Vaše nové zbraně na pole e-commerce

O významu Internetu a elektronického obchodu v dnešní době asi téměř nikdo

nepochybuje. I přesto se ale zdá, jakoby se téměř nic nedělo. Řada firem o Síti

mluví, ale „skutek utek“, kvalitní webové prezentace by člověk, zejména na

českém Internetu, spočítal velice lehce. Samozřejmě, existují stovky důvodů,

proč tomu tak je jako nedostatek kvalifikovaných pracovníků nebo obava z

vysokých nákladů. Přesto je Internet v dnešní době tou nejrozumnější formou

investice, která asi příliš nevydělá, ale je absolutně nutná.

Pokud i vy stojíte před problémem, jak si spustit svůj vlastní server nebo

vylepšit stávající, pak možná oceníte následující Téma týdne, které by vám

právě při tomto kroku mělo poradit. Probrán bude jak hardware, tak software,

připojení, nové trendy tedy téměř všechny zbraně, které nutně potřebujete k

úspěchu na největší informační dálnici všech dob.

Svět plný atrakcí

Letošní ročník konference SAPPHIRE 2000 byl zakončen velice zajímavou

přednáškou Dr. Kjelle A. NordsrÖma ze Stockholmské ekonomické školy, s jejím

obsahem bych rád v následujícím sloupku čtenáře CW seznámil. Jde totiž o velice

zajímavé téma, skrývající se pod pojmem attractions.

V našem současném světě jsou to právě ony zmiňované atrakce, či spíše půvab

nebo přitažlivost. To jediné je totiž v dnešní době rozhodující. Na trhu jsou

tisíce operujících subjektů, nabízejících téměř identické zboží, podobně na

Webu jsou miliony stránek se shodným obsahem a přesto si lidé vybírají zboží

jen od jedné firmy a sledují stránky jen několika serverů. Proč?

Kvůli jejich technologickému náskoku? Ale ne, všechny firmy mají přece jen to

nejlepší technické zázemí. Kvůli organizaci práce a její kvalitě? Ale kdepak,

také ne, i to je u všech firem téměř identické. Proč tedy? Jedině kvůli

„attractions“, které hýbou naším světem.

Právě proto musíte nabídnout ten nejlepší obsah a použít poslední technické

vymoženosti na svém Webu. Protože to je absolutní nutnost. Ale ani to vám

nemusí stačit proto, abyste byli úspěšní. Lidé totiž chtějí víc, lidé touží po

nějaké té atrakci. Takže na ni rozhodně nesmíte zapomenout…

Deset bodů pro úspěšný webový server

Aleš Svoboda

Zprovoznění webového serveru a to včetně případného elektronického obchodu není

v žádném případě jednoduchá záležitost, ale nejedná se také o věc nemožnou. S

trochou zkušeností je potřebná doba ke spuštění vlastního webového serveru

otázkou několika týdnů. Mám tedy na mysli server, který je plně ve vaší režii a

ne žádný Web hosting, nebo jen pronajmutý webový prostor. V tomto druhém

případě je to záležitost spíše několika dnů. V následujícím článku se ale

budeme věnovat spíše té první složitější, ale i výkonnější variantě.

Samozřejmě, pro řadu firem bude určitě zajímavá i druhá zmiňovaná varianta,

která sice neposkytuje tolik možností, ale je zato často výrazně levnější. V

takovém případě jste však odkázáni na vůli a zlovůli poskytovatele prostoru, na

řadu věcí musíte zapomenout, protože to není možné realizovat a hlavně taková

prezentace nepůsobí příliš přesvědčivě, neboť zejména u prostorů poskytovaných

zdarma na první pohled poznáte, že jste právě na Webu chtěli ušetřit. A to

rozhodně není vhodné. Internet vám sice v dnešní době nic nevydělá, ale kdo na

něm není, skoro jako by nežil.

Zapomeňte tedy na spoření a zavrhněte druhou a spořivou variantu pro ty, kteří

tak chtějí učinit nebo již učinili, jsou pak určeny následující body, kde

doufám najdete něco, co vaši webovou prezentaci obohatí a přitáhne na vaše

stránky kýžené návštěvníky, neboť právě oni jsou tím nejcennějším zbožím, které

se dá na Internetu získat.

Hardware

Je samozřejmé, že základem celého webového serveru je nějaké to železo. V tomto

případě se ale nejedná o ten opravdový základ, ale pouze o nutné zlo.

