Vznikne Baby Bill?

Návrh žalující strany je mnohastránkový, a pochybuji o tom, že celý návrh
přečetl někdo jiný nežli právníci obou stran a hrstka legálních analytiků a

novinářů. Základní teze je ale velice jednoduchá nucené rozdělení Microsoftu na

dvě zcela nezávislé společnosti, z nichž jedna se bude zabývat vývojem a

prodejem operačních systémů, druhá potom vývojem a marketingem dalších

softwarových aplikací jako je třeba Microsoft Office. Nové společnosti, často

nazývané Baby Bill nebo Baby Microsoft (po vzoru precendečních rozpadů

společnosti Bell, nazývané často Mama Bell, na několik dceřiných Baby Bell),

spolu nebudou smět spolupracovat, zaměstnávat stejné zaměstnance nebo si

vyměňovat výrobní tajemství.

Dalších podmínek je mnoho, včetně povinnosti uvolnit tajné součásti kódu

operačních systémů, zákazu trestat ostatní společnosti výhrůžkami odmítnutí

prodeje programů, povinnosti prodávat jednotlivé programy všem za jednotnou

cenu (což byla jedna ze zbraní Microsoftu, totiž odměňovat spolehlivé partnery

levnou cenou a trestat vzpurné společnosti buď cenou přehnaně vysokou nebo

přímo odmítnutím prodeje), či povinnosti předkládat všechny interní e-mailové

korespondence po dobu příštích čtyř let kontrolnímu oddělení federálního

ministerstva spravedlnost.

Rozhodně nemůžeme chápat dnešní vývoj situace jako nějaký konec Microsoftu.

Soudce Jackson totiž není nikterak vázán nutností posoudit celou situaci nebo

navržená řešení stejným pohledem jako žalobci, může akceptovat jenom část

návrhu, nebo dokonce celý návrh pozměnit a vyhlásit zcela jiné řešení.

Microsoft se samozřejmě i v případě, že se soudce Jackson přikloní k žalující

straně, může odvolat a předpokládá se, že celý spor nakonec stejně zůstane na

krku Nejvyššímu soudu. Ať už se Jackson vyjádří jakkoliv, potížím Microsoftu

ještě konec jen tak nenastane. Více než 130 soukromých žalob čeká jen na

výsledek tohoto soudu, neboť právníci oprávněně očekávají, že ve chvíli

soudního rozhodnutí získají volný přístup ke všem informacím, které federální

žalobci nashromáždili. A jelikož americké právo funguje na základě precedentu,

bude pro příští soudce velice obtížné rozhodnout jinak nežli soudce Jackson.

Co případné rozdělení Microsoftu na dvě společnosti bude znamenat pro

softwarový trh a pro samotný Microsoft? Mluvčí společnosti včetně očividně

rozčíleného Billa Gatese se samozřejmě snaží veřejnosti namluvit, že to bude

znamenat nejen smrt Microsoftu, ale také zánik svobodného vývoje softwaru po

celém světě, nemožnost dále vyvíjet kvalitní software a potenciálně záhubu

celého kvetoucího průmyslového odvětví. To je samozřejmě nesmysl, vhodný tak

akorát pro strašení malých dětí. Jak operační systémy Windows, tak i

kancelářské balíky Office jsou nejprodávanějšími programy ve svých odvětvích,

samotná firma Microsoft se v penězích doslova topí, takže dceřiné firmy na tom

nebudou finančně nikterak špatně, navíc oběma společnostem zůstane obchodně

zdařilý software.

„Zbytek“ světa na tom rovněž nebude špatně, separací operačních systémů od

dalších aplikací se v nové firmě probudí iniciativa připravovat své populární

programy i pro další operační systémy, takže zákazníci konečně získají

vytouženou možnost volby. To samotné samozřejmě bude pro nové společnosti

znamenat další zisky, protože bude jedno, jestli firma prodá Office pro Windows

nebo pro Linux. Na podobném principu ostatně pracuje dnes Corel, úspěšně

nabízející své programy pro oba operační systémy.

