WhatsApp využívá 89 % Čechů a Češek. Jako alternativu k ní dále nejvíce volíme Facebook Messenger (78 %). V čele žebříčku nejpoužívanějších aplikací ke komunikaci se pak objevila také platforma Instagram (31 %) či aplikace iMessage určená pro uživatele zařízení s platformou iOS od společnosti Apple (13 %). Desetina dotázaných také potvrdila, že využívá platformu Telegram (11 %).
Co se dozvíte v článku
„Není velkým překvapením, že lidé v Česku volí ke komunikaci nejvíce WhatsApp. Úplně nejoblíbenější je podle výsledků v Praze, na Moravě zase vede právě Facebook Messenger. Aplikace WhatsApp dlouhodobě vychází jako jedna z těch bezpečnějších variant pro komunikaci, i díky silnému šifrování a nabídce bezpečnostních nástrojů, které nadále rozšiřuje.
Letos v lednu například společnost Meta představila nové ‚přísné nastavení účtu‘, které po zapnutí automaticky blokuje média a přílohy od neznámých odesílatelů, ztiší hovory z neznámých čísel, vypne náhledy odkazů a aktivuje omezení pro zprávy od neznámých kontaktů. Právě kybernetické podvody, které nezřídka míří i přímo na české uživatele a uživatelky, jsou naopak něčím, co tuto platformu dlouhodobě sužuje a v kontrastu s její oblibou přestavuje riziko,“ říká Ondřej Novotný, kyberbezpečnostní analytik v pražské výzkumné pobočce společnosti Eset.
Zajímavé rozdíly ukázal průzkum dále u platforem Discord či Snapchat, a to u jednotlivých věkových skupin respondentů. Zatímco lidé ve věku 31 let a starší používají tyto platformy jen okrajově, neplatí to pro nejmladší uživatele a uživatelky. Discord jako nástroj ke komunikaci využívá pětina (21 %) lidí ve věku 18– 30 let, zatímco Snapchat využívá téměř čtvrtina lidí z této věkové skupiny (24 %).
„Jak můžeme vidět na základě výsledků, na jedné straně máme komunikační platformy, které fungují více jako klasický ‚telefonní‘ adresář. Lidi, se kterými komunikujeme, v převážné většině případů nějak známe, a pokud nás kontaktuje někdo cizí, platforma ho označí. Typicky takhle fungují právě WhatsApp nebo Facebook Messenger. Na druhé straně tu ale máme Discord a Snapchat, což jsou platformy, které jsou daleko více otevřené komunikaci s neznámými lidmi. Více připomínají sociální sítě a z toho pro ně například plynou větší rizika útoků pomocí technik sociálního inženýrství, typicky phishingu,“ vysvětluje Novotný.
Zdrojem podvodných zpráv s nebezpečnými odkazy mohou být i tzv. kanály, ať už pro komunikaci v rámci komunit, či v podobě odběru novinek různých tematických profilů přímo v komunikační platformě. Nějaký typ kanálu sleduje již nyní více než čtvrtina dotázaných (29 %) lidí v Česku. Jedná se především o lidi ve věku 18 až 30 let. Naopak dvě pětiny (41 %) lidí uvedly, že odběr kanálů nevyužívají a ani to neplánují.
AI v chatech považujeme za užitečnou, přesto ji nepoužíváme
Nejednoznačný názor mají Češi také na AI rozšíření, které dnes řada komunikačních platforem nabízí. Uživatelé díky umělé inteligenci mohou například vyhledávat informace, překládat texty, upravovat videa a fotky či shrnout dlouhé konverzace a vlákna. Rozšíření v podobě nástrojů umělé inteligence ale většina uživatelů (60 %) nevyužívá. Umělou inteligenci naopak zapojí dle průzkumu pětina lidí (19 %).
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
„V otázce využívání nástrojů umělé inteligence jsme zaznamenali poměrně značnou nesourodost v odpovědích. Využívání AI v komunikačních aplikacích potvrzovali především lidé se základním vzděláním a s výučním listem, jednalo se také o lidi v nejmladší věkové kategorii 18–30 let a o něco více takto odpovídaly ženy. Desetina dotázaných pak netuší, zda komunikační platforma, kterou využívají, takové rozšíření má. Na druhou stranu pak v otázce, zda AI v komunikačních platformách považují lidé za užitečnou, odpovídali kladně nejvíce lidé ve věku 41–50 let a 51–65 let. Jednalo se celkově o 31 % dotázaných. Za neužitečné rozšíření to považuje 24 % dotázaných a více než třetina lidí uvedla, že by si to ještě potřebovali vyzkoušet,“ shrnuje výsledky Novotný.
