hacker

Nedávný virový útok na systémy největšího výrobce polovodičů na světě je jen další z řady podobných kybernetických hrozeb. Počet útoků do budoucna poroste.

Co přinese rok 2019 v oblasti kybernetické bezpečnosti, ochrany a útoků? Čeho se mají firmy obávat a na co si mají dát pozor? Společnost Anect zveřejnila své předpovědi pro rok 2019 v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Nově objevená chyba přiměla Google uspíšit ukončení Google+.

Mozilla do svého prohlížeče přidala varovný systém upozorňující na stránky postižené únikem dat.

Kyberzločinci by mohli do deseti let ovlivňovat naši paměť prostřednictvím hacknutých mozkových implantátů.

V uplynulém čtvrtletí se podle expertů firmy Kaspersky Lab propadl počet DDoS útoků. Stojí za tím samotní vlastníci botů, kteří obracejí svoji pozornost na lukrativnější a bezpečnější způsob využití výpočetního výkonu svých botů – dobývání kryptoměn. Trend útoků zacílených na vzdělávací organizace ale pokračuje.

Současné 3D tiskárny dokážou produkovat hračky, oblečení, a dokonce i jídlo. Tato technologie má však také potenciál pro použití v průmyslové sabotáži, varují experti.

Kód integrovaný v hardwaru má zranitelnosti a je těžké ho opravit. To z něj činí lákavý cíl pro hackery.

Registrace do hackerské soutěže The Catch je otevřena.

Nejnovější zpráva společnosti Check Point upozorňuje na nárůst útoků bankovních trojanů, zejména v souvislosti s masivní kampaní malwaru Ramnit.

Hacking mobilních zařízení je stále větším ohrožením pro jednotlivce i firmy. Centrum pozornosti útočníků se sem přesunuje jednak proto, že tyto systémy jsou zranitelnější, jednak proto, že uživatelé na rozdíl od počítačů většinou nevnímají potřebu mobilní zařízení nějak zabezpečit.

Ačkoli na hackery a kybernetické zločince nejčastěji pohlížíme ze softwarového hlediska, nebezpečí skýtají také při využití nejnovějších technologií v reálném světě.

Česká republika se ve sdružení pro boj s hackery prozatím neangažuje.

Populární technologie strojového učení a umělé inteligence už zdaleka nejsou pouze hříčkou inovátoru a nástrojem v rukách firem a start-upů. Blíží se doba, kdy je ve velkém začnou aktivně využívat i kybernetičtí zločinci a hackeři.

Kyberzločinci přecházejí z on-line fór na plně šifrovanou komunikaci - jsou tak mnohem hůře odhalitelní, což vede k rozvoji hackingu, k zapojení lidí, kteří dosud stáli mimo, i k širšímu portfoliu nekalých činností.

Automobilový průmysl se v uplynulých letech nestal obětí žádného většího úspěšného kybernetického útoku. Vděčí za to především své technické komplikovanosti. To nicméně neznamená, že hrozby zaměřené na chytré automobily neexistují.

Pirátství ve firmách neustále stoupá, a to i přes zvyšující se frekvenci hackerských útoků a sankcí, kterým v důsledku odhalení čelí. Přečtěte si o tom, proč je zakoupený originální software výhodnější než ten kradený a jak jej nejlépe zabezpečit.

Index bezpečnosti ČBA pro rok 2018 dosáhl 61 %, tedy obdobné hodnoty jako v předchozích letech. Nejčastější neduhy jsou stále stejné: neměníme hesla, PIN kódy a zapomínáme si chránit mobilní zařízení. Přitom právě mobilní telefon využívá pro správu svých peněz již zhruba polovina populace.

Index bezpečnosti ČBA pro rok 2018 dosáhl 61 %, tedy obdobné hodnoty jako v předchozích letech. Nejčastější neduhy jsou stále stejné: neměníme hesla, PIN kódy a zapomínáme si chránit mobilní zařízení. Přitom právě mobilní telefon využívá pro správu svých peněz již zhruba polovina populace.

Sedm z deseti obyvatel ČR starších 15 let používá smartphone. Nejvyšší penetrace smartphonů je mezi mladými ve věku 15 - 29 let. Více než polovina uživatelů chytrých telefonů nakupuje zboží přes internet. Smartphony nejčastěji užívají Pražané, nejméně uživatelů je v Jihočeském kraji. Řada uživatelů podceňuje internetové hrozby spojené s užíváním smartphonů. Možnost zavirování smartphonu si nepřipouští dva z deseti lidí. Téměř pětina lidí, kteří provádějí nějaké finanční transakce prostřednictvím smartphonu, nemá svá zařízení nijak zabezpečena. Zjištění pocházejí ze studie GfK Smartavir.

Nejnovější zpráva společnosti Check Point upozorňuje, že hackeři stále častěji využívají malware těžící kryptoměny, který k těžbě nepotřebuje aktivní relaci ve webovém prohlížeči.

Způsobů, jak zabránit úniku citlivých informací, běžní uživatelé příliš nemají. Je toho však dost, co se dá udělat proti jejich zneužití.

Sedm z deseti obyvatel ČR starších 15 let používá smartphone. Nejvyšší penetrace smartphonů je mezi mladými ve věku 15 - 29 let. Více než polovina uživatelů chytrých telefonů nakupuje zboží přes internet. Smartphony nejčastěji užívají Pražané, nejméně uživatelů je v Jihočeském kraji. Řada uživatelů podceňuje internetové hrozby spojené s užíváním smartphonů. Možnost zavirování smartphonu si nepřipouští dva z deseti lidí. Téměř pětina lidí, kteří provádějí nějaké finanční transakce prostřednictvím smartphonu, nemá svá zařízení nijak zabezpečena. Zjištění pocházejí ze studie GfK Smartavir.

ČVUT zahájila fungování Laboratoře etického hackování. Dne 26. dubna v Praze otevřela Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze Laboratoř etického hackování. Studenty má vzdělávat v oboru informační bezpečnosti a připravit je na praxi.

Může to trvat ještě několik let, ale hackeři nebudou muset být nutně pouze lidé. Umělá inteligence – technologie, která slibuje revoluci v oblasti kybernetického zabezpečení – by se totiž jednou mohla změnit v důmyslný hackovací nástroj.

Poprvé na servery udeřil distribuovaný DoS útok pocházející z protokolu IPv6. Pocházel z více než 1 600 IPv6 adres rozprostřených na 650 různých sítí.

Důmyslnost hackerů stoupá nebývalým tempem -- ke svým útokům stále častěji využívají zašifrovanou webovou komunikaci i známé internetové služby jako jsou Dropbox či Google Docs. Více se zaměřují také na zařízení internetu věcí, které organizace často nechávají neaktualizovaná a zranitelná.

V nedávném seriálu BBC zvaném McMafia převzal hacker vládu nad IT sítí bombajského přístavu pomocí prodejního automatu s jen několika málo bezpečnostními údaji. Ač se takový případ může zdát nepravděpodobný, je hrozba ze strany internetu věcí vůči kriticky důležité infrastruktuře velice reálná. Jak se stále více zařízení připojuje k síti a další a další senzory nachází využít napříč průmyslovými odvětvími, stává se zároveň ohrožení podnikových sítí skrze neaktualizovaná zařízení internetu věcí skutečnou hrozbou. Zprávu přináší server SC Magazine. Jaká jsou tedy fakta za obavami z hacknutí důležitých IT systémů skrze internet věcí?