Jaký bude další vývoj? Microsoft má lhůtu do 10. května, může si však zažádat o

prodloužení. Potom se musí k návrhu vyjádřit. Ministerstvo spravedlnosti potom

má další týden na to, aby zodpovědělo námitky Microsoftu. Soudce Jackson

předpokládá, že by se měl vyjádřit někdy koncem května.

Intel skóroval u Ericssonu

Václav Větvička

Skutečně solidní obchod se podařilo nedávno uzavřít Intelu, když podepsal

smlouvu s výrobcem mobilních telefonů Ericsson na dodávku flashových paměťových

čipů za rovnou miliardu dolarů. A aby nebylo dobrým zprávám pro akcionáře

Intelu konec, firmy se také dohodly na spolupráci při vývoji nového paměťového

čipu schopného uchovávat kódy a data, jakými jsou například webové stránky,

audiozáznamy, hudba nebo elektronická pošta. Flashové paměťové čipy jsou na

rozdíl od běžné paměti schopny ukládat data i ve chvíli, kdy je počítač nebo

telefon vypnutý. Proto jsou podobné čipy využívány především v laptopech,

mobilních telefonech a digitálních kamerách.

Tento obchod je pochopitelně oboustranně velice výhodný; pro Ericsson to

znamená přístup k technologiím, které budou nezbytně nutné pro nový typ

přístupu k Internetu pomocí hlasových povelů, pro Intel je to zase první

pořádný úspěch na bezdrátovém trhu. Intel nové trhy opravdu potřebuje: prodej

klasických počítačů se sice nijak nezmenšuje, rostoucí konkurence a prudce

klesající ceny by však mohly budoucí zisky výrazně ohrozit. Oblast bezdrátové

technologie, mobilních telefonů a stále populárnějších palmtopů a jejich

bezdrátových aplikací slibuje být zlatým dolem nejbližší budoucnosti, a Intel

pochopitelně nechce stát opodál.

Digitální televize na obrazovce počítače

Václav Větvička

Televizní přijímače s velkou rozlišovací schopností (HDTV) jsou stále

neobyčejně drahé a pro příjem hrstky stanic vysílajících digitální signál si je

mohou dopřát skutečně jen ti nejbohatší. Za pouhých několik set dolarů si ale

můžeme pustit plně digitální televizní záznam rovnou na monitorech našeho

počítače.

Za 299 dolarů si totiž můžeme zakoupit digitální TV receiver WinTV-D firmy

Hauppauge Digital, který umožňuje příjem jakéhokoliv televizního signálu, od

analogového po digitální. V podstatě se nejedná o nic jiného nežli o známou

tunerovou kartu, novinkou je pouze možnost přijímání digitálního záznamu. Nový

tuner vypadá jako zadní strana televizního přístroje se zdířkami pro připojení

antény kabelové televize a digitální televizní antény. Pět reproduktorů

umístěných na zadní straně přístroje umožní plně surround zvuk v kvalitě Dolby

Prologic.

Hardwarové nároky jsou opravdu minimální. I když nový přístroj v podstatě

nevyžaduje žádné speciální požadavky na paměť počítače, musíme mít minimálně

procesor o rychlosti 90 MHz, zvukovou kartu, VGA monitor s VGA kartou a

samozřejmě patřičné antény. Jelikož CPU se příjmu signálu nijak nezúčastní,

můžeme si zmenšit obraz a při nudnějších scénách prohlížet třeba nejnovější

elektronickou poštu.

Hauppauge Digital není jedinou firmou, nabízející podobný tuner. Podobné funkce

zvládají i tunerové karty ATI All-in-Wonder nebo Matrox Marvel G200-TV. V

současné době vysílá digitálně 78 amerických televizních stanic dostupných ve

většině velkých amerických měst. Další výhodou podobného přenosu je i možnost

kombinace televizního signálu s přenosem dat, takže zákazník může dostávat

oboje najednou.

S celkem nepatrnou investicí si tedy můžeme dopřát digitální televizi přímo na

obrazovce našeho počítače. A kdoví, třeba se nám kvalitnější obraz natolik

zalíbí, že sáhneme hluboko do bankovního konta a dopřejeme si HDTV. Nebo

alespoň větší monitor.

