Štíhlé & sexy - Nová vlna PC a internetových zařízení

Nová vlna osobních počítačů a internetových zařízení vypadá skvěle a nezruinuje
vás. V našich testech jsme se ale rozhodli vyzkoušet, jsou-li nové proudy

opravdu tak žhavé.



Vezměte si takovou pěnkavu na Galapágách. Jak si jako první všiml Darwin,

vyvinul se tento druh do nesčetných forem, a každá z nich se přizpůsobila

určitému prostředí aniž přitom přestala být pěnkavou. Podobně se vyvíjejí i

dobře známé béžové počítače. Jedna větev počítačového rodokmenu se přiklání k

pestrým barvám a nekonvenčnímu designu s limitovaným množstvím slotů a portů,

omezenou možností rozšíření a novými, nezvyklými tvary. Jinou větev představují

internetová zařízení, zařízení s omezeným množstvím funkcí a jednoduchou

obsluhou. Skončí snad díky tomu hranaté béžové počítače na seznamu ohrožených

druhů?



V našem průzkumu zabývajícím se současným stavem počítačové rodiny jsme se

blíže podívali na pět systémů bez podpory standardních portů, dvě zajímavě

vypadající internetová zařízení a jeden systém, který je kombinací obojího.

Počítače nové vlny, jež vyměnily paralelní a sériové porty a sběrnici ISA za

USB, mohou připadat atraktivní především velkým společnostem, jejichž IT

manažeři si přejí používat nové technologie, ale zároveň nechtějí poskytnout

zaměstnancům možnost „hrabat se“ v systému. Na druhou stranu internetová

zařízení jsou zaměřena na nové uživatele, kteří dávají přednost jednoduché

obsluze. Testovali jsme tyto nové počítače a zařízení, abychom se přesvědčili

jak si vedou ve srovnání s klasickými béžovými počítači pokud jde o vzhled,

funkčnost a rychlost. A přes všechen ten rozruch jsme zjistili, že zatím

obyčejným počítačům vyhynutí nehrozí.



Počet počítačů bez podpory standardních portů a internetových zařízení vzrůstá

každým dnem, ale ne každý je vítá s otevřenou náručí. V naší internetové

anketě, které se zúčastnilo 460 čtenářů amerického PC WORLDu, vyšlo najevo, že

82 procent z nich si v poslední době zakoupilo starý dobrý béžový počítač s

podporou standardních portů, a že 49 procent nikdy neuvažovalo o koupi či

používání internetového zařízení.



Nápadný barevný design, jaký před dvěma roky zavedl poprvé appleovský iMac,

může být již minulostí. Například společnost Dell nedávno přestala vyrábět oble

formovaný počítač WebPC, který u zákazníků propadl. Účastníci naší ankety s

rozhodnutím Dellu souhlasí: 72 procent z nich se nedomnívá, že by na tvaru

počítače záleželo, a přibližně 74 procent zastává obdobný názor pokud jde o

barvu. I přesto však některé společnosti, jako například Acer, plánují uvést na

trh nové barevné počítače i v roce 2001.



Christopher Painter-Wakefield, softwarový vývojář, který zároveň zajišťuje

hardwarovou podporu na Duke University, nepovažuje módní design za nic extra.

„Designéři mohou dát počítači vlnitou přední masku, nebo přidat na monitor pár

asymetrických děr, ale… je to tak trochu jako falešná průčelí na starých

domech každý ví, že to co je uvnitř se tím nezmění.“





CO JE POD KAPOTOU?



