Trendy ve vývoji počítačů - aneb Co se vaří pod pokličkou?

1. 8. 1999

Sdílet

"Prosím vás, je tam i myš?" zeptala se zoufale elegantní paní středního věkuprodavače v jednom nejmenovaném obchodě poté, co jí vysvětlil, jakou operační paměť má její nastávaj

„Prosím vás, je tam i myš?“ zeptala se zoufale elegantní paní středního věku
prodavače v jednom nejmenovaném obchodě poté, co jí vysvětlil, jakou operační

paměť má její nastávající počítač, jakým procesorem a diskem oplývá a kolik

milionů barev bude moci na jeho monitoru vidět. Bylo zřejmé, že počítače jsou

příliš složité na to, aby vstoupily do každé domácnosti. Ale to se začíná měnit.



Přílišnou složitost osobních počítačů si uvědomuje každý, kdo se setkává s

běžnými uživateli. Je k ničemu, že software umí desítky nejrůznějších funkcí,

když průměrný uživatel z nich využije (podle výsledků odborných studií) pouhých

10–20 %. Zdá se, že je něco prohnilého ve státě dánském. Přitom dosavadní trend

ve vývoji softwaru nenaznačuje žádnou změnu, výrobci neustále přinášejí inovace

pouze v množství funkcí a nejrůznějších pomocníků, ale ke skutečné změně

filozofie ovládání se odhodlali jen málokteří. Určitý posun v této oblasti lze

očekávat s nastupující distribuční metodou ESD (Electronic Software

Distribution).

V oblasti hardwaru je naprosto jasný dlouhodobý trend, zaměřený na zvyšování

výkonu čehokoli výkon procesorů, paměťové kapacity a rychlost CD mechanik

rostou způsobem, který se dá velmi přesně předpovídat, a tak s velkou

pravděpodobností můžeme říci, co bude za rok či dva. Avšak na poli filozofie

ovládání počítače zůstává vše při starém v oblasti vstupních zařízení nebyl

udělán prakticky žádný pokrok, klávesnice, přes nejrůznější výstřelky, slouží

stále jako hlavní vstupní kanál. Dlouho proklamovaného ovládání počítače hlasem

se v oblasti PC v nejbližší době nedočkáme, ve výraznějším míře se však začne

projevovat ve spotřební elektronice.

Proklamovaná výhoda „rozšiřitelnosti a libovolné konfigurace“ hardwaru PC,

založených na bázi Intelu, nebyla vlastně nikdy velkou výhodou. Je použitelná

pro servery a pro nadšence vrtající se po nocích ve svých kovových miláčcích,

kdo se ale odhodlal upgradovat počítač po třech a více letech od data výroby,

zjistil, že nové části se s těmi starými příliš rády nemají, že zastaralé

vybavení brzdí výkon, a že je tedy z hlediska financí a výkonu celé soustavy

lepší celý počítač prodat a koupit si nový. To si již některé firmy uvědomují.

Co se tedy připravuje v temných kuchyních křemíkového údolí pro oblast SOHO

počítačů pro domácí použití a malé kanceláře (Small Office, Home Office

počítače pro domácnosti a pro malé kanceláře)?



Hardware (suroviny)

Výrobci se v tomto segmentu trhu stále více zaměřují na nový typ zákazníka. Na

lidi starší, konzervativnější, kteří chtějí od počítače úplně něco jiného než

dřívější kupci. Výzkumy ukazují, že tito spotřebitelé jsou zmateni nabídkou

počítačů, do nichž si mohou nechat namontovat prakticky cokoli, ale hledají

něco, co bylo jasné a průhledné, počítač, který by neměl ony miliony možností

rozšíření a kombinací. Něco, co by bylo podobné domácím spotřebičům. Proto má

tak velký úspěch nový model firmy Apple, iMac, který svou koncepcí „všechno v

jednom“ oslovuje právě tuto skupinu zákazníků. A přiznejme si otevřeně, že nás

všechny oslovuje svým atraktivním designem počítače, jenž má nejen průhledně

snadné ovládání, ale je skutečně (polo)průhledný. Nový iMac přináší dlouho

očekávaný svěží vítr do mnoha oblastí a zdá se, že určuje základní trendy.