Mobil s barvami

Václav Větvička

Firmy nabízející mobilní telefony se pro letošní rok doslova předhánějí v

nabídce přístrojů, které budou umožňovat připojení k Internetu. Vedle toho, že

aplikace napojení na Web jsou zatím stále ještě ve fázi přece jenom poněkud

nedokonalých standardů, dalším nedostatkem jsou displeje telefonů. Surfování po

Webu ve chvíli, kdy pořádně nevidíme na to, co děláme, není tak úplně to pravé.

Motorola ve spolupráci s firmou Pioneer se rozhodla vylepšit kvalitu nabídkou

prvního barevného displeje. Připravila k tomu přístoj Timeport P8167. Displej

pracuje na bázi OEL (organická elektroluminiscence) s rozlišovací schopností

odpovídající mnohem obvyklejšímu typu LCD displeje. Ten používá pouze tři

barvy, červenou, modrou a zelenou, takže k pravému barevnému displeji má tento

telefon ještě velmi daleko. I tak ale platí, že i když tento displej zrovna

nenabízí všechny dostupné barvy barevného spektra, pořád ještě je výrazně

čitelnější nežli běžný černobílý displej současných mobilů. Zejména rychlé

rozlišení jednotlivých ikon je zde příjemnější a pohodlnější. Použití neobvyklé

technologie OEL umožňuje navíc libovolně naklánět telefon, aniž by se výrazně

snížila čitelnost displeje. Stejně jako je tomu u displejů černobílých, i zde

čitelnost výrazně klesá se vzrůstajícím světlem, takže v přímém slunečním

světle je displej stejně nečitelný jako jeho starší černobílí příbuzní.

Cena nového přístroje by měla být o pouhých 50 dolarů vyšší nežli stejný mobil

s konvenčním monochromatickým displejem, na trhu bychom se s novým telefonem

měli setkat pravděpodobně v březnu.

Myši od MS

Václav Větvička

S velkým halasem představil Microsoft svoji sadu hned pěti nových myší, které

by se měly brzy stát standardním vybavením každého počítače. Nic proti tomu,

jedná se o myši ergonomicky i designově neobyčejně zdařilé, navíc vybavené

několika novinkami. Hlavní z nich je zmizení známé kuličky, která na některých

lesklejších podložkách zatvrzele odmítala pracovat a kterou jsme s

pravidelností danou nepořádkem na pracovním stole museli vyndavat a čistit.

Stříbrnošedá myš s červeným spodkem je skutečně hezká na první pohled, naše

radost z pěkné věcičky na stole se ještě zvětší ve chvíli, kdy myš zapneme do

konektoru (můžeme si vybrat mezi USB a PS/2), neboť spodek myši s kontrolkou na

zádi červeně září, až to dává počítači maloučko pekelný nádech. Zato k němu

trefíme i potmě. Možnost odstranění známé kuličky je dána existencí zdroje

monochromatického světla a optického prvku. Procesor o výkonu 18 MIPS skenuje

podklad hned 1 500× za vteřinu, celkem jednoduché algoritmy potom vypočítají

vektor pohybu. Myš pracuje spolehlivě prakticky na jakémkoliv podkladě mimo

zrcadla a naleštěného skla, firemní materiály se chlubí tím, že myš bude

fungovat i na látce kalhot. Vyzkoušel jsem a fungovala, i když mi po pravdě

řečeno nebylo jasné, proč bych zrovna tohle potřeboval.

Microsoft nabízí hned pět myší najednou, všechny pracují na stejném principu

IntelliEye a liší se pouze počtem tlačítek. Ta testovaná byla myší nejdražší a

nejkomplexnější, takže počet tlačítek se rozrostl na pět. Pominu již dobře

známé levé a pravé tlačítko a v poslední době již rozšířené kolečko, které lze

i stisknout, jsou zde ještě dvě další tlačítka, vhodná pro ovládání palcem.