Skutečný průlom pokud jde o počítače s nekonvenčním designem není spojen s

podivně tvarovanými krabicemi nebo barevným makeupem, ale s vlastní

technologií. Prodejci počítačů mají dobrý důvod tyto počítače propagovat:

chtějí ušetřit peníze a propagovat nové technologie jako USB tím, že se zbaví

ISA sběrnic, sériových a paralelních portů, jejich ovladačů a spousty starých

programů. Ale má to háček: starší tiskárny, modemy, videokarty a další

příslušenství, přístupné pouze prostřednictvím klasických portů, se stanou

nepoužitelnými. Jak říká Eric Klein, analytik skupiny Yankee Group: „Design bez

podpory standardních portů znamená především velkou úsporu nákladů pro výrobce.“



Přesto však výrobci nejsou jediní, komu tyto počítače prospějí. Peter

Glaskowsky, redaktor časopisu The Microprocessor Report a analytik společnosti

Cahners MicroDesign Resources věří, že pro domácí uživatele budou nové počítače

„spolehlivější, snáze ovladatelné a budou mít širší paletu funkcí.“ Teprve až

vzroste množství těchto produktů a budou se používat nějakou dobu, bude však

možné posoudit, má-li Glaskowsky pravdu.



Největším přínosem mohou být počítače bez podpory standardních portů pro

správce IT. Klein říká: „Tyto počítače je jednodušší spravovat, vyskytuje se u

nich méně problémů a obcházejí velké množství nepotřebných věcí.“ Pro správce

systému čítajícího desítky či stovky počítačů to může znamenat opravdu velký

rozdíl.



Pět těchto počítačů, které jsme blíže zkoumali, láká zákazníky bezpečnostními

funkcemi a zabudovaným Ethernetem. Ale donutí to zákazníky na tyto systémy

přejít? Sean Albright, zaměstnanec MIS oddělení katolické arcidiecéze ve

Filadelfii, se domnívá, že i správa obyčejných béžových počítačů s sebou

přináší více než dost problémů. „Práce s nimi je většinou jednoduchá,“ říká o

nové generaci počítačů, „ale potřebujete-li se uvnitř dostat k pevnému disku

nebo disketové jednotce, je to problém.“



Další nevýhoda: vzhledem k absenci přídavných slotů není jednoduché většinu z

těchto počítačů upgradovat. To se nelíbí Christopheru Painter-Wakefieldovi:

„Nevidím v tom žádnou výhodu, když nevíte co kupujete a dostanete krabici,

kterou byste správně ani neměli otevřít. Nedá se říci, že by počítače držely

krok s dobou, a já chci mít možnost upgradovat.“



Glaskowsky s jeho názorem na „zapečetěné“ krabice souhlasí. „Správci IT nemají

rádi pocit, že koupili počítač, který zestárne. I když třeba upgradovat

nebudou, chtějí mít tu možnost.“





SHAZOVÁNÍ STARÝCH KABÁTŮ



Co jsou tedy tyto systémy, od nichž si výrobci tolik slibují, zač? Bez výjimky

se jedná o počítače menší či vzhledově přitažlivější nežli tradiční béžové

krabice, všechny mají určité společné rysy a funkce, a všechny zavrhují

některou ze starších technologií. Ale vlastnit počítač, který je na vyšším

evolučním stupni, něco stojí: každý z nich je zároveň dražší, než bychom

očekávali vzhledem k použitému procesoru a nabízeným funkcím.



Z pěti systémů, jež jsme testovali, se ve třech případech jednalo o systémy s

podporou jak USB portů, tak portů standardních. ClientPro Cf firmy Micron a

EVectra od HP mají USB porty navíc a zabudovaný Ethernet.



ClientPro Cf nabízí další síťové funkce, včetně CD-ROMu se softwarem pro údržbu

sítí a servisní smlouvu Unisys. Oproti tomu EVectra se zaměřuje na bezpečnost:

profesionální správce může nastavit USB, paralelní a sériové porty tak, aby

uživatelé nemohli připojovat či odpojovat periferie, a pevný disk lze vyjmout

či zamknout bezpečnostním klíčem.



EVectra a ClientPro Cf se liší i vzhledem. ClientPro Cf připomíná klasickou

béžovou krabici položenou horizontálně, ale je menší (10 centimetrů vysoký, 28

široký a 33 vysoký). EVectra je dokonce ještě menší, jedná se o béžovo-černou

minitower o rozměrech 23 × 28 x x 9 cm, kterou je možné umístit pod stůl nebo

na zeď.



