Zpracování filmů na Macu pomocí Xclaim VR a Premiere 5

1. 8. 1998

Sdílet

Výkony osobních počítačů jdou závratně nahoru a tak si funkce, které dosud patřily do oblasti speciálně vybaven





Výkony osobních počítačů jdou závratně nahoru a tak si funkce, které dosud patřily do oblasti speciálně vybavených pracovišť, mohou na svých domácích počítačích vyzkoušet i běžní uživatelé. Mezi takové populární počítačové schopnosti se v poslední době zařadilo také zpracování filmu.



Počítačové zpracování filmu je extrémně náročné na výkon hardwaru, protože se zde pracuje s velkými objemy dat. Nezbytné jsou především velké a rychlé pevné disky, ale také dostatek vnitřní paměti, rychlý procesor a sběrnice. Pro převod analogového videosignálu do počítače a naopak je potřeba vhodná videokarta. Apple možnost vstupu videa nabídl uživatelům některých Perforem a PowerMaců (práce s audiem je u Maců dávno standardem), vždy se ale jednalo o speciální kartu, která nešla použít v jiných počítačích. Zajímavou a levnou alternativou pro všechny uživatele PCI PowerMaců (a klonů) se proto může stát video karta Xclaim VR, sdružující v sobě hned pětici populárních vlastností.



Videokarta ATI Xclaim VR



Kanadská firma ATI Technologies (www.atitech.ca) patří mezi

přední výrobce videočipů i celých videokaret. O úspěchu jejích

produktů v macovském světě svědčí i to, že videočipy od ATI jsou

standardně používány v nových PowerMacích i PowerBookách.



Karta Xclaim VR patří k prvním příspěvkům firmy ATI do oblasti

macovských multimediálních karet nabízejících více funkcí na

jedné kartě. Ve světě se stala velice populární a dostupná je i

u nás. Karta je vybavena 64bitovým čipem ATI 3D RAGE II a

maximálně může obsahovat 4 MB videopaměti. Xclaim VR se

instaluje do PCI slotu jako běžná videokarta a obsahuje také

tradiční konektor pro připojení applovských monitorů. Chcete-li

připojit VGA monitor, je potřeba použít redukci.



QuickDraw akcelerace



Xclaim VR slouží v normálním provozu jako běžná videokarta pro

připojení monitoru. Podporována jsou rozlišení od 512 × 384 až

po 1 152 × 870 bodů, přičemž karta sama rozpozná rozlišení

připojeného monitoru. 2MB verze karty zvládá milióny barev až do

rozlišení 832 × 624, vhodnější je ale rovnou pořídit 4 MB paměti

video RAM (2MB verzi lze na 4 MB rozšířit), kdy můžete pracovat

s miliony barev při všech podporovaných rozlišeních.



Při běžné práci využijete hned dvě z pětice vlastností Xclaim

VR, a to akceleraci QuickDraw a QuickDraw 3D. Akcelerace

QuickDraw vizuálně zrychluje počítač, protože urychluje běžné

funkce překreslování obrazovky, jež prostřednictvím QuickDraw

využívají všechny programy. Akcelerace QuickDraw 3D k tomu navíc

přidává urychlení práce s 3D grafikou, kterou ocení zvláště

příznivci her. 3D akcelerátor funguje přes rozhraní QuickDraw 3D

RAVE, takže ho automaticky mohou požívat všechny programy

pracující s tímto programovým rozhraním. Karta urychluje

překreslování textur, nabízí Z-buffer a Gouraudovo stínování,

přičemž akcelerace funguje pouze při použití tisíců a milionů

barev.



Protože 3D akcelerace používá stejnou videopaměť, jaká slouží

pro zobrazování na monitoru, jsou 3D možnosti limitovány

použitým rozlišením a počtem barev. Při rozlišení 1 024 × 768 a

milionech barev už pro 3D funkce příliš paměti nezbývá a

například v Ray Dream Studiu nešlo akcelerovat ani zobrazení

jednoduché 3D scény v okně čtvrtinové velikosti. Pro práci s 3D

programy je proto nutné zvolit vhodný kompromis mezi rozlišením,

počtem barev a 3D akcelerací, u her by to vadit nemělo, protože

ty vesměs vystačí s nižším rozlišením. Pokud se chcete

soustředit na 3D akceleraci a oželíte multimediální funkce

Xclaim VR, můžete také použít kartu Xclaim 3D nabízející za

stejnou cenu 8 MB videopaměti (a navíc VGA konektor), bohužel

nová verze Xclaim VR s rychlejším procesorem a 8 MB paměti u nás

dostupná není.