Každé z tlačítek lze naprogramovat na neuvěřitelných 50 funkcí, takže nejdříve

budeme delší dobu experimentovat, nežli se rozhodneme pro ideální nastavení.

Přiložený program IntelliPoint 3 je shodný pro všechny nové myši, spokojí se s

Windows 9× nebo NT 4.0 vylepšenými o SP3. Program se svými 4 MB nezabere zrovna

málo místa.

Tolik klady. Mezi zápory jinak bezpochyby velice vydařeného produktu patří

velice zmatená webová stránka, na níž se mezi jednotlivými modely vyzná snad

jen jejich tvůrce. Mezi další zápory patří poměrně vysoká cena kolem 3 000 Kč,

což z této myšky dělá hračku majetnější části populace. A nebyl by to snad ani

Microsoft, kdyby nepřihodil jakousi zvláštnůstku myš pracuje spolehlivě se

všemi programy, které na počítači mám, pouze Word 2000 jí dělá potíže. A ještě

maličkost, myš je vhodná pouze pro praváky a o levoruké variantě se neuvažuje,

což znamená, že samotný Bill Gates si jí neužije.

Digitální televize

Václav Větvička

Nejúspěšnější firmou prodávající televizní přijímače s možností příjmu

digitálního systému je firma Mitsubishi. Její nejnovější nabídka zahrnuje hned

devět nových televizorů s možnostmi příjmu HDTV s vysokou rozlišovací

schopností a sedm analogových přijímačů s velkou obrazovkou. Televize s

digitálním příjmem mají obdélníkovou obrazovku, která svým tvarem připomíná

spíše tvar plátna v biografu nežli čtvercovou obrazovku běžného TV přístroje.

Mitsubishi předpokládá, že ještě během letošního roku překoná prodej HDTV

prodej televizí analogových. HDTV stále ještě není levnou záležitostí,

nejlevnější přístroj stojí kolem 3 500 dolarů, k čemuž musíme připočítat ještě

dalších 900 dolarů za dodatečný receiver, nutný k příjmu digitálního signálu.

Analogové přístroje s velkoplošnou obrazovkou stojí mezi 1 900 a 3 900 dolary.

Televize schopné příjmu digitálního systému začínají převládat v oblasti

drahých špičkových televizních přijímačů, většina zákazníků si však odmítá

přikoupit digitální receiver a využívá televizi pouze pro příjem digitálního

signálu ze satelitů nebo pro filmy na DVD. Firma Mitsubishi se snaží investovat

jak do reklamy, tak do samotných televizních programů. Loni investovala přes 10

milionů dolarů do přeměny nejsledovanějších programů americké televizní

společnosti CBS na vysoce kvalitní digitální přenos. Letos se podobná investice

nepředpokládá, nicméně mluvčí firmy nevylučuje finanční příspěvek na digitální

přenos některých sportovních utkání.

Mitsubishi není jedinou společností, snažící se prosadit prodej přístrojů s

vysokou rozlišovací schopností a přístrojů s digitálním příjmem televizního

signálu. Mezi další firmy patří Toshiba a Pioneer. Ostatní zatím vyčkávají, a

nehodlají změnit svou nabídku. Levnější analogové přístroje zatím v prodeji

vítězí zhruba v poměru 20¦:¦1, především proto, že změny jsou velice drahé a

zvýšenou kvalitu můžeme na malých obrazovkách jen těžko vychutnat. A tak se

zdá, že přes optimistické výroky mluvčích firmy Mitsubishi si na pořádný rozvoj

digitální televize budeme muset ještě hezkých pár let počkat.

Novinky od Sony

Václav Větvička

Mininotebook Vaio C1

Mininotebook Vaio C1, představený loni firmou Sony, vzbudil hned od samého

počátku patřičný rozruch. A není divu, s váhou pod kilo čtyřicet a zabudovanou

kamerou byl skutečně unikátním přístrojem, který dokázal prakticky vše, co od

něj můžeme očekávat, a přitom na cestách opravdu nepřekážel. Sony věří, že

vylepšený C1XS PictureBook, jenž je ještě menší a rychlejší, bude stejně

úspěšný jako jeho starší předchůdce.