Oba systémy dosáhly v PC WorldBench 2000 hodnot, jaké jsme vzhledem k jejich

procesorům a operační paměti očekávali. ClientPro Cf dosáhl s 650megahertzovým

procesorem P III a 128MB RAM výsledku 158 bodů, zatímco EVectra s procesorem P

III-600EB a 128MB RAM dosáhla 146 bodů. (Společnost HP nám však oznámila, že

EVectra se již nebude s tímto procesorem dodávat, namísto toho bude k dostání s

733megahertzovým procesorem.) ClientPro Cf s 15GB pevným diskem, CD–ROM

jednotkou a 17palcovým CRT monitorem stojí 1 299 dolarů, EVectra se s 8GB

pevným diskem a CD-ROM jednotkou prodává za 1 000 dolarů, tato cena však

nezahrnuje monitor.



Třetím systémem s rozšířenou podporou USB portů, který jsme měli v rukou, je P

III-700 VAIO Slimtop PCV-L640 od firmy Sony, jenž se pohybuje na hranici mezi

domácím a kancelářským počítačem. Klávesnice je opatřena řadou zvláštních

kláves, usnadňujících surfování po Internetu a čtení e-mailu. Kromě PS/2 portu,

paralelního portu a USB portů, má tento počítač i dva IEEE 1394 porty

(FireWire), určené pro snadnější a rychlejší přenos digitálních videosouborů.



Počítač i 15palcový LCD monitor mají štíhlý, hranatý design a fialovou barvu.

Monitor bohužel není možné připojit k žádnému jinému počítači, Slimtop je však

opatřen dalším portem, ke kterému lze připojit ještě jeden monitor. V našem PC

WorldBench 2000 testu dosáhl tento systém skóre 141 bodu, což plně odpovídá

třídě použitého procesoru. S CD-RW jednotkou, 128 MB operační paměti a 30GB

pevným diskem se Slimtop L640 prodává za 2 599 dolarů, což není nijak levné,

ale malé rozměry tohoto počítače i monitoru mohou být výhodou tam, kde se

nedostává místa.



Zbývající dva systémy našeho testu, NetVista S40 od IBM a IPaq Legacy Free

firmy Compaq, patří oba čistě do kategorie počítačů bez podpory standardních

portů. Například NetVista nemá PS/2, paralelní a sériové porty, ani disketovou

jednotku. Namísto toho je vybavena třemi USB porty na zadní straně a dvěma

vepředu. (Uvnitř nabízí pouze jeden PCI slot, což značně omezuje možnost

upgradování.)



Namísto obvyklého béžového zbarvení zvolili designéři NetVisty vznešenou

chladně černou barvu. V nákupní ceně 1 099 dolarů je zahrnuto 128 MB operační

paměti a 13GB pevný disk, ale nikoli monitor. Za elegantní 15palcový LCD

monitor, který byl součástí testované sestavy, zaplatíte dalších 1 049 dolarů.

(V nabídce jsou i CRT monitory za přijatelnější ceny.) Potřebujete-li přenosné

disky či disketové jednotky, můžete počítač doplnit za 49 dolarů jednotkou S

Cradle, do níž je možné vložit některou z mnoha USB jednotek včetně disketové

jednotky, jednotky CD-RW či Zip mechaniky. NetVista je všestranný systém, který

může nalézt využití v domácnostech i v síti (pomocí zabudovaného Ethernetu).

Firma IBM nám nemohla pro testy včas žádnou z prodávaných sestav dodat, ale

systém z předvýrobní série, který jsme testovali, dosáhl v testu PC WorldBench

2000 vynikajících 172 bodů, což je lepší výsledek, než jakého dosáhla většina

ostatních počítačů se stejným procesorem (P III-866).



Podobně jako IBM i Compaq se vydal po vývojové větvi počítačů bez podpory

standardních portů se svým systémem IPaq Legacy Free v ceně 1 173 dolarů.

Počítač má moderní vypouklý design bez plochých povrchů, připomíná stříbrnou

krabici, sevřenou z obou stran černými deskami. Systém zahrnuje pět USB portů a

ani jeden sériový či paralelní port. Víceúčelová zásuvka umožňuje vyměnit

instalovaný SuperDisk drive za CD-ROM nebo DVD-ROM jednotku, nebo přidat druhý,

6GB pevný disk (součástí systému je napevno instalovaný disk o kapacitě 10 GB).