Podívejme se na oblast transferu dat: iMac záměrně nedisponuje disketovou

mechanikou z jednoho prostého důvodu v době zesíťování prakticky všech počítačů

se přenášení dat pomocí diskety stává archaismem. Objem přenášených dat se

totiž neustále zvyšuje a kapacita disket zůstává stále stejná, i když ostatní

výrobci nadále vybavují své počítače síťovou kartou a zbytečnou disketovou

mechaniku. Nebo jste snad někdy přenášeli data přes disketu, když jste měli dva

počítače zapojené v síti? Dozajista ne. Jediný Apple měl tu odvahu říci a

vyrobit to, co všichni dlouho cítili.

Pro archivaci a přenos dat na místa, kde síť není, si můžete k iMacu koupit

například externí mechaniku ZIP, samozřejmě v poloprůhledném designu a v barvě

počítače, mající připojení přes rozhraní USB (Universal Serial Bus). USB má

jednotnou přípojku, což znamená, že identifikaci zařízení si obstará počítač

sám, zařízení lze k počítači připojovat a odpojovat za běhu, a to při rychlosti

přenosu dat 12 MB/s. USB je rozhraním budoucnosti, podporují jej všechny

moderní operační systémy a my se můžeme těšit, že v roce 2000 zmizí spousty

drátů ze zadní části našeho počítače. Jasný trend pro nejbližší budoucnost zní:

menší objemy dat se budou přenášet po síti, větší přes velkokapacitní výměnné

médium (DVD-RAM, Zip).

Firma Apple vyvinula rozhraní IEEE 1394, někdy také zvané FireWire (ohnivý

drát), které je částečnou konkurencí pro USB, a to zejména díky vysoké

rychlosti přenosu dat 400 MB/s, jež naprosto vyhovuje i náročným požadavkům při

zpracování digitálního zvuku a videa. Z tohoto důvodu hraje IEEE 1394 klíčovou

úlohu při splývání spotřební elektroniky a videa. Masivní nástup této

technologie se dá očekávat za dva roky.



- Video a PC

Dostali jsme se ke zpracování videa na PC. Začínají se objevovat videokamery,

které místo na pásku zaznamenávají obraz a zvuk na disk DVD-RAM. Na nosiči DVD

je také distribuováno čím dál více filmů, multimediálních aplikací (vzpomeňme

Encartu od Microsoftu, LangMaster od EPA nebo čtyřdílný National Geographic).

Trend nástupu DVD je nezastavitelný, a není divu, DVD-ROM přehrávač (který

samozřejmě přehrává i CD-ROM disky) si můžete pořídit za pouhých 4 500 Kč

(všechny ceny uvádím samozřejmě s DPH), tedy za dvojnásobek ceny CD-ROM

mechaniky. CD média se budou v blízké budoucnosti používat hlavně pro archivaci

dat, cena CD-R vypalovačky je v současnosti na stabilních

9 000 Kč, médium stojí 60 Kč při kapacitě 650 MB. DVD-RAM mechaniky pořídíte

sice za téměř 30 000 Kč, jejich cena však půjde v budoucnosti rychle dolů a

během následujících tří let vytlačí CD-R(W) zařízení z trhu. Pro úplnost médium

DVD-RAM, které můžete neomezeně přepisovat, stojí přibližně 1 300 Kč při

kapacitě 5,2 GB. A co pevné disky? Objevy ve fyzice pevných látek nám umožňují

předpokládat, že v nejbližších několika letech bude pokračovat neustálý

dynamický růst do roka zde bude 50GB disk, do dvou let 100GB.



- Monitory

Významný pokles cen monitorů a LCD displejů vnesl velkou dávku optimismu i do

segmentu zobrazovacích zařízení. Již nemusíte přicházet o zrak u malých 14" a

15" monitorů (které mají skutečnou úhlopříčku obrazu 13,3", případně 14"), ale

za necelých 12 000 Kč si může pořídit poměrně kvalitní 17" monitor, či za cca

33 000 Kč 15" LCD displej. Zájem o LCD displeje je tak velký, že poptávka

převyšuje nabídku, a tudíž není žádný tlak na snižování cen. Ty poklesnou na

úroveň přijatelnou pro oblast SOHO až za dva, tři roky.



