

softwaru zaměřeného na emulaci prostředí Windows 95 (verze 5.0

byla uvedena pár dní před uzávěrkou, takže se do tohoto testu

ještě nedostala). Emulovány jsou opět instrukce procesoru 586,

oproti předchozí verzi se ale zlepšila podpora grafiky a nyní

jsou podporovány až miliony barev. Windows 95 (US verze) jsou

předinstalována a díky optimalizovaným ovladačům od Insignie je

jejich výkon poměrně slušný, zvlášť pokud jde o rychlost

zobrazování. Při testech se ukázalo, že hrubý výkon (měřený

WinBench) lze výrazně zvýšit zvětšením přidělené paměti.

SoftWindows 95 4.0 nabízejí výbornou integraci s prostředím

Mac OS. Macovské složky lze přimontovat jako disky do Windows

a použít je pro sdílení souborů. Data (text a obrázky) lze

přenášet také přímo přes společnou schránku. V SoftWindows můžete

používat další SCSI zařízení, takže přímé připojené třeba ZIPu

nečiní problém. Snadné je i připojení do sítě, kdy se Mac

s instalovanými SoftWindows chová jako regulérní PC. Zajímavá je

také možnost použít AppleScript pro ovládání programu a zadávat

tak z Maca příkazy Windows aplikacím (simulací stisknutí kláves).

Nesmíme zapomenout ani na funkci TurboStart umožňující start

prostředí Windows v několika sekundách, tedy řádově rychleji než

libovolné reálné PC. S programem je dodávána utilita pro práci

s obrazy disků, která umožňuje virtuální PC disky nejen

zvětšovat, ale také zmenšovat (je-li to vzhledem k jejich

zaplnění možné).

Pro naše uživatele je asi klíčovou otázkou možnost používat

lokalizovaná Windows 95. Bohužel v tomto směru vás trochu zklamu.

Česká Windows 95 se mi sice podařilo instalovat, ale výkon

zobrazování citelně klesl. Po upgradu na originální ovladače od

Insignie zase přestala fungovat myš. Řešením může být selektivní

upgrade jen vybraných ovladačů, což ovšem vyžaduje poměrně

hluboké znalosti PC, které u převážné většiny uživatelů nelze

předpokládat. Navíc v českých Windows 95 nefunguje korektně

přenos českého textu přes schránku mezi Macem a Windows (v DOSu

je vše bez problémů).



RealPC 1.0



Mladším sourozencem SoftWindows je software RealPC, lišící se od

SoftWindows rozšířením emulace PC hardwaru, zjednodušeným

nastavením a hlavně odstraněním Windows ze standardní dodávky

(a výrazně nižší cenou). RealPC vzniklo jako reakce na uvedení

VirtualPC a zaměřilo se především na oblast, ve které SoftWindows

dostávala na frak, totiž na emulaci prostředí DOSu a rozšíření

množství podporovaných aplikací.

RealPC tedy emuluje instrukce procesoru Pentium MMX

a podporuje standard SoundBlaster, jejž vyžaduje zvláště řada

her. Hrubý výkon je dostatečně velký na to, aby se dalo množství

populárních PC her skutečně hrát, a ne pouze znechuceně čekat na

pomalé překreslování. Ostatně řadu z nich si můžete ihned

vyzkoušet, protože součástí dodávky je CD-ROM se sadou her. Co

v RealPC naopak nenajdete, je instalace Windows 95, kterou je

nutné koupit zvlášť. Při testu jsem se pokusil instalovat česká

Windows 95, ale narazil jsem na stejný problém jako

u SoftWindows, tj. nekompatibilitu ovladače myši. Instalaci OS/2

Warp se nepodařilo vůbec spustit. Překvapivě šlo však přímo použít

Windows 95 instalovaná na virtuální disku SoftWindows (virtuální

disky obou aplikací jsou kompatibilní, RealPC navíc umí připojit

disky VirtualPC, ale pouze jako disk D:). Výkon takto

„nainstalovaných“ Windows byl ohromující. Nejen že si RealPC

ponechalo svůj hrubý výkon (jen se trochu zpomalily hry v DOSu),

ale převzalo také rychlost zobrazování SoftWindows.

RealPC má vůbec mnoho podobných vlastností jako SoftWindows

95. Oba programy jsou zhruba stejně velké, vyžadují podobné

množství paměti a nabízejí stejné prostředky integrace s MacOS.

Také v RealPC lze používat sdílené složky, přenášet text

i grafiku přes schránku (opět bez češtiny ve Windows), ovládat

program pomocí AppleScriptu, případně ve Windows využívat funkce

TurboStart. RealPC rovněž nabízí podstatně přehlednější nastavení,

které se podobá nastavení ve VirtualPC, a umožňuje tzv.

EasyLaunch, tj. spuštění PC aplikace umístěné do sdílené složky

poklepáním ve Finderu, tj. stejně jako macovskou aplikaci.



Jaký emulátor?



Když existoval jediný emulátor, bylo vše v mnohém jednodušší.

Dnes, když tady jsou hned tři emulační programy, znamená možnost

výběru trochu úsilí navíc. Zjednodušit výběr pak může přímé

porovnání emulátorů v oblastech výkonu, kompatibility a vazby na

Macy.