Video funkce



Zbylá trojice vlastností karty Xclaim VR sahá do oblasti

multimédií, přesněji do práce s videosignálem. Xclaim VR nabízí

akceleraci přehrávání QuickTime filmů, která se uplatní při

přehrávání ve větším okně. Film v malém rozlišení tak můžete

roztáhnout na celou obrazovku „bez ztráty“ kvality (karta

neduplikuje pixely, ale používá hardwarové vyhlazení). Opět jsou

zde jistá omezení: hardwarové zvětšení se například použije jen

u filmů ve formátech Indeo a Cinepak (nejběžnější formát

QuickTime filmů) a není zapnuto při přehrávání v dvojnásobné

velikosti a při přehrávání pozpátku. Jinak ale platí to, co

karta slibuje, tj. je možné plynule přehrávat QuickTime filmy v

celoobrazovkovém režimu.



Z pohledu práce s filmy je ještě zajímavější možnost nahrávat

videofilmy do počítače. Karta totiž obsahuje videovstup

umožňující přehrávání videosignálu na obrazovce i jeho

digitalizaci na disk. K dispozici jsou konektory S-Video

(separate video) a Composite pro připojení videopřehrávače,

videokamery nebo jiného videozařízení. Obecně kvalitnější

spojení poskytuje S-Video, většina videorekordérů a také

televizí ovšem používá kompozitní formát.



Karta Xclaim VR je schopna zobrazovat videosignál v okně na

monitoru prostřednictvím aplikací Xclaim Video Player nebo

Videorekordér. Velikost okna lze libovolně měnit (nemusí být

zachován ani poměr stran) a k dispozici jsou běžné ovládací

prvky pro nastavení jasu, kontrastu a vyváženosti barev. Protože

videosignál prochází přes kartu přímo do monitoru, je obraz

zcela plynulý. Na tomto místě je třeba zmínit, že Xclaim VR

pracuje pouze s obrazem, zvuk je potřeba do počítače přivést

standardním audio vstupem, který je dnes součástí každého Maca.

To může být někdy nepříjemné, například kvůli rozdílnosti

konektorů.



Přehrávání videa na obrazovce počítače je jedna věc, jeho

digitalizace na pevný disk věc druhá. V Xclaim Video Player lze

bez problémů udělat fotografii z filmu a je také možné

digitalizovat film na pevný disk. Kvalita nahraného filmu pak

závisí na mnoha faktorech, především na rychlosti pevného disku

a rozlišení snímaného filmu. Xclaim VR neobsahuje hardwarovou

komprimaci a film je proto nejprve na disk ukládán v „hrubém“

formátu, což samozřejmě zabere hodně místa (minuta filmu v

rozlišení 320 × 240 bodů přes 200 MB). Po nahrání lze aplikovat

některou z komprimačních technik QuickTime, které dokáží film

mnohonásobně zmenšit a také snížit přenosové nároky při

přehrávání. Testy ukázaly, že při rozlišení 320 × 240 bodů lze

filmy snímat zcela plynule (25/30 snímků za sekundu) a také

snímání při 640 × 480 bodech je poměrně plynulé, i když zde se

již mohou objevit viditelné skoky (chybějící políčka).



Xclaim VR obsahuje také opačnou funkci převodu digitálního

obrazu na analogový videosignál, tzv. Mac2TV. Na kartě je

tentokrát přítomen pouze S-Video výstupní konektor, součástí

dodávky je ale redukce, poskytující jak S-Video, tak i

kompozitní výstup. Po přepnutí na TV výstup (provádí se v

ovládacím panelu ATI Displays) můžete sledovat počítačový obraz

přímo na televizním přijímači nebo ho nahrávat na videorekordér.

Monitor je v tu dobu ztlumen, aby se zabránilo jeho poškození,

paralelně s televizním výstupem lze totiž používat jen monitory

podporující vertikální obnovovací frekvenci 60 Hz. Pokud do

určité doby nepotvrdíte přepnutí na TV výstup, karta se

automaticky vrátí k zobrazení na monitoru, což je velice

užitečné v případě libovolné závady na spojení s TV. Při

připojení jsou podporovány standardy PAL i NTSC, zvuk je opět

potřeba vést samostatně z macovského audiovýstupu.



Xclaim TV



Zajímavým doplňkem karty Xclaim VR je televizní tuner Xclaim TV.

Na jeho funkce se ale podíváme jen přehledově, protože na našem

trhu není dostupný.



Po připojení Xclaim TV ke kartě Xclaim VR se z počítače stává

televizní přijímač se vším, co k tomu patří. V softwaru Xclaim

Video Player je možné přepínat mezi televizními kanály,

jednotlivé kanály lze také softwarově zamknout a vázat jejich

sledování na zadání hesla. Najednou lze monitorovat až čtveřici

kanálů. Podporována je také práce s textem přenášeným v rámci

televizního signálu (closed captioning). Tento text lze

zobrazit, uložit a je také možné v něm automaticky nechat

vyhledávat klíčová slova, po jejichž přijetí se například

zobrazí příslušný kanál.



