Vzpoura na lodi Internet - Telekomunikační listopad 1998

Listopad loňského roku byl svědkem bouřlivých událostí na naší domácí
telekomunikační scéně SPT Telecom si prosadil výrazné rebalancování svých

tarifů, čímž značně pobouřil uživatele Internetu i celou telefonující

veřejnost. Následný tlak veřejného mínění a protestního hnutí Internet proti

monopolu jej přiměl k určitým ústupkům v podobě tarifu Internet 99, který je

určen speciálně pro komutovaný přístup k Internetu.



Podstatou procesu „rebalancování“ (doslova: obnovení balance, neboli rovnováhy)

je přesně to, co tento termín implikuje tedy obnovení rovnováhy, která je

nějakým způsobem narušena. Náš SPT Telecom zpočátku uváděl, že u něj jde o

ztrátovost místních hovorů, jež musí být dotovány (subvencovány) z výnosů

hovorů dálkových (meziměstských a mezistátních), a že v rámci obnovení

rovnováhy (rebalancování) je potřeba toto dotování odstranit k čemuž nás prý

nutí i direktivy Evropské unie, které mají dotování jedné skupiny

telekomunikačních služeb z výnosů jiné skupiny zakazovat. V praxi to samozřejmě

znamená zdražení místního hovorného, a naopak zlevnění dálkových hovorů.

První návrh na úpravu tarifů pro rok 1999 předložil SPT Telecom již v první

polovině loňského roku, a to Ministerstvu financí, které je musí schválit.

Vzhledem k existenci a podmínkám monopolu, jejž SPT Telecom má, si své tarify

nemůže určovat tak jak by sám chtěl, ale musí je schvalovat MF ČR podle tarifní

politiky, která je zakotvena již v tzv. Akcionářské smlouvě (jež upravuje

vztahy mezi SPT Telecom, jeho strategickým partnerem TelSource a českým státem,

reprezentovaným Fondem národního majetku). Konkrétně je tato tarifní politika

naplněna v materiálu „Sdělení Ministerstva financí o regulaci cen výkonů v

telekomunikacích, platném od roku 1997“, který byl publikován v Cenovém

věstníku, částka 4/1995, ze dne 21. února 1995. Součástí této tarifní politiky

je i tarifní formule, určující jak smějí být zvyšovány tarify za hovorné.

Ministerstvo financí ČR nakonec Telecomu povolilo jiné zdražení místního

hovorného, než jaké (zřejmě) původně požadoval podle neoficiálních zpráv chtěl

SPT Telecom zvýšit měsíční paušál na 200 Kč, a cenu jednoho impulsu na 3,40 Kč.

MF ČR schválilo zvýšení měsíčního paušálu za používání telefonní stanice na 135

Kč (tj. o 35 % oproti roku 1998), a zvýšení ceny impulsu z původních 2,40 Kč na

2,60 Kč ovšem se současným zkrácením délky impulsu ze 3 minut na 2 minuty v

době tzv. silného provozu, a ze 6 minut na 4 v době slabého provozu. Podle

názoru nezávislé iniciativy „Občané proti zdražování telefonů“ však i tímto

svým rozhodnutím Ministerstvo financí porušilo předem stanovenou tarifní

politiku a povolilo Telecomu vyšší zdražení, než jaké bylo přípustné.



O kolik Telecom zdražil?

