Vyvíjíte opravdu nezávisle?

Nezávislý vývoj aplikací, využití zdrojových kódů napříč platformami,
implementace univerzálních standardů… Pokud se pohybujete ve vývojářském

světě a máte ještě navíc čas sledovat marketingové masáže softwarových výrobců,

jistě jste nějakou variantu takovýchto sloganů v poslední době zaznamenali.

Protože přímo od konkrétních dodavatelů se těžko dozvíte co možná

nejobjektivnější srovnání, nabízíme vám pojednání trošku z nadhledu.

Nezůstaneme však úplně v obecné rovině a jako zajímavou možnost, jak některé

situace vyřešit, vám představíme produkty firmy Borland. Bez ohledu na

marketingová gesta totiž tento výrobce došel při konkrétní realizaci dosti

daleko.





Jaké jsou možnosti?



Použijeme-li poněkud zprofanované slovo a podíváme se na vývojový trend,

označovaný jako globalizace, pak můžeme s klidným svědomím říci, že prototypem

tohoto vývoje je jistě vývoj softwaru. Obzvláště v posledních letech došlo ke

značné konvergenci a představa, že bychom náročné obchodní aplikace psali v

assembleru pro specifický server, je z řady dobrých důvodů absurdní. Většina

tvůrců softwaru se v současné době tedy rozhoduje mezi několika málo možnostmi

jednou z nich je platforma Microsoftu (zcela nově reprezentována

prostředím .NET), další pak nativní svět linuxových systémů, a v neposlední

řadě je zde zázemí Javy (ne v pojetí programovacího jazyka, ale aplikačního

běhového prostředí). V případě, že tvorba programů je pro vás obživa, a ne

pouze zábava, stojíte před těžkou otázkou, co pro vás bude nejlepší. Bohužel,

dodavateli vývojových nástrojů jsou často tytéž firmy, jež „tlačí“ svou

architekturu např. Microsoft a Sun Microsystems, což vám volbu programátorského

vybavení nijak nezjednodušuje.



Naštěstí však zůstává možnost poohlédnout se po výrobci, jehož nabídka je

univerzálnější. A jak si řekneme dále, nemusí jít o utopii, neboť cesta k

nezávislému vývoji opravdu existuje.





Cesta k nezávislosti



Na tomto místě bych rád naše pojednání posunul z obecnější roviny do

konkrétního příběhu. Pokud se rozhlédneme po nabídce vývojářských nástrojů,

není těžké uhodnout, proč jsem si vybral jako dobrý příklad firmu Borland

nabízí dnes opravdu ucelenou řadu produktů, jež vám dovolují tvořit aplikace

pro řadu platforem. Protože se jedná svým způsobem o vyvrcholení dlouholetého

vývoje, podívejme se, co dnešnímu stavu předcházelo.



Mluvíme-li o vývojářských nástrojích, pak je firma Borland odedávna spojena

především se dvěma světy: jedním z nich je Object Pascal a jeho vtělení v

podobě staršího Turbo Pascalu a současných Delphi, druhým pak C/C++ jako balík

C++ Builder. Díky dominanci Microsoftu a jeho OS je pochopitelné, že obě

skupiny vývojářů pracovaly nejdříve v prostředí DOSu a s příchodem systémů

Windows 95/NT nově na této 32bitové platformě. Právě po uvolnění Windows 95 si

Microsoft aktivitu této firmy mohl jedině pochvalovat dobře zvládnutelný Pascal

a kvalitní knihovny grafických komponent, spojené v raném Delphi, daly nové

platformě klíčovou výhodu v podobě tisíců rychle vznikajících aplikací. V této

době byl Borland králem desktopového světa a Windows byla jasnou cestou vpřed.



Ve světě byznysu však vděčnost nemá žádné místo. Microsoft neváhal a jako

protipól Delphi stále vylepšoval svůj, i když poněkud obskurní, Visual Basic.

Navíc bylo jasné, že nastává doba aplikací typu klient-server, a proto i Delphi

se začal proměňovat ve vývojářský balík širších možností. Navíc přichází

klíčový okamžik, jehož strůjcem byla firma Sun Microsystems. Samozřejmě jde o

Javu, jež prokázala své přednosti hned ve dvou klíčových směrech: díky využití

technologie interpretovaného bytekódu je možno ji pomocí virtuálního stroje

portovat na libovolný operační systém, a díky velmi kvalitnímu návrhu se

ukázala jako dobrá volba při programování aplikací nové generace.



