Tiskárny inkoustové a základní laserové tiskárny

V dnešním dílu trendů bychom se měli podívat na to, co se děje

ve světě tisku, přičemž se vzhledem k jeho rozmanitosti a

rozlehlosti soustředíme na inkoustový a barevný laserový tisk.

Preferovat budeme technologie inkoustové, protože jsou přece jen

cenově dostupnější a objemem trhu očividně začínají vítězit,

zatímco laserové tiskárny – pokud se nestane něco podstatného –

budou v následujících letech vytlačovány do specializovanějších

oborů. Stručně zmíníme výdobytky inkoustové technologie a nové

typy používaných spotřebních materiálů.



IDS a velikost kapiček



Souboj inkoustových tiskových technologií si i nadále udržuje

své vysoké tempo. Neprobíhá nicméně na úrovni principiálních

rozdílů – typu termoinjet (také označovaný jako TIJ) versus

piezo, jak by se mohlo zdát z marketingových soubojů firem

zastupujících oba proudy, které probíhaly v předchozích letech.

Ve skutečnosti se ustálil poměr mluvící jasně pro termoinjet (

jde zhruba o 8:1) a příliš se nemění.

Konkurenční boj se odehrává spíše na poli subtilnějších změn ve

způsobu dodávání inkoustu do tiskových hlav a kvantitativních

charakteristik trysek. Konkrétněji, vlastní trysky – ať už

pracují libovolným způsobem – se postupně zmenšují, a stejně tak

objem kapiček jimi vystřelovaných. Jednotlivé firmy se ve vedení

pěkně střídají; zatímco loni to byla firma HP, která u

technologie PhotoRET II dosáhla 8 pl (pikolitrů, což je tak málo

z hlediska naší běžné reality, že tyto hodnoty mají smysl pouze

pro relativní srovnání), ke konci roku ji společnost Epson

překonala s 6 pl. Tyto hodnoty přitom mají reálný dopad na

vlastní tisk, u menších kapiček jich můžeme nanášet více na

jedno místo a dosahovat tak více odstínů barev, nebo naopak

používat jednodušší a jednodušší papíry.

Uvedené hodnoty jsou mimochodem k nalezení u konkrétních modelů

tiskáren daných výrobců, laboratoře ovšem ukrývají mnohem

pokročilejší formy těchto technologií. Podle lednové tiskové

konference tak má HP v rukávě eso v podobě kapiček o objemu 2 pl

a trysky o frekvenci 100 kHz. Zmíněná frekvence určuje, kolik

kapiček dokáží trysky vypálit za vteřinu, což nejvíce přispívá k

rychlosti vlastního tisku. Současná frekvence se stejně jako

objem kapiček mezi konkurencí příliš neliší a je někde na úrovni

10 – 12 000 kapiček za sekundu.

Čím rychlejší jsou vlastní tiskové mechanismy, tím důležitější

jsou další články řetězu. Například pomalý podavač papíru by

znehodnotil veškeré ty techtle mechtle s tiskovými hlavami. To

byl ale spíše akademický příklad, vývojáře dnes zajímají

modulární inkoustové systémy. Z hlediska nákladů na tisk měli

již dříve profesionální velkoformátové tiskárny separované

kanystry s inkoustem a malé tiskové hlavy, které si pro dávku

inkoustu přijíždějí (refilují) nebo jsou prostřednictvím hadiček

trvale připojeny a mohou tisknout kontinuálním způsobem. Dnes se

tyto principy objevují i u osobních tiskáren. Asi nejlepším

příkladem je HP 2000, kde jsou navíc jednotlivé části

„inkoustového řetězce“ osazeny mikroprocesory, jež kontrolují

kvalitu tisku.



Směr tisk na obecné papíry



Nejen technologie nanášení kapiček inkoustů rozhoduje o výsledné

kvalitě tisku (a nejen prodejem hardwaru živ je prodejce).

Nezbytnou součástí tisku je i médium, na které je barva

nanášena, tedy papír. Obvyklá představa papíru je ovšem poněkud

zavádějící a zjednodušující. Ve skutečnosti je to vícevrstvá

záležitost, a zatímco některé vrstvy jsou zodpovědné za absorpci

barvy, jiné zlepšují kontrast barev či odolnost vůči

ultrafialovému záření. Čím lepší výsledky ovšem po papíru

chceme, tím více za něj budeme muset zaplatit.

Jakkoli jsou však speciální fotopapíry i nadále doporučovány pro

fotorealistický tisk, současné malé objemy kapiček umožňují

tisknout intenzivní grafiku i na docela obyčejný papír, což může

znamenat i 8× menší náklady na stránku. To ocení zejména

vlastníci digitálních fotoaparátů, kteří se již nasytili

prohlížení rodinných fotografií na monitoru a raději by

listovali něčím s větším rozlišením. (A pokud možno s menšími

náklady než 40 Kč na A4.)

Nic z toho ovšem neznamená, že speciálním spotřebním materiálům

odzvonilo. Řeč je tu o plátnech, hedvábí a dalších textiliích.