„Jasně je zde vidět, že uživatelé a uživatelky v Česku ještě asi nemají na využívání nástrojů umělé inteligence ustálený názor. O to větší obezřetnost je ale podle mě na místě. Pokud nějaký nástroj nebo technologii neznáme, nebo ji známe pouze povrchně, právě nedostatek znalostí a informací může hrát do karet kyberútočníkům. Pokud nevíme, co AI nástroje v nějaké aplikaci dokážou, můžeme se stát snadněji obětí například deepfake obsahu vytvořeného právě umělou inteligencí. Více než kdy dřív je tak důležité z mého pohledu plošné vzdělávání v nástrahách dnešního online světa,“ dodává Novotný.
Komunikační platformy jsou dějištěm kyberpodvodů
Hlavním důvodem, proč některou komunikační platformu používáme, je dle průzkumu naše rodina a přátelé, kteří danou aplikaci využívají také. Jak se ale zajímáme o skutečné bezpečnostní prvky, které lze v rámci komunikačních platforem nastavit, a posílit tak zabezpečení svých dat?
„V průzkumu nás zajímalo, jak uživatelé a uživatelky v Česku využívají v rámci komunikačních platforem tzv. dvoufaktorovou autentizaci. Jedná se o potvrzení přístupu nebo nějaké operace dalším prvkem nad rámec klasického hesla a zpravidla jde o kód zasílaný do SMS zprávy, autentizační aplikace nebo potvrzení biometrickými údaji – skenem otisku prstu nebo obličeje. Čtvrtina dotázaných uvedla, že dvoufaktorovu autentizaci využívá jen u těch aplikací, které používá nejčastěji, další necelá čtvrtina pak toto dodatečné zabezpečení využívá všude, kde je to možné. Zdá se, že tento způsob ochrany dat je již v naší společnosti dobře adaptovaný. Přesto jej za zbytečný považuje pětina dotázaných,“ doplňuje Novotný.
Komunikační platformy nabízejí ještě další nástroje, jak posílit bezpečnost svého účtu a dat v online komunikaci s dalšími lidmi. Třetina uživatelů a uživatelek je však vůbec nevyužívá. Ti, kteří hledají větší zabezpečení, pak nejvíce využívají zabezpečené zálohování konverzací (26 %). Pětina lidí (21 %) dále skrývá svou polohu, 13 % využívá funkci pouze jednoho zobrazení fotky či videa a desetina dotázaných využívá jak ztišení hovorů od neznámých volajících, tak tzv. mizející zprávy.
„S kybernetickým podvodem na komunikačních platformách se podle průzkumu setkala již skoro polovina Čechů a Češek. Zatímco většina z nich uvedla, že podvod včas rozpoznala a žádná škoda jim nevznikla, v desetině případů buď přišli o svůj účet nebo o peníze. Právě v případě platformy WhatsApp se již od minulého roku objevuje například falešná výzva k hlasování v soutěži, o které vás žádá útočník prostřednictvím odcizeného účtu vašich přátel, nebo dokonce příbuzných. To, že se tento útok opakovaně objevuje, jen svědčí tom, že je do jisté míry stále úspěšný,“ říká Novotný. „Pokud zůstaneme u platformy WhatsApp jako nejpoužívanější chatovací aplikace, rozhodně platí, aby uživatelé nikdy nikam nepřeposílali ověřovací kódy této aplikace. Také bychom opět neměli klikat na odkazy a stahovat dokumenty od neznámých lidí, nebo od kontaktů, se kterými komunikujeme jen sporadicky a najednou se ozvou s nějakým požadavkem. Vždy je na místě si takovou zprávu ověřit. Samozřejmostí je také zapnuté vícefázové ověření a pravidelná kontrola ostatních připojených zařízení v rámci našeho účtu. V neposlední řadě je také důležité aplikace i systém chytrého telefonu pravidelně aktualizovat,“ doplňuje Novotný z Esetu.
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU