28 let online: Lidé tráví na internetu více než třetinu života

Studie společnosti NordVPN, realizovaná ve 20 zemích, konstatuje, že většina lidských aktivit se postupně přesouvá na internet. Nejde pouze o práci, ale stále více i o komunikaci, bankovní služby, zábavu, vzdělávání a interakci s umělou inteligencí. Digitální prostředí tak získává podobnou váhu, jakou míval v minulosti fyzický prostor – na úrovni času i objemu dat, která zde člověk zanechává.

Ve většině sledovaných zemí začíná digitální den mezi osmou a devátou hodinou ranní a končí mezi devátou a jedenáctou večerní. Průměrný uživatel tak stráví online 12 až 14 hodin denně, byť ne vždy jde o souvislou aktivitu. Část času připadá na pasivní „druhou obrazovku“, kdy lidé sledují obsah na jednom zařízení a současně kontrolují sociální sítě nebo komunikují na jiném. Tento režim posiluje dojem trvalé přítomnosti v online prostředí, i když uživatel reálně vykonává jiné činnosti.

Pusťte si jeden z našich úspěšných podcastů

V chaosu veřejných zakázek létá bilion korun, technologie to pomohou zvládnout

0:00/

Marijus Briedis, technický ředitel NordVPN, tento vývoj označuje za zásadní proměnu lidské zkušenosti. Podle něj již nejde pouze o statistiku času, ale o „kolonizaci našeho času digitálními platformami“, kdy hranice mezi reálným a online životem de facto mizí. Podobně argumentuje Daniel Markuson, expert na digitální soukromí spojený s NordVPN, podle kterého naše životy přešly do digitální sféry a tím vzniká výrazně větší digitální stopa než v minulosti. Oba pohledy spojuje jeden závěr: objem času strávený online nelze oddělit od množství dat, která jsou v tomto prostředí generována, sbírána a případně zneužívána.

Jak trávíme online čas: zábava, sociální sítě a AI

Struktura online času je výrazně orientovaná na zábavu. Největší díl připadá na sledování seriálů a filmů, kterému průměrný uživatel věnuje 6 hodin a 6 minut týdně. Následuje aktivita na sociálních sítích s 5 hodinami a 32 minutami, sledování online videí s 5 hodinami a 25 minutami a poslech hudby s 5 hodinami a 9 minutami týdně. Pracovní aktivity, online bankovnictví nebo administrativní úkony tak časově zaostávají za zábavou a volnočasovým obsahem.

Průměrný týdenní čas strávený online aktivitami

Součástí této struktury se v posledních letech stala i umělá inteligence. Podle dat NordVPN uživatelé tráví přibližně jednu hodinu týdně konverzacemi s AI chatboty. Zatímco pouze 14 procent respondentů označuje AI za nezbytnou součást své každodenní rutiny, 19 procent už uvádí, že jim technologie zlepšila online život. Rok 2026 tak představuje přechod od vnímání AI jako nové technologie k jejímu etablování jako běžného nástroje, který doplňuje či částečně nahrazuje klasické vyhledávání, asistenty nebo jednoduché automatizace.

Přečtěte si také:

Cookies nahrazují heslo. K dispozici je přes 52,4 miliardy odcizených záznamů, v Česku jsou to desítky milionů

V praxi to znamená, že uživatelé svěřují chatbotům stále širší spektrum dotazů – od jednoduchých doporučení a překladu až po pomoc s psaním textů nebo analýzou dat. Současně panuje relativně vysoká opatrnost, pokud jde o pracovní nebo tajné informace: jen malé procento respondentů přiznává, že by nástrojům AI poskytlo důvěrné dokumenty. Osobní údaje, jako je jméno, datum narození nebo adresa, ovšem uživatelé s různými online službami sdílejí mnohem ochotněji.

Rozdíly mezi zeměmi a kultura druhé obrazovky

Rozdíly v časové bilanci online aktivit mezi jednotlivými zeměmi jsou výrazné. Brazilci tráví podle studie přibližně 116 hodin týdně online, což odpovídá více než dvěma třetinám jejich celkového času. Jde zhruba o trojnásobek oproti Japonsku, které je v rámci srovnávaného vzorku nejrestriktivnější a vykazuje nejnižší čas strávený na internetu. Tyto rozdíly mají kulturní, ekonomické i technologické příčiny – od odlišné míry digitalizace služeb po variabilní úroveň regulace a dostupnost rychlého připojení.

Data NordVPN ukazují i na fenomén second-screen, tedy druhé obrazovky. Přibližně 31 procent respondentů přiznává, že během sledování seriálů nebo filmů současně kontroluje sociální sítě. Tento způsob konzumace obsahu vytváří dlouhé bloky času, během nichž je uživatel sice pasivní, ale připojený, což zvyšuje množství interakcí s platformami, generovaných cookies a přenášených dat.

Přečtěte si také:

Zavádějící představy o heslech stále přetrvávají

Závislost na připojení se odráží i v tom, že 28 procent lidí si nedokáže představit celý den bez internetu. Odpojování se tak stává spíše výjimečnou událostí než pravidelnou součástí dne. Současně roste míra ochoty sdílet osobní údaje: 71 procent respondentů uvádí, že online uvedlo celé jméno, 69 procent datum narození a 53 procent úplnou domácí adresu. Brazilci jsou v tomto ohledu nejotevřenější, zatímco v Japonsku 34 procent respondentů deklaruje, že online nesdílelo žádné osobní informace.

Data, která zůstávají po každém přihlášení

Čas strávený online má přímou vazbu na objem dat, která uživatel zanechává. Nejvýrazněji je to vidět na fenoménu digitální stopy, která zahrnuje nejen zjevně zadané údaje, ale i metadata, cookies, záznamy o chování a historické logy. Nástroje jako VPN dokážou skrýt IP adresu a šifrovat přenos, samotnou digitální stopu ale neodstraňují – weby nadále využívají cookies, fingerprinting a další mechanismy k identifikaci a sledování chování.

Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.

Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.