Přestože Xclaim TV není na našem trhu dostupný, uživatelé Xclaim

VR o možnost sledovat TV na obrazovce počítače nepřijdou. Jako

tuner lze totiž použít obyčejné video, přirozeně se pak musíte

vzdát speciálních TV funkcí softwaru.



Adobe Premiere 5.0



Poté, co je film nahrán v počítači, nastává fáze jeho zpracování

- střihu. Mnoho uživatelů v tomto případě sáhne po známé

aplikaci Adobe Premiere, jejíž nová verze 5.0 se nedávno

objevila i na našem trhu.



Adobe Premiere je program pro nelineární střih, což znamená, že

není nutné neustále přetáčet pásek s filmem, ale máte okamžitý

přístup ke každému místu filmu. Používat ho lze pro návrh EDL

(edit decision list) sekvencí pro speciální střihací stroje i

pro kompletní digitální střih filmu.



Klipy a časová osa



Zpracování filmu v Premiere začíná od importu zdrojových klipů,

tj. natočených částí filmu, které se budou spojovat do podoby

výsledného snímku. Importovat lze digitalizované filmy uložené

na pevném disku, je také možné načíst digitální video přímo z

digitální videokamery nebo videorekordéru. Premiere může sloužit

i pro digitalizaci analogového videa prostřednictvím různých

videokaret. Spolupráce s Xclaim VR byla v tomto směru zcela

bezproblémová, dokonce lze říci, že digitalizace je zde lepší

než při použití originálního softwaru Xclaim Video Player (film

i při nahrávání běží normální rychlostí, zatímco ve Video

Playeru začne „skákat“). Importovat lze také samostatné obrázky

(podporovány jsou samozřejmě formáty Illustratoru a Photoshopu a

také GIF, JPEG, TGA, TIFF), případně animace. Podobně jako video

lze nahrávat také zvuk, případně importovat již digitalizované

zvukové soubory například z audio CD.



Načtené klipy se ve druhé fázi skládají do časové osy, která ve

verzi 5.0 prodělala řadu změn vedoucích k usnadnění práce.

Klíčová je zde první videostopa, kde se provádí základní

kombinace klipů a přidávají se přechodové efekty. Jednotlivé

klipy se umisťují pomocí operace táhni a pusť, takže práce je

přirozená. K dispozici je také řada nástrojů pro snadné vkládání

a zarovnání klipů. Klipy lze umisťovat i do dalších videostop,

které se vrší na základní stopu podobně jako vrstvy v

Photoshopu. Stejně jako ve Photoshopu lze také obsah

jednotlivých stop skrýt.



Výsledný snímek je možné přehrávat tažením ukazatele, podobně,

jako když se ručně přetáčí film na střihacím zařízením. Novinkou

verze 5.0 je okno Monitor pro snazší práci s individuálními

klipy a náhled na výsledný snímek. Toto okno tak přesněji

simuluje reálné střihové pracoviště, kde se na jednom monitoru

sledují originální klipy, zatímco na druhém běží výsledek. V

okně Monitor lze například snadno označit část zdrojového klipu,

která se potom může přímo přenést na časovou osu. K dispozici

jsou běžné ovládací prvky pro přehrávání, včetně posunu po

jednom políčku.



Přechody a efekty



Základ práce v Premiere tvoří vystřižení zajímavé části z

originálního klipu a její navázání na další část z jiného nebo

klidně i stejného klipu. Obě sousední části mohou být umístěny

hned za sebou, čímž se dosáhne ostrého střihu z jedné do druhé

části. Je ale také možné odpovídající konce obou částí částečně

překrýt, a na překryv aplikovat nějaký přechodový efekt. V

programu se toho lehce dosáhne umístěním sousedních částí do

různých podstop a přidáním přechodového efektu do speciální

stopy. Premiere nabízí celou řadu přechodových efektů, jejichž

výběr je usnadněn textovým popisem přechodu i animovaným

náhledem.



Premiere umožňuje spojovat klipy nejenom za sebou, ale také

vedle sebe. U klipu je možné definovat pohyb po libovolné cestě,

jeho rotaci, zvětšení nebo deformaci. Je také možné určit

průhlednost klipu takže není problém mít na obrazovce zároveň

několik různě se prolínajících klipů. Takto lze ve filmu

animovat také statické obrázky, například logo běžící přes

obrazovku.



Zajímavá je možnost aplikovat na políčka filmu, resp. na

jednotlivé klipy, různé fitry jako je rozostření, pointilizace

nebo světelné efekty známé z Photoshopu (fitry kompatibilní z

Photoshopem lze dodat formou zásuvných modulů). Filtr je možné

aplikovat na celý klip, přičemž parametry filtru se mohou s

časem plynule měnit. Najednou může být použito i více filtrů.