Nový Vaio je o půl kila lehčí a o něco menší, částečně díky novému hořčíkovému

krytu. Přes zmenšení rozměrů se ale návrhářům podařilo vměstnat do menšího

přístroje větší klávesnici. Pod kapotou běží 400MHz procesor Pentium III, 12GB

pevný disk a modem V.90. Najdeme zde i 9palcový displej a externí USB floppy

drive. Jako u předchozího modelu je zde zabudovaná digitální kamera, tentokráte

s rozlišovací schopností, která je o plných 50 procent větší nežli dříve, takže

si můžeme dopřát obrázky s rozlišením 640 × 480 pixelů. Vedle statických

fotografií zde, stejně jako u dřívějšího modelu, existuje možnost videozáznamu.

Díky výrazně většímu pevnému disku tu odpadá omezení na jednominutový

videozáznam. Za tuto miniaturní lahůdku ovšem nezaplatíme málo, cena se

pohybuje kolem 2 300 dolarů.

Video PC od Sony

Stále narůstající popularita digitálních kamer, které umožňují pohodlný přenos

natočeného materiálu přímo do počítače, způsobila vznik zájmu o počítače, jež

dokáží editovat videozáznam. A kde je zájem trhu, tam se najde i výrobce.

Pochopitelně nemůže stát stranou ani Sony, jež tento týden představila levné PC

vyvinuté speciálně pro editování videozáznamů. Nové Vaio PCV-J100 stojí těsně

pod 900 dolarů, bohužel bez monitoru a reproduktorů, za ty si musíme ještě

připlatit dalších 500 až 700 dolarů, to podle velikosti monitoru. Počítač

pracuje s procesorem Celeron 600, obsahuje 64 MB paměti, CD-RW drive a pevný

disk o kapacitě 15 GB. Pro ultrarychlé připojení digitálních kamer jsou zde

vedle dnes již obvyklých sériových, paralelních a USB portů ještě dva IEEE-1394

porty iLink. Vedle běžného softwarového vybavení je zde též program Sony

MovieShaker, který automaticky stahuje digitální videozáznam a zařazuje jej do

jednoho z pěti předprogramovaných témat, od „romantického“ po „vzrušující“. Po

výběru tématu program automaticky dokončí film včetně hudby a nejrůznějších

efektů. Automatické dokončení videozáznamu lze též vypnout, a potom už si

můžeme dosytosti vyhrát s nekonečnou nabídkou titulů a efektů. Když nás

přestane bavit hrát si na režiséra a střihače v jedné osobě, můžeme hotový

produkt uložit v řadě formátů, včetně komprese pro attachment v elektronické

poště. Navíc si můžeme celý film přetáhnout zpátky do kamery, aniž bychom

ztratili něco na kvalitě. Další doplňkové programy Dvgate Still, Svgate Motion

a PictureGear umožňují zhotovení fotografií z filmu, doplnění filmu o soubory

stažené z Webu a přípravu vlastní hudby. Vzhledem k tomu, že se nejedná o

jednoúčelový počítač, ale o PC dostatečně silné pro libovolné použití, je nový

Vaio PCV-J100 vskutku ideální hračkou pro všechny, kteří se chtějí za dostupnou

cenu pustit do editování digitálního videozáznamu.

Ephoto CL 18

Václav Větvička

Tuto zapeklitou otázku vyřešila firma Agfa velice nápaditě. Přístroj kapesní

velikosti Ephoto CL 18 je totiž kombinací obou přístrojů. Celkem nenápadná

kamera obsahuje ještě digitální kameru o průměrné rozlišovací schopnosti 640 x

480 pixelů s pamětí 2 MB. Součástí výbavy jsou i běžné funkce, jako

odstraňování červených očí při použití vestavěného blesku. Nedostatkem je

nepřítomnost displeje LCD, takže si musíme vystačit s obyčejným optickým

hledáčkem. Součástí softwarové výbavy je velice kvalitní program PhotoGenie,

vyvinutý firmou Agfa a použitý i u jejích špičkových digitálních kamer.