Vestavěný Ethernet umožňuje snadné připojení systému k síti. Počítač je vybaven

733megahertzovým procesorem Pentium III a 128 MB operační paměti, proto jsme

očekávali, že si v testu povede lépe, nežli si nakonec vedl. Výsledky testu

byly srovnatelné s 650megahertzovými systémy, které jsme v poslední době měli v

rukou 156 bodů v testu PC WorldBench 2000.





PC VERSUS INTERNETOVÁ ZAŘÍZENÍ



Internetová zařízení jako je například Netpliance I-opener jsou ještě více

vzdálena od svých kořenů nežli počítače bez podpory standardních portů. Nemají

disketové jednotky ani pevný disk, paralelní ani sériové porty, a většina z

nich nepodporuje Windows. V důsledku toho jsou internetová zařízení závislá na

providerech, kteří poskytují programy, jako například textové editory

prostřednictvím Internetu. Tato zařízení jsou převážně malých rozměrů. Většina

z nich stojí méně než 300 dolarů, plus měsíční poplatky poskytovatelům

internetových služeb, což z nich dělá ideální nástroje pro začátečníky nebo

doplňková zařízení k počítači. Pokud byste se však rozhodli pro jedno z těchto

zařízení jako pro svůj jediný počítač, mohli byste být snadno frustrováni jeho

omezenými možnostmi.



Eric Klein z Yankee Group se domnívá, že internetová zařízení „otvírají dveře

skupině zákazníků, kteří by nikdy neuvažovali o koupi osobního počítače za 1

000 dolarů, protože namísto vysoké částky při koupi se v případě internetových

zařízení cena rozloží do každoměsíčních paušálů.“



Peter Glaskowsky z MicroDesign Resources navíc věří, že absence pevného disku

může představovat u těchto zařízení výhodu. „Je to bezpečné,“ říká. „Nemusíte

mít obavy z toho, že někdo bude mít prostřednictvím přístroje přístup k vašim

osobním datům prostě tam žádná nejsou.“





MUTACE OSOBNÍCH POČÍTAČŮ



I-opener byl jedním z prvních zařízení tohoto typu na trhu, a v mnoha ohledech

zůstává pro ostatní modelem svou kombinací jednoduchosti a nízké ceny. Za cenu

399 dolarů a měsíční poplatek 22 dolarů za přístup na Internet získáte při

koupi I-openeru barevný LCD displej o rozměrech 8 × 6 palců a klávesnici. Za

myš zaplatíte dalších 20 dolarů a budete ji potřebovat, protože navigace pomocí

klávesnice je značně obtížná. Po zapojení přístroje do sítě a připojení k

telefonní lince se I-opener spojí se servery Netpliance a zkontroluje, máte-li

elektronickou poštu. Necháte-li přístroj zapojený s vypnutým displejem, bude

průběžně stahovat nové zprávy. Psaní e-mailů je rovněž jednoduché, a zařízení

dokonce podporuje tiskárnu.



I-opener má ale i řadu omezení. Obsahuje internetový prohlížeč, jako většina

internetových zařízení však nenabízí možnost instalace nového softwaru nebo

kopírování souborů. Jeho elektronická pošta nepodporuje přílohy. Další

nevýhodou je, že si nemůžete zvolit poskytovatele internetových služeb koupí

I-openeru se vaším providerem automaticky stává Netpliance.



MailStation firmy Cidco se vzdaluje svým počítačovým prapředkům ještě více než

I-opener: umí pouze přijímat a odesílat elektronickou poštu. MailStation

připomíná obří kalkulačku o rozměrech 8 × 6 palců (zhruba 20 × 15 cm) s

vestavěným šedým LCD displejem o velikosti 6 × 2,5 palce a s miniaturní

klávesnicí. I když má firma Cidco v úmyslu podporovat stahování stručných zpráv

z Yahoo (tato funkce nebyla pro námi testovaný přístroj k dispozici),

MailStation neumožňuje surfování na Internetu.



