Zákon o elektronickém podpisu

Ve čtvrtek 4. listopadu 1999 v 18.45 podepsal místopředseda Ivan Langer návrh
zákona o elektronickém podpisu. Jeho podpis na klubovém večeru SPISu (Sdružení

pro informační společnost) avizoval podání třetí verze návrhu zákona jako

poslanecké iniciativy, což by mělo zajistit nejrychlejší legislativní proces, v

pátek 5. 11. Klubového večera SPISu se z předkladatelů zákona dále zúčastnili

Vladimír Mlynář, místopředseda US a Miroslav Forman, který zastupoval

Stanislava Grosse. Dalším překladatelem zákona je Cyril Svoboda, místopředseda

KDU-ČSL, který se z klubového setkání omluvil.

Debatu o zákonu, jenž by měl zrovnoprávnit dokumenty podepsané ručně a

dokumenty elektronické, zahájila Jitka Pavlonová, výkonná ředitelka SPISu,

kterou ve věcech zákona odborně doplnil doc. Vladimír Smejkal, jenž se podílel

na tvorbě tohoto zákona. Ten hovořil především o zařazení zákona do evropského

legislativního systému a o posledních iniciativách OSN a EU na tomto poli.

(Česká republika, pokud bude zákon přijat, bude jednou z prvních zemí se

zákonem o elektronickém podpisu. Německo, které tento zákon již schválilo, jej

bude muset podle slov doc. Smejkala v budoucnu novelizovat, protože německý

zákon je příliš úzce vázán na technologii.) Zmíněna byla i otázka kooperace

mezi SPISem a ÚSISem (Úřadem pro státní informační systém), který také

připravuje zákon o elektronickém podpisu. Na to reagovala ředitelka Pavlonová,

která konstatovala, že snaha o komunikaci ze strany SPISu byla projevena,

nicméně nebyla opětována, ÚSIS nepřipomínkoval zákon SPISu a navíc se začíná

diskutovat o existenci, respektive stavu připravenosti zákona ÚSISu, který by

měl předložit Pavel Mertlík jako vládní iniciativu. Na Invexu byl totiž tento

zákon přislíben na polovinu října dosud se neobjevil ani na půdě Poslanecké

sněmovny Parlamentu ČR. Na druhou stranu připravovaný zákon u účetnictví již

počítá s existencí možnosti elektronického podpisu, což bylo velmi pozitivně

kvitováno.

Třetí verze návrhu zákona o elektronickém podpisu reflektuje přibližně třicet

připomínek, jež dostali tvůrci zákona díky vystavení návrhu na Internetu

(www.spis.cz). Zákon je v současné podobě atechnologický, bouřlivá diskuse

proběhla kolem instituce úřadu, který bude na žádost certifikovat bezpečnost

technologií. Přítomní poslanci upozornili, že tento bod by případně mohl být

problematickým v legislativním procesu na půdě parlamentu. Objevila se i

tradiční otázka významu pojmu „elektronický“, který zaměňuje svůj smysl se

slovem „digitální“ častěji, než kdokoliv stíhá registrovat. Poslanec Vladimír

Mlynář určil přibližný odhad nejbližšího možného přijetí zákona o elektronickém

podpisu na červenec příštího roku. Zákon čtyř místopředsedů (jak je také návrh

zákona o elektronickém podpisu nazýván) sjednotil přívržence nových technologií

napříč stranami (ČSSD, KDU-ČSL, ODS, US), a jak na začátku setkání podotkla

výkonná ředitelka SPISu, uvedl do praxe velkou koalici dříve, než se o ní vůbec

začalo hovořit. Nezbývá než doufat, že tato iniciativa nebude na poli

digitalizace, Internetu a podobně jediná, a že zákon o elektronickém podpisu

bude přijat v co nejkratším časovém horizontu.