Škoda jen, že není k dispozici okamžitý náhled při výběru

filtru, jako to nabízí Photoshop.



Premiere umožňuje nejen střihat a spojovat již připravené klipy,

ale je zde také možné připravovat vlastní titulky k filmu. V

titulku lze používat libovolně formátovaný text a různé grafické

prvky, ve verzi 5.0 nově přibyla možnost aplikovat běžné efekty

posunu titulků vertikálně i horizontálně. Navržené titulky lze

potom zařadit do střihaného filmu, kde mohou díky možnosti

definovat průhlednost běžet i přes jiný klip.



Finální produkce



Po celou dobu návrhu finálního snímku pracuje Premiere s

originálním klipy, pouze si pamatuje místa střihu, uspořádání

klipů, přechodové efekty a aplikaci filtrů. Při importu klipů a

jejich střihu se tedy originální soubory nijak nemění ani

neduplikují. Premiere dokonce může pracovat i s¦off-line soubory,

tj. soubory, které nejsou aktuálně přístupné.



Při prohlížení sestřihaného filmu v okně Monitor se z právě

popsaného důvodu zobrazuje pouze obsah aktuální stopy, bez

zahrnutí efektů. Je ale možné nechat vygenerovat náhled, kdy se

vytvoří části filmu, kde dochází k nějakým změnám oproti

originálnímu klipům. Při testu byl ovšem náhled generován

přinejmenším podivně. Někdy docházelo k různému promíchání

klipů, jež nebyly přehrávány v určeném pořadí. Navíc se stávalo,

že klip, který byl jinak nahrán plynule (a samostatně se také

plynule přehrával) najednou začal „zadrhávat“.



Stejné problémy jako při generování náhledu se objevily také při

finální produkci snímku. Premiere umožňuje přímo zapisovat

vytvořený snímek na videopásek, resp. umí přehrát film přes

celou obrazovku, takže je možné ho například pomocí funkce

Mac2TV u Xclaim VR nahrát na videorekordér. Kromě toho lze film

exportovat v různých formátech vhodných pro přehrávání z pevného

disku, CD-ROMu nebo dokonce přes Web. Pro profesionální

uživatele je určen export do EDL seznamu pro různé střihací

stroje. V Premiere tak lze snadno pracovat s náhledy, zatímco

vlastní střih se potom provede s originálními filmy.



Závěr



Zpracování filmů se podobně jako řada dalších činností přesouvá

z nákladně vybavených pracovišť na pracovní stoly běžných

uživatelů. Karta Xclaim VR při tom poskytuje základní hardwarové

vybavení, nutné pro spojení počítače a analogového

videozařízení. Její 5-v-1 charakter jistě zláká nemálo uživatelů

zvláště pro první experimentování s počítačovými filmy. Software

Adobe Premiere je naproti tomu již poměrně zavedený. Jeho verze

5.0 přináší přepracované uživatelské rozhraní, které dělá z

počítačového střihu pohodlnou a příjemnou práci. Celkově

pozitivní pocit ale trochu kazí problémy s kompozicí složeného

snímku.







Software Adobe Premiere 5.0 pro test zapůjčila firma Amos

Software, s.r.o., Technická 2, Praha 6



Kartu Xclaim VR distribuuje firma ConQuest Computer, Nuselská

46, Praha 4.









Vložený článek:



Digitalizování videa



Kvalitní nahrávání videa závisí na použité videokartě starající

se o vlastní digitalizaci včetně barevných převodů (YUV na RGB),

korekcí rozměru pixelu a frekvence zobrazení. Důležitým faktorem

je také rychlost počítače, zvláště pak jeho pevného disku. I při

stávajícím hardwarovém vybavení ale můžete pro kvalitu nahrávání

mnohé udělat.



Důležité je co nejméně zatěžovat počítač činnostmi

nesouvisejícími přímo s nahráváním. Určitě proto vypněte

virtuální paměť, sdílení souborů, síťové připojení a vůbec

všechny ne zcela nezbytné doplňky, zvláště hodiny v nabídce.

Vyplatí se také defragmentovat pevný disk. Snímání v menším

rozlišení (320 × 240) výrazně snižuje množství přenášených dat a

film je pak plynulejší. Doporučuje se také pracovat s tisíci

barvami, kdy jsou výsledky lepší než při 256, resp. milionech

barvách.



Základním předpokladem kvalitní nahrávky je samozřejmě také

kvalitní zdrojový materiál. Čím více se v něm objeví šumů, tím

horší je nahrávání a komprese. Čistý S-Video signál se vždy

komprimuje lépe než kompozitní signál. Úroveň komprese je také

silně závislá na obsahu snímku. Například množství pohybů v

pozadí a obrazově složité scény zhoršují komprimační poměr.

Dobře se naopak komprimují velké jednobarevné plochy, které

najdeme třeba v animovaných filmech.