Za MailStation zaplatíte 100 dolarů, plus dalších 100 dolarů ročně za připojení

k Internetu. Tak jako v případě I-openeru si nemůžete zvolit poskytovatele.

Přístroj je napájen ze sítě nebo bateriemi, což umožňuje psát e-maily off-line,

a je dostatečně malý, aby ho bylo možné nosit stále s sebou (displej však není

nijak chráněn před poškozením). Paměť pouhých 384 KB však značně limituje

možnost ukládání zpráv. Kdykoli dosáhnete limitu paměti, je nutné zprávy smazat

nebo vytisknout. (MailStation dokáže spolupracovat s jakoukoli tiskárnou

podporující DOS, to však vylučuje značné množství běžných inkoustových

tiskáren; zařízení také dokáže posílat elektronickou poštu jako faxové zprávy.)



Poslední testovaný systém se nedá bez výhrady zařadit ani do kategorie

internetových zařízení, ani mezi počítače bez podpory standardních portů. Tento

systém podporuje Windows, ale jako počítač nevypadá a stojí více, než byste

možná byli ochotni zaplatit za styl. Qbe Cirrus od firmy Aqcess je přenosná

elegantní deska, srovnatelná nejspíše ze všeho s notebookem. Zařízení má

možnost bateriového napájení, jednotkovou zásuvku standardně vybavenou

jednotkou CD-ROM (kterou je možno zaměnit za jednotku CD-RW nebo DVD-ROM), a

nainstalovaná Windows 98. Model, který jsme měli pro test k dispozici, však

obsahuje pouze 400megahertzový procesor Pentium II, 12GB pevný disk, 128 MB

operační paměti a stojí 2 999 dolarů a to je dnes opravdu vysoká cena za

400megahertzový notebook.



Co tedy Aqcess za tuto cenu nabízí kromě dojmu, jakým byste zapůsobili,

kdybyste do práce přijeli zbrusu novým Maserati? Pro začátek: povrch přístroje

je tvořen 13,3palcovým touch-screen LCD displejem, který je možné přepínat mezi

vertikálním a horizontálním modem jedním dotekem pera. Má také malou klávesnici

a třítlačítkovou myš anebo můžete používat vestavěné rozeznávání rukopisu, jako

by Qbe byl obřím palmtopem. A výčet okázalých funkcí může pokračovat: Qbe

zahrnuje možnost hlasového ovládání a je vybaven vysunovací videokamerou, která

podporuje bezpečnostní systém založený na rozpoznávání obličeje i

videokonference (tyto funkce jsme netestovali).



Specialitou Qbe jsou možnosti propojení. Po stranách najdete dva PC Card sloty,

ethernetový port, vstup pro modem, IEEE 1394, USB porty a infračervený port. K

zadní straně je možné připojit replikátor portů, Porticle, který zároveň slouží

jako stojan pro celé zařízení.



K nevýhodám Qbe patří poměrně vysoká hmotnost (3,4 kilogramu) a absence

ochranného krytu pro displej. Po připojení periferií ze zařízení po stranách

nepohodlně trčí dráty a Porticle nenabízí možnost otáčení do stran. I přes

nebetyčnou cenu navíc Qbe Cirrus předvedl při testování pouze průměrný výkon

vzhledem ke třídě použitého procesoru, a dosáhl v našem testu PC WorldBench

2000 jen 95 bodů.



Qbe je rozhodně nákladným řešením, potřebujete-li přenosný počítač na cesty.

Lepší využití možná nalezne, pokud trávíte větší množství času přecházením na

pracovišti, neboť na rozdíl od běžného notebooku je ho možné ovládat jednou

rukou.





NEJNOVĚJŠÍ VÝHONKY



Těsně před uzávěrkou jsme se dozvěděli o několika zbrusu nových systémech bez

podpory standardních portů a internetových zařízeních, která jsme neměli čas

ani možnost otestovat.