Jak Ministerstvo financí, tak i Telecom samozřejmě argumentují tím, že již

dříve stanovená tarifní politika porušena nebyla. Dokládají to i tvrzením o

tom, že v celkovém souhrnu došlo ke zvýšení všech tarifů jen o 3,9 % neboť

kromě zdražení místního hovorného došlo k určitému zlevnění meziměstských a

mezistátních hovorů. U místního hovorného Telecom uvádí jeho průměrné zvýšení o

25 procent (a MF ČR o 26 procent). Přitom jednoduchý výpočet říká něco

podstatně jiného: jestliže dříve byl tříminutový hovor ve špičce za 2,40, na

jednu minutu hovoru připadalo 0,80 Kč. Po zdražení stojí 2 minuty 2,60, a na

jednu minutu tedy připadá 1,30 Kč. Skok z 0,80 Kč na 1,30 Kč je poněkud vyšší,

než uváděných 25 procent (a odpovídá zdražení o 62,5 %). Telecom k této

zřetelné disproporci dosud mlčí. Ministerstvo financí ČR se k tomu vyjádřilo

formou tiskové zprávy, ve které uvedlo, že jím uváděných 26 procent vychází

jako vážený průměr procentuálního zdražení hovorů různé délky, s tím, že jako

váhy jsou použity četnosti těchto hovorů různých délek. K výpočtu tohoto

váženého průměru jsou zapotřebí (v roli vah) statistiky o četnosti telefonních

hovorů v rámci celé republiky, které nejsou veřejně dostupné. Nicméně

neoficiální výpočty, dostupné na Internetu a využívající malé neoficiální

vzorky dat, tento výpočet potvrzují ovšem s velmi podstatným dovětkem, že celá

metodika použitá ministerstvem je zkreslující, neboť nevypovídá korektně o

faktickém zdražení. Pokud by se totiž mělo vypočítat, o kolik více lidé zaplatí

za stejný objem služeb, pak by musely být použity jiné váhy, vycházející z cen

hovorů. Také tento výpočet je na Internetu dostupný (na serveru

www.cestovatele.cz), a podle něj vychází faktická míra zdražení na 32 procent!

Proč se vzbouřili právě uživatelé Internetu?

Zdražení místního hovorného, které Telecom provedl k počátku roku 1999, se

netýká všech hovorů stejně například u hovorů do 2 minut je zdražení jen cca 8

procent (a je dané pouze zvýšením ceny impulsu ze 2,40 na 2,60 Kč), zatímco u

dlouhých hovorů dosahuje hodnoty 62,5 procenta ostatně právě díky tomu

vycházejí výpočty průměrného zdražení v hodnotě 25 procent, resp. 32 procent, v

závislosti na použité metodice. V praxi to tedy znamená, že různých skupin

uživatelů se zdražení dotkne v různé míře ti, kteří telefonují nejdéle, jej

pocítí na své kapse nejvíce. A to je právě případ uživatelů Internetu, kteří

využívají služeb veřejné telefonní sítě k připojování k Internetu. Není proto

až tak překvapivé, že jako první se proti avizovanému zdražení vzbouřili právě

uživatelé Internetu.

Protest našich uživatelů Internetu proti tarifní politice SPT Telecom dostal

velmi rychle podobu hnutí, jež si zvolilo název „Internet proti monopolu“

(zkratkou IPM). Do jeho čela se postavily tři známé osobnosti českého Internetu

Ondřej Neff, vydavatel Neviditelného psa, Ivo Lukačovič, zakladatel Seznamu, a

Patrick Zandl z Mobil serveru. Hnutí IPM se podařilo shromáždit přes 100 000

podpisů pod svou petici, požadující nápravu tarifů, a podařilo se mu také

zorganizovat celostátní bojkot na den 18. listopadu. Šlo o abstinenční stávku,

kdy uživatelé byli vyzváni, aby nepoužívali žádné služby SPT Telecom, a tedy

aby se ani nepřipojovali k Internetu prostřednictvím telefonu. Stejně tak

většina významnějších českých WWW serverů v ten den neposkytovala své obvyklé

služby, a místo nich nabízela pouze jedinou stránku, popisující důvody

protestu. Ještě další součástí protestu pak byla i „fyzická“ demonstrace, které

se v Praze a Brně zúčastnilo cca 2 000 lidí (a menší počet ve Zlíně).



Telecom navrhuje speciální tarif

Síla protestního hnutí internetové veřejnosti, umocněná velkým zájem klasických

médií (televize, rozhlasu), nakonec donutila představitele SPT Telecom

zasednout za jeden stůl s představiteli hnutí IPM a jednat o jejich

požadavcích. Výsledkem byl návrh speciálního tarifu, s nímž Telecom přišel a

který by podle jeho názoru měl vyjít vstříc potřebám komutovaných uživatelů

Internetu. Jeho podstatou je zavedení speciálních přístupových čísel pro volání

k Internet providerům, se speciální tarifikací. Tato speciální tarifikace je

založena na existenci tří časových pásem (1. internetové pásmo od 7 do 17 hod.,

2. internetové pásmo od 17 do 21 hod., oboje v pracovní dny, a 3. internetové

pásmo, od 21 do 7 hodiny, a po celé víkendy a svátky). Podle těchto pásem pak

jsou upraveny časové intervaly, za které naskakují jednotlivé tarifikační

impulsy, v nezměněné ceně 2,60 Kč: v 1. pásmu naskakuje jeden impuls za každých

započaté 3 minuty, ve 2. pásmu za každých započatých 6,5 minuty, a konečně ve

3. pásmu za každých započatých 12,5 minuty.