Zde Borland jako relativně malý výrobce, jenž v podstatě vždy musel vyjít s

ostatními, ucítil svou šanci a dobře ji využil. Narodil se JBuilder jakožto

balík pro tvorbu aplikací v Javě. Postupně byl i on sám přeprogramován do čisté

Javy, takže je opravdu nezávislý na operačním systému. Sázka na programovací

jazyk a prostředí, jejichž budoucnost nebyla v době vzniku JBuilderu zdaleka

jasná, se tedy vyplatila tento nástroj je dnes prakticky absolutní jedničkou

pro vývoj v Javě, a úsilí výrobce při zavádění inovací svědčí o tom, že by to

mohlo ještě nějakou dobu trvat.



Dalším impulzem byl Linux. Relativně nová platforma prokazovala své schopnosti,

a i v tomto případě Borland velmi dobře rozpoznal svou šanci. Po dlouhém

očekávání spatřil světlo světa Kylix, dodnes vlastně jediný RAD nástroj této

kategorie pro Linux. Zpočátku pracoval jen s Object Pascalem, ale letošní rok

přinesl další zlom. Ve verzi 3 došlo konečně i na jazyk C++ (který je, marná

sláva, Linuxu přeci jen více vlastní), a situace programátorů se tak opět

zlepšila.



Prozatím poslední vývojovou fází je Delphi 7 Studio. Představuje první

nezávislý vstup do světa MS .NET a završuje tak snahu Borlandu dát vývojářům

opravdovou volbu. A že se chystají další převratné věci, není takovým

tajemstvím: v příštím roce by se již reálně mohl objevit další vývojový stupeň,

díky němuž bude prostředí .NET typickým výstupem programátorské práce. „Stará“

rozhraní 32bitových Windows se možná pomalu začnou přesouvat na okraj zájmu.





Závěrem



Společnost Borland samozřejmě není jediným výrobcem, jenž se snaží dodávat

nástroje pro relativně nezávislou vývojovou práci. Je však jednou z mála,

kterým se podařilo díky průběžným inovacím a důslednému přístupu udržet se na

absolutní špičce v dravém prostředí gigantických výrobců. Uvidíme, zdali i do

budoucna dokáží lidé od Borlandu nalézat správné cesty.2 0654/FEL o







Co do budoucna?



Kam se bude dál ubírat snažení výrobce, jenž sází na to, že podíly jednotlivých

platforem na trhu se spravedlivě ustálí a bude možno s úspěchem dodávat pro

všechny? Pohovořili jsme o tom při exkluzivním setkání s panem Nigelem Brownem,

Vice Presidentem & General Managerem Borlandu pro Evropu, Střední východ a

Afriku. Následující řádky nabízejí hlavní postřehy z tohoto setkání.



Redakce: Borland Delphi 7 Studio je prvním krokem k nezávislému profesionálnímu

vývoji pro platformu .NET. Právě uvedená verze však obsahuje jakousi „preview

edici“. Kdy se zájemci mohou těšit na opravdu plnohodnotnou funkcionalitu?



Brown: Máte pravdu v tom, že tato záležitost je pro nás momentálně hodně

důležitá. Protože Delphi jsou naším celosvětově nejrozšířenějším nástrojem,

jejž v současnosti používá po celém světě kolem deseti milionů vývojářů,

zaměřila se naše snaha na co nejrychlejší implementaci vývoje pro .NET právě

sem. Před lety, s příchodem Windows 95 znamenaly právě Delphi zásadní průlom

při vývoji softwaru pro PC, a nám se líbí myšlenka, že by tomu tak mohlo být

znovu, a to na vlně .NET. Ale naši zákazníci nevyvíjejí pro Windows pouze v

Object Pascalu, a proto pracujeme na další frontě. Velký update, jenž zásadně

vylepší podporu pro .NET, bude pro registrované uživatele Delphi 7 Studia

dostupný v nejbližších měsících. Ovšem naší hlavní zprávou je, že v průběhu

příštího roku se vývojáři mohou těšit jak u Delphi, tak u C++ Builderu na plnou

možnost vytvářet aplikace pro platformu .NET.



Redakce: Přestože Microsoft v souvislosti s .NET hovoří o nezávislosti, je

jasné, že stále zůstáváme ve světě Windows. Protože je však .NET navržen mimo

jiné i jako běhové prostředí, jež bude určitě veřejně specifikováno a

standardizováno, nabízí se domněnka, zdali by nebylo vhodnou cestou vytvořit

odpovídající platformu pro .NET aplikace na Linuxu. Je tato myšlenka z pohledu

vaší firmy zajímavá?