Letos na podzim se firma Acer chystá uvést na trh počítače Veriton FP1 a

Veriton FP2, jež si zachovávají paralelní a sériové porty, ale jsou navíc

vybaveny čtyřmi USB porty a mají vysoce netradiční design. Klávesnice a myš

komunikují s počítačem prostřednictvím rádiových vln a LCD monitor je připojen

přímo k počítači na otočném podstavci, což snižuje množství drátů potřebných k

propojení. Ceny Veritonu FP1 se mají pohybovat od 1 899 dolarů výše, v případě

Veritonu FP2 od 1 999 dolarů výše.



Společnost New Internet Computer Company nabízí systém nazvaný New Internet

Computer (NIC). Na rozdíl od ostatních internetových zařízení je vybaven

jednotkou CD-ROM a umožňuje uživateli zvolit si téměř jakéhokoli poskytovatele

Internetu. NIC stojí (bez monitoru) 199 dolarů a obsahuje 56kilobitový modem a

ethernetový port.



Tato dvě zařízení, i když nepřinášejí žádný převrat ve vývoji, mohou posloužit

jako důkaz toho, že jak počítače bez podpory standardních portů, tak

internetová zařízení, budou nejspíš stále rozšířenější.





ROZKVETLÉ VĚTVE?



Po bližším pohledu na počítače bez podpory standardních portů, internetová

zařízení a jeden hybridní systém chápeme, co je na nich tak přitažlivého.

Některé jsou nenákladné, většina z nich není náročná na ovládání a všechny, i

přes svá omezení, plní daný účel. Ale je až příliš snadné nechat se zlákat

netradičním designem, aniž by se člověk zamyslel nad tím, co skutečně potřebuje.



Výsledky naší ankety nám připomněly, že tvar ani barva počítače nejsou zas až

tak důležité. Poučení, které si můžeme ze stoupajícího množství počítačů bez

podpory standardních portů a internetových zařízení vzít, spočívá v tom, že

uživatelé chtějí počítače levnější, jednodušší, snáze ovladatelné a

spolehlivější. Najdou-li si tato zařízení místo jako doplňky běžných

kancelářských počítačů, je to jen dobře. Koneckonců, každá vývojová větev

potřebuje občas pěkně rozkvést.









Styl není všechno



Béžové hranaté osobní počítače nejspíš v dohledné době nevyhynou alespoň se tak

dá usuzovat z výsledků naší internetové ankety. Valná většina z našich 460

respondentů uvedla, že si v poslední době pořídili tradiční počítač s podporou

standardních portů, nikoliv jeden z nových systémů spoléhajících na USB a

síťové propojení. A zatímco někteří z nich jsou při koupi nového počítače

ovlivňováni jeho velikostí, barvou, designem a celkovým dojmem, většina zůstává

věrna klasické podobě osobního počítače i přes jeho hranatou béžovou

neohrabanost. Pokud jde o internetová zařízení, rovněž není důvod posílat

počítač do starého železa. Přibližně polovina našich respondentů nikdy o

používání internetového zařízení neuvažovala. A většina ostatních by byla

ochotna používat jedno z těchto zařízení pouze jako doplněk plně funkčního

osobního počítače. V následujícím seznamu najdete některé výsledky ankety.



82 % respondentů zakoupilo klasický počítač s podporou standardních portů1

11 % zakoupilo počítač bez podpory standardních portů1

72 % se domnívá, že na tvaru počítače nezáleží2

26 % uvádí, že při koupi počítače berou v úvahu jeho barvu2

70 % nebere při koupi počítače ohled na jeho velikost2

64 % by nebylo ochotno zaplatit vyšší cenu pouze za netradiční barvu nebo tvar

počítače2

49 % nemá v úmyslu používat internetová zařízení2

44 % by uvažovalo o používání internetového zařízení jako doplňku k počítači2

36 % neuvažuje o používání software přístupného přes Internet prostřednictvím

tzv. poskytovatelů aplikačních služeb2

25 % by software přístupný přes Internet s nejvyšší pravděpodobností používalo2

56 % majitelů počítačů bez podpory standardních portů bylo se svým systémem

velmi spokojeno1

41 % uvažuje o koupi počítače bez podpory standardních portů3





1 Vztahuje se na respondenty, kteří byli osobně zainteresováni na koupi nového

počítače v průběhu posledních 12 měsíců



2 Vztahuje se na respondenty kteří byli osobně zainteresováni na koupi nového

počítače v průběhu posledních 12 měsíců, nebo kteří uvažují o koupi počítače v

příštích 12 měsících



3 Vztahuje se na respondenty, kteří uvažují o koupi počítače v průběhu příštích

12 měsíců.









Co je ASP?



Aby internetová zařízení byla více než jednoúčelovými konzolemi, vyžadují

radikální odklon od klasických technologií nejen v oblasti hardwaru, ale i v

softwarovém vybavení. Internetová zařízení nejsou většinou vybavena pevným

diskem ani disketovou jednotkou, takže neumožňují ukládat větší objemy dat a

uživatel je odkázán na používání programů a ukládání dat přes Internet. A právě

zde přicházejí ke slovu nové programy k používání prostřednictvím Sítě, a

jejich poskytovatelé, ASP (application service provider).



ASP existují ve stovkách variant, od jednoduchých programů, jako jsou kalendáře

a diáře, až po programy pro účetnictví, například NetLedger. ASP jsou vítaným

řešením pro toho, kdo často cestuje a nechce kromě laptopu vozit ještě zásobu

těžkých diskových jednotek, nebo pro IT managery, kteří chtějí odlehčit

rutinním operacím v systému. Ale zatím nikdo neví, kdy a zda vůbec uživatelé

přijmou ASP za své. Zde jsou tři překážky, které poskytovatelé internetových

programů musí překonat:



Ukládání dat na Internetu: Uživatelé se mohou obávat ukládat svá osobní či

obchodní data v kyberprostoru. Tento způsob ukládání dat je s nejvyšší

pravděpodobností bezpečnější, než ke krádeži náchylný notebook nebo kancelářský

počítač, který zůstává bez dozoru přes noc a o víkendech uživatelé však musí

být nejprve ochotni poskytnout internetovým službám důvěru.



Cena: Při koupi klasického softwaru platíte za první nákup a za případné

upgrady. Pro programy k použití přes Internet zatím nebyla vyvinuta jednotná

strategie placení. Můžete platit měsíčně, podle vámi využívané kapacity

hostitelského systému, nebo tím, že navštívíte určité množství bannerů volba je

na vás.



Okamžitý upgrade: Kdykoli ASP upgraduje poskytovaný program, používáte při

dalším připojení již tuto novou, upgradovanou verzi. Je to efektivní způsob

přidávání nových funkcí právě proto již dnes mnoho společností používá tento

systém pro své klient-serverové databáze, ale zároveň to poskytovatele

připravuje o možnost software před distribucí důkladně otestovat. Uživateli se

navíc může přihodit, že se neočekávaně bude muset znovu učit s programem nebo

jeho novými funkcemi pracovat.



Od ASP se tedy očekává, že tyto a další problémy vyřeší. Vzhledem k faktu, že

potenciálními zákazníky se mohou stát všichni uživatelé počítačů, internetových

zařízení a handheldů, není až takovým překvapením, že k aktivitám na poli ASP

služeb se připojily i kolosy jako Microsoft, Sun Microsystems, Oracle, IBM,

Hewlett-Packard, Apple, Novell nebo AT&T. Roger Kay, analytik společnosti

International Data Corporation, však potenciální uživatele varuje před

předčasnými nadějemi. „ASP budou nabývat časem na síle, ale nejprve se musí

rozšířit počet nástrojů a zvýšit podpora propustnosti. Některé druhy ASP je

možné používat bez problémů již dnes, jiné se stanou skutečností třeba až za

pět let.“









Skeptický názor



Christopher Painter-Wakefield, softwarový vývojář z Durhamu v Severní Karolíně,

přirovnává designově nekonvenční počítače k falešným průčelím na starých

domech: „Každý ví, že to co je uvnitř se tím nezmění.“