Prostřednictvím tohoto programu můžeme redukovat zrnění a jiné nedostatky

obrazu. Mezi další přiložené programy patří Corel Print Office 2000, Corel

Photo House 5, Microsoft NetMeeting pro videokonference a ArcSoft

VideoImpression, vhodný pro editování videozáznamu.

Stačí ale kameru zapojit do přiložené kolébky, připojit kabelem k počítačovému

portu USB a máme kameru webovou, vhodnou pro videokonference a chatování

on-line. Kvalita webové kamery je docela solidní, pracuje s rychlostí 15 frames

za sekundu, což je zhruba poloviční rychlost běžného videozáznamu. Velice

příznivá cena 149 dolarů ukazuje, že tímto přístrojem Agfa míří zejména na

mladistvé zákazníky, kteří mají zájem o dostupný přístroj za přijatelnou cenu.

Kamera se nesnaží zastírat, že je spíš hračkou pro pobavení, kombinace dvou

digitálních přístrojů za levnou cenu jí však zaručuje úspěch.

Microsoft útočí – Třetí verze palmtopů

Václav Větvička

Na neúspěch nejsou v Redmondu zvyklí, proto obliba pamtopu Palm nedává

Microsoftu spát. Zanedlouho proto Microsoft představí třetí verzi nových

palmtopů, přejmenovaných na kapesní počítače (Pocket PC), a doufá, že se s

jejich pomocí znovu dostane mezi respektované výrobce palmtopů. Nutno

připomenout, že samotný Microsoft palmtopy nevyrábí, ale prodává licenci na

operační systém Windows CE, na jehož podkladě tyto palmtopy pracují.

Až donedávna byly všechny palmtopy poháněné tímto operačním systémem postiženy

stejnými problémy složitost ovládání, malá kapacita baterií, větší velikost

přístroje, nevalná kvalita displeje a podprůměrný design. Výrobci

(Hewlett-Packard, Casio a Compaq) nové verze kapesních počítačů slibují, že

tyto neduhy budou odstraněny, a že kvalitní audio, barevný displej, nižší

nároky na baterie a bohaté příslušenství konečně na trhu prorazí.

Nebudou to mít jednoduché: palmtopy řady Palm totiž mezitím ovládly plných 83

procent trhu a vytáhnout u stolu něco jiného než Palm nebo Visor znamená, že se

dočkáme minimálně pozdviženého obočí, když už ne přímo posměšku. Microsoft

věří, že již za 3 roky zaujme minimálně 40 procent kupujících. S novým

palmtopem dostanou poněkud pozměněný, ale stále ještě nechvalně známý operační

systém Windows CE (byť oficiální označení říká „Poháněno Windows“ a označení CE

zmizelo), nový barevný displej, program Outlook pro skladování informací a

schůzek, Internet Explorer pro brouzdání po síti, software pro natahování

audiosouborů či čtení knížek, a pochopitelně textový editor. Novinkou bude i

slot pro další aplikace jako je třeba digitální kamera, modem nebo paměťové

karty.

Zdá se, že se Microsoft přidržel svého oblíbeného, byť zákazníky nenáviděného

systému, ve kterém jsou první dvě verze jednotlivých softwarů něco mezi

nedopečeným rohlíkem a zločinem proti lidskosti, a teprve verze třetí,

platícími zákazníky mezitím patřičně vyzkoušená, se stává kvalitním programem.

Zatímco většina těchto aplikací je robustnějších nežli obdobné programy u

Palmu, Microsoftu očividně stále nedošlo, že v případě kapesních organizátorů

nejde o to, co všechno dokáží vývojáři do přístroje nacpat, ale že je síla v

jednoduchosti. Navzdory několikaleté kritice upozorňující na to, že operační

systém jednoduše přeplňuje palmtopy aplikacemi, o které zákazníci nijak

mimořádně nestojí, nové kapesní počítače jsou aplikacemi naplněny k prasknutí.

Cena nových palmtopů není ještě známa, ale zdravý rozum vyžaduje, aby byly

levnější nežli populární Palmy, jinak nemají šanci.