Internetový server totiž nevyžaduje přílišné nároky a můžete ho provozovat na

téměř libovolném stroji. Samozřejmě pro velkou prezentaci vám asi nebude stačit

miniaturní server, jako je např. webACE nebo iPic (o nichž jsme psali v čísle

50/1999) ale určitě vám bude stačit počítač, který jste ze svého stolu již

dávno vyřadili. Jako server totiž může sloužit téměř všechno, počínaje 386 s

několika málo megabajty paměti a miniaturním harddiskem až po nadupané Pentium

III na 1 GHz. Samozřejmě můžete použít i jiný hardware, než ten založený na

Intelu jako je Sun, HP, MacIntosh apod. Z cenových důvodů vám ale doporučuji

vsadit na Intel, ve vaší kanceláři totiž určitě někde leží starý nepoužívaný

počítač, který vašim požadavkům určitě vyhoví.

Obecně lze však říci, že Pentium na 75 MHz a vyšší, 32 MB paměti a 600MB pevný

disk, by měly uspokojit většinu vašich potřeb samozřejmě v závislosti na

použitém softwaru.

Připojení

Určitě jedním z klíčových bodů je připojení aneb způsob, jak dostat připravený

obsah k surfařům. Zde v zásadě existují dvě varianty buď využít služeb tzv.

server hostingu, anebo se do Internetu připojit pevnou linkou. V prvním případě

tedy jdete se serverem blíže k Síti (v tomto případě k providerovi) a naopak ve

druhém Internet k serveru jakoby dotáhnete. Každé řešení má samozřejmě svoje

klady a zápory pro server hosting hovoří větší rychlost a často i cena, proti

je špatná dostupnost a obtížnější zpravování. Kladem pevné linky pak je

jednodušší obsluha a také to, že připojíte nejen webový server, ale i celou

firmu. Nevýhodou je vyšší cena (při srovnatelné šířce pásma) a malinko menší

rychlost. Ačkoliv obě řešení mají své klady, přesto se spíše kloním k server

hostingu, který je zejména pro menší firmy s často navštěvovanými stránkami

ideálním řešením.

Samozřejmě nedílnou součástí vašich úvah je i vlastní poskytovatel a jeho

nabídka. Zde je jakákoliv rada opravdu těžká, ceny se totiž mění téměř každým

dnem. Přesto si dovolím malý odhad, kdy za rozumnou cenu za server hosting bych

považoval částku kolem 5 až 7 tisíc, u pevné linky rychlostí 64 Kb/s (méně

stejně nemá cenu zřizovat) pak kolem 10–15 tisíc; jak jinak než za měsíc.

Obsah

Podobně jako připojení je i obsah klíčovou částí celého projektu, o čemž určitě

nikdo nepochybuje. Asi nemá cenu zde hovořit o nutnosti hezkého designu,

multimediálních možností, dynamického a uživatelům přizpůsobitelného obsahu,

zmínit bych se chtěl spíše o rizikách takovéhoto postupu:

Grafika samozřejmě ta být musí, neměli byste ale v žádném případě zapomenout na

její optimalizaci. Některé obrázky ve formátu JPG, GIF a PNG mohou být daleko

menší, stačí si s nimi jen malinko pohrát. Vám to sice může připadat zbytečné,

ale pokud musí surfař připojený modemem čekat několik minut, než vůbec pochopí,

jaké možnosti vaše stránka skýtá, tak ho to jistě příliš nepotěší a skoro

určitě tak dlouho ani čekat nebude. Pojďme se podívat na některá úskalí:

Animace a speciální efekty používat opravdu s mírou, tisíce rotujících a

efektně se prolínajících ikon sice může působit strhujícím dojmem, ale asi jen

na někoho a jen po krátkou dobu.

Java applety jsou kapitolou samou pro sebe, s jejich pomocí lze totiž udělat

opravdu zajímavé kousky, ale i Java má své stinné stránky, např.

nekompatibilitu a češtinu. Možná vás první tvrzení trochu překvapilo, ale moje

zkušeností hovoří o tom, že opravdu ne všechny prohlížeče udělají opravdu to

samé, což platí zejména u složitějších programů a při používání externích oken.

Druhý případ je téměř podobný, i přes používání formátu Unicode dochází v

některých interpreterech k opravdu zajímavým pokusům, jak některé nestandardní

znaky zobrazit (tedy včetně našich specialit v podobě háčků a čárek). Mějte

tedy tuto skutečnost na paměti a výsledný applet se snažte otestovat na co

nejvíce platformách anebo použijte pouze „cestinu“.

Flash tak ten je jednoduše super, nebo tak by se aspoň mohlo zdát při pohledu

na dnešní stránky. Flash totiž nabízí opravdu novou dimenzi, na kterou ovšem

musíte mít rychlé připojení a hlavně prohlížeč s odpovídajícím plug-inem. Je

proto vhodné nabídnout Flash jako add-on, tedy mít jak normální stránky, tak ty

samé ve Flashi.