- Procesory

A vývoj procesorů? Snad nikdy nebyl takový zmatek v tom, který procesor je

který a k čemu je ten či onen vhodný. Pojmy jako je Celeron, Katmai,

Sharptooth, Coppermine a Jedi létají vzduchem, a vy nevíte, jestli jste se

náhodou neoctli uprostřed hvězdných válek. Ani Intel, největší výrobce

procesorů, vám příliš nepomůže, neboť rozdělení jeho produktů Celeron Low End,

Pentium II pracovní stanice a Pentium III High End je umělé. Celerony totiž

dosahují v běžných operací téměř výkonu PII na stejné frekvenci za výrazně

nižší cenu, Pentium III se zas od Pentia II liší pouze novou instrukční sadou,

která podobně jako u konkurenční AMD technologie 3DNow! urychluje zobrazování

3D grafiky a práci se zvukem. Problém je v tom, že tyto sady jsou navzájem

nekompatibilní a pro každou sadu musí být napsaný zvláštní software, jinak jako

by nebyla. Koncem roku by měl být na trhu procesor Intel Pentium III na 700

MHz, v roce 2000 by se měl sériově vyrábět intelovský čip na 1 GHz. Konkurenti

samozřejmě nezahálejí.



Periferie (obloha)

Málokdo se doma či v kanceláři obejde bez tiskárny. Skener je již také poměrně

běžným vybavením domácnosti, a podnikat bez faxu snad ani nelze. Vlastní

kopírka je snem každé malé firmy. Na trhu se čím dál více objevují multifunkční

zařízení, jež výše uvedené přístroje kombinují a spojují do jednoho celku, za

který zaplatíte výrazně méně než za jednotlivé části. Tiskárny, skenery, faxy a

kopírky mají totiž dvě věci společné: snímací a tiskovou část. Je tedy zbytečné

za ně platit několikrát. Kromě nižší ceny je výhodou multifunkčních přístrojů

to, že výrobce dokáže vyladit propojení snímací a tiskové části v jednom

přístroji daleko lépe, než by to bylo možné u separátních zařízení.

Na trhu můžeme nalézt nejrůznější kombinace těchto přístrojů, například

laserová tiskárna HP LaserJet 1100A funguje se skenovací hlavou i jako skener a

kopírka (cca 22 000 Kč). Pokud byste chtěli opravdu multifunkční přístroj s

tiskárnou, skenerem a s výborným faxem, sáhněte po OKIFAXu 4500 za podobnou

cenu.

Trend v nástupu multifunkčních zařízení je velmi zřejmý a za několik let se

budou prodávat jednoúčelová zařízení jen v oblastech, kde jsou nezbytně nutná,

v segmentu SOHO budou jasně kralovat zařízení „vše v jednom“.



Software (omáčka)

Počítač, ač v krásném poloprůhledném hávu s monitorem z kapalných krystalů

spojený s multifunkční tiskárnou, nám nebude nikdy k ničemu, pokud nebude

produkovat kompatibilní dokumenty. Přenositelnost dokumentů je věčný problém,

který spěje, zejména díky rozšíření Internetu, k rozřešení. V posledních letech

se staly nepsaným standardem pro přenositelné dokumenty formáty Microsoft

Office, avšak rozvoj Internetu dokázal zdánlivě nemožné HTML jazyk je tím

formátem, který podporují všichni výrobci softwaru. Možná proto, že nevyšel z

jejich partikulárních zájmů, ale byl definován nezávislými odborníky. Trend

orientace formátu dokumentů na HTML jazyk a na Internet je zřejmý i z budoucího

Office 2000 z dílny Microsoftu, kde je HTML nativním formátem dokumentů.