Web reaguje na hlas

Václav Větvička

Hned čtyři velké společnosti, AT&T, Lucent, IBM a Motorola, se v minulém roce

spojily ve snaze vytvořit společný standard pro brouzdání po Internetu

prostřednictvím hlasových povelů. Další firmy se připojují prakticky denně, v

únoru se připojili i giganti Nokia a Cisco, a dnes již má společné fórum

nazvané VoiceXML Forum 75 členů. Letos konečně představilo první plody

společného vývoje. Firma IBM předvedla využití technologie VoiceXML využívající

vlastní software ViaVoice, rozeznávající hlasové povely a umožňující uživateli

vyslovovat mluvené ekvivalenty URL. Po kratším zaškolení byli testující

uživatelé schopni hledat webové stránky výrazně rychleji, než se dnes dokážeme

prokousat vrstvami automatických povelů některých telefonních firem.

Využití této technologie je celkem jasné, neboť umožní ovládání inteligentních

mobilních telefonů třetí generace k surfování po Internetu bez použití rukou,

což bude výhodné obzvláště v autě. Tuto technologii budeme moci použít i

opačně, tj. u telefonních center odpovídajících na dotazy přímo z webových

stránek. Neznám totiž nikoho, kdo by si liboval v nekonečném mačkání tlačítek

telefonu jen proto, aby na konci zjistil, že někde uprostřed zmáčkl špatné

tlačítko a místo technické pomoci ke skeneru musel poslouchat desetiminutový

monolog o tom, jak dotyčná firma vyrábí dokonalé laserové tiskárny.

Bezdrátové video

Václav Větvička

Možnost bezdrátového přenosu videozáznamu se zase o něco přiblížila, když firma

X10 představila novou videokameru GigaCam, schopnou bezdrátově přenášet audioa

videosignál na vzdálenost až 30 metrů. Jedná se o analogovou barevnou

videokameru se zabudovaným mikrofonem a 2,4GHz vysílačem; je menší nežli

golfový míček a váží pouhých 108 gramů. A to všechno za pouhých 100 dolarů.

V krabici najdeme i přijímač, jenž umožní prohlížení záznamu na monitoru

počítače, přehrání na normálním videopřístroji nebo pomocí speciálního softwaru

i přenos po Internetu. Signál je zachycen přijímačem a přenesen na speciální

kartu video capture, nebo přímo do digitální videokamery s možností „video

input“ (jednu takovou kameru nabízí třeba Intel). Xray Vision nabízí kit

obsahující kabel video-USB a vhodný software pro prohlížení na Webu.

Videozáznam je odeslán na speciální server. Nová kamera nabízí hned čtyři různé

kanály, takže si můžeme spojit až čtyři kamery najednou. Současný přijímač musí

být napájen ze sítě, ale na bateriové verzi se pracuje a v obchodech by se měla

objevit koncem roku.

Novinka od Lexmarku

Václav Větvička

Firma Lexmark je pověstná tím, že její nové tiskárny často příjemně překvapí.

Nejinak je tomu i s nejnovější barevnou tiskárnou Z52. Jedná se o tiskárnu

pracující na principu Color Ink Jet, a přes dostupnou cenu 180 dolarů se jedná

o produkt vyšší třídy. Překvapující je nejen vysoká rozlišovací schopnost,

zvýšená až na 2 400 × 1 200 dpi, ale též vysoká rychlost, dosahující 15 stránek

za minutu při černobílém tisku a 7 stránek za minutu v barevném provozu. Díky

těmto parametrům se tato tiskárna dostala okamžitě na špici pole barevných

tiskáren. Mechanicky je prakticky identická s předchozím typem Z51, který si

získal oblibu jak zákazníků, tak i odborných časopisů. Samozřejmostí je spojení

s počítačem pomocí USB, tiskárna si porozumí také s Macintoshem. Novinkou je

možnost přikoupení kvalitnější, a pochopitelně také dražší, barevné náplně, jež

umožní za pomoci speciálních papírů vysoce kvalitní tisk digitálních fotografií.