SoftWindows 95 4.0 poskytují skvělý „viditelný“ výkon

Windows aplikací, tj. rychlé překreslování obrazovky. Podobný

výkon dostanete i u RealPC 1.0, pokud použijete ovladače od

Insignie. RealPC je vůbec skvělý program a výkon v DOSu umožňuje

hrát množství her, které jsou obecně svou náročností na výkon

známé. VirtualPC 1.0 výkonem zaostává jen nepatrně. Jak

SoftWindows 95, tak RealPC nabízejí dobrou integraci s Mac OS

prostředím, VirtualPC má k dispozici pouze sdílené složky, zase

ale umožňuje přimontovat PC disk na plochu Maca. VirtualPC také

umožňuje uložit a rychle obnovit libovolný stav PC prostředí,

zatímco funkce TurboStart z RealPC a SoftWindows funguje pouze ve

Windows.

Z předchozího je zřejmé, že pokud chcete používat DOS nebo

nelokalizovaná Windows 95, je jasným favoritem RealPC, které

navíc získáte za nejmenší cenu. Klíčové v předchozím hodnocení je

ovšem slovo nelokalizované. Jediný způsob, jak bez problémů

instalovat česká Windows 95 nebo jiný operační systém, je použití

VirtualPC. V takovém případě kupte verzi VirtualPC bez Windows,

přijde vás o polovinu levněji.



Závěr



O věrnosti softwarové emulace Windows a obecně počítačů PC na

Macu svědčí následující příhoda. Když jsem ukazoval emulátor

Windows spuštěný v celoobrazovkovém modu (navíc na macovském

klonu neobsahujícím tradiční znak jablíčka), dostalo se mi

jediného dotazu: „Ty už jsi opustil Macy?“ Málokomu vadilo, že

myš má jediné tlačítko (spíše to uživatelé přivítali) nebo že u

disketové jednotky není tlačítko pro vysunutí – „viditelný“ výkon

byl totiž často vyšší, než na co byli uživatelé zvyklí u svých

počítačů a vše, včetně zapojení do sítě, prostě fungovalo jako

na běžném PC. Takový je dnes svět PC emulace na Macu.



Software SoftWindows 95 4.0 a RealPC 1.0 pro test poskytla firma

Insignia Solutions, Kingsmead Business Park, London Road, High

Wycombe, Bucks, HP11 11JU, United Kingdom (www.insignia.com)



Obrázky :

1) Emulace Windows dnes není na Macu problém (windows.tif)

2) SoftWindows 95 se primárně soustředí na emulaci Windows 95

(softwin.tif)

3) Nastavení parametrů v SoftWindows není tak přehledné jako v

ostatních emulátorech (winmem.tif)

4) RealPC nabízí rychlý DOS a přehledné nastavení (realpc.tif)

5) Srovnání výkonu PC emulátorů (graf.tif)



Test byl prováděn použitím WinBench 98 na počítači Pulsar 2250

s 604e/225 a 80 MB RAM. Každému emulátoru bylo přiděleno 40 MB

RAM a byla instalována Windows 95 (US verze). Subjektivní pocit

rychlosti je ovšem v případě všech emulátorů mnohem lepší, než

jak ukazuje srovnání s Pentiem 166.



Vložené články :



Pro vaši firmu



Volba mezi Macem a PC při koupi počítače většinou končí u otázky

kompatibility, která je dnes ovšem z macovské strany poměrně

slušně řešena. Asi nejucelenější řešení poskytuje kompletní

emulace PC, umožňující Macu chovat se jako PC-kompatibilní

počítač, tj. provozovat libovolný software určený pro počítače

PC. Kromě hardwarových karet je dispozici také trojice

softwarových emulátorů, zahrnující veterána SoftWindows

zaměřeného na Windows aplikace i novinky minulého roku, RealPC a

VirtualPC, zvládající libovolný operační systém, DOSem počínaje

přes Windows 3.1 a 95 až po Windows NT, OS/2 nebo Linux.

Přestože softwarová emulace nutně za výkonem hardwaru zaostává,

poskytují dnešní Macy, a to i v té nejlevnější kategorii, jakou

představuje třeba Apus 2000, dostatek výkonu pro slušný běh

Windows softwaru, o aplikacích pro DOS, včetně her ani nemluvě.



Tipy a triky



Operační systém. I když emulátory (teoreticky) umožňují

instalovat libovolný OS pro PC, používejte ten nejméně náročný,

který vám stačí (náročnost systému je dána jeho požadavky na

hardware). Zhruba platí následující pořadí náročnosti (od

nejméně náročného): DOS, Windows 3.1, OS/2, Windows 95, Windows

NT. Chcete-li používat pouze programy pro DOS, neinstalujte

Windows. V prostředí SoftWindows nepoužívejte jiný OS, než který

je standardně dodáván, tj. Windows 3.1 nebo Windows 95.



Paměť. Pro rychlejší běh přidělte emulátoru více paměti, v

SoftWindows zvolte největší možnou DeltaCache.



Obraz. Pro dosažení optimálního výkonu je vhodné, aby barevná

hloubka (počet barev) macovského monitoru odpovídala barevné

hloubce nastavené v emulátoru. Pro vyšší výkon grafiky také

zvolte zobrazení přes celou obrazovku. Menší rozlišení a menší

počet barev (většinou vystačíte s 256) přináší vyšší výkon.



Výkon. Pro dosažení nejlepšího výkonu je dobré, pokud je

emulátor jedinou spuštěnou macovskou aplikací. Vypnutí Finderu

lze dosáhnout například napsáním spouštěcího skriptu emulátoru v

prostředí AppleScript, kde Finderu zašlete příkaz Quit. Po

ukončení práce emulátoru se Finder opět sám nastartuje.

Rychlejší Mac znamená i rychlejší emulaci, a tak rady pro obecné

urychlení počítače (vypnutí AppleTalku, používání minimálně

doplňků apod.) zrychlí také emulátor. Aplikace v emulátoru také

poběží rychleji, pokud bude jedinou spuštěnou aplikací (týká se

emulace víceúlohových OS).