Takto koncipovaný speciální tarif by skutečně představoval určité zvýhodnění

pro komutovaný přístup k Internetu oproti stavu z roku 1998 (s výjimkou 1.

pásma, kde je tarif dražší, než byl nezvýhodněný tarif z roku 1998). Problém je

ale v tom, že SPT Telecom zatížil tarif Internet 99 ještě další penalizací, ve

formě tzv. sestavovacího poplatku. Tento poplatek v ceně jednoho impulsu (tj.

2,60 Kč) je účtován za každé uskutečněné „hovorové“ spojení (nikoli za „datové“

spojení mezi modemy, protože to již není v režii provozovatele telefonní sítě).

Tento sestavovací poplatek pak radikálně mění výhodnost celého tarifu Internet

99.

Například takoví uživatelé, kteří byli zvyklí se připojovat k Internetu jen na

dobu nezbytně nutnou, např. jen pro natažení své elektronické pošty a rychlé

načtení několika WWW stránek, mohli vystačit s hovory v délce několika málo

minut (například i 2 či 3). Tarif Internet 99 však takovéto úsporné chování

velmi prodražuje, a to právě díky sestavovacímu poplatku: krátké dvouminutové

připojení na stažení či odeslání elektronické pošty je v tomto tarifu, díky

sestavovacímu poplatku, dokonce dvojnásobně dražší než při běžném

(nezvýhodněném) tarifu roku 1999! Pokud jde o delší hovory, jednoduchým

porovnáním tarifů lze zjistit, že například v době silného provozu (v 1.

internetovém pásmu) začíná být speciální tarif Internet 99 výhodnější oproti

běžnému tarifu pro rok 1999 až od 8. minuty hovoru. V tzv. 3. internetovém

pásmu, které Telecom prezentuje jako největší zvýhodnění uživatelů Internetu,

je výhodnější také až od 8. minuty (oproti nezvýhodněnému tarifu pro rok 1999,

a od 18. minuty délky hovoru oproti běžnému tarifu z roku 1998).



Jak hodnotit tarif Internet 99

Pro objektivní hodnocení toho, co tarif Internet 99 doopravdy přinese, je třeba

počkat na jeho faktické zavedení (v době uzávěrky, 10. 2. 1999, ještě zaveden

nebyl). Pro směrodatnou předpověď jeho efektu by bylo nutné znát věrohodné

statistiky o chování komutovaných uživatelů Internetu a ty také nejsou k

dispozici. Možné je proto jen subjektivní hodnocení nového tarifu, založené na

odhadech a názorech.

Autor tohoto článku je přesvědčen, že celý tarif Internet 99 je šikovným tahem

SPT Telecom, jak na komutovaném přístupu k Internetu vydělat ještě více než

dříve. Zvýhodňuje totiž jen určitou část uživatelů (tzv. domácí uživatele,

kteří mohou počkat se svým připojováním k Internetu na pozdní noční hodiny a

víkendy), a to navíc jen tehdy, pokud bude ochotna utrácet za své připojení

dostatečně velké částky (tj. pokud se uživatelé bude připojovat pomocí

dostatečně dlouhých hovorů, a nebudou se snažit o úsporné chování a připojovat

se jen na dobu nezbytně nutnou). Na druhé straně tarif Internet 99 ještě více

zdražuje komutovaný přístup k Internetu těm uživatelům, kteří jsou odkázáni na

jeho využití v době silného provozu například proto, že jej používají ke své

práci, v pracovní době.

Sečteno a podtrženo, „Internet pro soukromé nadšence“ dostal jistý impuls ke

svému rozvoji. Naproti tomu „Internet pro seriózní využití“, například pro

rozvoj podnikání, dostal tvrdou ránu působící proti jeho rozvoji. A co kapsa

monopolního SPT Telecom a jeho celková ekonomická prosperita, kterou se tolik

ohání jeho nejvyšší představitelé? Nejspíše nijak neutrpí, a Telecom bude i

nadále ekonomicky sílit a vzkvétat.

Připomeňme si ale jednu „drobnost“ pokud Telecom dostal na provozování

veřejných telefonních služeb od státu monopol, pak to nebylo proto, aby si

vydělal co nejvíce peněz. Bylo to proto, aby se nemusel ohlížet výhradně na

svůj zisk, ale mohl sledovat i jiné cíle například rozvoj našich

telekomunikací, jejich kvalitu i cenovou dostupnost. Jestliže se tak nechová, a

snaží se pouze co nejvíce vydělávat, pak asi není správné jej obviňovat z toho,

že se chová jako řádný komerční subjekt vinu je třeba hledat u státu a jeho

regulačních orgánů, které si nedokáží vynutit dodržování jednou stanovených

pravidel hry v rámci uděleného monopolu.



9 0083/JL