chlazení

Facebook představil design jednoduchého a výkonného serveru pro využití systémů umělé inteligence (AI). Chce jej nasadit nejen u sebe, ale nabídnout jej i dalším zájemcům.

V posledním dílu tohoto seriálu se s vámi rozloučíme prezentováním výsledků, kterých jsme při přetaktování dosáhli, a to srovnáním výsledků z benchmarkových programů před a po přetaktování.

Dnes zjistíme, že při přetaktování je nejdůležitější správné nastavení hodnoty napětí a udržování správné teploty procesoru. Také se podíváme na nastavování hodnot napětí čipu a násobiče.

Minule jsme zjistili, že pro přetaktování procesorů architektury Haswell bude třeba věnovat velkou pozornost chlazení. V dnešním dílu vám nastíníme, jak se s chlazením vypořádat. Zároveň se už pustíme do úvodu do taktování.

V červnu letošního roku uvedla firma Intel na trh novou generaci čipů s architekturou Haswell. My jsme si pořídili počítačovou sestavu obsahující procesor právě s takovou architekturou. Intel Core i7-4770K jsme přetaktovali.

V dnešním posledním díle našeho seriálu věnovanému chlazení vzduchem a kapalinovému chlazení shrneme všechny poznatky z předchozích dílů a zkusíme si odpovědět na otázku, které řešení je tedy lepší.

Kromě sad vodního chlazení existují samostatné moduly pro vodní chlazení pouze jednotlivých komponent. Máte-li pocit, že by toto řešení bylo právě pro vás, pak je tento díl pro vás jako stvořený, protože se věnuje právě tomuto tématu.

Pokud jste se nevýhod popsaných v předchozím díle nepolekali a zakoupili jste si vše potřebné pro vodní chlazení, pak je tento díl našeho seriálu právě pro vás. Dozvíte se v něm totiž to, jak vodní chlazení do počítače nainstalovat.

V minulém díle jsme se vás pokoušeli nalákat na kapalinové chlazení. To ale samozřejmě nemá jen samé výhody. Proto budeme spravedliví a přiznáme se i k nevýhodám. Pokud vás neodradíme, prozradíme vám i to, co všechno budete pro takové kapalinové chlazení potřebovat.

Dnešní díl našeho seriálu o způsobech chlazení počítačových komponent a sestav budeme věnovat kapalinovému chlazení, konkrétně všem naprosto zřejmým výhodám, které tento systém přináší. Proč byste tedy měli o tomto způsobu chlazení vůbec uvažovat?

Dnes se budeme věnovat nejběžnějšímu způsobu chlazení, a to chlazení vzduchem. Seznámíme se sklady i zápory tohoto řešení odvodu tepla od počítačových komponent a z počítače vůbec. Zároveň se pokusíme vymezit vůči druhému způsobu chlazení – kapalinovému.

Spuštěný počítač produkuje značné množství tepla, které nijak velmi citlivým elektronickým součástkám počítače neprospívá. Otázka odvodu tepla je tedy velice aktuální u každého počítače. Odvod tepla se dá řešit pomocí vzdušného nebo kapalinového chlazení. Které je lepší? Odpověď hledejte v tomto seriálu.

V dnešním závěrečném díle tohoto seriálu si položíme otázku, zda podrobovat zátěžovému testování další komponenty počítačové sestavy a jaký je u těchto komponent rozdíl mezi testováním a benchmarkem.

Dnešní, předposlední díl našeho seriálu bude věnovat jak zátěžovému testování grafické karty pomocí dalších programů, tak zejména testování další komponenty počítačové sestavy – operační paměti. Tu budeme testovat pomocí programu MemTest86+. Samozřejmě nebudou chybět ani pokyny pro testování pomocí těchto programů.

V dnešním díle našeho seriálu se zaměříme na další velmi důležitou část každé počítačové sestavy – grafickou kartu. Ukážeme si program FurMark, který se používá na zátěžové testování právě této komponenty. Na konci tohoto článku pak najdete instrukce týkající se používání tohoto programu.

Program Prime95 samozřejmě není jediným programem procesoru, a tak bezpochyby bude korektní, pokud vám představíme i nějaké jiné a i u nich vám prozradíme, jak s nimi pracovat.

Dnešní díl našeho seriálu o zátěžových testech věnujeme programu Prime95, který je faktickým standardem pro testování procesoru. Také vám poradíme, které testy jsou v tomto programu nejpoužívanější a jak s nimi pracovat.

Dnešní článek budeme věnovat přípravám počítače na spuštění zátěžových testů. Dále se seznámíme se s programy pro sledování aktuálního stavu počítače – programy HWMonitor a SpeedFan.

V dnešním díle dokončíme úvod do problematiky zátěžových testů a dozvíme se, jaký smysl tedy má provádění zátěžových testů třeba právě u vašeho počítače, resp. co všechno nám o naší počítačové sestavě prozradí.

Kdo z nás by netoužil po naprosto stabilním, výkonném počítači, který nás nezradí právě tehdy, když jej nejvíce potřebujeme. Jednou z cest, jak stabilitu a výdrž počítače otestovat, nabízejí zátěžové testy, které s oblibou používají výrobci počítačových sestav, aby se ujistili, že na jimi postavenou sestavu je skutečně spolehnutí. Nechcete vyzkoušet, jak je na tom váš počítač?

Tři nové větráčky od společnosti Noctua potěší každého, kdo rád provádí vlastní zásahy do svého počítače.

Společnost Green Grid prohlašuje, že současné vnímání odolnosti vybavení datových center vůči teplotě a vlhkosti je zastaralé a příliš podhodnocené.

Společnost Iceotope řeší chlazení serverů tím, že základní desky SSI noří do inertní chladící kapaliny.

Experimentátorům z AMD a spolupracujícím technickým nadšencům se podařilo přetaktovat desktopový procesor na zatím vůbec rekordní rychlost.

Nedostatečné chlazení je častým problémem dnešních notebooků. Prověřili jsme, jak vaše zařízení dovede zchladit podložka Logitech Cooling Pad N200.