Brown: Nedomníváme se, že by tohle mohla být pro nás zajímavá možnost. Borland

přistupuje k problému opačně nemáme v plánu propracovaný systém pro běh

aplikací, jakým .NET je, rozšiřovat na další operační systémy. My pracujeme na

tom, aby si tvůrci programů mohli s našimi nástroji bez problémů vybrat, zda

jednou vykonanou práci využijí na jediné či více platformách. Tedy naší cestou

není .NET na Linuxu, ale např. reálně existující a fungující Kylix, jenž pro

tuto platformu umožňuje vyvíjet. Dnes můžete programovat v Object Pascalu či

C++ a poté se rozhodnout, zda výstupem bude 32bitová aplikace ve Windows, nebo

spustitelný linuxový soubor. Anebo zcela nově také nativní balíček pro .NET

prostředí. Tudy se budeme ubírat i nadále.



Redakce: Trošku odlišná je ovšem situace ve světě Javy…



Brown: Domnívám se, že jen zdánlivě. Situaci trochu zamlžuje fakt, že Java jsou

vlastně dvě odlišné věci, jež řadě lidí splývají. V první řadě je zde

programovací jazyk Java moderní, objektově orientovaná a populární záležitost,

jež splňuje nejpřísnější kriteria na vývoj náročných, distribuovaných aplikací.

A pak je tu Java jako platforma běhové prostředí, jež dnes poskytuje zázemí k

provozu programů na velké řadě operačních systémů. Tedy, obrazně řečeno, něco

jako sourozenec .NET. Ale i v tomto případě jsme situaci v minulosti vyřešili

dle stejného klíče.



Redakce: Ano, svět Javy, to je ve vašem podání především JBuilder. Dříve byl

vyvíjen ve třech variantách: pro Windows, Linux a Solaris. Dnes se zdá, že

právě Solaris od Sunu má určité potíže a je uživateli opouštěn. Cítíte v tomto

nějaký problém?



Brown: Myslíte problém u Sunu, nebo u nás? (úsměv). Nebezpečí plynoucí z této

situace jsme naštěstí odbourali právě již před časem, a to bez ohledu na

konkrétní platformu. Jak určitě víte, JBuilder je nejen určen k programování v

Javě, ale sám je rovněž v čisté Javě napsán. Takže dnes se nemusíme zabývat

otázkou, kam případně vývojáři přejdou ze Solarisu kde běží Java, tam běží i

náš JBuilder, a to je pro nás klíčové. Tím se též uzavírá předchozí otázka.

Java jako jazyk, a Java jako platforma v JBuilderu vlastně splynuly.



Redakce: Pokud se tedy podíváme na portfolio vašich produktů, je zřejmé, že

tato filozofie „s naším produktem si můžete cílovou platformu zvolit“ je pro

Borland všeobecně platná?



Brown: Je tomu tak a musí tomu tak být. Jedině pokud se budeme držet tohoto

přístupu, můžeme vývojářům nabídnout skutečně svobodnou volbu a zároveň tak

nadále růst jako firma.



Redakce: Pojďme se podívat ještě na další produkt z vašeho portfolia.

Databázový systém InterBase, jenž byl mezi vývojáři dosti oblíben, jste před

časem uvolnili do světa open source. Hodnotíte zpětně tento krok jako dobrý?



Brown: Mám-li odpovědět stručně, pak říkám ne! InterBase byla vždy zajímavou

položkou naší nabídky a uživatelská obec nebyla zanedbatelná. I nám tento krok

vstup do open source takto razantním způsobem poskytl důležitou zkušenost. Ano,

řadu vývojářů jsme jistě potěšili, ale naše věrné zákazníky jsme, řeknu-li to

mírně, překvapili. Ukázalo se, že seriózní podpora uživatelů není prázdnou

frází, ale reálnou potřebou. Naši zákazníci nechtějí vše open source, chtějí

seriózní databázi a potřebují možnost se v nesnázích obrátit na fundovanou

pomoc. A co je podstatné, chápou, že za takovouto službu je potřeba zaplatit,

což je pro nás jasný signál. Shrnu-li to, tak experiment přinesl poměrně

nečekaný výsledek.



Redakce: Děkujeme za rozhovor.