Čeština tedy přesněji řečeno kódování češtiny je částí, na kterou se často

zapomíná, a přitom je to tak jednoduché. Samozřejmě existují důvody, kdy nelze

takový překladový modul mezi jednotlivými kódováními použít, ale pak je

naprostou nutností použít kódování ISO-8859–2, kterému budou rozumět i

uživatelé jiných platforem než Windows.

Software

Až doposud byla řeč o všem možném, ale vše zmiňované by bez softwaru fungovat

nemohlo. Ten má podobnou úlohu jako hardware, je tedy nezbytně nutný a na jeho

kvalitě závisí mnohé, avšak obsah ani nějaký ten nápad za vás nevymyslí. Obecně

lze říci, že ideálním řešením je Linux spolu s webovým serverem Apache, a to

hlavně díky svému ideálnímu poměru cena/výkon. V případě, že je vám unixová

platforma poněkud cizí, tak asi raději vsaďte na Windows NT a IIS (Internet

Information Server nyní již ve verzi 5.0).

Samozřejmě těmito dvěma servery v žádném případě nabídka nekončí, z těch

dalších se určitě nesmí zapomenout na webové servery firmy Netscape, na

AOLServer, OmniHTTPd atd. Dokonce existuje i možnost vše postavit na platformě

Windows 95/98 ve spojení s PWS (Personal Web Server), v takovém případě ale

výsledky asi poněkud předčí vaše očekávání. Tedy v tom sarkastickém slova

smyslu.

Ve většině případů vám asi pouze webový server stačit nebude a vy budete

potřebovat něco více, něco, co vám umožní dodat dynamiku a vytvořit vazbu s

uživatelem. Asi nejjednodušším řešením je použití CGI programů, případně

nějakého skriptovacího jazyka. Což v praxi nejčastěji znamená PHP nebo ASP (i o

nich jsme již v Computerworldu několikrát referovali, a to např. v čísle

5/2000). Ovšem ani tím možnosti zdaleka nekončí, na Webu se těší obrovské

popularitě např. Perl nebo Tcl a existují i sofistikovaná řešení velkých

softwarových firem. Zaleží opravdu jen na vašich znalostech a případné vůli se

něco naučit a pak již pro vás nebude nic problémem.

To samé, co bylo řečeno o serverech a skriptovacích jazycích, platí i pro

databáze, které vám umožní ukládat a zobrazovat data v poněkud jednodušší

podobě. Zde se asi největší oblibě vedle komerčních řešení (Oracle, Informix,

Sybase, MS SQL…) těší MySQL a PostgreSQL. Obě posledně zmiňovaná jsou

dostupná zdarma a většině požadavků v menších firmách plně postačí.

Testujte se

Nadpis tohoto článku lze pochopit různě, v tomto případě ale není myšleno

zkoušení lidí, ale vlastního systému. Poté, co budete mít splněny předchozí

body, tedy budete mít vybrán hardware, software, připojení a budete mít

absolutně skvělý obsah, nadchází správný čas na testování.

Pod tímto širokým pojmem se skrývá hlavně kontrola obsahu, prověření funkčnosti

linků a pak také zátěžové testování. První dva body jsou asi jasné a jsou snad

součástí téměř každého projektu. Bohužel velice často se setkáte s tím, že

poslední bod zátěžové testování je v celém projektu opomenut, a to rozhodně

není dobře. Pokud je totiž vaše idea dobrá nebo váš marketing tak výkonný, může

se vám lehce stát, že váš server bude přehlcen. To ovšem znamená, že surfaři u

vás nenajdou to, co hledali, a ztratí ve vás důvěru. To ale může znamenat, že

už k vám více nepřijdou, někdo jiný jim totiž nabídne podobný obsah, ke kterému

se ale na rozdíl od vás dostanou. V tomto případě je vhodné použít některý z

testovacích nástrojů (jako je Astra LoadTest) nebo použít nějaký benchmarkový

nástroj (např. WebStone, WebBench). V takovém případě musíte odhadnout, kolik

uživatelů můžete asi maximálně očekávat, a hledat úzká místa (hardware,

struktura Webu, připojení apod.).

Dejte o sobě vědět

Na co by vám byl geniální nápad a neodmítnutelný obsah, pokud o vás nikdo

nebude vědět? Co dělat v takovém případě? Nejjednodušším řešením je použít

některý výměnný bannerový systém. Ten asi zvolíte v závislosti na orientaci,

tedy např. pro český trh použijete BillBoard.cz, Mr. Lin(x)e nebo WebWheel.