Zatímco v předchozích letech se objevila celá řada speciálních

profesionálních tiskáren orientovaných tímto směrem, dnes můžeme

používat novou generaci textilních materiálů i v řadových

tiskárnách. Ve většině případů jde o tenčí látky, podlepené

papírovou vrstvou, která zajišťuje korektní průchod tiskárnou a

po vlastním tisku se prostě odstraní. Vlákna materiálu velmi

dobře drží vlastní barvivo inkoustu, a až na nějakých 10 % si

jej také podrží i při několikanásobném praní. V cenících ale

můžeme nalézt i papíry/látky s fluorescenční vrstvou nebo třeba

s certifikací nehořlavosti.

Zatímco u tiskáren pro domácnosti klasického formátu A4 můžeme

přijít jen na několik málo aplikací (nášivky, nažehlovací

loga.), tiskárny kategorie A3 a vyšší nabízejí fascinující

možnosti pro návrháře či marketingové pracovníky. Může jít např.

o zkušební „výtisk“ plavek (v mnoha případech by A4 určitě

stačilo), nebo třeba o malosériovou výrobu kravat (originální

kravata na každý den).

Krajním nasazením „běžných“ inkoustových tiskáren potom může být

příklad automobilek v Japonsku, které vyrábějí nehořlavé potahy

přesně tímto způsobem (představte si halu s 300 A0 tiskárnami

DesignJet 2500CP).



Laserové tiskárny



Až doposud jsme mluvili jen o inkoustovém tisku. Laserové

technologie nás ovšem provázejí podstatně déle, přes 13 let, a

těžko je můžeme zanedbat. Pokud ale budeme současnost posuzovat

podle velikosti evropského trhu se spotřebními materiály, právě

dnes se v hrubém objemu obě technologie setkávají (prodané

inkoustové sady a tonery), přičemž vzhledem k vysokým cenám za

toner to znamená, že se prodá několikanásobně více tiskových

hlav. V následujících letech pak má trh s inkoustovými sadami

podstatně růst, zatímco prodej tonerů sleduje podstatně plošší

křivku nárůstu.

V cenových hladinách do 30 000 Kč se přitom možnosti obou světů

setkávají a za stejnou cenu můžeme najít model inkoustové i

laserové tiskárny, které obě mají stejnou rychlost (6–8

stránek/min.), a pokud bychom srovnávali barevný tisk, dokonce i

identické náklady na stránku. Barevné laserové tiskárny ovšem

pod 30 000 Kč nenajdeme, takže toto srovnání není tak docela

fér. Ale právě tady proběhla velmi výrazná revoluce, když se

během Vánoc objevily první barevné „laserovky“ pod 100 000 Kč –

dodnes v této nevídané cenové hladině uvedly modely prakticky

všichni výrobci laserových tiskáren. Podle neoficiálních

informací ovšem můžeme očekávat další propad, a do konce tohoto

roku uvidíme barevné modely i pod 50 000 Kč.

S odstupem tento propad cen sledují i modely rozměru A3, kde

například k HP LaserJetu 8500 lze pořídit duplexní jednotku a

tisknout A3 oboustranně, s rozlišením 1 200 dpi, při milionech

barev v tiskovém bodě a s minimálními provozními náklady. Ty se

však někdy stanovují obtížněji, například u některých voskových

tiskáren dostáváte černou barvu zadarmo po dobu životnosti

stroje.

Pokud bychom měli okomentovat změny v technologiích, na rozdíl

od dříve používaných selénových válců dnes začínají převažovat

pásy – při stejném povrchu totiž zabírají podstatně menší

prostor, což především vlastníci A3 modelů ocení (možná s

výjimkou leteckých společností s dostatkem hangárů).

Nic z toho ale neznamená, že barevné lasery nahradí ty

monochromní, přinejmenším v dohledné době se tak určitě nestane.

Celková rychlost zpracování a vlastní tisk prostě výkonem

pokulhávají. Za stejnou cenovou relaci si můžete pořídit

černobílý model, zvládající 16 – 32 stránek za minutu bez

nejmenších potíží, zatímco v barvě se stěží dostanete přes 4

str./min. Navíc se současné tiskové enginy dostaly přes 1 200

dpi a laserový paprsek dokáže modifikovat množství toneru, které

bude naneseno do jednoho tiskového bodu. Takže ČB tisk ve

skutečnosti zvládá až 220 odstínů černé v tiskovém bodě a

polotónovací algoritmy dokáží zázraky.

Jistou možnost naznačuje barevná LED technologie (využívající

LED diod místo laseru), která dnes umožňuje paralelní práci

všech čtyř barevných tiskových „hlav“. Průchodnost takové

Lexmark's Optra Color 1200n je potom až 12 stránek za minutu,

tedy čtyřikrát více než u laserových protějšků. Prozatím za to

platíte několikanásobně vyšší cenou hardwaru a bohužel tisková

kvalita není na profesionální úrovni laseru.



Něco síťových technologií



Bez ohledu na to, co jsme řekli o rychlostech jednotlivých

technologií a produktů, o výsledné produktivitě tisku nakonec

bude rozhodovat vaše kompletní IT řešení. Při recenzích tiskáren

čím dál větší roli hrají právě různé síťové karty a software pro

jejich management – v dnešní době shodných tiskových mechanismů

se právě tady může rozhodovat o doporučení toho či onoho

produktu. Zejména v této oblasti je totiž problémů více než

dost. Řada modelů i z kategorie síťových tiskáren se v základní

verzi dodává bez síťového připojení a zapojují se přes paralelní

port. Uživatel teprve dodatečně kupuje síťovou kartu, ať už jde

o interní, zasouvanou do speciálního slotu, či o prostou externí

redukci z paralelního portu na síťový kabel. Dnes se ovšem této

síťové kartě říká tiskový server, a to naprosto oprávněně.

Poslední generace interních čipsetů dokonce obsahuje WWW server,

ke kterému se uživatel může připojit běžným browserem a

nakonfigurovat připojení. Bohužel tyto „print servery“ nejsou

nejlevnější a u inkoustovek docela klidně mohou zdvojnásobit

cenu tiskárny.

Jejich inteligence přitom stále ještě není dostatečná a

komplikují uživateli život zbytečně velikým nezbytným know-how.

Během tohoto roku se nicméně objeví první modely, využívající

technologie JINI firmy Sun. Jde o novoučkou metodu využití

platformy Java v podobě jakéhosi inteligentního univerzálního

driveru, který dokáže připojit obecné zařízení do sítě a

obstarat první nezbytnou „sebekonfiguraci“ tak, aby byla schopná

činnosti. Technologie JINI je finalizována a dostupná pro

výrobce sotva měsíc, a tak je těžké ji rozsáhleji komentovat.

Podobných technologií bylo v předchozím roce prezentováno hned

několik, nicméně JINI je dnes přinejmenším vrabcem, ne-li

holubem v hrsti. Výborné šance má v případě mobilní výpočetní

techniky a také v oblasti domácí elektroniky.



Svět jde do low-endu



Pro zákazníky a koncové uživatele jsou ale nakonec spíše

důležitější trendy v cenové než technologické oblasti.

Nastoupená cesta ke stále levnějším a dostupnějším produktům je

může jenom těšit. Je to jen logický důsledek souboje o největší

trhy s low-endovým a domácím zbožím, který ostatně již v

předchozím roce stlačil ceny PC i na našem trhu neuvěřitelným

způsobem.

Obdobně tiskárny u nás – mezi nejprodávanější patřily modely v

oblasti cca 3 000 Kč, což je nejrychleji rostoucí segment trhu,

kde ovšem většinou žádné zázraky technologické či kvalitativní

nenajdeme. Stejně jako jinde přitom platí, že majoritní hráči

jsou do těchto cenových nížin tlačeni jen pomalu a za skřípění

zubů. Taková firma HP tak v ultralevných tiskárnách neměla dosud

zastoupení a její nejlevnější DJ 420L se prodával za cca 150

dolarů, zatímco se u nás velmi dobře prodávaly Canony právě pod

touto cenovou hranicí.

Podle oficiálních informací z počátku ledna ovšem společnost

Hewlett-Packard založila dceřinou společnost (kompletně zůstává

v jejím vlastnictvím), která bude vyrábět inkoustové tiskárny s

prodejní cenou pod 100 dolarů. Apollo Consumer Products, Inc.,

jak se nová firma bude jmenovat, by měla uvést první tiskárny ve

druhém čtvrtletí roku. Tiskárny budou postaveny na technologii

mateřské firmy a ponesou logo „Powered by HP InkJet Technology.“

HP v minulosti získala image postavenou spíše na kvalitě než

nízké ceně a můžeme předpokládat, že na tom nic nemíní měnit –

proto ta cesta dceřinou společností, která bude oslovovat trh s

tiskárnami s vlastní značkou. Potenciálními odbytišti Apolla

jsou mimo USA a Evropy především Japonsko, a velký potenciál je

v bundlování tiskáren s levnými PC – další pole až dosud neorané

firmou HP.



Závěr



To vše se ale teprve uvidí. Závěr je u t rendů vždy poměrně

pochybnou záležitostí, protože trendy bývají spíše počátkem či

předzvěstí něčeho. V každém případě do roka a do dne můžeme

očekávat další pokles průměrné ceny za tiskárnu a další přímo

propastný propad cen barevného laserového, případně LED tisku.

Stejně jako u jiných technologických oblastí ovšem nemá smysl

odkládat koupi hardwaru, který potřebujete. Dnes zakoupená

laserová tiskárna během roku určitě morálně nezestárne, a co se

týče propadu cen – levné modely, jež teprve mají přijít, budou

postaveny především na zjednodušeních, menší modularitě a

celkovému low-endovému pojetí designu.