Důležitým parametrem každého softwaru je jeho užitá hodnota. Současný software

je neustále velmi složitý na ovládání. Sám Bill Gates nedávno prohlásil, že

Windows jsou stále příliš složitá a že bude nutné zjednodušit jejich ovládání,

aby byla použitelná opravdu pro každého. Překombinovaný a složitý software

odrazuje totiž široké skupiny potencionálních kupců od výpočetní techniky jako

takové. V současné době používané řešení v podobě pomocníků, kouzelníků etc.

celou situaci jen zhoršuje. Průměrný uživatel je silně frustrován v okamžicích,

kdy tito nastupují na scénu, a počítač si dělá co chce, nezávisle na jeho vůli.

Blýská se na lepší časy. V USA se delší dobu distribuuje komunikační software

přes Internet, způsobem zvaným ESD. Elektronický distribuční kanál vyžaduje

„rozumnou“ velikost produktu, aby se dal stáhnout. A právě požadavek na malou

velikost omezuje použití nadbytečných funkcí a přispívá k jednodušší

ovladatelnosti. Tento systém distribuce softwaru je trendem, který bude v

budoucnu výrazně sílit, neboť omezuje náklady výrobce na distributora, kupec

dostává levnější software a současně si jej může pořídit okamžitě bez složitého

objednávání a čekání. První firmou, která tento systém využívá na poli

kancelářských balíků, je Software602 se svým produktem 602Pro PC Suite\99.

Operační systémy sledují stejný trend jako ostatní software, to jest

zjednodušení obsluhy, automatizace provádění rutinních akcí, robustnost,

škálovatelnost, bezpečnost. Tímto směrem jde Microsoft se svým produktem „MS

Windows NT Server, Terminal Server Edition“. Terminal server přináší Windows a

32bitové aplikace na desktopy, na kterých nemohly předtím běžet. Přispívá tak

výrazně k ochraně investic a úsporám nákladů při údržbě a standardizaci

prostředí, protože umožňuje nechat na straně klienta zastaralý počítač třídy

386 (s podporou Citrix MetaFrame i 286) s operačním systémem Windows 3.11, Mac,

UNIX nebo DOS. Jediné, co se mezi serverem a klientem přenáší, jsou změny na

obrazovce a úhozy klávesnice.

Již dlouhá léta se píše o tom, že brzy budou masově na trhu počítače ovládané

hlasem či gesty, a stále se nic neděje. Větší šanci na uplatnění mají tyto

způsoby ovládání na poli spotřební elektroniky: například Sony již vyrábí

autorádia ovládaná hlasem. Inteligentní software na poli PC již dávno existuje,

vzpomeňme na u nás nepříliš rozšířený operační systém OS/2 verze 4, který je

možné ovládat řečí, stejně tak lze využívat funkci diktátu, v textovém

procesoru WordPerfect. Tlak uživatelů na zavádění jiných vstupních kanálů je

však v současnosti příliš malý.



Počítač za vysvědčení? (Co z toho uvařit)

Laskavý čtenář toužící po koupi počítače, který by byl použitelný i v

následujícím tisíciletí, se právě dočkal svého. Takže: procesor Celeron na 333

či 366 MHz nabízí přebytek výkonu pro kancelářské a grafické operace na dlouhá

léta dopředu. Chcete-li zpracovávat video či se věnovat práci se zvukem,

pořiďte si Pentium II na 400 MHz (a nebo samozřejmě lepší, ale to už záleží jen

na vaší peněžence). Na operační paměti nešetřete, je konec konců téměř zadarmo,

a poručte si 64 MB (za směšné 3 000 Kč). Jako základ pro kancelářské aplikace

dobře poslouží nejmenší dodávaný 3,4GB disk, pokud snad zaplníte legálním

softwarem či naskenovanými obrázky více místa, tak se poohlédněte po 8GB disku,

který v dnešní době nabízí nejlepší poměr cena/výkon. To všechno okořeňte

DVD-ROM mechanikou a celé to i s grafickou kartou s alespoň 4 MB paměti zavřete

do nějaké pěkné, odhlučněné krabice, to aby počítač nerušil sousedy. Přihoďte

17" monitor a na závěr servírujte s legálním softwarem. Pokud dodržíte

předepsaný postup, nemusíte se obávat, že při sledování vývoje v následujících

dvou letech ztratíte chuť.



9 0375/JL