Takovéto služby vám umožní vyměňovat bannery s jinými servery, a to až v poměru

1 : 1 (tedy za jeden vámi zobrazený banner získáte právo zobrazit svůj na jiné

stránce).

Určitě byste také neměli zapomenout zařadit svoji stránku do všech možných i

nemožných vyhledávačů. Právě vyhledávače a různé portály jsou totiž tou

nejčastější možností, jak se o vás mohou lidé dovědět. K tomuto bodu se

vztahuje již zmiňovaná úprava stránek pro různé roboty z bodu 3.

Sledujte se

Poté co vystavíte server do Internetu, by se mohlo zdát, že všechna práce

skončila, ale to není v žádném případě pravda. Ta pravá rachota teprve začíná.

Kromě snad jasného věčného obměňování obsahu se jedná zejména o sledování

logovacího souboru webového serveru. Z něj totiž můžete zjistit opravdu

zajímavá data, jako kdy k vám uživatelé nejčastěji chodí, jaké jsou

nejnavštěvovanější stránky a jaká je jejich vstupní a výstupní stránka. Zjistit

se dá také druh použitého browseru. Z těchto dat pak můžete lehce „vykuchat“

informace o tom, kde jsou vaše krizová místa např. pokud ve vašem logu je řada

starých prohlížečů, stačí si prohlédnout pouze první stránku. To je potom

jasným signálem, že jim váš design opravdu nevyhovuje.

Buďte mobilní

To samozřejmě v žádném případě neznamená přesouvat váš server z místa na místo,

ale to, že byste měli mobilitu podporovat. Jednak proto, že je to nyní moderní

trend, a jednak i proto, že jde o potenciální možnost, jak získat nové

zákazníky, kteří by k vám jinak nepřišli.

Podpora mobilit pak v praxi znamená jednak protokol WAP a pak zařízení typu

Palm a Windows CE. V obou případech existuje řada jednoduchých řešení, jak

požadavky těchto klientů uspokojit v prvním případě pomocí specializovaného WAP

serveru nebo generovaním stránek pomocí PHP či ASP, v druhém případě pak stačí

použít služeb serveru AvantGO nebo jemu podobného.

E-shop

Slova jako elektronický obchod, B2B, B2C apod. hýbou současným Internetem

podobně jako před pár lety Java, DHTML a další. Bylo by proto určitě vhodné

využít této vlny a na vašich stránkách nějaký ten internetový obchod také

rozjet. Na první pohled to vypadá jako idealistická myšlenka, ale usílí, které

je nutné věnovat k rozjetí takového obchodu, není zas až tak velké. V současné

době totiž existuje řada komerčních i nekomerčních projektů, s jejichž pomocí

je spuštění e-bussinesu otázkou několika kliknutí myší. O tom, že nabídka je

opravdu široká, může svědčit např. výpis projektů pro OS Linux na serveru

Freshmeat.net, kde můžete napočítat celkem 29 řešení, z nichž více než polovina

je zdarma. Z těch známějších a lepších lze jmenovat phpshop.org, tallyman.com,

případně theexchangeproject.org.

Veřejná bezpečnost

Poslední bod, který je nutný pro úspěšný webový server, je jeho zabezpečení, ve

kterém se určitě musíte spolehnout pouze sami na sebe a rozhodně nevěřit na

služby policie či jiné organizace. Poněkud jednodušší situaci mají ti, kteří

používají pevnou linku, kdy by jim hodně bezpečnostních rizik mohl odstranit

dobře nakonfigurovaný firewall. Těm, kteří používají služeb server hostingu,

pak nezbývá, než používat přinejmenším SSH (na Telnet určitě zapomeňte). A to

samé se týká případného webového administrátorského rozhraní, kdy byste měli

použít zabezpečení pomocí SSL.

0 1619 / alsn

Nikdy nekončící boj

Pokud jste přečetli našich 10 bodů určitě jste přišli na něco, co v tomto výčtu

chybí, a určitě máte pravdu, rozchození webového serveru rozhodně není

triviální, ale také není nemožné. V těchto rychlých 10 bodech jsem se pokusil

připravit jednoduchou kuchařku, která vám snad malinko pomůže při tvorbě vaší

vlastní webové prezentace. Na závěr bych rád ale doplnil něco, na co se doposud

nedostalo místo a přitom se jedná o to nejdůležitější na nápad a na chuť.

Výborný nápad a touha udělat dobrý server jsou totiž těmi nejdůležitějšími

aspekty, které mohou rozhodnout o vašem úspěchu. Nesmí se ovšem zapomenout na

rutinní práci, která přijde po prvotním nadšení. A právě tou začíná ten dlouhý

boj o místo na (internetovém) slunci…